9 As 66/2009 — Nejvyšší správní soud

16 A 8/2021- 109 - text  13 16 A 8/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Martiny Vernerové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci žalobců: a) Ing. K. G., narozen X, b) H. G., narozena X, oba bytem X, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem, zastoupen Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem, sídlem Masarykovo náměstí 193/20, 405 02 Děčín, za účasti osoby zúčastněné na řízení: J. L., narozena X, bytem X, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2021, č. j. KUUK/013743/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobci se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhali vyslovení nicotnosti nebo zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2021, č. j. KUUK/013743/2021, jímž bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Děčín (dále jen „magistrát“) ze dne 23. 9. 2020, č. j. MDC/105220/2020. Tímto rozhodnutím magistrát vyslovil, že na pozemku parc. č. XA v katastrálním území X se nenachází veřejně přístupná účelová komunikace (všechny v tomto rozsudku uváděné pozemky a stavby jsou v katastrálním území X, pozn. soudu). Žalobci se zároveň domáhali toho, aby soud zrušil také zmíněné rozhodnutí magistrátu a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobcům náklady soudního řízení. Žaloba 2. V žalobě žalobci předně uvedli, že napadené rozhodnutí dosud nebylo doručeno jejich tehdejšímu právnímu zástupci. Žalobci odkázali na svá dosavadní podání a vyjádření ve správním řízení. Podotkli, že ze čtyř znaků, které musí být naplněny, aby byla prokázána existence veřejně přístupné účelové komunikace, podle magistrátu nebyl naplněn pouze znak veřejnosti, přičemž ostatní znaky naplněny byly. Jelikož žalobci měli za to, že byl naplněn i tento znak, podali proti rozhodnutí magistrátu odvolání. Byl přesvědčeni, že prokázali, že komunikace je od roku 1974 využívána celou řadou různých osob, tedy nejen vlastníky sousedních nemovitostí, ale i třetími osobami, konkrétně Povodím Ohře, státní podnik, i samotným městem Česká Kamenice a jeho obyvateli. Podle žalobců se jedná o nejnižší kategorii pozemní komunikace, a lze tak očekávat, že ji bude užívat relativně nízký okruh osob. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 76/2009 podotkli, že k naplnění znaku veřejnosti postačuje, že užívání neomezeným počtem osob nebude předem vyloučeno. 3. Žalobci namítali, že žalovaný své rozhodnutí postavil na nových skutkových a právních závěrech, aniž by zopakoval dokazování nebo provedl nové důkazy, aniž by je poučil o svém právním názoru a aniž by je vyzval k doložení dalších tvrzení a důkazů. Dodali, že žalovaný přesto rozšířil absenci znaků veřejné komunikace z jednoho na tři znaky. Za chybnou označili argumentaci žalovaného, že se nejedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, neboť žalobci se na svůj pozemek mohou dostat jiným způsobem. Podle žalobců musí správní orgán v tomto řízení toliko zkoumat, zda je cesta veřejně přístupnou účelovou komunikací, nehledě na to, kolik jiných pozemků a cest se v okolí může nacházet. Žalobci měli za to, že v případě opačného postupu by došlo k zaměnění s občanskoprávním institutem služebnosti cesty a stezky. Konstatovali, že jiný plnohodnotný přístup ke své nemovitosti nemají, jelikož druhý přístup je úzký, nebezpečný a nevhodný pro parkování motorových vozidel. Doplnili, že podle příslušné judikatury nemůže silniční správní úřad vlastníky zpřístupňovaných nemovitostí nutit, aby alternativní cestu na svém pozemku vybudovali nebo ji stavebně zlepšovali tak, aby mohla po takovém zásahu plnit nutnou komunikační potřebu. 4. Za chybný označili žalobci závěr žalovaného, že není splněn souhlas vlastníka, pokud nová vlastnice pozemku (osoba zúčastněná na řízení) projevila svůj nesouhlas. Podle žalobců vstoupila nová vlastnice do práv a povinností bývalého vlastníka. Žalobci podotkli, že žalovaný měl pouze deklaratorně zkoumat, zda někdy cesta na pozemku byla a zda je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Pokud již v minulosti byly naplněny znaky veřejně přístupné účelové komunikace, je podle žalobců irelevantní názor nového vlastníka, který nemůže souhlas odvolat. Napadené rozhodnutí považovali žalobci za nezákonné a nesprávné s tím, že žalovaný porušil jejich práva na spravedlivý proces a právní pomoc podle čl. 36 