6 Ads 22/2006 — Nejvyšší správní soud

78 Ad 5/2024- 26 - text  8 78 Ad 5/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Kadlčákem ve věci žalobce: V. Š., narozený X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 7. 2024, č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne 13. 9. 2024 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 16. 7. 2024, č. j. X, kterým byly zamítnuty jeho námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 6. 2024, č. j. X, kterým byl žalobci podle § 36 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v rozhodném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), ode dne 9. 10. 2024 zvýšen jeho starobní důchod na částku 19 774 Kč měsíčně a zároveň mu byla ode dne 9. 10. 2024 přiznána výplata starobního důchodu náležející mu podle § 31 zákona o důchodovém pojištění. Žaloba 2. V podané žalobě ve znění jejího doplnění žalobce předně namítl, že žalovaná rozhodla nesprávně o výši jeho starobního důchodu, neboť mu nezapočetla dobu odpracovanou po podání žádosti o starobní důchod bez výplaty. Konkrétně mu tedy nebyla započtena doba ode dne 15. 10. 2023 do dne 8. 10. 2024. 3. Uvedl, že vzhledem k chystaným změnám v důchodovém systému se dne 10. 7. 2023 dostavil na odbornou konzultaci na Okresní správu sociálního zabezpečení v Litoměřicích (dále jen OSSZ“), aby se poradil, jak postupovat v případě žádosti o starobní důchod ke dni 9. 10. 2024. Na základě rady pracovnice OSSZ paní Bártové požádal ke dni 15. 10. 2023 o starobní důchod bez výplaty s tím, že nečerpáním důchodu a podáním žádosti před ukončením platnosti zákona o důchodovém pojištění mu bude po dosažení důchodového věku a nároku na důchod ke dni 9. 10. 2024, předčasný důchod přepočítán i se započtením odpracované doby a odvodů do systému důchodového pojištění za období ode dne 15. 10. 2023 do dne 8. 10. 2024. 4. Žalobce tedy namítl, že odkazované tvrzení pracovnice OSSZ nebylo prvostupňovým rozhodnutím ze dne 25. 6. 2024 potvrzeno, přičemž v něm k danému pochybení pracovnice OSSZ nebylo přihlédnuto. Dle svého tvrzení tak byl žalobce pracovnicí OSSZ uveden v omyl. K tomu pak doplnil, že pokud by neměl tyto mylné informace, tak by žádost o předčasný důchod nepodal a řádný důchod by mu tudíž nebyl krácen o částku 1 419 Kč měsíčně. Vyjádření žalované 5. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nejprve zrekapitulovala průběh předmětného správního řízení. Dále zrekapitulovala, že žalobce dne 5. 7. 2023 jednoznačně uplatnil nárok na tzv. předčasný starobní důchod a podal žádost o dávku „bez výplaty“ s datem přiznání 15. 10. 2023. Žalovaná též poznamenala, že přiznání tzv. předčasného důchodu podle § 31 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění vylučuje přiznání starobního důchodu dle § 29 téhož zákona. Současně s sebou přiznání předčasného důchodu nese obligátní snížení jeho procentní výměry, a to za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku. K vlastnímu algoritmu přepočtu výdělečné činnosti po vzniku nároku na důchod do dosažení důchodového věku žalovaná poukázala na dikci § 36 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. 6. Poté žalovaná uvedla, že prvostupňovým rozhodnutím ze dne 25. 6. 2024 reflektovala dotčenou právní úpravu, a tedy jí nebylo ve věci možno cokoliv vytýkat. Poznamenala též, že žalobce nijak neuvedl, o jakou právní úpravu opírá jím tvrzené „krácení“ či „snížení“ starobního důchodu. 7. Za podstatnou pak žalovaná označila otázku, zda v případě žalobce došlo či mohlo dojít k porušení principů dobré správy, tedy zda právě kvůli údajnému nepřesnému nebo nedostatečně fundovanému doporučení žalobce požádal o přiznání nevýhodného typu starobního důchodu. Zdůraznila, že bylo pouze na žalobci, aby své prohlášení o uvedení v omyl hodnověrně doložil. K argumentaci žalobce stran změny důchodového systému nicméně žalovaná konstatovala, že definitivní podoba pojednávané právní úpravy nebyla v červenci 2023 ještě známa, a tudíž je argument žalobce o uvedení v omyl pracovnicí OSSZ mimoběžný. Zároveň dodala, že vážení a poměřování výhodnosti všemožných situací pro žadatele při nejistém vývoji právní úpravy a klíčových ukazatelů již přesahuje povinnost odborné pomoci. 