— Nejvyšší správní soud

115 A 2/2025- 72 - text  8 115 A 2/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka a ve věci navrhovatele: Volt Česko, IČO: 17290775 sídlem Na dlouhém lánu 343/34, 160 00 Praha 6, zastoupený Mgr. Petrou Stupkovou, advokátkou sídlem Na Zderaze 1275/15, 120 00 Praha 2 a dalších účastníků: 1) Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem 2) Stačilo!, IČO: 22142631 sídlem Václavov 741/12, 671 72 Miroslav jednající volební zmocněnkyní Ing. J. Š. bytem X o návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny politického hnutí Stačilo! pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za Ústecký kraj konané ve dnech 3. a 4. října 2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se návrhem podaným v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení registrace kandidátní listiny účastníka 2) registrované podle § 33 odst. 3 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „zákon o volbách“), a to rozhodnutím účastníka 1) ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUUK/114151/2025/LL, pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za Ústecký kraj konané ve dnech 3. a 4. října 2025. Návrh 2. V návrhu navrhovatel namítal, že v rámci kandidátní listiny účastníka 2) nebyli jen kandidáti, kteří jsou jeho členy či nestraníci, ale též členové dalších politických stran, a to Komunistické strany Čech a Moravy, Sociální demokracie, České strany národně sociální a Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (všechny dále jen „ostatní politické strany“). Kandidátní listina je přitom registrována pouze jako kandidátní listina účastníka 2), nikoliv jako koaliční kandidátní listina podle zákona o volbách. 3. Spojení ostatních politických stran s účastníkem 2) a jejich společná kandidatura na jedné kandidátní listině je koalicí, na kterou se podle § 49 odst. 1 zákona o volbách vztahují vyšší procentuální nároky v potřebném počtu získaných hlasů k postupu do prvního skrutinia. Dále navrhovatel popsal skutkový stav, ze kterého dovodil, že se v daném případě jedná o nepřiznanou koalici. Poukázal na to, že na zařazení členů ostatních politických stran se tyto dohodly s účastníkem 2) v memorandu o spolupráci. Ačkoliv ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2024 kandidovali účastník 2) jako koalice více stran pod označením Stačilo!, nyní kandidují ostatní politické strany v rámci jedné kandidátní listiny účastníka 2), který vznikl až v říjnu 2024 a přímo navazuje na stejnojmennou koalici kandidující ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024. Je zřejmé, že současný formát nepřiznané koalice byl zvolen účelově až pro volby do Poslanecké sněmovny, kde je v případě koalic nutné splnit 11% hranici. To potvrzují i průzkumy, podle nichž by jednotlivé subjekty samostatně neuspěly. Účastník 2) je účelově vytvořený zastřešující subjekt, jehož skutečným cílem je umožnit společnou kandidátku několika politických stran do Poslanecké sněmovny. 4. Na podporu svých tvrzení navrhovatel označil řadu důkazů, a to články z webových stránek Seznam Zprávy, Deníkn a iportal24, programydovoleb.cz, Komunistické strany Čech a Moravy, stacilo.cz, novinky.cz, náhledem do Rejstříku politických stran a politických hnutí, Memorandem k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2025, marketingovými materiály ostatních politických stran. 5. Byť se obdobnou situací zabýval i nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. I. ÚS 127/96, měl navrhovatel za to, že tento nález není v daném případě aplikovatelný, stejně jako usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/2017-24. Dle navrhovatele nebyl případ nepřiznaných koalic v rámci českého soudního systému uspokojivě řešen, neboť dosud byly řešeny případy, ve kterých se fakticky jednalo o jednu politickou stranu, případně o jednu politickou stranu s pouhým zapojením jednotlivých členů jedné další politické strany na kandidátní listinu. Současný stav však ukazuje eskalaci situace v účelové spojení politických subjektů za účelem obejití uzavíracích klauzulí a v důsledku i popření jejich účelu. V daném případě nelze tuto nepřiznanou koalici označit za individuální kandidaturu některých členů, ale za společnou kandidaturu více politických stran a hnutí, tj. koalici. Ostatní politické strany se nechtějí nechat „vytáhnout“ do Poslanecké sněmovny přes rizikové kvorum 11 %, ale volí nelegitimní bezpečné kvorum 5 %, což do rovnosti šancí kandidujících subjektů zasahuje. V daném případě nemůže docházet k absurdní situaci, ve které politický subjekt rozhoduje o tom, zda se na něj určité přísnější ustanovení volebního zákona vůbec použije. 