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný ve svém vyjádření trval na svém právním názoru vyjádřeném v napadeném rozhodnutí. Konstatoval, že za pomoci podkladů obsažených ve správním spisu pouze doplnil a rozšířil odůvodnění magistrátu, což zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) umožňuje. Žalovaný nesouhlasil s námitkou týkající se nedoručení rozhodnutí tehdejšímu právnímu zástupci žalobců, neboť zastoupení žalobců nebylo zřejmé z podaného odvolání ani z jeho doplnění a vyplynulo až z žádosti o vydání předběžného opatření podané po vydání rozhodnutí ve věci. Žalovaný podotkl, že při posuzování zájmu na veřejném užívání vycházel mimo jiné z katastrální mapy a z výpisů z katastru nemovitostí a zkoumal, zda vlastníci sousedních pozemků využívají cestu jako jedinou a nezbytnou komunikační potřebu. Zdůraznil, že nutná komunikační potřeba nebyla pro nikoho ze zúčastněných prokázána, a v podrobnostech odkázal na napadené rozhodnutí. Žalovaný dodal, že všechny důležité znaky veřejně přístupné účelové komunikace řádně posoudil, včetně souhlasu vlastníka předmětného pozemku a důležité, ničím nenahraditelné komunikační potřeby. Navrhl zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 6. J. L. jako osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření předně uvedla, že pozemek parc. č. XA nikdy nesloužil jako přístup nebo cesta k domu č. p. XB, což dokládají historické a ortofoto mapy. Konstatovala, že cesta je pro ni velkou zátěží, neboť se jedná o nepovolenou stavbu, kterou zbudovali žalobci na jaře 2019. Dodala, že si vyžádala vyjádření společnosti ČEZ Distribuce, a. s., která uvedla, že se stavbou nesouhlasila a požaduje její odstranění. Podle J. L. mají žalobci přístup zajištěn přes pozemek parc. č. XC, který jim prodalo město Česká Kamenice, jakožto jediný přístup k nemovitosti. Pozastavila se nad tím, proč by žalobci měli mít luxusní přístup i s parkovištěm na jejím pozemku. 7. K užívání pozemku Povodím Ohře, státní podnik, J. L. uvedla, že pozemek byl užíván jako zařízení staveniště, nikoli jako komunikace. K užívání pozemku městem Česká Kamenice pak konstatovala, že v té době bylo město vlastníkem pozemku, a mohlo jej tedy používat podle vlastního uvážení. Podotkla, že o prodeji pozemku rozhodlo zastupitelstvo města, nikoli jeho úředníci. Dodala, že její matka souhlas s parkováním neudělila, jelikož nebyla vlastníkem pozemku. K dalším uživatelům cesty sdělila, že se jednalo pouze o osoby, které dopravovaly materiál a vykonávali pracovní či jinou činnost na pozemcích žalobců, a nejednalo se tedy o uživatele veřejné cesty. Ve vztahu k žalobci uváděnému veřejnému zájmu pro společnost Pramacom Prague spol. s r. o. (dále jen „Pramacom“) podotkla, že je veřejně známo, že žalobce a) je zaměstnancem této společnosti. Doplnila, že se služebním automobilem žalobce a) parkoval nejprve na pozemku parc. č. XC, poté na veřejném prostranství na pozemku parc. č. XD ve vlastnictví města. 8. J. L. dále popsala, že v roce 2008 žalobci nechali z tehdy neudržovaného a zarostlého pozemku parc. č. XA oddělit jeho část, dnešní pozemek parc. č. XE, který od města odkoupili a upravili jej. Následně pozemek parc. č. XA začali využívat k dopravě materiálu na své pozemky, a to bez jakéhokoli nájemního vztahu s městem. Závěrem konstatovala, že povolení ke stavbě cesty nedala a požaduje její odstranění, neboť se jedná o černou stavbu vybudovanou žalobci. Replika žalobců 9. Na vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení reagovali žalobci replikou, ve které uvedli, že ve správním řízení byli zastoupeni právním zástupcem, což jednoznačně vyplývá z plné moci, která byla udělena pro celé správní řízení a byla přiložena k návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 4. 12. 2020; téhož dne byla doručena do datové schránky magistrátu. Žalobci měli za to, že nutnou komunikační potřebu dostatečně prokázali. K alternativnímu přístupu podotkli, že pozemek parc. č. XC, po kterém tato cesta vede, obsahuje místo široké pouze 1,5 metru, a proto po této cestě nelze jezdit motorovými vozidly, natožpak SUV vozidlem společnosti Pramacom. Dodali, že vrchní přístup je kruciální pro užívání nemovitostí žalobců i pro společnost Pramacom, neboť vozidlo, kterým žalobce a) jezdí, je využíváno k zabezpečení infrastruktury státu. Tím, že je bráněno ve výjezdu z pozemku parc. č. XE, kde vozidla spo