1 Afs 71/2009 — Nejvyšší správní soud

15 A 25/2024- 76 - text  12 15 A 25/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Radima Kadlčáka a Mgr. Ladislava Vaško ve věci žalobce: JUDr. Mgr. J. G., narozený X bytem X proti žalovanému: náměstek ředitele Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje pro ekonomiku sídlem Lidické náměstí 899/9, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. KRPU-242935/ČJ-2017-0400HS, a to konkrétně v části zrušeného výroku III. rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2023, č. j. KRPU-242935-89/ČJ-2017-0400KR-AP, kterým bylo rozhodnuto o náhradě žalobce za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě takto: I. Žalovaný je povinen v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. KRPU-242935/ČJ-2017-0400HS, a to konkrétně v části zrušeného výroku III. rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2023, č. j. KRPU-242935-89/ČJ-2017-0400KR-AP, kterým bylo rozhodnuto o náhradě žalobce za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě, vydat meritorní rozhodnutí do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje pro ekonomiku, kterou se domáhal, aby soud rozsudkem žalovanému uložil, že „je povinen vydat nové rozhodnutí ve věci částečného zrušeného rozhodnutí č. j. KRPU-242935-89/ČJ-2017-0400KR-AP do patnácti dnů od právní moci rozsudku.“ Současně se žalobce domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení. Žaloba 2. V předmětné žalobě žalobce nejprve zrekapituloval dosavadní průběh řízení vedeného žalovaným pod sp. zn. KRPU-242935/ČJ-2017-0400HS. Následně zdůraznil, že podal žalobu proti nečinnosti žalovaného z důvodu nevydání nového prvostupňového rozhodnutí po zrušení části jeho dřívějšího rozhodnutí – konkrétně výroku III. rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2023, č. j. KRPU-242935-89/ČJ-2017-0400KR-AP, kterým bylo rozhodnuto o žalobcově náhradě za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě podle § 103 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), za období od 9. 1. 2013 do 31. 10. 2022, a to rozhodnutím ředitele Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ze dne 24. 4. 2023, č. j. KRPU-28003-6/ČJ-2023-0400KR-PK. 3. Žalobce měl za to, že v souladu s § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v řešeném případě vyčerpal všechny možné opravné prostředky, když žalovaného několikrát vyzval k vydání rozhodnutí ve výše poukazované věci – naposledy dne 27. 7. 2024. Na poslední urgenci žalobce (opatření proti nečinnosti) pak reagoval ředitel Krajského ředitelství policie Ústeckého jako nadřízený služební funkcionář usnesením o zamítnutí uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 6. 8. 2024, č. j. KRPU-242935-164/ČJ-2017-0400HS, a následně i žalovaný informací ze dne 19. 8. 2024, č. j. KRPU-242935-168/ČJ-2017-0400HS, obsahující sdělení, že není schopen ve věci zajistit znalecký posudek, jelikož s ním soudní znalec JUDr. Martin Mikyska ustanovený usnesením žalovaného téměř před rokem, nekomunikuje, a proto na něj žalovaný podal podnět na Ministerstvo spravedlnosti. 4. Žalobce poté odkázal na § 71 odst. 3 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), s tím, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba nutná ke zpracování znaleckého posudku. Dle žalobce si pak žalovaný musí být vědom toho, že i přes jakýkoliv podnět nemůže přinutit soudního znalce JUDr. Martina Mikysku k vypracování znaleckého posudku v této věci. Pokud byl tedy ustanovený znalec po tak dlouhou dobu nečinný, mohl žalovaný oslovit jiného znalce v oboru za předpokladu, že by v této věci znalecký posudek vůbec potřeboval, jelikož žalovaný má ve své moci všechna potřebná data, aby správně spočítal náhradu služebního příjmu po skončení pracovní neschopnosti žalobce (tj. bývalého příslušníka bezpečnostního sboru), tedy všechny příjmy žalobce před vznikem škody. 5. Závěrem žalobce namítl, že je žalovaným soustavně krácen na svých subjektivních právech, neboť nevydáním požadovaného rozhodnutí žalovaný cíleně oddaluje výplatu dlužné částky žalobci za dobu přibližně deseti let včetně zákonných úroků z prodlení. