— Nejvyšší správní soud

115 A 5/2025- 74 - text  7 115 A 5/2025 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatele: Česká republika na 1. místě!, IČO: 19882149 sídlem Jankovcova 1535/2a, 170 00 Praha 7 zastoupený JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph.D., advokátem sídlem Zámecká 550, 685 01 Bučovice a účastníků řízení: 1) 1) Krajský úřad Ústeckého kraje sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem 2) 2) Stačilo!, IČO: 22142631 sídlem Václavov 741/12, 671 72 Miroslav jednající volební zmocněnkyní Ing. J. Š. bytem X o návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny Stačilo! pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025 ve volebním kraji Ústeckém, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se podaným návrhem domáhal zrušení registrace kandidátní listiny účastníka řízení 2) pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025 ve volebním kraji Ústeckém registrované podle § 33 odst. 3 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „zákon o volbách“), a to rozhodnutím účastníka řízení 1) ze dne 15. 8. 2025, č. j. KUUK/114151/2025/LL. Návrh 2. V předmětném návrhu navrhovatel nejprve poukázal na skutečnost, že účastník řízení 2) vznikl na základě trojstranného memoranda o spolupráci v evropských a krajských volbách v roce 2024. Z veřejného prohlášení předsedkyně politické strany SD-SN Aleny Dernerové současně vyplývá, že je účastník řízení 2) účelově založeným politickým hnutím, které supluje volební koalici, a to za účelem obejití § 49 odst. 1 zákona o volbách. Účastník řízení 2) nerozhoduje jako samostatné politické hnutí, neboť rozhodují grémia a další orgány politických stran KSČM, ČSNS, SD-SN a SOCDEM. Dále navrhovatel zmínil, že politické strany KSČM, ČSNS a SD-SN kandidují společně na základě “Memoranda o podpoře hnutí STAČILO! ze dne 15. ledna 2025”, jež v podstatě supluje koaliční smlouvu. Účastník řízení 2) tak nemá vlastní rozhodovací možnost stran dotčené kandidátní listiny, a ta byla sestavena jako společná kandidátní listina KSČM, ČSNS a SD-SN. Navíc při jednání o přistoupení další politické strany ČSSD na kandidátní listinu účastníka řízení 2) došlo k odmítnutí této strany od ČSNS, tj. jednoho ze členů namítané koalice, který tak využil svého práva veta vůči třetí straně. Následně se účastník řízení 2) spojil v koalici také s politickou stranou SOCDEM, k čemuž navrhovatel poukázal i na veřejně dostupné zpravodajské články. 3. Účastník řízení 2) tudíž dle navrhovatele jednoznačně obchází § 49 zákona o volbách, neboť jeho faktická povaha – tvořená politickými stranami KSČM, ČSNS, SD-SN a SOCDEM – naplňuje všechny znaky koalice čtyř politických subjektů ve smyslu odkazovaného ustanovení. Postup, kterým byla kandidátní listina dané koalice formálně přihlášena pouze jménem účastníka řízení 2), proto představuje obcházení zákona a zneužití registračního procesu s cílem neoprávněně snížit zákonné volební kvorum z 11 % na 5 %. 4. Takové jednání je pak dle navrhovatele v přímém rozporu s čl. 22 Listiny základních práv a svobod, přičemž je registrace kandidátní listiny účastníka řízení 2) též v rozporu s § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 písm. b), f), h) zákona o volbách. K tomu navrhovatel doplnil, že si je vědom nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17. Vyjádření účastníka řízení 1) 5. Účastník řízení 1) k předmětnému návrhu uvedl, že namítaná kandidátní listina obsahovala náležitosti a přílohy dle § 32 zákona o volbách. Doplnil, že účastník řízení 2) je jako politické hnutí Ministerstvem vnitra zaregistrován ode dne 10. 10. 2024, přičemž tuto informaci účastník řízení 1) ověřil v Rejstříku politických stran a hnutí. Následně tak bylo ve věci rozhodnuto podle § 33 zákona o volbách o registraci bezvadné kandidátní listiny. Účastník řízení 1) nemohl postupoval jinak, neboť zákon o volbách v § 31 jednoznačně říká, kdo může kandidátní listinu podat, a v § 32, jaké má mít toto podání náležitosti a přílohy. Pokud v projednávaném případě tyto požadavky byly splněny, musel účastník řízení 1) rozhodnout v souladu s § 33 zákona o volbách o registraci dotčené kandidátní listiny a neměl prostor k jakémukoliv dalšímu zkoumání této listiny nad rámec oprávnění, které je mu svěřeno zákonem o volbách. K tomu účastník řízení 1) poukázal na závěry plynoucí z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. Vol 57/201724, a z usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 11. 