5 Ads 16/2003 — Nejvyšší správní soud

75 Ad 5/2019- 39 - text [OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK] 6 75 Ad 5/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Černým, Ph.D., ve věci žalobkyně: H. G., narozena „X“, bytem „X“, zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Hrtánkem, sídlem Ořechová 2840/1, 400 11 Ústí nad Labem, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 1. 2019, č. j. „X“, o přeplatku starobního důchodu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobkyně Mgr. Pavlu Hrtánkovi se přiznává odměna ve výši 3 146 Kč, která mu bude vyplacena do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhala zrušení napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 1. 2019, č. j. „X“, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 11. 2018, č. j. „X“, o přeplatku starobního důchodu (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni dle § 118a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci“) uložena povinnost vrátit žalované přeplatek na starobním důchodu ve výši 129 686 Kč, který vznikl za období od 28. 12. 2016 do 2. 4. 2018, a to do osmi dnů od právní moci rozhodnutí. Žaloba 2. V žalobě žalobkyně uvedla, že usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 4. 2018 jí bylo schváleno oddlužení prostřednictvím splátkového kalendáře po dobu pěti let, počínaje dnem 31. 5. 2018. Konstatovala, že žalovaná vymáhá předmětnou částku napadeným rozhodnutím neoprávněně, neboť svůj nárok měla uplatnit v insolvenčním řízení, které bylo s žalobkyní vedeno dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Zároveň upozornila, že v poučení usnesení o schválení oddlužení jí bylo uloženo nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohla v době jejich splatnosti splnit. Vyjádření žalované k žalobě 3. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout a uvedla, že žalobkyně porušila svoji zákonnou povinnost informovat plátce důchodu o všech rozhodných skutečnostech, které mají vliv na důchod či jeho výplatu, když neinformovala žalovanou o novém příjmu z pěstouna, ze kterého jí vznikla účast na důchodovém pojištění, která je neslučitelná s paralelním vyplácením předčasného starobního důchodu. Dále podotkla, že rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek vydala bez zbytečného odkladu poté, co se o předmětné skutečnosti dozvěděla. Tudíž nemohla svou pohledávku uplatnit v insolvenčním řízení. Žalovaná zdůraznila, že povinnost insolvenčního dlužníka po schválení oddlužení nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl splnit v době jejich splatnosti, nemají vliv na zákonnost či oprávněnost nároku žalované. Dodala, že v daném případě šlo ze strany žalobkyně o zaviněné porušení právních předpisů, přičemž se nejedná o uloženou pokutu, ale toliko o navrácení finančních prostředků, které byly v dobré víře žalobkyni vyplaceny, aniž by splňovala zákonné podmínky. Žalovaná upozornila, že žalobkyně ve své žádosti o odměnu pěstouna ze dne 25. 1. 2017 chybně uvedla, že pobírá standardní starobní důchod, a nikoliv předčasný starobní důchod. K tomuto doplnila, že žalobkyně byla o neslučitelnosti pobírání odměny pěstouna a předčasného starobního důchodu poučena a o této skutečnosti věděla. Závěrem doplnila, že k vydání prvostupňového rozhodnutí s delším časovým odstupem došlo až v důsledku podnětu ze srpna 2018, který byl výsledkem kontroly Okresní správy sociálního zabezpečení Jeseník na Úřadu práce v Jeseníku, který je příslušný ke správě a evidenci všech poživatelů pěstounských dávek v zemi. Ústní jednání soudu 4. Při ústním jednání před soudem konaném dne 10. 8. 2020 právní zástupce žalobkyně setrval na žalobě a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. Dále uvedl, že důchodová agenda je složitá a žalobkyně v tomto směru potřebovala pomoc žalované. Konstatoval, že úpadek byl na žalobkyni prohlášen dne 11. 10. 2017 a od tohoto dne měla žalovaná třicet dní na řádné přihlášení své pohledávky. 5. Pověřená pracovnice žalované pak při ústním jednání před soudem odkázala na své vyjádření k žalobě. Zároveň sdělila, že do insolvenčního řízení nemohla svoji pohledávku přihlásit, neboť ji v danou dobu neevidovala. Souběh pobírání odměny pěstouna a předčasného starobního důchodu žalovaná odhalila až v důsledku hlášení Úřadu práce ze dne 29. 8. 2018, přičemž předmětné hlášení bylo výsledkem kontrolní činnosti prováděné v období od července do prosince roku 2018. 6. Soud nevyhověl důkazním návrhům právního zástupce žalobkyně a listiny přiložené k žalobě neprovedl ve smyslu § 52 odst. 1 s. ř. s., jelikož soudu nebylo sděleno, jaké relevantní skutečnosti měly tyto podklady ve vztahu k projednávané věci prokazovat, a zjištěný skutkový stav považoval soud za dostatečný pro rozhodnutí. K žalobě byla přiložena nájemní smlouva k bytu ze dne 11. 4. 2017, dodatek k nájemní smlouvě ze dne 12. 10. 2018, platební doklad SIPO ze dne 14. 2. 2019, oznámení žalované ze dne 28. 12. 2018, oznámení o zahájení srážek po prohlášení úpadku ze dne 27. 4. 2018 a příjmové pokladní doklady společnosti Fio banka, a. s. a Československé obchodní banky, a. s. ze dne 14. 2. 2019, 14. 1. 2019, 14. 12. 2018 a 19. 12. 2018. Posouzení věci soudem 7. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu hlavy druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle ustanovení § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle ustanovení § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 8. Po přezkoumání skutkového a právního stavu věci a provedeném ústním jednání, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 6. 11. 2018 byla žalobkyni uložena povinnost vrátit žalované přeplatek na starobním důchodu ve výši 129 686 Kč, který vznikl za období od 28. 12. 2016 do 2. 4. 2018, a to do osmi dnů od právní moci rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím ze dne 8. 1. 2019 bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 1. 2019. Součástí správního spisu je i usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2017, č. j. KSUL 43 INS 17925/2017-A-7, jímž byl zjištěn úpadek žalobkyně, a usnesení zdejšího soudu ze dne 24. 4. 2018, č. j. KSUL 43 INS 17925/2017-B-4, jímž soud schválil oddlužení žalobkyně plněním splátkového kalendáře. 10. Dle § 118a odst. 2 zákona o organizaci jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu, má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch vyplacených částek vdovského nebo vdoveckého důchodu, které nenáležely z důvodu zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně dítěti, o které vdova nebo vdovec pečovali a které se z důvodu tohoto zpětného přiznání tohoto důchodu nepovažuje za nezaopatřené dítě. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek vdovského nebo vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, které byly vyplaceny po zániku nároku na tyto důchody podle § 50 odst. 6 a 7 nebo § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění. 11. Soud předesílá, že ve věci nebylo sporu o zjištěném skutkovém stavu, tedy že žalobkyně pobírala dávku předčasného starobního důchodu ve vymezeném období neoprávněně. Žalobkyně učinila spornou toliko otázku, že žalovaná měla kvůli probíhajícímu insolvenčnímu řízení žalobkyně uplatňovat svůj nárok na přeplatek dávky předčasného starobního důchodu přímo v rámci dotčeného insolvenčního řízení žalobkyně, a nikoliv prostřednictvím vydání prvostupňového pota