— Nejvyšší správní soud

9 Ca 117/2009- 39 - text 11 pokračování 9Ca 117/2007 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže a v právní věci žalobce: Děti Země – Centrum pro podporu občanů, občanské sdružení, se sídlem Plzeň, Tylova 23, IČ: 750 54 841, proti žalovanému: Český báňský úřad, se sídlem Praha 1, Kozí 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.1.2007, č.j.: 0107/07, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Kladně ze dne 8.12.2006, č.j.: 06488/2006/02/004, jímž byla podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), za použití ust. § 10 zákona č. 106/1999 Sb., odmítnuta žádost žalobce o poskytnutí informací o úhradách z vydobytých nerostů ve Velkolomu Čertovy schody a lomu Mořina, a to formou zaslání kopií podkladů pro výpočet úhrady z vydobytých nerostů ve smyslu ust. § 3 odst. 6 vyhlášky č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů, ve znění pozdějších předpisů (dále je vyhláška č. 617/1992 Sb.) a dále pak samotné výpočty těchto úhrad (přiznání k úhradám ve smyslu § 1 písm. d) vyhlášky č. 617/1992 Sb.), které se vztahují k těžbě vápence ve Velkolomu Čertovy schody v období let 1995 až 2004 a v lomu Mořina za období let 2001 až 2005. Žalobce v podané žalobě uvedl, že dle napadeného rozhodnutí bylo důvodem pro neposkytnutí požadovaných informací to, že jsou údajem o majetkových poměrech těžební organizace. Tvrdil, že výčet právních předpisů uvedených v ust. § 10 zákona č. 106/1999 Sb. je taxativní a z tohoto důvodu nelze považovat za správné a pravdivé tvrzení žalovaného, že ust. § 10 zákona č. 106/1999 Sb. blíže nekonkretizuje, vzhledem k jejich velkému množství, hmotněprávní normy, na jejíchž základě byly získány informace o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení. Namítal, že požadované informace nebyly získány na základě žádného z právních předpisů uvedených v ust. § 10 zákona č. 106/1999 Sb., nýbrž na základě zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (dále jen „zákon č. 44/1988 Sb.“). Na výše uvedeném nemění nic skutečnost, že báňské úřady postupují ve věci správy úhrad dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „zákon o správě daní“), neboť zákon o správě daní se vztahuje jen na tuto správu, což jsou pouze činnosti uvedené v § 7 odst. 1 vyhlášky č. 617/1992 Sb. Těžební organizace však postupují podle zákona č. 44/1988 Sb. a předpisů vydaných k jeho provedení a tedy předmětné informace jsou získány na základě těchto předpisů, nikoliv dle zákona o správě daní či zákonů o daních či poplatcích. Ust. § 10 zákona č. 106/1999 Sb. se tak na daný případ nevztahuje a nemohlo být důvodem pro neposkytnutí požadovaných informací. Napadené rozhodnutí je tak v rozporu s ust. § 1 a § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Dále namítal, že i kdyby bylo důvodem pro odepření informací to, že podklady pro výpočty úhrad z vydobytých nerostů a samotné výpočty obsahují údaje o majetkových poměrech těžební organizace, měl povinný subjekt poskytnout požadovanou informaci s vypuštěním těchto údajů. Takovými informacemi jsou v přiznání k úhradě z vydobytých nerostů např. tabulka č. 1 (dobývací prostory) nebo tabulka č. 3 (údaje o způsobu těžby, úpravy a zušlechťování nerostu, popřípadě jeho dalším zpracování nebo vlastní spotřebě). Tvrdil, že za údaj o majetkových poměrech organizace nelze považovat např. údaj o výši úhrad za vydobyté nerosty, neboť z něj nelze (bez dalších údajů) zjistit cokoli o tržbách organizace. I kdyby z uvedeného údaje bylo možno zjistit údaje o odbytové ceně produkce, pak ani tento údaj nic nevypovídá o majetkových poměrech organizace, není-li zároveň známa např. výše těžby. Navíc se jedná o údaj o příjmu veřejných rozpočtů. Žalovaný tak nepřípustně rozšiřuje meze základních práv a svobod na všechny informace z přiznání k úhradám za vydobyté nerosty, aniž by respektoval nutnost postupu dle § 12 zákona č. 106/1999 Sb. Napadené rozhodnutí je dále nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť neuvádí jaké konkrétní údaje jsou údaji o majetkových poměrech organizace. Z těchto důvodů je napadené rozhodnutí v rozporu s ust. § 12 zákona č. 106/1999 Sb. a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Dále