1 Ads 45/2016 — Nejvyšší správní soud

58 Ad 12/2019- 34 - text  58 Ad 12/2019 - 34 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci žalobce : X, narozený dne X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2019, č. j. X, takto: I. Žaloba proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. 11. 2019, č. j. X, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Žaloba 1. Žalobce se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Liberci (dále jen „úřad práce“) ze dne 10. 10. 2019, č. j. X, kterým úřad práce nepřiznal žalobci dávku mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje, na základě žádosti ze dne 24. 4. 2019 (pozn. soudu správně má být uvedeno 23. 4. 2019). 2. Žalobce nejprve namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, protože vůbec neřeší obsah odvolání. Neexistence dluhu na bydlení, ani schopnost přežít bez prostředků na živobytí nemůže být důvodem k nepřiznání dávky hmotné nouze, neboť půjčkami nedochází ke zvýšení majetku. Úřad práce přestal žalobci od února a března 2018 svévolně vyplácet opakující se dávky hmotné nouze a nevyplácí je do současné doby. Skutečnost, že je žalobce nucen využívat půjček je důsledkem nesprávné činnosti úřadu práce, který oddaluje vyřízení dávek hmotné nouze, aniž by prokázal tvrzení, kterými odůvodňuje nepřiznání požadovaných dávek. Rozhodnutí o odebrání opakujících se dávek hmotné nouze byla přitom zrušena soudem. Situaci lze označit jako nečekaný výpadek příjmů. Při neexistenci úspor se jedná právě o takovou mimořádnou událost, k níž je dávka mimořádné okamžité pomoci určena. Okolnosti půjčky přitom nejsou rozhodnou skutečností pro posouzení předpokladu k poskytnutí okamžité pomoci. 3. Žalobce dále konstatoval, že poté, co bylo původní rozhodnutí úřadu práce o zastavení řízení zrušeno žalovaným, byla žalobci doručena další výzva k doplnění žádosti o dávku. K této výzvě podal žalobce dne 26. 9. 2019 vyjádření, k němuž očekával repliku, neboť výzva mu nebyla srozumitelná. Dle žalobce bylo rozhodnutí úřadu práce ze dne 10. 10. 2019 předčasné, neboť úřad práce nevyřídil žalobcovu žádost o informace ani nereagoval na žalobcovo vyjádření ze dne 26. 9. 2019. Žalobce také očekával, že bude před vydáním rozhodnutí vyzván k seznámení se s podklady, což se však nestalo. 4. Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc ze dne 23. 4. 2019 navíc trpí vadami. Dle § 69 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) se řízení o přiznání dávky zahajuje na základě písemné žádosti osoby podané příslušnému orgánu pomoci hmotné nouzi na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Žalovaný zjistil, že tiskopis žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc je upravovaný. Dle § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64). I z tohoto důvodu měl žalovaný rozhodnutí úřadu práce zrušit, neboť projednání žádosti podané na tiskopisech, které se neshodují s tiskopisem předepsaným ministerstvem je závažným procesním pochybením. 5. Ze všech uvedených důvodů žalobce požadoval zrušení napadeného rozhodnutí i jemu předcházejícího rozhodnutí úřadu práce. II. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce podal dne 23. 4. 2019 žádost o mimořádnou okamžitou pomoc, v níž označil tři typy mimořádné okamžité pomoci: nezbytný jednorázový výdaj, nezbytné nebo odůvodněné náklady a ohrožení osoby sociálním vyloučením. V popisu životní situace a účelu použití mimořádné okamžité pomoci uvedl: „V důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti a nesprávností při činnosti pracovníků ÚP ČR - krajská pobočka v Liberci zůstávám i nadále bez prostředků na placení svých životních nákladů, bydlení a živobytí. Od rozhodnutí krajského soudu uplynuly dva měsíce a MPSV a ÚP zůstávají nečinné.“ Předpokládanou výši mimořádné okamžité pomoci vyčíslil částkou 15 500 Kč. Úřad práce zaslal žalobci dne 13. 9. 