2 As 16/2004 — Nejvyšší správní soud

58 Ad 2/2025- 13 - text  58 Ad 2/2025 - 13 USNESENÍ Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M., ve věci žalobce: X bytem X zastoupen advokátkou Mgr. Annou Šavel sídlem Jugoslávská 2718, Teplice proti žalované: Územní správa sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královehradecký kraj a Pardubický kraj sídlem Frýdlantská 1399/20, Liberec o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 12. 2024, číslo rozhodnutí o DPN 10725430-2407310008 takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ze dne 10. 2. 2025, se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná rozhodla o žádosti žalobce o udělení souhlasu k povolení možnosti volit dobu vycházek podle aktuálního stavu pojištěnce dle § 56 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zaškrtnutím políčka „ne“ v části „Stanovisko orgánu nemocenského pojištění“ za návětím „Souhlas se uděluje“ tiskopisu. 2. Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť posudkový lékař své stanovisko vůbec neodůvodnil, i když je k tomu v obecné rovině povinen. V této souvislosti žalobce odkazoval na stanovisko Veřejného ochránce práv sp. zn. 2440/2017/VOK/KPV a metodiku žalované. Posudkový lékař nadto postupoval v rozporu s tím, jak rozhodl o předchozí totožné žádosti žalobce, a v rozporu s doporučením lékaře specialisty. 3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. 4. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 5. Podle § 70 písm. d) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. 6. Dle posledně citovaného ustanovení jsou ze soudního přezkumu vyloučena rozhodnutí, která vychází výlučně z posouzení zdravotního stavu nebo technického stavu věcí. To ovšem pouze při splnění dvou kumulativních podmínek. První z nich je, že rozhodnutí nepředstavuje právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popř. jiné hospodářské činnosti. Druhou pak je, že se rozhodnutí nedotýká základních práv zaručených Listinou, jimž se rozumí i práva zakotvená v hlavě čtvrté Listiny. Tato druhá podmínka byla nad rámec výslovného textu komentovaného ustanovení dovozena Ústavním soudem ve snaze o dosažení ústavně konformní interpretace tohoto ustanovení, které je obecně legitimní a souladné s Listinou (nález Pl. ÚS 15/12). Uvedená podmínka je reflexí věty druhé čl. 36 odst. 2 Listiny. 7. Dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 7. 10. 2004, č. j. 2 As 16/2004-44, publikovaný pod č. 812/2006 Sb. NSS, či ze dne 28. 7. 2010, č. j. 6 Ads 21/2010-52) je vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 70 písm. d) s. ř. s. rozhodnutí lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. 8. Pokud je ze soudního přezkumu vyloučeno rozhodnutí lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, nelze dospět k jinému závěru, než že soudnímu přezkumu nemůže podléhat ani rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu k povolení možnosti volit dobu vycházek podle aktuálního stavu pojištěnce. 9. V napadeném rozhodnutí otázky odborné (medicínské) vysoce převažují nad otázkami právními. Napadené rozhodnutí je také úkonem, jenž neznamená žádnou z právních překážek uvedených v ustanovení § 70 písm. d) s. ř. s., ani se nedotýká základních práv jednotlivce. Právo na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny) nelze interpretovat tak široce, že by zahrnovalo i možnost volit dobu vycházek při dočasné pracovní neschopnosti. 10. Proto soud podanou žalobu výrokem I. pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. 11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Liberec dne 21. února 2025 Mgr. Karolína Tylová, LL.M. samosoudkyně