1Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

10 A 105/2013- 42 - text 9 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci navrhovatele: M.K., zast. JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem, se sídlem Za Zelenou liškou 967, Praha 4, proti odpůrci: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – úpravy územního plánu hlavního města Prahy ze dne 7. 3. 2011 č. U 0941/2011, t a k t o : I. Úprava směrné části územního plánu hlavního města Prahy ze dne 7. 3. 2011 č. U 0941/2011 se zrušuje dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 11.800, Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Petra Kužvarta, advokáta. Odůvodnění Navrhovatel v podaném návrhu žádá soud, aby přezkoumal opatření obecné povahy, a to úpravu územního plánu hlavního města Prahy ze dne 7. 3. 2011 č. U 0941/2011. Navrhovanou úpravou došlo ke změně míry využití území v lokalitě vymezené ulicemi K., T., V.H. a J., v k. ú. Holešovice, a to k navýšení z kódu F na kód K. Navrhovatel v návrhu tvrdí, že úprava č. 0941 byla provedena bez účasti navrhovatele i ostatních přímo dotčených sousedů, spoluvlastníků sousedních obytných staveb, nebyla jim ani doručena, přitom měla fakticky povahu jakéhosi předběžného územního rozhodnutí a anulovala dosavadní roli územního plánu v dané lokalitě, neboť došlo k mimořádně výraznému zvýšení koeficientu využití území z kódu F až na K, přesně podle záměru žadatele. Ten představuje stavbu o 11 nadzemních podlažích, 279 parkovacích stáních v podzemních podlažích a 137 bytech, stane se tak nežádoucí místní dominantou a dojde k zastínění a zatížení okolní bytové zástavby v přímém dotyku. Cílem je maximalizace využití nevelkého stavebního pozemku pro zisk ze soukromé investice bez ohledu na veřejný zájem. Navrhovatel je přesvědčen, že jde o rozhodnutí v širším smyslu, jež je závazné a podle něhož následně stavební úřad musí rozhodovat, bude bráno za závazný podklad z hlediska souladu žadatelova záměru s územním plánem. Z materiálního hlediska tedy tato Úprava č. 0941 má povahu opatření obecné povahy, neboť mění územní plán, je závazná, neboť přímo opravňuje zájemce o budoucí výstavbu, aby ve smyslu této úpravy požadoval umístění odpovídající stavby. Navrhovateli a dalším osobám tak vzniká povinnost pak takto situovanou stavbu na sousedních pozemcích strpět. V zásadě není relevantní, že výstavba nemusí být nikdy zahájena, již eventualita povinného strpění zahuštění zástavby a intenzivní dopravní obsluhy povede k omezení uživatelnosti, k poklesu tržní ceny majetku sousedů; dotčení vlastnických práv navrhovatele po dobu výstavby i provozu uvedeného bytového komplexu je nepochybné. K projednání uvedené zásadní změny míry využití sousedních pozemků s dotčenými vlastníky, včetně navrhovatele nedošlo, ač se tyto změny mohou dotknout jejich vlastnických práv. Text na listu 1/2 Úpravy č. 0941 dole považuje navrhovatel za matoucí, neboť tato úprava potvrzuje soulad záměru s územním plánem a neposuzuje záměr z jiných profesních a správních hledisek a z hlediska souladu s obecnými technickými požadavky na výstavbu. Jde o změnu kódu míry využití území, tedy samotného územního plánu, svým charakterem pak tato úprava nepatří do směrné části územního plánu, neboť přímo opravňuje žadatele, aby ve smyslu této úpravy požadoval umístění odpovídající stavby a z hlediska dodržení územního plánu pak už bude právě s touto úpravou ověřen soulad s územním plánem. Zásadní nezákonnost spočívá v procesu projednávání a schvalování této Úpravy č. 0941 a ve formě, kterou byla vydána. Územní plán v platném znění stanoví mimo jiné i pravidla „Postupu při podání podnětu a provedení úprav ÚP“ a z nich plyne, že příslušný stavební úřad měl postoupit podání podnětu odpůrci a ten měl zajistit projednání s dotčenými orgány a s městskou částí. Výběr dotčených orgánů je libovolný a neveřejný, zpravidla bývá účasten orgán státní památkové péče, nikoliv však například hygienik či silniční správní úřad. Již toto je nedostatečné. Po tomto neformálním projednání byla úprava potvrzena odpůrcem na výkresech, které byly přílohou žádosti, tento doklad byl vydán pouze žadateli, příslušné městské části a stavebnímu úřadu a tím bylo projednání skončeno. Absentovala tak povinnost projednat návrh s veřejností a dotčenými vlastníky nemovitostí, odpůrce tak postupoval v rozporu se zákonem, neboť vyloučil z projednání účastníky řízení - námitky a připomínky nemůže podávat ten, kdo nemůže ani tušit, že se takový návrh úpravy projednává. Ohledně formy Úpravy č. 0941, jak byla vydána, šlo vlastně o potvrzení na grafické situaci, není tak naplněna nezbytná podmínka, aby úprava mající materiální povahu opatření obecné povahy s přímým dopadem do práv třetích osob také byla formou tohoto opatření (§ 55 odst. 2 stavebního zákona a § 171 a následujících správního řádu) vydána a aby výsledek byl předepsaným způsobem zveřejněn. Znamená to naprosto nekontrolovatelnou libovůli jednajících orgánů, naprostý nedostatek právní jistoty dotčených sousedů i veřejnosti a zanedbání ochrany veřejných zájmů při projednávání návrhu úpravy územního plánu. Žádný z orgánů reálně nehájil veřejné zájmy, ani zájmy a práva spoluvlastníků sousedních bytových objektů, jejichž názor ani nezjišťoval. Navrhovatel poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009 č.j. 1Ao 1/2009 (publikované pod č. 1910/2009 Sb. NSS) dle kterého ten, kdo je aktivně legitimován k návrhu podle § 101a násl. s.ř.s., může tvrdit i porušení svých procesních práv v rámci procedury tvorby územního plánu, je-li představitelné, že toto porušení mohlo mít za následek dotčení těch jeho hmotných práv, od nichž se odvíjí aktivní legitimace. Navrhovatel je tak dotčen na svých vlastnických právech a nezákonným postupem odpůrce mu bylo odepřeno právo svá vlastnická práva hájit. Územní plán a jeho změny musí odsouhlasit zastupitelstvo, zde je věc vyřízena vyznačením souhlasu odboru územního plánování Magistrátu, tedy výkonného orgánu. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že otázky důsledků staveb na jejich okolí, včetně prodejnosti nemovitostí jsou již dávno vyřešeny pro územní a následné stavební řízení v územně plánovací dokumentaci, a jak vyplývá z právního názoru Nejvyššího správního soudu v rozsudku 7As 13/2010–145, v územním řízení pro jejich řešení již není prostor. Obyvatelé té které obce si proto musí střežit svá práva včas, tj. již v procesu pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace a snažit se tak zasadit o takovou formu zástavby, kterou považují za přijatelnou. Navrhovatel tedy tvrdí, že postupem odpůrce stejně jako v uvedeném případě mu tato obrana byla znemožněna a upřít v takové situaci soudní ochranu materiálně dotčeným vlastníkům takovouto „úpravou“ ÚP je nepřijatelné. Právo na soudní přezkum, pokud takovýmto způsobem úpravy probíhají, jim musí být přiznáno, neboť jinak by neměli možnost hájit svá práva. Proto navrhuje, aby Úprava č. 0941 byla zrušena. Původně označený žalovaný (Hlavní město Praha) ve vyjádření ze dne 3. 7. 2013 k procesu přijetí Úpravy č. 0941, jako úpravy směrné části územního plánu, uvedl, že Úřad městské části Praha 7, odbor výstavby, přípisem zaslaným Odboru územního plánování Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 27. 9. 2010 na základě podnětu společnosti BAU-INVEST PROJECT, a. s. (žadatel), navrhl změnu stávajícího kódu míry využití území pozemku parc. č. 1169 a parc. č. 1170 v k.ú. Holešovice, a to z hodnoty „F“ na „K“. Návrh byl doplněn žádostí uvedené společnosti a byl zpracován spis - návrh Úpravy č. 0941. Odbor územního plánování požádal dne 9. 10. 2010 o vyjádření odbor ochrany životního prostředí (OOP), odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu (OKP) a Útvar rozvoje města (URM). OOP se dne 25. 11. 2010 vyjádřil k návrhu záporně s tím, že jde o velký posun využití území (o 5 stupňů) a že předložený výpočet koeficientu neodpovídá postupu dle metodického pokynu k územnímu plánu a není dodržen poměr mezi rostlým terénem a ostatní zelení, stromy se střední korunou jsou započteny dvakrát a v návrhu nebyla zohledněna plovoucí značka ZP (parky, historické zahrady a hřbitovy), umístěná v rámci polyfunkčního území OV. OKP dne 3. 12. 2010 uvedl, že navrhovaná změna kódu je z jeho hlediska nepřípustná, jako limitní považuje změnu na kód „H“. URM dne 8. 12. 2010 uvedl, že se změnou souhlasí. Rada Městské části Praha 7 odsouhlasila 27. 10. 2009 revokaci svého usnesení z 22. 9. 2009 a se změnou kódu využití území souhlasila. Souhlasné stanovisko této městské části bylo zasláno dne 22. 12. 2010. Na základě připomínek OOP byl předložen přepracovaný výpočet koeficientu zeleně a tento odbor proto dne 9. 2. 2011 vydal nové stanovisko, ve kterém uvádí, že navrhovanou změnu lze akceptovat. Na základě doplnění podání žadatele vyda