5 Ads 42/2003 — Nejvyšší správní soud

60 Ad 5/2026- 56 - text  60 Ad 5/2026 - 56 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou ve věci žalobce: X, narozený dne X zastoupený opatrovnicí X oba bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2025, č. j. MPSV-2025/246590-916 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 10. 12. 2025, č. j. MPSV-2025/246590-916, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se domáhá přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Liberci (dále jen „úřad práce“) ze dne 17. 6. 2025, č. j. 165491/25/LB. 2. Tímto rozhodnutím úřad práce přiznal žalobci nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“ (průkaz TP), a to ode dne 1. 2. 2025 trvale. 3. Řízení o přiznání nároku na průkaz TP bylo zahájeno žádostí žalobce ze dne 14. 2. 2025. V řízení byl dne 22. 5. 2025 vydán posudek posudkové lékařky Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“), na jehož základě úřad práce rozhodnutím ze dne 17. 6. 2025 přiznal žalobci ode dne 1. 2. 2025 trvale nárok na průkaz TP. Rozhodnutí bylo odůvodněno odkazem na obsah posudku IPZS, podle kterého je žalobce osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011Sb., o dávkách osobám zdravotně postiženým, s tím, že jde o zdravotní postižení uvedené v bodu 1. písm. j) přílohy č. 4 vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále také jen „prováděcí vyhláška“). 4. Žalobce se odvolal, namítal, že naplňuje podmínky pro přiznání průkazu ZTP, a to vzhledem k jeho vývojovým poruchám a výraznému znevýhodnění v oblasti orientace a samostatného pohybu v exteriéru. Uváděl, že není schopen samostatného pohybu mimo domov bez výrazného stresu a nejistoty, je nezbytné ho osobně doprovázet, jinam než do školy, kterou má nedaleko od domova a dochází tam pěšky, ho vozí výhradně matka. Žalobce poukázal na to, že podle znaleckého posudku X není schopen chápat význam běžných životních úkonů. 5. Odvolací řízení bylo doplněno o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ze dne 11. 11. 2025. Posudková komise uvedla, že žalobce ani zmocněnkyně nebyli na jednání zváni, dále podala výčet podkladů, ze kterých vycházela a které považovala za dostačující k posouzení zdravotního postižení žalobce. Dospěla k závěru, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, neboť žalobce trpí lehkou mentální retardací s IQ 69, má neurotické projevy s tendencí psychosomatizace, je nejistý v sociálních vztazích na podkladě nerovnoměrného vývoje osobnosti a nízké sociální zralosti, je léčen pro epilepsii. Podle sociálního šetření má problémy ve výtahu, problém s MHD, zdá orientovaný osobou i časem, doma a na známých místech se orientuje, naučené trasy zvládá, na neznámých místech se neorientuje – netrefí. Posudková komise dospěla ke shodnému závěru jako posudkové lékařka IPZS, tedy že žalobce je osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 2 zákona o dávkách osobám zdravotně postiženým, s tím, že jde o zdravotní stav dle bodu 1. písm. j) prováděcí příslušné přílohy prováděcí vyhlášky. 6. Napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 12. 2025 vycházelo ze závěrů posudkové komise. Žalovaný obsah posudku plně citoval. Doplnil citaci zákonných § 34 odst. 3 a 4 zákona o dávkách osobám se zdravotním postižením, a citaci bodů 3. a 4. přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky. Uzavřel, že posudková komise se vypořádala se všemi námitkami, prostudovala veškeré lékařské nálezy a dospěla k závěru, že se nejedná o skutečnosti, které mají vliv na posudkové hodnocení. Lze tedy mít za prokázané, že byly prověřeny všechny skutečnosti významné pro posudkový závěr, proto posudek shledal jako úplný, objektivní a přesvědčivý. II. Žaloba 7. Ve včasné žalobě žalobce nesouhlasil s tím, že mu byl přiznán nárok pouze na průkaz TP namísto průkazu ZTP. Namítal, že není schopen pohybu, orientace ani komunikace bez doprovodu. Bez pomoci není schopen fungovat v základních životních situacích, což je doloženo v lékařských zprávách, znaleckém posudku, rozsudku. 8. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný k žalobě uvedl shodné skutečnosti jako v napadeném rozhodnutí. Vyžádal posudek, který považoval za úplný a přesvědčivý. Dále žalovaný konstatoval, že postupoval v souladu s hmotným i procesním právem, řízení netrpí vadami, pro které by bylo nutno rozhodnutí rušit. Z uvedených důvodů navrhoval, aby soud žalobu zamítl. V. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,s. ř. s.“). Podle § 75 odst. 2 s. ř. s. soud rozhodnutí přezkoumává v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů, vychází přitom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí. 11. Předmětem řízení bylo rozhodnutí ve věci přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem TP ode dne 1. 2. 2025. Spornou žalobce učinil otázku, zda mu měl být přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP namísto průkazu označeným symbolem TP. 12. Zákonné podmínky pro přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením stanoví zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a prováděcí vyhláška č. 388/2011 Sb. 13. Podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem "TP" (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. 14. Podle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem "ZTP" (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. 15. Podle § 34b odst. 1 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby, b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení. Podle odst. 2 téhož ustanovení prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. 16. Prováděcím předpisem je vyhláška č. 388/20211 Sb., jejíž příloha č. 4 stanoví zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. 17. Podle bodu 1. písm. j) přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace (tedy odůvodňující nárok na přiznání průkazu TP) lze považovat zdravotní stav: psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru; u mírného stupně autistické poruchy se zachovanou přiměřenou komunikací a chováním v obvyklých situacích, s obtížným navazováním sociálních kontaktů, s projevy zvláštních nebo neadekvátních odpovědí na sociální stimulaci okolí. 18. Podle bodu 2