8. Žalovaná dále zmínila, že z listin založených ve správním spisu, jakož i z obsahu žalobcem dříve vznesených námitek je ve věci zřejmé, že žalobce usiloval právě o přiznání tzv. předčasného starobního důchodu. Nadto, proti rozhodnutí ze dne 2. 11. 2023, kterým mu byl podle § 31 zákona o důchodovém pojištění ode dne 15. 10. 2023 přiznán starobní důchod ve výši 17 584 Kč měsíčně s tím, že mu výplata tohoto starobního důchodu nenáleží, nijak nebrojil ani svoji žádost nevzal zpět. Žalovaná upozornila též na skutečnost, že žalobce dne 10. 7. 2023 svým podpisem mimo jiné stvrdil, že byl poučen o trvalém krácení požadovaného důchodu. 9. Závěrem žalovaná konstatovala, že povšechné výtky žalobce nejsou schopny zpochybnit napadené rozhodnutí a její dosavadní postup ve věci, a žalobcem vznesený návrh tudíž označila nedůvodným. Replika žalobce 10. Na vyjádření žalované reagoval žalobce replikou, ve které uvedl, že podstatou dané žaloby je chybná rada pracovnice OSSZ, na jejímž základě požádal o předčasný starobní důchod bez výplaty. Pracovnice OSSZ jej přitom měla ujistit, že bude proveden nový výpočet se započtením výdělků/odvodů bez jakéhokoliv krácení. Upřesnil, že jím namítané „krácení o částku 1 419 Kč“ představuje rozdíl mezi výpočtem jeho starobního důchodu dle ePortálu žalované ze dne 10. 6. 2024 ve výši 21 193 Kč a důchodem, který mu byl přiznán napadeným rozhodnutím. Tvrzení žalované stran nedoložení důkazů k jednání s pracovnicí OSSZ pak žalobce označil za „výsměch“, neboť jednání občanů s pracovníky žalované probíhá na přepážkách bez účasti jiné osoby a nelze pořizovat zvukové či obrazové záznamy. Posouzení věci soudem 11. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce i žalovaná s tímto postupem výslovně souhlasili. 12. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí dle § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle ustanovení § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny. 13. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. S ohledem na obsah a formulaci žalobní argumentace soud zároveň zdůrazňuje, že správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční a koncentrační. Od žalobce, který vymezuje hranice soudního přezkumu, se tudíž oprávněně žádá procesní zodpovědnost (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009-84). Jestliže tedy žalobní bod nadepsaným požadavkům vyhovuje, pak je projednání způsobilý v té míře obecnosti, v níž je formulován, popř. v průběhu řízení dále doplněn (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2007, č. j. 5 As 73/2006-121). Obsah, rozsah a kvalita žalobní argumentace tak předurčují obsah a rozsah následného soudního rozhodnutí (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78). Soud přitom není povinen ani oprávněn domýšlet argumenty za žalobce či dohledávat důkazní prostředky svědčící v jeho prospěch. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale nepřípustně by přebíral roli advokáta žalobce (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2012, č. j. 1 Afs 57/2011-95, ze dne 27. 10. 2010, č. j. 8 As 22/2009-99, ze dne 18. 6. 2008, č. j. 7 Afs 39/2007-46, ze dne 17. 12. 2008, č. j. 7 As 17/2008-60, nebo ze dne 20. 9. 2022, č. j. 4 Afs 306/2020-70). 15. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce podáním ze dne 5. 7. 2023 uplatnil nárok na dávku důchodového pojištění – konkrétně předčasný důchod, přičemž dne 10. 7. 2023 podal prostřednictvím OSSZ žádost o starobní důchod před dosažením důchodovéh