5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

15 Af 66/2016- 52 - text  13 15 Af 66/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci žalobkyně: V. T. N., IČO: ..., sídlem P. 67, P., zastoupeného Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem, sídlem Vinohradská 1233/22, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2016, č. j. 20-6/2016-900000-304.8, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2016, č. j. 20-6/2016-900000-304.8, jímž žalovaný v řízení o odvolání žalobce změnil platební výměr Celního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 15. 10. 2015, č. j. 133448/2015-620000-31. Tímto platebním výměrem správce daně za použití § 139, § 145 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a podle § 9 odst. 3 písm. e) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), vyměřil žalobci spotřební daň z tabákových výrobků za zdaňovací období březen 2015 z moci úřední ke dni 17. 3. 2015 ve výši 152 364 Kč, a to za tabákové výrobky Bacco silver, Bacco black a Bacco red v počtu 1 280 cigaret – daň 3 034 Kč; Egalite, Egalite červené a Bacco black 100 v počtu 2 400 cigaret – daň 5 688 Kč; Philip Morris fresh v počtu 200 cigaret – daň 474 Kč; Winston 100 v počtu 900 cigaret – daň 2 133 Kč; Rothmans, Route 66, Route 66 menthol, LD 100 a Steels 100 v počtu 3 600 cigaret – daň 8 532 Kč; Moon red, Moon blue, Moon 100 a LD violet v počtu 1 600 cigaret – daň 3 792 Kč; Benson Hedges, Viceroy red, Viceroy blue, Viceroy spec blue, Viceroy menthol, Philip Morris 100, Philip Morris, Philip Morris silver a Philip Morris ruby v počtu 9 940 cigaret – daň 23 558 Kč; Viceroy switch, Viceroy superslim silver, Viceroy superslim menthol, Viceroy superslim blue, Red white, Camel black a Kiss superslims v počtu 5 160 cigaret – daň 12 230 Kč; Burton v počtu 552 cigaret – daň 1 309 Kč; Benson Hedges v počtu 184 cigaret – daň 437 Kč; Pall Mall menthol, Slim menthol, Slim blue, LM blue, LM red, West red, Pall Mall additive a Pall Mall red v počtu 12 860 cigaret – daň 31 173 Kč; Route 66 a LD v počtu 1 288 cigaret – daň 3 053 Kč; Moon blue a Cabinet v počtu 4 404 cigaret – daň 10 438 Kč; Viceroy blue, Viceroy spec blue a Gauloises v počtu 2 976 cigaret – daň 7 054 Kč; Camel a Lucky strike red v počtu 800 cigaret – daň 1 994 Kč; Black devil a Benson Hedges gold v počtu 1 580 cigaret – daň 4 065 Kč; Gauloises blondes, Gauloises blondes red, Marlboro red a Marlboro black v počtu 2 504 cigaret – daň 6 289 Kč; Marlboro fuse v počtu 520 cigaret – daň 1 352 Kč; Marlboro gold 100, Marlboro red 100 a Lucky strike blue v počtu 7 888 cigaret – daň 19 596 Kč; Viceroy S-line v počtu 960 cigaret – daň 2 276 Kč; Pall Mall a Pall Mall big v počtu 1 640 cigaret – daň 3 887 Kč. 2. Změna provedená napadeným rozhodnutím spočívala v nahrazení části výroku platebního výměru tak, že daň byla stanovena za použití § 92, § 143 a § 147 daňového řádu a podle § 9 odst. 3 písm. e) a § 104 zákona o spotřebních daních ve výši 152 504 Kč, a dále byly nahrazeny části výroku týkající se stanovení daně u tabákových výrobků Moon blue a Cabinet (nově samostatně – za výrobek Moon blue v počtu 3 404 cigaret daň 8 068 Kč a za výrobek Cabinet v počtu 1 000 cigaret daň 2 465 Kč); Viceroy blue, Viceroy spec blue a Gauloises (nově samostatně – za výrobky Viceroy blue a Viceroy spec blue v počtu 2 576 cigaret daň 6 106 Kč a za výrobek Gauloises v počtu 400 cigaret daň 992 Kč); Gauloises blondes, Gauloises blondes red, Marlboro red a Marlboro black (nově samostatně – za výrobky Gauloises blondes a Gauloises blondes red v počtu 1 104 cigaret daň 2 669 Kč a za výrobky Marlboro red a Marlboro black v počtu 1 400 cigaret daň 3 621 Kč). Žalovaný zároveň v napadeném rozhodnutí vyslovil, že v ostatním se platební výměr nemění. Žalobce se v žalobě současně domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení. Žaloba 3. V žalobě žalobce namítal rozpor napadeného rozhodnutí i platebního výměru s právními předpisy. Konstatoval, že aplikovaný postup byl v rozporu s § 5 odst. 3 a s § 6 odst. 3 daňového řádu. Porušení práva na spravedlivý proces spatřoval žalobce v tom, že zajištění předmětných vybraných výrobků bylo provedeno v rámci místního šetření, aniž by bylo ve věci vedeno legitimní