namítal, že ust. § 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se vztahuje na plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti, na správu úhrad se tudíž nevztahuje a nemohlo být tedy důvodem pro odmítnutí poskytnutí informací. Toto ustanovení zahrnuje případy, kdy sám správní orgán aktivně vykonává nějakou kontrolní či obdobnou činnost, tj. kdy sám získává nějaké údaje, např. šetřením v provozovně. Toto ustanovení tak nelze použít na případ, kdy jsou mu údaje samy dodávány bez dalšího třetími osobami. Napadené rozhodnutí je tak v rozporu s ust. § 1 a § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Konečně namítal, že správní orgán svým rozhodnutím porušil ust. § 2 odst. 4 správního řádu. Prvostupňový orgán poskytl žalobci na základě jeho předchozí žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. dopisem ze dne 4.7.2006 kopii přiznání k úhradě z vydobytých nerostů společnosti Velkolom Čertovy Schody a.s. za rok 2005, a to včetně údajů o tržbách této organizace, což jsou informace věcně shodné s těmi, které žalobci v odvolání napadeném rozhodnutí poskytnout odmítl, rozdíl je pouze v tom, jakého časového období se žádost žalobce týká. Stanovisko žalovaného, že se jedná o ojedinělý případ, neobstojí. Jedná se totiž o skutkově shodný, resp. obdobný případ, který je projednáván i stejným správním orgánem, a tedy není důvod, proč správní orgán jednou rozhodne o žádosti kladně a podruhé zcela opačně. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ke vzneseným žalobním bodům vyplynulo: K tvrzení, že požadovaná informace nebyla získána na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění, nýbrž na základě zákona č. 44/1988 Sb., žalovaný uvedl, že ust. § 10 zákona č. 106/1999 Sb. blíže nekonkretizuje, vzhledem k jejich velkému množství, hmotněprávní normy, na jejichž základě byly získány informace o daních poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení. Protože úhrady z dobývacího prostoru a vydobytých nerostů je nutno považovat za daň či poplatek sui generis, pak pro tento případ je i zákon č. 44/1988 Sb. právní normou, na jejímž základě byla informace o placení úhrad získána. Prvostupňový orgán postupoval při správě úhrad podle předpisů o správě daní. Z tohoto důvodu byl rovněž povinen zachovávat mlčenlivost v rozsahu stanoveném § 24 zákona o správě daní o tom, co se při správě úhrad dozvěděl, zejména o poměrech plátců úhrad jak osobních, tak souvisejících s jejich podnikáním. O omezení při poskytování informací z důvodu povinnosti zachovávat mlčenlivost hovoří § 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Správa úhrady zahrnuje veškeré úkony, které se úhrad týkají, tj. vyhledávání plátců, zjišťování správnosti výpočtu základu úhrady a výše úhrad, kontrola včasnosti a úplnosti plateb úhrad, vymáhání úhrad od neplatičů, vedení účtu úhrad a převody úhrad oprávněným příjemcům, tj. veškeré úkony, které se k agendě úhrad vztahují. Správu úhrad vykonávají obvodní báňské úřady v rámci výkonu vrchního dozoru dle ust. § 41 odst. 1 zákona 61/1988 Sb., o hornické činnosti (dále je „zákon č. 61/1988 Sb.“). Žalobcem požadovaná informace je zároveň informací, kterou prvostupňový orgán získal v rámci dozorové a kontrolní činnosti ve smyslu ust. § 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. a i z tohoto důvodu nelze požadovanou informaci poskytnout. K námitce porušení ustanovení § 12 zákona č. 106/1999 Sb. uvedl, že výpočet úhrady vztahující se k těžbě vápence společnosti Lomy Mořiny spol. s r.o. za roky 2001 až 2005 a společnosti Velkolom Čertovy schody a.s., za roky 1995 až 2004 nelze poskytnout, protože obsahuje údaje o majetkových poměrech organizace, konkrétně o tržbách za výrobky vyrobené z vydobytého nerostu, nákladech na dobývání a celkových nákladech vynaložených na výrobky z nerostů (u přiznání za r. 2005) a také údaje o tržbách a odbytových cenách za jednotlivé odbytové produkty a množství těchto odbytových produktů (v přiznání za r. 2004 a roky předchozí). Proto byl prvostupňový orgán povinen v souladu s ust. § 10 zákona č. 106/1999 Sb. žádost žalobce odmítnout, což učinil. Na uvedené skutečnosti nic nemění to, že výroční zpráva obou společností a výkaz zisků a ztr