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný k výzvě soudu předložil příslušný spisový materiál spolu s písemným vyjádřením k žalobě, v němž navrhl její zamítnutí, neboť ji shledává nedůvodnou. Úvodem daného vyjádření žalovaný obsáhle popsal dosavadní průběh předmětné věci, přičemž sám zmínil též fakt, že je v řešeném případě ustanovený znalec JUDr. Martin Mikyska v dodání znaleckého posudku již od 1. 11. 2023 v prodlení, neboť jej ani po veškerých telefonických a písemných výzvách žalovanému dosud nedodal. Žalovaný k tomu uvedl též rozsáhlý výčet úkonů, které v období od 1. 11. 2023 vůči jmenovanému znalci učinil – tj. výzvy, urgence a uložení pořádkové pokuty. Současně upozornil i na jím učiněný podnět Ministerstvu spravedlnosti, odboru soudních znalců a tlumočníků, k dohledu nad výkonem znalecké činnosti ustanoveného znalce. Následně žalovaný poukázal na dikci § 71 odst. 1 a 3 písm. b) správního řádu, jakož i na závěry plynoucí z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2011, č. j. 62 A 8/2010-74, přičemž uvedl, že vůči ustanovenému znalci v projednávaném případě činil po lhůtě k předložení znaleckého posudku soustavné procesní kroky směřující k vymožení uložené povinnosti. Žalovaný proto dle jeho názoru není nečinný, neboť konal jemu veškeré dostupné kroky a opatření za účelem brzkého vydání rozhodnutí ve věci. K tomu doplnil, že za účelem naplnění zásady materiální pravdy dle § 3 správního řádu je nezbytné získat znalecký posudek ustanoveného znalce, neboť v dané věci vyplynuly zásadní rozdíly mezi výpočtem náhrad zpracovaným personálním odborem Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, jakožto odborným pracovištěm žalovaného, a obsahem znaleckého posudku Ing. Luboše Černého ze dne 20. 5. 2023, který předložil žalobce. Replika žalobce 7. V podané replice žalobce uvedl, že žalovaným zmiňovaná činnost ve věci je toliko účelová, aby nemusel vydat nové správní rozhodnutí o přiznání a výplatě náhrad služebních příjmů po skončení neschopnosti žalobce za dobu přibližně deseti roků. K tomu žalobce zdůraznil, že ustanovený znalec nedodal znalecký posudek ani po 18 měsících, i když byl za svou nečinnost sankcionován. Z argumentace žalovaného poté dle žalobce plyne, že pokud znalec JUDr. Martin Mikyska v řešeném případě žalovanému nedodá znalecký posudek, tak žalovaný správní rozhodnutí nevydá ani v průběhu dvou let od vydání zrušujícího správního rozhodnutí ze dne 24. 4. 2023, resp. ani v dalších letech. Ve spisové dokumentaci přitom není záznam o tom, že by žalovaný pro nečinnost ustanoveného znalce daný úkol tomuto odejmul a ustanovil by jiného znalce, v čemž tedy žalobce spatřuje zásadní nečinnost žalovaného. 8. Závěrem žalobce poukázal na čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, přičemž zmínil, že pokud by se k příslušníkům bezpečnostních složek mělo přistupovat v případě uplatňování nároků ze služebních úrazů jinak než v případě pracovních úrazů zaměstnanců, žádá soud o vyslovení názoru v souladu se stanoviskem Ústavního soudu, který má za to, že poskytne-li soud zaměstnanci, který je v posuzovaném pracovněprávním vztahu v postavení slabší strany, jednoznačné vodítko k zodpovězení otázky, nejedná v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Ústní jednání soudu 9. Z jednání soudu se žalobce písemně omluvil, přičemž setrval na podané žalobě. 10. Pověřená pracovnice žalovaného navrhla zamítnutí žaloby. Odkázala přitom na již dříve učiněná vyjádření ve věci a doplnění správního spisu o listiny dokládající aktivitu žalovaného vůči ustanovenému znalci, který aktuálně již požadovaný znalecký posudek žalovanému předložil. Zmínila také, že rozdíl mezi výpočtem žalobce (resp. plynoucí z jím doloženého znaleckého posudku) a žalovaného byl přibližně 1 mil. Kč, a proto žalovaný zadal revizní znalecký posudek. Podle pověřené pracovnice žalovaného pak nebylo možno jednou ustanoveného znalce ve věci zprostit povinnosti znalecký posudek vypracovat. Doplnila také skutečnost, že ustanoveného znalce v řešeném případě donutily konat, až žalovaným ukládané pořádkové pokuty. Posouzení věci soudem 11. Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního (služebního) orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř