6 As 286/2018 — Nejvyšší správní soud

59 A 63/2024- 66 - text  11 59 A 63/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a soudců Mgr. Lucie Trejbalové a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci žalobce: MUDr. Z. K., MBA bytem X zastoupen advokátem Mgr. Janem Hraško sídlem Revoluční 123/17, Liberec IV – Perštýn proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2 za účasti: I) JARBE s. r. o., sídlem Mrštíkova 399/2a, Liberec III II) Statutární město Liberec, sídlem nám. Dr. E. Beneše 1/1, Liberec III) CETIN a. s., sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 - Libeň IV) J. H., bytem X V) K. J. H., bytem X VI) H. L., bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2024, č. j. KULK 80058/2024-OSŘ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobám na řízení zúčastněným se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím Magistrátu města Liberec, odbor stavební úřad (dále jen „stavební úřad“) ze dne 20. 12. 2023, č. j. SURR/7130/264524/17-Ře, CJ MML 259701/23, bylo rozhodnuto o umístění a povolení stavby: „bytový dům X“, na pozemcích p. č. XA a XB v k. ú. X (dvojdům se 6 byty ve 3 nadzemních podlažích o půdorysných rozměrech 22,55 m x 12,05 m, výšky 9,14 m, zastřešený plochou střechou) pro žalobce jako stavebníka. 2. Na podkladě odvolání osoby na řízení zúčastněné H. L. (vlastník sousední nemovitosti) přezkoumal prvostupňové rozhodnutí žalovaný a rozhodl podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, o změně prvostupňového rozhodnutí tak, že výroková část rozhodnutí nově zní: Magistrát města Liberec, odbor stavební úřad, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění platném do 31. 12. 2017, ve společném územním a stavebním řízení (vedeném dle § 94a stavebního zákona) přezkoumal podle § 90 a § 111 stavebního zákona žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení ze dne 19. 12. 2017 (podanou u stavebního úřadu téhož dne 19. 12. 2017 původním stavebníkem – společností JARBE s. r. o.) stavebníka MUDr Z. K., MBA … na stavbu: „bytový dům X“ na pozemcích p. č. XA a XB v k. ú. X, a na základě tohoto přezkoumání rozhodl podle § 92 odst. 2 stavebního zákona a podle § 51 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 1 odst. 2 správního řádu tak, že se tato žádost zamítá. 3. Žalovaný v napadeném rozhodnutí nejprve shrnul dosavadní průběh řízení, který zahrnoval pět zrušujících rozhodnutí z jeho strany. Konstatoval, že stavebník písemností ze dne 28. 4. 2023 požádal o změnu obsahu žádosti o vydání společného rozhodnutí stavby dvou rodinných dvojdomů ze dne 19. 12. 2017 na stavbu bytového domu a této žádosti o změnu obsahu podání bylo vyhověno rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 17. 5. 2023, č. j. CJ MML 121373/23. Po právní moci tohoto rozhodnutí však již stavebník stavebnímu úřadu žádnou změněnou žádost nepředložil a ke změně obsahu žádosti tedy dle žalovaného nedošlo. Stavební úřad pochybil, když vedl řízení o stavbě bytového domu, aniž by stavebník o stavbu tohoto bytového domu požádal. 4. Žalovaný dále shledal vady projektové dokumentace předložené stavebníkem a stavebnímu úřadu vytkl, že rozhodl o stavbě, aniž by z projektové dokumentace vyplývalo, že byl splněn požadavek § 21 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění platném do 31. 12. 2017. Dle žalovaného stavba také nebyla navržena v souladu s § 39 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění platném do 31. 12. 2017, neboť byla navržena bez prostorů pro odkládání směsného komunálního odpadu; z projektové dokumentace nevyplývá, zda jsou úklidové místnosti, resp. alespoň jedna z nich, opatřeny výlevkou pro úklid společných částí bytového domu a není zajištěno denní osvětlení prostoru hlavního domovního schodiště. Projektová dokumentace dle žalovaného neodpovídá ani požadavkům na rozsah domovního vybavení pro bytové domy stanoveným v bodě 5.4.2.1 písm. a) ČSN 73 4301 Obytné budovy. Dle citované úpravy stavby bytových domů musí mít mimo jiné prostor pro ukládání dětských kočárků, jízdních kol a vozíků pro invalidy; musí mít místnosti pro uskladňování předmětů, pokud nejsou součástí bytu; a musí mít také domovní schránky. Žalovaný shledal i nedostatky v souhrnné technické zprávě, konkrétně nenavržení strojoven pro technologie tepelných čerpadel uvnitř bytů a nenavržení polohy umístění tepelných čerpadel na střeše bytového domu. Sporoval také dodatek č. 2b souhrnné technické zprávy, kde je uvedeno, že ke stavbě bylo navrženo 12 parkovacích míst z toho 1 pro imobilní osoby. Ve skutečnosti přitom bylo navrženo pouze 11 odstavných stání z toho 1 pro imobilní osoby. 