8 As 21/2008 — Nejvyšší správní soud

16 A 131/2020- 19 - text  6 16 A 131/2020 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: A. H., s. r. o., IČO: ..., sídlem X, zastoupen advokátem JUDr. et Mgr. Rudolfem Leškou, Ph.D., LL.M., sídlem Apolinářská 6, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2020, č. j. KUUK/130584/2020, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 24. 8. 2020, č. j. KUUK/130584/2020, kterým žalovaný udělil společnosti Bělohradský spol. s. r. o. oprávnění k provozování stanice technické kontroly pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M1, N1, O1, O2 v místě Teplice-Řetenice, pozemky p. č. „X“ a „X“, a stanovil technické podmínky provozu stanice technické kontroly. Žalobce se současně domáhal toho, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu náhradu nákladů soudního řízení. 2. Před posouzením jednotlivých žalobních námitek byl soud nejprve povinen zabývat se tím, zda žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, ohledně níž se vede soudní řízení v intencích zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.‏“), vůbec podala osoba, jíž svědčí aktivní legitimace. V případě zjištění nedostatku aktivní legitimace je totiž soud povinen v každé fázi řízení o dané žalobě až do vydání rozhodnutí ve věci samé tuto skutečnost zohlednit a se žalobou naložit způsobem, který s. ř. s. předvídá, tedy ji podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítnout. Toto zákonné ustanovení soudu ukládá, aby návrh, resp. žalobu odmítl tehdy, je-li podána osobou zjevně neoprávněnou. 3. Aktivní legitimace pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je stanovena v § 65 s. ř. s. Podle odst. 1 tohoto ustanovení se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat podle odst. 2 tohoto ustanovení rovněž ten, kdo žalobní legitimaci podle odst. 1 nemá, ovšem tvrdí, že byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo, a že postupem správního orgánu byl zkrácen na svých procesních právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. 4. Z § 65 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že pro aktivní legitimaci je směrodatné, zda napadené rozhodnutí uložilo žalobci nějaké povinnosti nebo jej ukrátilo na jeho právech. Jinými slovy to znamená, že žalobci musí svědčit právo, o němž bylo ve správním řízení rozhodováno, tedy že musí být tou osobou, které se rozhodnutí přímo dotýká. Není přitom rozhodné, zda správní orgán žalobce považoval za účastníka správního řízení. Dále soud poznamenává, že dle § 65 odst. 2 s. ř. s. jsou k podání žaloby aktivně legitimovány především spolky, obecně prospěšné společnosti či obce, jimž zákon výslovně přiznává postavení účastníka v některých druzích správního řízení dle § 27 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), aby v nich prosazovaly a obhajovaly zájmy veřejnosti zejména na ochraně životního prostředí. Rozdíl mezi žalobní legitimací podle § 65 odst. 1 a 2 s. ř. s. spočívá tedy především v tom, že podle odst. 1 může žalovat ten, jehož právní sféry se napadené rozhodnutí dotýká, zatímco podle odst. 2 je oprávněn podat žalobu ten, kdo ve své právní sféře není rozhodnutím dotčen a kdo v tomto řízení uplatňoval určitý zákonem chráněný zájem (např. na ochraně přírody a krajiny). 5. V daném případě je z výrokové části i obsahu odůvodnění rozhodnutí žalovaného zřejmé, že v žalobou napadeném rozhodnutí byla jako účastník daného správního řízení označena toliko společnost Bělohradský spol. s. r. o. Soud se tedy musel nejprve zabývat tím, zda žalobce byl účastníkem řízení, neboť tato skutečnost je podstatná mj. z toho důvodu, zda mohl žalobce využít řádných opravných prostředků ve správním řízení. Soud konstatuje, že žalobce v jinak obsáhlé žalobě neuvedl žádnou argumentaci týkající se toho, že měl být účastníkem daného správního řízení a že byl tzv. opomenutým účastníkem. Nicméně žalobce byl bez bližšího zdůvodnění přesvědčen o tom, že je aktivně legitimován k podání žaloby jak dle § 65 odst. 1 s. ř. s., tak i dle odst. 2 téhož ustanovení. Z toho lze dle názoru soudu dovodit, že se žalobce považoval za účastníka daného správního řízení, jímž bylo společnosti Bělohradský spol. s. r. o. uděleno oprávnění k provozu stanice technické kontroly. Na tomto místě soud zdůrazňuje, že aktivní legitimace k podání žaloby proti správnímu rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 2 s. ř. s. svědčí pouze účastníkům správního řízení. 6. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podmínkách provozu“) žádnou autonomní úpravu účastníků řízení o udělení oprávnění k provozu stanice technické kontroly neobsahuje. V § 54 až § 56 zákona o podmínkách provozu se hovoří toliko o žadateli. Při hodnocení možného účastenství žalobce v řízení o udělení oprávnění k provozu stanice technické kontroly je tak nutné vyjít z § 27 odst. 1 až 2 správního řádu. 7. Podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu jsou účastníky řízení v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. Podle písm. b) téhož ustanovení účastníky řízení jsou v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Podle odst. 2 téhož ustanovení jsou účastníky též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. 8. Jelikož se v posuzované věci nejednalo o řízení zahájené z moci úřední, nelze uvažovat o tom, že by žalobce mohl být účastníkem řízení ve smyslu § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu. Žalobce není ani účastníkem řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) téhož zákona, neboť nebyl žadatelem v řízení o žádosti společnosti Bělohradský spol. s. r. o. o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly, a ani není a nemůže být dotčenou osobou, na níž by se s ohledem na společenství práv nebo povinností s žadatelem (např. pro podílové spoluvlastnictví k pozemkům apod.) vztahovalo rozhodnutí žalovaného. Soud tedy shrnuje, že žalobci nesvědčí účastenství ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu. 9. Soud se tudíž musel zabývat tím, zda by připadalo v úvahu účastenství žalobce v řízení o žádosti společnosti Bělohradský spol. s. r. o. o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly podle § 27 odst. 2 správního řádu. Podle § 54 odst. 1 zákona o podmínkách provozu může stanici technické kontroly provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k jejímu provozování oprávnění udělené a osvědčení vydané krajským úřadem. Případné udělení či neudělení oprávnění k provozu stanice technické kontroly na základě žádosti společnosti Bělohradský spol. s. r. o. se bezprostředně dotýká pouze práv této společnosti, nikoli práv a povinností v oblasti veřejného práva stávajících držitelů oprávnění k provozu stanice technické kontroly, nebo jiných žadatelů o udělení tohoto oprávnění. Pouhá skutečnost, že žalobce podal později než společnost Bělohradský spol. s. r. o. vlastní žádost o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly, nezakládá účastenství žalobce ve správním řízení o žádosti společnosti Bělohradský spol. s. r. o. V posuzované věci se totiž jedná o právo na provozování stanice technické kontroly pouze ze strany společnosti Bělohradský spol. s. r. o., žalobci tudíž v řízení o žádosti společnosti Bělohradský spol. s. r. o. nesvědčí veřejné subjektivní právo na provozování stanice technické kontroly, a toto jeho právo proto nemohlo být ani jakkoliv dotčeno. Není tak splněna podmínka přímého a bezprostředního dotčení práv či povinností žalobce v oblasti veřejného práva. 10. I podle ustálené judikatury nepostačuje k založení postavení účastníka podle § 27 odst. 2 správního řádu ani to, že výsledek správního řízení se určitým způsobem zprostředkovaně může projevit v soukrom