4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

10 Ca 37/2009- 29 - text 8 pokračování 10Ca 37/2009 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobce: Z. Š., proti žalovanému: Policie České republiky, Policejní prezidium, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí policejního prezidenta ze dne 1. 12. 2008, č. j. PPR-19730-8/ČJ-2008-99KP, t a k t o : I. Rozhodnutí policejního prezidenta ze dne 1. 12. 2008, č. j. PPR-19730-8/ČJ-2008-99KP, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí policejního prezidenta, jímž bylo změněno k odvolání žalobce rozhodnutí ředitele Policie České republiky, Správy Severomoravského kraje, ze dne 3. 7. 2008, č. j. PSM:3714/ČJ-2008-OP. Podle konečného znění výroku bylo rozhodnuto o tom, že Česká republika – Ministerstvo vnitra, Policie ČR, Správa Severomoravského kraje, neodpovídá podle § 88 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb. o služebním poměru příslušníků Policie České republiky za změnu zdravotního stavu spočívající v poškození bederní meziobratlové ploténky L4/5, ke které mělo dojít u žalobce, a podle § 91 a násl. citovaného zákona se náhrada škody neposkytuje. V podané žalobě žalobce nesouhlasí se znaleckým posudkem zpracovaným prof. MUDr. Karlem Urbánkem, CSc., konkrétně s jeho závěrem, že v posuzované věci chybí úrazový děj jakožto jedna z obligatorních podmínek pro odpovědnost za škodu, neboť krátkodobé zvýšení mechanické zátěže v souvislosti s vlečením agresivního pachatele při služebním zákroku dne 24. 11. 2005 znalec považuje pouze za náhodný faktor a k recidivě diskogenního lumbaga by s pravděpodobností blížící se jistotě došlo i bez této události Dále žalobce namítá, že služební funkcionář pominul, že o tom, že se v žalobcově případě jedná o služební úraz, již bylo rozhodnuto v souvislosti s poskytováním služebního příjmu v nemoci (§ 15 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění účinném do 31. 12. 2006). Odvolací orgán k tomu jen uvedl, že služební funkcionář nebyl oprávněn takové rozhodnutí vydat. Žalobce k posuzované věci poukazuje i na judikát zveřejněný ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR pod č. 1/1963, podle něhož bylo by v rozporu se smyslem zákona chránit pracovníka před škodami z pracovních úrazů, kdyby byla z této ochrany vyloučena poškození na zdraví vykazující všechny znaky pracovního úrazu jen z toho důvodu, že u poškozeného existovala určitá predispozice, která spolupůsobila při vzniku poškození na zdraví způsobeného úrazovým dějem. Existence určitého chorobného stavu, byť i latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem je přímá příčinná souvislost, a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce jako jednou z hlavních příčin (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulózního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky. Z tohoto judikátu žalovaný odmítl podle tvrzení žalobce vycházet. Žalovanému žalobce vytýká, že vzal za rozhodující posudek vypracovaný prof. Urbánkem a stranou ponechal posudek o bolestném vypracovaný MUDr. Bronislavem Sedláčkem, jehož závěry nejsou se závěry prof. Urbánka totožné. Žalobce proto navrhuje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Ve vyjádření k obsahu žaloby žalovaný upozorňuje na to, že stěžejní je v posuzované věci znalecký posudek, podle kterého podstatnou a značnou příčinou úrazu byl zdravotní stav žalobce, nikoli provedení služebního zásahu. Proto ani nelze vycházet z judikátu, na nějž žalobce poukazuje. K námitce, že žalobci byl uznán služební úraz již při rozhodnutí o poskytování služebního příjmu v nemoci, žalovaný uvádí, že i s ohledem na znění § 15 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb. se v části IV. bod I. zprávy o projednání škody na zdraví ze dne 5. 12. 2005 nejedná o posouzení úrazu jako služebního, ani určením odpovědnosti policie za vzniklou neschopnost ke službě. Citované ustanovení požaduje toliko přímou souvislost s výkonem služby. Jiná situace nastala v části IV. bod II. uvedené zprávy. Tento bod je třeba považovat za nulitní, neboť zákon č. 186/1992 Sb. neumožňoval rozhodování služebního funkcionáře o tom, že poškození na zdraví je služebním úrazem. Služební funkcionář měl jen pravomoc rozhodovat o náhradě škody (§ 99 odst. 1 zákona č. 186/1992 Sb.). Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti: - Podle záznamu o úrazu ze dne 25. 11. 2005 došlo k úrazu dne 24. 11. 2005 v 18,40 hod. Úraz byl popsán tak, že se udál že při služebním zákroku vůči podnapilému a agresivnímu občanovi. Ten byl asi 10 m vlečen k služebnímu vozidlu, opřen o vozidlo a postupně spoután. Celý zákrok trval 2-3 minuty. Bezprostředně po tomto zákroku žalobce ucítil prudkou bolest v zádech a jen s velkými obtížemi nastoupil do vozidla. - Ve zprávě o projednání škody na zdraví ze dne 5. 12. 2005 je v části IV. v bodě I. uvedeno, že pro účely nemocenské péče v ozbrojených silách uznává služební funkcionář (ředitel Oblastního ředitelství Správy cizinecké a pohraniční policie Ostrava) poškození na zdraví jako služební úraz pro poskytování služebního příjmu v nemoci podle § 15 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb. V části IV. v bodě II. je uvedeno, že pro účely náhrady škody ve služebním poměru služební funkcionář (ředitel Oblastního ředitelství Správy cizinecké a pohraniční policie Ostrava) uznává poškození na zdraví jako služební úraz podle § 91 zákona č. 186/1992 Sb. a odškodnění náleží v rozsahu 100 %. - Přípisem Policie ČR, Správa Severomoravského kraje, zdravotnický ústav, ze dne 7. 5. 2008 byl u prof. MUDr. Karla Urbánka, CSc., soudního znalce, vyžádán znalecký posudek ve věci poškození zdraví žalobce. Znalec byl požádán o zodpovězení těchto otázek: 1. Zda dne 24. 11. 2005 nastal u žalobce úraz. 2. V případě, že nastal úraz, nechť je vypracován posudek o bolestném za tento úraz. 3. Zda v souvislosti s úrazem ze dne 24. 11. 2005 nastaly následky trvalého rázu, a pokud ano, nechť je posouzeno ztížení společenského uplatnění. 4. Zda neschopnost k výkonu služby od 24. 11. 2005 do 14. 1. 2007, od 22. 5. 2007 do 24. 6. 2007 a od 22. 11. 2007 do 20. 4. 2008 nastala v souvislosti s úrazem ze dne 24. 11. 2005. - Podle znaleckého posudku vypracovaného dne 23. 5. 2008 prof. Urbánkem znalec vyšel ze zdravotní knížky žalobce vedené od roku 1987, ze zápisů „ZLK“ týkajících se věci žalobce a ze zdravotnické dokumentace žalobce. Na první otázku znalec odpověděl, že dne 24. 11. 2005 u žalobce nenastal úraz, ale v důsledku krátkodobě zvýšené mechanické zátěže jeho bederní páteře došlo k několikáté recidivě poškození bederní meziobratlové ploténky L4/5. Ta byla již řadu let předtím spolu s okolními chrupavčitými a kostěnými tkáněmi v okolí postižena degenerativním procesem, který vedl v roce 1993, 2000 a 2001 k pracovním neschopnostem a v roce 2002 k ambulantnímu léčení. Obecné degenerativní onemocnění bederní páteře prokazuje také CT nález ze dne 8. 12. 2005, tj. 2 týdny po udávané události, přičemž popsané rentgenologické změny vznikají řadu let, a jeho obvyklý další rozvoj dokumentuje kontrolní CT nález z února 2008. Ten ukazuje vstřebání výhřezu ploténky L4/5, ke kterému došlo nejspíše dva dny po udávané události, nicméně současné rozvolnění a vyklenování plotének L4/5 a L5/S1 s reaktivními degenerativními změnami v jejich sousedství typu spondylózy. K druhé otázce znalec uvedl, že posudek o bolestném je irelevantní, neboť se nejedná o úraz, ale o recidivu diskogenního lumbaga jako obecného onemocnění s pozdějším rozvojem kořenového dráždění. Obdobně znalec reagoval na otázku třetí. Ke čtvrté otázce konstatoval, že pracovní neschopnost od 24. 11. 2005 do 14. 1. 2007 vznikla v souvislosti s událostí popsanou dne 24. 11. 2005, i když ta byla pouze náhodným faktorem vyvolávajícím několikátou recidivu diskogenního lumbaga. K té by s pravděpodobností blížící se jistotě došlo i bez popsané události při běžném krátkodobém zvýšení mechanické zátěže bederní páteře (zvednutí těžšího předmětu, předklon apod.). Další pracovní neschopnosti již s událostí ze dne 24. 11. 2005 nesouvisejí, jsou projevem obvyklého průběhu obecného degenerativního onemocnění bederní páteře. - V „posudku o bolestném“ a „posudku o ztížení společenského uplatnění“ vypracovaném dne 31. 3. 2008 MUDr. Bronislavem Sedláčkem, posudkovým lékařem, je uvedeno, že se u žalobce jedná o poúrazovou herniaci discu L4/5 v důsledku zákroku ze dne 24. 11. 2005. Lékař dále uvedl, že si zajistil kompletní zdravotní kartu pacienta, aby vyloučil předchozí onemocnění bederní páteře a to, že se jednalo jen o zhoršení