1 As 308/2018 — Nejvyšší správní soud

16 A 127/2020- 30 - text  7 16 A 127/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci žalobce: M. Š., IČO: X, sídlem X, zastoupený Mgr. Veronikou Janošíkovou, advokátkou, sídlem Kpt. Nálepky 2244, 440 01 Louny, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48 , 400 02 Ústí nad Labem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 9. 2020, č. j. KUUK/140549/2020/Kri, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím své právní zástupkyně v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 9. 2020, č. j. KUUK/140549/2020/Kri, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Žatec, odbor správních činností, obecní živnostenský úřad (dále jen „živnostenský úřad“), ze dne 15. 6. 2020, č. j. MUZA 21728/2020. Tímto rozhodnutím živnostenský úřad podle § 58 odst. 1 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), zrušil žalobci živnostenské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání „Truhlářství, podlahářství“ a „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Žaloba 2. V žalobě žalobce namítal, že jej živnostenský úřad nevyrozuměl o jeho právech ve správním řízení, zejména o jeho právu požádat o prominutí překážky ve smyslu § 8 odst. 2 živnostenského zákona. Rovněž jej nijak nevyzval k doložení potřebných podkladů včetně podkladů vztahující se k možnému prominutí uvedené překážky. Uvedl, že rozhodnutí o prominutí překážky podle § 8 odst. 2 živnostenského zákona je založeno na správním uvážení živnostenského úřadu a předpokládá dostatečnou znalost konkrétní situace dlužníka. Správní uvážení probíhá v přesně vyznačených mezích, stanovených příslušnou správní právní normou, minimálně však podle zásady legality. 3. Dále namítal, že živnostenský úřad měl zjistit skutečný stav věci, včetně skutečností svědících v jeho prospěch. Konstatoval, že mu nelze klást k tíži, že v řízení před správními orgány nedoložil žádné dokumenty, neboť skutečnost, že ke vzniku jeho hospodářských problémů nedošlo jeho vědomým jednáním, ale z důvodu nájemních smluv, vyplývá přímo z insolvenčního řízení. Podotkl, že snaha žalobce vyvázat se z nájemních smluv, resp. jeho úsilí vedlo k rozvázání nájemní smlouvy formou dohody, která taktéž byla součástí insolvenčního spisu a správní orgány měly možnost se s těmito skutečnostmi náležitě a bez jakýchkoli problémů seznámit, neboť insolvenční rejstřík je veřejný a samotné správní orgány z něho jednoznačně čerpaly informace. Správní orgány se však těmito skutečnostmi a důvody hospodářských problémů žalobce nezabývaly. Jelikož živnostenský úřad nedostatečně prostudoval žalobcův insolvenční spis, tak nebyl schopen náležitě zjistit skutkový stav a rozhodnout v souladu s ustálenou rozhodovací praxí nadřízených orgánů a soudů. 4. Živnostenský úřad dle názoru žalobce porušil § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť před vydáním rozhodnutí neměl žalobce možnost vyjádřit se k jeho podkladům. Pochybení živnostenského úřadu spatřoval žalobce rovněž ve skutečnosti, že mu bylo zasláno pouze vyrozumění o zahájení správního řízení, ale nebyl vyzván k doložení potřebných podkladů či k osobnímu projednání věci. 5. Žalobce uvedl, že v důsledku chybného postupu živnostenského úřadu mu tak byla odňata schopnost jednat před správním úřadem, tedy nemohl řádně tvrdit a ani doložit skutečnosti na svoji obranu. K tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2019, č. j. 1 As 308/2018-28. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí. Nejprve podotkl, že rozhodnutí živnostenského úřadu bylo žalobci doručeno marným uplynutím lhůty k vyzvednutí zásilky dne 29. 6. 2020 a následně dne 1. 7. 2020 byla zásilka s rozhodnutím vhozena do domovní schránky žalobce. Dále uvedl, že o možnosti požádat o prominutí překážky provozování živnosti byl žalobce poučen v oznámení o zahájení řízení ze dne 13. 5. 2020, které mu bylo doručeno dne 18. 5. 2020. Dodal, že žalobce žádost o prominutí překážky v průběhu správního řízení nepodal. 7. K námitkám týkajícím se nezjištění skutkového stavu a hospodářské situace žalobce žalovaný uvedl, že živnostenský úřad je vázán pravomocným usnesením soudu o zrušení konkursu. V případě, že na základě pravomocného rozhodnutí vznikne podezření, že u podnikatele nastala překážka provozování živnosti, je živnostenský úřad povinen řízení o zrušení živnostenského oprávnění zahájit. Doplnil, že z § 8 odst. 2 věty čtvrté živnostenského zákona vyplývá, že řízení o prominutí překážky je zahajováno na žádost, nikoli z úřední povinnosti. Dle žalovaného neměl živnostenský úřad povinnost vyzvat žalobce k doložení podkladů k prominutí překážky, neboť řízení ve věci prominutí překážky nebylo zahájeno. 8. Žalovaný konstatoval, že žalobce nebyl nijak zkrácen na svých právech. V oznámení o zahájení řízení ze dne 13. 5. 2020, byl žalobce seznámen s tím, co je podkladem zahajovaného řízení a rovněž, že správní orgán má shromážděny všechny potřebné podklady k vydání rozhodnutí. Dále byl žalobce seznámen s jeho právy v řízení, včetně práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, navrhovat důkazy a požádat o informace o řízení. Posouzení věci soudem 9. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalobce ani žalovaný soudu nesdělili nesouhlas s tímto postupem, přičemž byli poučeni, že nevyjádří-li se do dvou týdnů od doručení výzvy, má se za to, že souhlas udělili. 10. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 11. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti. Živnostenský úřad na základě informací z Informačního systému rejstříku živnostenského podnikání zjistil, že dne 8. 1. 2020 bylo vydáno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. KSUL 43 INS 19540/2016-B-41, které nabylo právní moci dne 29. 1. 2020. Výrokem IV. tohoto usnesení rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem, že konkurs na majetek dlužníka (žalobce) se podle § 308 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon), zrušuje, protože majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Živnostenský úřad si dne 13. 5. 2020 pořídil pracovní výpis z živnostenského rejstříku, dle kterého měl žalobce vydaná živnostenská oprávnění s předměty podnikání „Truhlářství, podlahářství“ a „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Téhož dne vydal živnostenský úřad oznámení o zahájení řízení č. j. MUZA 16947/2020, které bylo žalobci doručeno dne 18. 5. 2020. V tomto oznámení živnostenský úřad žalobci sdělil, že zahajuje řízení ve věci podezření, že u žalobce nastala překážka provozování živnosti podle § 8 odst. 2 živnostenského zákona. Současně uvedl, že živnostenský úřad podle § 58 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona zruší živnostenské oprávnění, pokud nastanou překážky podle § 8 téhož zákona. Živnostenský úřad následně vydal rozhodnutí ze dne 15. 6. 2020, č. j. MUZA 21728/2020, kterým podle § 58 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona, zrušil žalobci živnostenské oprávnění k provozování živnosti s předmětem podnikání „Truhlářství, podlahářství“ a „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, a to z důvodu překážky provozování živnosti dle § 8 odst. 2 živnostenského zákona. Proti tomuto rozhodnutí podal