daňové řízení, případně zahájena daňová kontrola. Tento postup byl podle žalobce v rozporu s ústavním pořádkem a s daňovým řádem, samotná kontrola na místě byla značně chaotická a nebylo ani vyřešeno, u jakého subjektu byla kontrola prováděna, na základě jakého právního předpisu a jaký byl její procesní režim. Žalobce zdůraznil, že kontroloři při této kontrole překročili své oprávnění, neboť ji prováděli rovněž v soukromých prostorech, kam neměli legální přístup, protože mohou kontrolovat jen místa, kde je vykonávána podnikatelská činnost. Podle žalobce byl vstup do prostor určených pro soukromé účely nezákonný, tudíž i důkazy při kontrole získané byly shromážděny v rozporu se zákonem. Dodal, že zjištění při kontrole provedené mimo jakékoli relevantní řízení není možné považovat za relevantní pro toto daňové řízení. Podotkl, že svá práva nemohl řádně uplatňovat, neboť to místní šetření neumožňuje. Získané důkazy podle žalobce nemohou obstát, protože byly získány za porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Uvedl, že o provedené kontrole měl být sepsán protokol a poté měl být projednán s účastníky řízení, což se však nestalo. Žalobce zdůraznil, že není zjevné, na základě čeho dospěl správce daně k určení žalobce jako subjektu příslušného k odvedení daně. 4. Otázka vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň byla podle žalobce v napadeném rozhodnutí vyložena naprosto nepřezkoumatelně. Podotkl, že napadené rozhodnutí neuvádí, kdy žalobce nabyl vybrané výrobky. Žalobce namítal, že mu nebylo nijak doloženo, že jej stíhá daňová povinnost, neboť správce daně své závěry činil jen na základě provedené kontroly, která však neodpovídala ústavněprávním principům. Žalovaný podle žalobce nijak neodstranil pochybnosti v otázce vzniku povinnosti zaplatit daň, neboť konstatování legální definice bez specifikace jednotlivých okolností řešeného případu nelze považovat za odstranění pochybností. 5. Správce daně podle žalobce dostatečně nevyložil, na základě jaké kontroly byly předmětné tabákové výrobky zajištěny a na základě jakých řízení a jejich výsledků stanovil daňovou povinnost. Žalobce zdůraznil, že primární mělo být vysvětlení, jak správce daně stanovil žalobce jako plátce daně a jak určil okamžik vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Těmto povinnostem správce daně nedostál, neboť žádný z provedených důkazů tyto skutečnosti nedokládá. Ani z resumé uvedeného v závěru napadeného rozhodnutí podle žalobce nelze dovodit spolehlivá zjištění, která by prokazovala legálnost opatření podkladů pro rozhodnutí. Podotkl, že ze spisu nelze spolehlivě zjistit, v rámci jakého úkonu správce daně byly předmětné výrobky zajištěny. 6. Žalobce dále namítal, že se žalovaný dopustil zásadních pochybení ve vztahu ke svým povinnostem odvolacího orgánu. Žalobce připustil, že správce daně má možnost provádět místní šetření podle § 80 a násl. daňového řádu a v jeho rámci zajišťovat důkazy, nicméně za takový důkaz nelze považovat jediný podklad, který měl své rozhodnutí, tj. protokol o místním šetření. Podle žalobce je protokol o místním šetření podstatný pro zajištění předběžné informace k otázce důvodnosti vedení dalšího řízení, nicméně ke zjištění dalších skutečností je nezbytné, aby byly všechny skutečnosti náležitě objasněny, a to primárně v rámci ústního jednání. Žalobce upozornil na to, že daňové orgány nevěnovaly pozornost skutečnostem zjištěným při dalším projednání věci, kdy jim žalobce sdělil zásadní informace, které jeho povinnost zmírňují. Pokud správce daně zjistil skutečnosti odůvodňující zahájení správního řízení, bylo podle žalobce nezbytné dále provádět dokazování v rozsahu stanoveném pro daný typ řízení. Poukázal na skutečnost, že při nenadálé kontrole byl omezen na právu na právní pomoc a na jednání ve svém rodném jazyce. 7. Podle žalobce vyměřil správce daně daň za zajištěné cigarety tak, jako by se jednalo o cigarety neznačené, tedy nedaněné. Právní domněnku uvedenou v zákoně, podle níž v daném časovém období bylo nutno považovat předmětné tabákové výrobky za neznačené (nedaněné), označil žalobce za vyvratitelnou, připouštějící důkaz opaku. Žalobce zdůraznil, že skutečnost, že cigarety byly značeny nálepkou, byť starou, jednoznačně dokazuje, ž