42 A 11/2025 – Krajský soud v Ústí nad Labem

42 A 11/2025- 27 - text 7 42 A 11/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci žalobce: Agentura DC s. r. o., IČO: 07661401 sídlem Kamenická 574/22, 405 02 Děčín zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2025, č. j. KUUK/026885/2025/DS/Lin, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 27. 3. 2025, č. j. KUUK/026885/2025/DS/Lin, se zrušuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 269,40 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2025, č. j. KUUK/026885/2025/DS/Lin, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Mostu, odboru správních činností, (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 13. 1. 2025, č. j. MnM/007502/2025/OSČ-P/OV, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (dále jen „zákon o silničním provozu“). Podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu byla žalobci uložena pokuta ve výši 4 000 Kč. Současně byla žalobci podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč. 2. Přestupku se žalobce dopustil tím, že jako provozovatel vozidla nezajistil v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu, aby při užití vozidla registrační značky X na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, neboť dne 29. 7. 2024 v 17:32 hodin v obci Most na ulici Jana Palacha u domu č. p. 1534 blíže nezjištěný řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci, stanovenou obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích na 50 km/h, o 23 km/h, když vozidlu, které řídil, byla silničním rychloměrem naměřena rychlost 76 km/h (s přihlédnutím k možné odchylce rychloměru ± 3 km/h při rychlostech do 100 km/h činila rychlost vozidla nejméně 73 km/h. Žaloba 3. Žalobce namítal nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí z důvodu, že nebylo prokázáno splnění podmínky dle § 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, (dále jen „zákon o obecní policii“) spočívající ve zveřejnění informace o zřízení technického prostředku pořizujícího záznam. Trval na tom, že předmětnou informaci je nutno zveřejnit dříve, než došlo k posuzovanému měření. Dle žalobce tedy nepostačuje prokázat, že informace o zřízení technického prostředku je zveřejněna, podstatné je, aby bylo prokázáno, že byla zveřejněna dříve, než došlo ke změření rychlosti vozidla. 4. K měření rychlosti došlo dne 29. 7. 2024. Správní orgány tvrdí, že informace o místu měření je zveřejněna na webové stránce Městské policie Most. Jako důkaz tohoto tvrzení založily do spisu kopii této webové stránky v časové verzi ke dni 3. 9. 2024. Mezi měřením a založenou verzí webové stránky tedy je rozdíl přibližně jednoho měsíce. Tento důkaz dle žalobce není způsobilý prokázat, zda informace o zřízení technického prostředku v ulici Jana Palacha byla zveřejněna před 29. 7. 2024. Na tuto skutečnost žalobce upozornil, ale správní orgány na to nijak nereagovaly. 5. Žalobce výslovně popřel, že by předmětná informace byla zveřejněna před dnem spáchání přestupku, a dokonce navrhl na podporu svého tvrzení důkaz svědeckou výpovědí. Žalovaný v řízení před vydáním žalobou napadeného rozhodnutí neprokázal opak a s žalobcem navrženým důkazem se nijak nevypořádal. 6. Žalobce tedy namítal, že nebylo prokázáno, že informace o zřízení automatického prostředku byla uveřejněna před datem spáchání přestupku, žalovaný přesvědčivě nevypořádal argumentaci žalobce, obsaženou v podaném odvolání a zcela pominul důkazní návrh žalobce. Na podporu svých tvrzení žalobce odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2023, č. j. 9 As 226/2022-41, a ze dne 3. 12. 2020, č. j. 7 As 177/2019-35, a na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 5. 2025, č. j. 42 A 10/2024-34. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v dané věci byl primárně projednáván přestupek provozovatele vozidla. Žalobce neuhradil určenou částku ani dostatečně neurčil řidiče vozidla, který se dopustil překročení nejvyšší dovolené rychlosti. K poukazu žalobce, že nebyl prokázáno splnění podmínky obsažené v § 24b odst. 2 zákona o obecní policii, žalovaný uvedl, že se neřeší přestupek řidiče motorového vozidla, ale nesplnění povinnosti provozovatele motorového vozidla. Žalovaný zdůraznil, že pokud by žalobce uvedl úplné údaje o řidiči vozidla, mohl by správní orgán vydat příkaz a byl by řešen primárně přestupek řidiče, ke kterému by se řidič mohl vyjadřovat a vznášet námitky. K tomu však nedošlo a byl projednáván přestupek provozovatele vozidla, který se dle žalovaného netýká překročení nejvyšší dovolené rychlosti, ale týká se nesplnění zákonné povinnosti ze strany provozovatele vozidla, což žalobce ve své žalobě dle názoru žalovaného zcela pominul. Žalovaný trval na tom, že se správní orgány zcela dostatečně vypořádaly ve svých rozhodnutích s námitkami žalobce. Trval na tom, že v řízení bylo postupováno v souladu s platnými právními předpisy a rozhodnutí obou správních orgánů vycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci, o kterém nebylo pochyb. Posouzení věci soudem 8. O žalobě rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 2 ve spojení s § 76 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, neboť žalovaný ani žalobce se po řádném poučení, že můžou vyslovit nesouhlas s rozhodnutím věci bez jednání a že nevyjádření se v určené lhůtě je považováno za souhlas, k nařízení jednání nevyjádřili. 9. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. 10. Primárně se soud musel zabývat argumentací žalovaného, že poukaz na nedodržení postupu dle § 24b odst. 2 zákona o obecní policii je zcela nemístný, neboť v dané věci se projednává přestupek provozovatele motorového vozidla a nikoli přestupek samotného řidiče. Dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu se provozovatel vozidla dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Z uvedeného ustanovení jednoznačně vyplývá, že základním předpokladem pro naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku je skutečnost, že bylo zákonným způsobem zjištěno, že řidič, který řídil vozidlo provozovatele, nedodržel povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Proto je zcela legitimní námitkou provozovatele vozidla, pokud namítá, že překročení nejvyšší dovolené rychlosti řidičem jeho vozidla nebylo zjištěno v souladu s platnými právními předpisy. Poukaz žalovaného v replice, že předmětem daného řízení je přestupek provozovatele vozidla a nikoli samotného řidiče, tedy nemůže mít žádný vliv na relevantnost námitky žalobce, kterou zpochybňoval zákonnost provedeného měření. 11. Zásadní námitkou žalobce bylo, že z obsahu správního spisu nevyplývá, že informace o místu měření byla řádně zveřejněna. V § 24b odst. 1 zákona o obecní policii je uvedeno, že obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu. V odstavci 2 téhož ustanovení je dále uvedeno, že jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným zp