2012, č. j. 30 A 65/201238. Vyjádření účastníka řízení 2) 6. Účastník řízení 2) označil podaný návrh za nedůvodný. V daném návrhu spatřoval pouze politický boj přenesený na soudní půdu. Následně uvedl, že podle § 32 odst. 5 zákona o volbách činí politická strana úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Plnou moc však advokát, který předmětný návrh podal, obdržel od statutárního orgánu navrhovatele, nikoliv od volebního zmocněnce. Návrh tedy nebyl učiněn oprávněným subjektem ve lhůtě stanovené zákonem o volbách, a tudíž by měl být odmítnut, jelikož byl podán osobou neoprávněnou. I pokud by byl podán nový návrh prostřednictvím volebního zmocněnce nebo advokátem, kterému by zmocněnec udělil plnou moc, byl by tento nový návrh opožděný. 7. Dále účastník řízení 2) konstatoval, že vzhledem k tomu, že splnil veškeré zákonné podmínky, byly všechny jeho kandidátní listiny krajskými úřady zaregistrovány. Připomněl také, že je řádně registrovaným politickým hnutím a je samostatným politickým subjektem. Dle setrvalé judikatury je soudní ochrana primárně zaměřena na odmítnutí přihlášky k registraci a ochranu pasivního volebního práva. Zároveň účastník řízení 2) poukázal na ustálenou volební praxi, ve které do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsou stavěny společné kandidátky, např. v roce 2017 společná kandidatura ODS se Stranou soukromníků ČR a další. Politická i ustálená soudní praxe přitom stojí na formálním pojetí koalice, kterou je pouze takové uskupení dvou a více registrovaných politických subjektů, které se takto samy označí a postupují nadále ve volbách společně. Účastník řízení 2) však nenaplňuje žádný z pojmových znaků koalice. 8. Na podporu svých tvrzení navrhl účastník řízení 2) jako důkaz memorandum Pirátů a Zelených pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Spisová dokumentace 9. Soud si vyžádal od účastníka řízení 1), jakožto registračního orgánu, spisovou dokumentaci k namítané kandidátní listině účastníka řízení 2) pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 3. a 4. října 2025 ve volebním kraji Ústeckém, a rovněž tak i ke kandidátní listině navrhovatele. Posouzení věci soudem 10. V posuzovaném případě soud nejprve ověřil, že jsou splněny procesní předpoklady pro to, aby mohlo být přistoupeno k meritornímu projednání věci. S ohledem na skutečnost, že se jedná o řízení ve věci návrhu na zrušení registrace kandidátní listiny, jsou tyto předpoklady upraveny vedle zákona o volbách i v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Soud přitom shledal ve smyslu § 92 s. ř. s. svoji věcnou a místní příslušnost k projednání podaného návrhu (§ 86 a § 88 zákona o volbách). Podle § 89 odst. 5 s. ř. s. pak o věci rozhodoval bez jednání. 11. Soud se musel úvodem zabývat procesní námitkou účastníka řízení 2), že byl návrh podán osobou neoprávněnou, neboť plná moc nebyla udělena volebním zmocněncem. Soud v tomto ohledu konstatuje, že návrh byl podán přímo navrhovatelem samotným (tj. prostřednictvím jeho datové schránky), který dále ve věci udělil plnou moc advokátovi (pozn. soudu – tato plná moc byla za navrhovatele podepsána Ladislavem Vrabelem, MBA, LL.M., předsedou). Otázkou nicméně zůstává, zda aktivní procesní legitimaci nemá v tomto případě pouze volební zmocněnec. 12. Podle § 32 odst. 5 zákona o volbách politická strana, politické hnutí nebo koalice činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba s omezenou svéprávností nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí nebo koalice vázána. Svého zmocněnce a jeho náhradníka může politická strana, politické hnutí nebo koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání krajskému úřadu. 13. Podle § 89 odst. 4 s. ř. s. může návrh proti registraci kandidátní listiny podat volební strana, která sama podala kandidátní listinu. 14. Soud konstatuje, že označením osoby na kandidátní listině jako zmocněnce dochází k udělení plné moci pro jednání ve volebních věcech. Vzhledem k tomu, že zde zákonodárce používá k označení zástupce pojem zmocněnec, jedná se o smluvní z