5. Závěrem žalovaný podrobně hodnotil soulad navržené stavby s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování. Při hodnocení vycházel z odborných vyjádření orgánů územního plánování (Úřadu územního plánování Magistrátu města Liberec a orgánu územního plánování Krajského úřadu Libereckého kraje). Dospěl přitom k závěru, že stavba není v souladu s platným územním plánem Liberec, neboť záměr neodpovídá typu zástavby „s“- stanovenému regulačním kódem pro daný regulační blok, ani s cíli a úkoly územního plánování a charakterem stavbou dotčeného území. Žalovaný se tedy neshodl s posouzením stavebního úřadu ani se souhlasem se stavbou vysloveným bez odůvodnění kanceláří architekta Statutárního města Liberec. Žalovaný připustil, že stavba je v souladu s regulativem funkčního využití F.2.4.1 – bydlení všeobecné (BU), podle něhož jsou bytové domy přípustné. Stavba je svou podlažností 3 NP a výškou 9,34 m v souladu s výškovou hladinou – max. 3 nadzemní podlaží do 15 m výšky. Stavba je v souladu s koeficientem zastavění Kn max. 25 %, který vychází na 17,96 % a je také v souladu s koeficientem zeleně min. 50 %, který vychází na 68,18 %, když plocha zastavěná nadzemními stavbami je 271,73 m2, zpevněné plochy jsou 389,01 m2, plochy zeleně 780,26 m2 a velikost stavebního pozemku je 1 441 m2. Dle žalovaného je však třeba, aby stavba odpovídala i charakteru zástavby. Ten je pro daný regulační blok stanoven jako sídelní dle regulativu F.2.3.7 územního plánu. Navrhovaný bytový dům má být umístěn mezi stávající bytový dům na pozemku p. č. XC postavený v první řadě podél ulice X a stávající rodinný dům osoby na řízení zúčastněné H. L. na pozemku p. č. XD v druhé řadě bloku a spolu s linií rodinných domů na pozemcích p. č. XE a XF by tak založil novou řadu uvnitř bloku. Žalovaný ve shodě s úřady územního plánování dospěl k závěru, že z urbanistického hlediska je ve stavbou dotčené lokalitě nežádoucí zahušťovat stávající zástavbu další řadou zástavby, zejména stavbami větších objemů. Není tak žádoucí umístit posuzovanou stavbu většího objemu mezi první a druhou řadu zástavby, resp. dovnitř regulačního bloku, v němž se stavby bytových domů ani stavby rodinných domů větších objemových měřítek nenachází. I když jsou v těchto plochách podle platného územního plánu bytové domy přípustné, je nutné posoudit dopad jejich výstavby na území ve vztahu k místním podmínkám. Navržený bytový dům o třech nadzemních podlažích s plochou střechou a půdorysných rozměrech 12,05 x 22,55 m, výšce 9,34 m a zastavěné ploše 271,73 m2 by značně narušil místní poměry doplněním „meziřady“ do již ustálené zástavby. Posuzovaná lokalita představuje dle územního plánu Liberec stabilizované území. Současná urbanistická kompozice posuzovaného zastavěného regulačního bloku se vyznačuje tím, že objemnější stavby jsou umístěné podél ulic a stavby rodinných domů menších rozměrů jsou umístěny dovnitř bloků, bytové domy se uvnitř bytového bloku nenachází. Sídelní zástavba je v územním plánu charakterizována jako zástavba v pravidelném uspořádání s akcentem na tvorbu prostorové kompozice. Přestože není znám žádný kompoziční záměr v tomto území, nelze umístěním nevhodně navržené stavby narušit již zformovanou urbanistickou strukturu vyznačující se jistým uspořádáním. Žalovaný současně odkazoval na zásadu legitimního očekávání a konstatoval, že stavba byla navržena obdobně jako rodinný dům o jedné bytové jednotce na pozemku p. č. XG, pro který bylo rovněž vydáno negativní závazné stanovisko Úřadu územního plánování Magistrátu města Liberec potvrzené nadřízeným orgánem. Stavební záměr v nyní posuzované věci svým charakterem nerespektuje stávající stav území. Navrženými rozměry nevhodně zahušťuje pravidelně uspořádanou dvouřadou zástavbu a není v souladu s charakterem sídelní zástavby stanoveným v územní plánu Liberec. Žalovaný doplnil, že ani původně navrhovaná podoba stavby dvou rodinných dvojdomů o dvou nadzemních podlažích nebyla v souladu s charakterem území. Zvětšení objemu stavby o další nadzemní podlaží se dvěma byty a nepřizpůsobení charakteru navr