2019 výzvu k doložení dokladů potřebných k vyhodnocení žádosti. Na výzvu reagoval žalobce s tím, že veškeré ve výzvě požadované doklady má úřad práce k dispozici. Žalovaný zdůraznil, že při podání nové žádosti požaduje úřad práce vždy aktuální informace, neboť mohlo dojít ke změně rozhodných skutečností. Žalobci byly opakované dávky (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) poskytovány od října 2012. Odejmuty byly od února 2018 (doplatek na bydlení) a od března 2018 (příspěvek na živobytí) z důvodů nesplnění povinností uložených výzvou. Rozhodnutí nebyla ke dni vydání vyjádření k žalobě pravomocná. Orgán pomoci v hmotné nouzi vzal při hodnocení žádosti žalobce v úvahu, že i když žalobce ve svých podáních opakovaně argumentuje svojí dlouhodobě nepříznivou situací a finančními problémy opakujícího se charakteru, setrvává v bytě s vyššími náklady a pro jednotlivce nepřiměřeně velkém. Žalobce dlouhodobě nepracuje, od března 2018 je bez příjmů z dávek hmotné nouze, přesto je schopen hradit jak náklady spojené s bydlením měsíčně ve výši 12 500 Kč, tak náklady na živobytí. Na dotaz úřadu práce z jakých prostředků tyto náklady hradí, žalobce uvedl, že vklady na účet pocházejí z půjčky určené na zaplacení nájmu a stejným způsobem postupuje ohledně úhrady výživy a základních osobních potřeb. Smlouva o půjčce nikdy doložena nebyla. Žalobce přes opakované výzvy úřadu práce nesdělil informace, v jaké konkrétní výši a kdo mu tyto půjčky minimálně od března 2018 pravidelně každý měsíc poskytuje. Žalovaný ani úřad práce nehodnotí půjčku jako příjem, neboť z povahy věci vzniká závazek půjčené prostředky vrátit, žadatel o dávku musí ale správnímu orgánu věrohodným způsobem doložit, že se o půjčku skutečně jedná, jaké jsou podmínky splatnosti a další povinnosti z ní plynoucí. Tvrzená půjčka nebyla důvodem pro zamítnutí nároku na dávku. Dávka mimořádné okamžité pomoci nebyla žalobci přiznána, neboť ji žádal na pravidelnou platbu spojenou s bydlením, což z povahy věci není nezbytný jednorázový výdaj, a dále z důvodu, že náklady na bydlení již byly uhrazeny a žalobce nebyl schopen doložit, z jakých prostředků je uhradil. Žalovaný navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. III. Replika žalobce 7. V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že úřadu práce opakovaně sdělil, jakým způsobem si opatřil potřebné prostředky. Tvrzení žalovaného, že žalobce nebyl schopen doložit, z jakých prostředků byly uhrazeny náklady na bydlení, tak dle žalobce nemá oporu ve správním spise. Žalobce zdůraznil, že o mimořádnou pomoc požádal úřad práce až poté, co byla rozhodnutí o odejmutí opakujících se dávek zrušena soudem. Žalobce citoval z rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2019, č. j. X, jímž bylo zrušeno rozhodnutí o zastavení řízení ve věci žalobcovy žádosti ze dne 23. 4. 2019: „Taktéž v případě, kdy příjem osoby je takový, že nesplňuje podmínky nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, ale ocitne se v situaci, kterou je třeba řešit mimořádnou okamžitou pomocí, aby se neocitla v aktuálním stavu hmotné nouze, nelze přiznání mimořádné okamžité pomoci odmítat.“ Dle žalobce úřad práce nepostupoval v souladu s § 3 správního řádu a nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. IV. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních námitek, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s. 9. Soud vycházel z následně zjištěných skutečností. Zahájení řízení o dávku mimořádné okamžité pomoci předcházela řízení o odejmutí dávek pomoci v hmotné nouzi - příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. Žádostí podanou dne 23. 4. 2019 žalobce požádal o dávku mimořádné okamžité pomoci, ve formuláři označil tři situace, o nichž má být rozhodováno. Konstatoval, že v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti a nesprávností při činnosti pracovníků úřadu práce zůstává i nadále bez prostředků na placení svých životních nákladů, bydlení a živobytí. Jako předpokládanou výši mimořádné okamžité pomoci uvedl částku 15 500 Kč. Usnesením ze dne 5. 6. 2019, č. j. X, bylo řízení o žádosti žalobce zastaveno, neboť žalobce přes písemnou výzvu nedoložil požadované doklady a neodstranil vadu žádosti, kdy i přes poučení na formuláři o