6. Spojení účastníka 2) a ostatních politických stran je nepřiznanou koalicí, která nebyla přiznána jen z důvodu obejití uzavírací klauzule podle § 49 zákona o volbách. V daném případě se tak jedná o obcházení zákona a zneužití práva, které je zakotveno v čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dále dochází k porušení rovnosti účastníků politické soutěže, což je základní rys demokratické politické soutěže ve smyslu čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Vyjádření účastníka 1) 7. Účastník 1) k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k návrhu, v němž zrekapituloval průběh řízení o registraci účastníka 2) s tím, že nemohl postupovat jinak, jelikož zákon o volbách jednoznačně říká, kdo může kandidátní listinu podat a jaké má mít náležitosti. Pokud je to splněno, musí účastník 1) rozhodnout v souladu s § 33 zákona o volbách a nemá prostor k dalšímu zkoumání kandidátní listiny. Vyjádření účastníka 2) 8. Účastník 2) uvedl, že návrh považuje za nedůvodný. V návrhu spatřoval pouze politický boj přenesený na soudní půdu, což přiznal i navrhovatel na své tiskové konferenci. Podle § 32 odst. 5 zákona o volbách činí politická strana úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Plnou moc však advokátka, která podala tento návrh, obdržela od členů statutárního orgánu navrhovatele, nikoliv od volebního zmocněnce. Návrh tedy nebyl učiněn oprávněným subjektem ve lhůtě stanovené zákonem o volbách. Návrh by tedy měl být odmítnut, neboť byl podán osobou neoprávněnou. I pokud by byl podán nový návrh prostřednictvím volebního zmocněnce nebo advokátkou, které by zmocněnec udělil plnou moc, byl by tento nový návrh opožděný. 9. Vzhledem k tomu, že účastník 2) splnil veškeré podmínky, byly všechny jeho kandidátní listiny krajskými úřady zaregistrovány. Účastník 2) je řádně registrované politické hnutí a je samostatným politickým subjektem. Dle setrvalé judikatury je soudní ochrana primárně zaměřena na odmítnutí přihlášky k registraci a ochranu pasivního volebního práva. Dále poukázal na ustálenou volební praxi, ve které do voleb do Poslanecké sněmovny jsou stavěny společné kandidátky, např. v roce 2017 společná kandidatura ODS se Stranou soukromníků ČR a další. Politická i ustálená soudní praxe stojí na formálním pojetí koalice, kterou je pouze takové uskupení dvou a více registrovaných politických subjektů, které se takto samy označí a postupují nadále ve volbách společně. Účastník 2) však nenaplňuje žádný z pojmových znaků koalice. 10. Na podporu svých tvrzení navrhl účastník 2) jako důkaz záznam z tiskové konference Volt Česko, propagační materiál na facebookovém profilu premiéra Petra Fialy, memorandum Pirátů a Zelených pro volby do Poslanecké sněmovny, volební materiály ODS z voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Posouzení věci soudem 11. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se v předmětné věci jedná o řízení ve věci zrušení registrace kandidátní listiny, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Soud zkoumal podle § 92 s. ř. s. svou věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu a dospěl k závěru, že zdejší soud je věcně a místně příslušný k jeho projednání (§ 86 a § 88 zákona o volbách). Podle § 89 odst. 5 s. ř. s. soud rozhodoval bez jednání. 12. Soud se nejprve musel zabývat procesní námitkou účastníka 2), že návrh byl podán osobou neoprávněnou, neboť plná moc nebyla udělena volebním zmocněncem. Soud konstatuje, že návrh byl podán advokátkou na základě plné moci navrhovatele jako politické strany, a tato plná moc byla za navrhovatele podepsána Adamem Hankou, předsedou, a Adamem Hruškou, místopředsedou. Podle Rejstříku politických stran a politických hnutí může jednat za statuární orgán i společně jeden ze spolupředsedů a místopředseda. To bylo v daném případě splněno a soud konstatuje, že plná moc byla udělena statuárním orgánem navrhovatele. Otázkou zůstává, zda aktivní procesní legitimaci nemá v tomto případě pouze volební zmocněnec. 13. Podle § 32 odst. 5 zákona o v