6 Ads 11/2013 — Nejvyšší správní soud

58 Ad 4/2025- 80 - text  58 Ad 4/2025 - 80 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodla samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. ve věci žalobkyně: X, narozená dne X trvale bytem X t. č. bytem U Potoka 171, Liberec X – Ostašov proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2025, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí, kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 30. 10. 2024, č. j. X, jímž byl žalobkyni od 8. 12. 2024 podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, odňat invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 16. 9. 2024 již žalobkyně není invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla žalobkyni z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost pouze o 10 %. 2. Žalobkyně v žalobě konstatovala, že dle posudku ze dne 3. 2. 2025, vypracovaného lékařem IPZS pro námitkové řízení, poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 10 %. Pokles pracovní schopnosti byl hodnocen kapitolou V, položkou 2a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byl označen etylismus. S tímto závěrem a hodnocením žalobkyně nesouhlasila. Namítala, že uvedený závěr je v rozporu s nálezy odborných lékařů, zejména předběžné propouštěcí zprávy Krajské nemocnice Liberec, a. s. (oddělení psychiatrie) ze dne 27. 9. 2021, kde je jako hlavní diagnóza uvedena F43.2 (poruchy přizpůsobení) a jako vedlejší diagnóza F43.1 (posttraumatická stresová porucha); lékařské zprávy Centra duševního zdraví Fokus Liberec z. ú. ze dne 9. 12. 2024, v níž je uvedena diagnóza F32.8 (jiné depresivní fáze – atypická deprese, jediná fáze „maskované“ deprese NS). Žalovaná však vycházela pouze z diagnózy etylismus, depresivní syndrom, astma bronchiale a hypertenze. Dle žalobkyně měl být pokles pracovní schopnosti hodnocen kapitolou V. položkou 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25-35 %, tedy středně těžké funkční postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen. 3. V posudku o invaliditě ze dne 3. 2. 2025 je navíc chybně uvedeno, že žalobkyně je zaměstnána jako servírka 30 hodin týdně, přičemž v lékařské zprávě Centra duševního zdraví Fokus Liberec z. ú. je napsáno: „pracuje cca 30 hodin měsíčně jako servírka“. Žalobkyně s ohledem na svůj psychický stav není schopná pracovat 30 hodin týdně. Od 11. 12. 2024 je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Dne 22. 11. 2024 uzavřela smlouvu o poskytování sociální služby Sociální rehabilitace a zdravotních služeb Centra duševního zdraví s Centrem duševního zdraví Fokus Liberec z. ú., kam nyní pravidelně dochází jednou týdně na individuální psychoterapii (1-1,5 hod.), jednou týdně na program tvorba pro radost (2 hod.), jednou týdně na program mozková gymnastika (1,5 hod.), jednou za 14 dní na vyšetření k psychiatrické sestře (1-1,5 hod.) a jednou měsíčně na psychiatrii k MUDr. S. Těmito terapiemi se žalobkyně ve spolupráci s psychiatry a dalšími odborníky v oboru snaží předejít dlouhodobé hospitalizaci, která jí hrozí, neboť již v minulosti měla suicidální myšlenky. V posledním čtvrtletí roku 2021 proběhlo individuální sezení žalobkyně ve společnosti ADVAITA z. ú., ale byla vyškrtnuta z důvodu, že její psychické problémy jsou primárně jiného rázu než abusus alkoholu. V září nebo říjnu 2024 opět z vlastní vůle navštívila ADVAITA z. ú., chtěla se léčit, ale nebyla přijata z důvodu, že nepije denně. Ze všech uvedených důvodů žalobkyně navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí. 4. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku IPZS, který byl vyhotoven pro účely řízení o námitkách posudkovým lékařem, který zdravotní stav a invaliditu posoudil tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobkyně však již není nadále invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a to ani pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost jen o 10 % ode dne 16. 9. 2024. Žalovaná neshledala proběhlé řízení nesprávným ani posudkové řízení neobjektivním. Nebylo zjištěno žádné pochybení při vyhotovení podkladového posudku. Rozhodnutí o námitkách je také dostatečně odůvodněno, jsou zde uvedeny všechny lékařské zprávy, z nichž žalovaná vycházela. Údaj o zaměstnání na 30 hodin týdně uvedený v posudku byl převzat ze zprávy psychiatra, což bylo také výslovně uvedeno. Nesprávný údaj tedy nebyl uveden zaviněním posuzujícího lékaře. S ohledem na námitky žalobkyně žalovaná navrhovala provést důkaz posudkem velké Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). 5. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyni byl od 22. 11. 2018 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně pro zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 35 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. 6. Při kontrolní prohlídce dne 16. 9. 2024 dospěl lékař IPZS k závěru, že žalobkyně již není invalidní. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně považoval zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 2a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Žalovaná následně vydala dne 30. 10. 2024 rozhodnutí, kterým rozhodla, že se žalobkyni od 8. 12. 2024 odnímá invalidní důchod. 7. V řízení o námitkách posoudila zdravotní stav žalobkyně dne 3. 2. 2025 posudková lékařka IPZS. Vyšla ze zdravotnické dokumentace ošetřující lékařky MUDr. B. ze dne 13. 8. 2024, profesního dotazníku ze dne 5. 8. 2024 a nálezů odborných lékařů: Krajské nemocnice Liberec MUDr. D. ze dne 27. 9. 2021, MUDr. D. ze dne 22. 8. 2024, propouštěcí zpráva MUDr. K., PhD. - hospitalizace od 7. 4. do 14. 4. 2022. K námitkovému řízení byly doloženy další zprávy: Krajská nemocnice Liberec, centrum laboratorní medicíny - výsledkový list ze dne 24. 9. 2024, Centrum duševního zdraví Fokus Liberec, MUDr. S. ze dne 18. 11. 2024 a 9. 12. 2024 a dále Fokus – smlouva o poskytování sociální služby Sociální rehabilitace a zdravotních služeb Centra duševního zdraví ze dne 22. 11. 2024. Posudková lékařka IPZS došla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla hodnocena v námitkovém řízení použitím srovnatelnosti stavu, neboť abusus alkoholu je u žalobkyně dle dokumentace letitý v různé intenzitě. Žalobkyně má jen parciální náhled, abstinenci řeší relativně krátce. Příznaky jiného závažného psychického onemocnění nejsou psychiatrem popisovány. Depresivní symptomatologie je na úrovni lehkého funkčního postižení, dominuje pokles forie, dyssomnie, mírná anxiozní reaktivita. Míra poklesu pracovní schopnosti 10 % je dána srovnatelností stavu s postižením uvedeným v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování), položce 2a (duševní poruchy a poruchy vyvolané psychoaktivními látkami – škodlivé užívání nebo stabilizační či udržovací fáze léčby závislosti, bez funkčně závažného postižení orgánů a systémů). 8. Z tohoto lékařského posudku žalovaná vyšla při vydání žalobou napadeného rozhodnutí, kterým námitky žalobkyně podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítla a rozhodnutí vydané v prvním stupni potvrdila. Žalovaná uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 2a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nezvyšuje ani nesnižuje. V případě žalobkyně jde o duševní poruchu a poruchu chování - abusus alkoholu s rozvojem depresivního syndromu se zvýšenou iritabilitou a hypersenzitivitou u disponované osobnosti. V anamnéze exogenní stresová zátěž. Hospitalizována na psychiatrii pro pokus o sebevraždu požitím léků a alkoholu (září 2021) a na záchytné stanici v srpnu 2024. Podle zprá