6 Ads 11/2013 — Nejvyšší správní soud

60 Ad 3/2025- 77 - text  60 Ad 3/2025 - 77 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobkyně: X, narozená X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 3. 2025, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2024, č. j. X. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná rozhodla, že se žalobkyni podle § 56 písm. c) a e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, od 18. 12. 2024 snižuje invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně ve výši 12 130 Kč měsíčně. 2. Žalobkyně nesouhlasila s posouzením zdravotního stavu. Namítala, že posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen je „IPZS“) nezhodnotil její celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce 3 kapitola XIII přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. Jak vyplývá z lékařské dokumentace, trpí zdravotním postižením uvedeným v položce 3e zmíněné vyhlášky, tedy velmi těžkým funkčním omezením, její aktivity jsou těžce omezeny a není schopna vykonávat výdělečnou činnost. Posudkový lékař se nezabýval jejím zdravotním stavem, jak je popsán v lékařských zprávách. Jak praktický lékař MUDr. P. Č., tak odborná lékařka v Revmatologickém ústavu Praha MUDr. J. Š. (dříve H.) jsou přesvědčeni, že její zdravotní stav odpovídá invalidnímu důchodu III. stupně. Posudkový lékař se nezabýval ani jejími námitkami ani tím, co je uvedeno v rozsudku ze dne 31. 7. 2024. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že od roku 2019 byla několikrát hospitalizována v Revmatologickém ústavu Praha, s tím byla vždy spojena pracovní neschopnost. Dlouhodobé pracovní neschopnosti trvaly od 31. 12. 2019 do 7. 1. 2021 a 18. 10. 2022 do 18. 10. 2023 a byly ukončeny přiznáním invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. Vzhledem ke zdravotnímu stavu byla nucena ukončit v červnu 2023 samostatnou výdělečnou činnost, s touto situací se vyrovnává za pomoci psychologa a psychiatra dodnes. Byla jí diagnostikována axiální spondyloartritida, BASDAI 7,2, HAQ 1,5. Jde o zánětlivé onemocnění, které napadá jak klouby, tak orgány a má progredující charakter. Žalobkyně trvala na tom, že výkon denních aktivit je u ní těžce omezen, a není proto schopná vykonávat pracovní činnost. Přes veškerou medikaci trpí velkými bolestmi a s tím spojenou únavou, v pohybu si není jistá, z důvodu špatné mobility je jí na vyšetření indikována doprava sanitním vozem. Jako důkazy žalobkyně označila zdravotnickou dokumentaci praktického lékaře MUDr. Č. ze dne 5. 9. 2024, četné zprávy MUDr. Š. (H.) a dále MUDr. T. ze dne 10. 10. 2024 a rozsudek ze dne 31. 7. 2024. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhovala, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. 3. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná shrnula průběh správního řízení, relevantní právní úpravu a podstatné skutečnosti a úvahy, na kterých založila napadené rozhodnutí. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla přezkoumání jejího zdravotního stavu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Podotkla, že jedině posudkový lékař s příslušnou specializací je oprávněn posoudit zdravotní stav žadatele o invalidní důchod. Za stávajícího stavu nemůže být námitkám vyhověno, žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítnul jako nedůvodnou. 4. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující rozhodné skutečnosti: 5. Rozhodnutím ze dne 27. 10. 2023 byl žalobkyni od 7. 8. 2023 zvýšen invalidní důchod pro invaliditu III. stupně, a to na základě posudku posudkového lékaře vypracovaného v námitkovém řízení, s platností do 30. 9. 2024. Proto byla v roce 2024 provedena kontrolní prohlídka zdravotního stavu žalobkyně, na jejímž základě byl vydán posudek IPZS ze dne 29. 10. 2024. Podle tohoto posudku jde u žalobkyně o zdravotní postižení dle kapitoly XIII, oddíl A, položka 2 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Protože dle tohoto posudku z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 60 %, a jde tedy o invaliditu II. stupně, žalovaná rozhodnutím ze dne 21. 11. 2024 vyslovila, že se invalidní důchod žalobkyně od 18. 12. 2024 snižuje na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně namísto pro invaliditu III. stupně. 6. V řízení o námitkách byl zdravotní stav žalobkyně posouzen posudkovou lékařkou IPZS. Podle posudku IPZS ze dne 25. 2. 2025, ve znění opravného posudku ze dne 4. 3. 2025, se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kde rozhodující zdravotní příčinou bylo zdravotní postižení zařazené do kapitoly XIII, oddíl E, položky 3c přílohy č. 1 k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Bylo konstatováno, že se jedná o ankylozující spondylitidu se středně těžkým funkčním postižením. Byla zvolena horní hranice procentní míry poklesu pracovní schopnosti 40 % s tím, že tato hranice byla dále dle § 3 odst. 2 uvedené vyhlášky dále zvýšena o 10 % pro další zdravotní postižení a profesi. I podle tohoto posudku jde o invaliditu II. stupně ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Ze závěru tohoto posudku vyšla žalovaná při vydání žalobou napadeného rozhodnutí, kterým námitky žalobkyně podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila, protože po přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně činí pokles pracovní schopnosti 50 %, čímž jsou naplněny podmínky pro invaliditu podle § 39 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. 7. Krajský soud napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející přezkoumal v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a z hlediska uplatněných žalobních námitek, které se týkaly posouzení zdravotního stavu a stupně invalidity žalobkyně, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. 8. Podmínky pro získání a trvání nároku na invalidní důchod jsou stanoveny zákonem o důchodovém pojištění. Podle § 39 odst. 1 citovaného zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; jestliže podle § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně; a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se podle § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona o invaliditu třetího stupně. 9. Způsob posouzení pracovní schopnosti obsahuje § 39 odst. 3 až odst. 8 zákona o důchodovém pojištění a prováděcí vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), (dále také jen „vyhláška“). Rozhodnutí o dávce invalidního důchodu je tedy závislé na odborném posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti, na jehož základě je určen stupeň invalidity pojištěnce. 10. Správnost závěrů o invaliditě v posudcích vypracovaných v řízení vedeném žalovanou není soud, který nemá medicínské znalosti, schopen sám přezkoumat. Proto bylo v soudním přezkumném řízení doplněno posouzení zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště Ústí nad Labem (dále jen „posudková komise“), v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Podle uvedeného ustanovení posudkové komise posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového zabezpečení. Jedná se o tzv. povinný důkaz, který je soud povinen vyžádat. V usnesení ze dne 25. 4. 2024, č. j. 3 Ads 8/2023-37, Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) k přezkumnému řízení soudnímu na úseku dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem konstatoval: „Na rozdíl od „klasického“ přezkumu není v tomto typu řízení těžištěm pouhé posouzení, zda žalovaný správní orgán řádně zjistil skutkový stav a zda ho následně po právní stránce adekvátně zhodnotil, ale soud při posuzování zákonnosti rozhodnutí žalované musí primárně vycházet z vlastního dokazování, především z posudku posudkové komise MPSV. To ostatně vyplývá i z ustanovení § 4 odst. 2 ZOPSZ, které ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí posuzovat zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumné