1 Afs 58/2009 — Nejvyšší správní soud

11 A 50/2013- 64 - text 10 pokračování 11A 50/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: Vítkovice Doprava, a. s., se sídlem Ostrava, 1. máje 3302/102, IČ 25909339, v řízení zastoupeného JUDr. Rostislavem Dolečkem, advokátem, se sídlem Praha 3, Seifertova 9, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy ČR, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ostravská dopravní společnost, a. s., se sídlem Ostrava, U Tiskárny 616/9, v řízení zastoupené Mgr. Lucií Nečáskovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Senovážné náměstí 1628/17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2013, čj. 17/2013-130-SPR/3, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2013, čj. 17/2013-130-SPR/3, jímž žalovaný rozhodl o odvoláních žalobce, a to proti rozhodnutí Drážního úřadu (dále „prvostupňový orgán“ nebo „orgán prvního stupně“ ze dne 5. 10. 2012 čj. DUCR-48883/12/Pt o změně licence k provozování vlečky drážní dopravy a proti opravnému rozhodnutí ze dne 23. 10. 2012 čj. DUCR-56635/12/Pt,, když obě řízení spojil ke společnému projednání. O odvoláních rozhodl tak, že prvostupňové rozhodnutí ze dne 5. 10. 2012 v části týkající se specifikace železniční dráhy – vlečky Vítkovice Doprava – změnil a ve zbytku potvrdil, a opravné rozhodnutí ze dne 23. 10. 2012 zrušil. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 5. 10. 2012 bylo nejprve rozhodnuto o změně licence k provozování drážní dopravy ev. číslo L/2005/1368 udělené rozhodnutím ze dne 6. 3. 2005 Ostravské dopravní společnosti a. s. (dále také „ODOS“) tak, že je posledně jmenovaná společnost oprávněna provozovat drážní dopravu za účelem přepravy věcí na železniční dráze - vlečce VÍTKOVICE Doprava, jejímž provozovatelem je žalobce a jejíž poloha je ve výroku rozhodnutí vymezena. Platnost licence byla omezena v rozsahu nutném pro jízdu a obsluhu vlečky VÍTKOVICE STEEL a přístupem na kolejiště dolního, horního, západního nádraží vlečky a spojovací koleje. Podstatou žalobou napadeného rozhodnutí je vyhovění žádosti účastníka řízení ODOS, který žádal rozšíření licence ze dne 16. 3. 2005 za účelem neveřejné nákladní dopravy věcí na shora uvedené vlečce. Žalobce namítl, že účastník řízení ODOS vymezil traťový úsek, pro který se rozšíření licence požaduje, jinak, než jak jej v rozhodnutí specifikoval žalovaný. Ten chybně dovodil, že se žádá o udělení licence na celou vlečku, což ovšem neodpovídá obsahu podané žádosti. Dále žalobce uvedl, že žalovaný změnil i původní rozhodnutí o licenci, aby nové rozhodnutí obsahovalo všechny obsahové náležitosti podle ustanovení § 28 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“). Žalobce podal proti prvoinstančnímu rozhodnutí ze dne 5. 10. 2012 odvolání, které orgánu první instance bylo doručeno dne 22. 10. 2012. Správní orgán měl věc podle ustanovení § 86 správního řádu předložit spis žalovanému. Namísto toho vydal dne 23. 10. 2012 opravné rozhodnutí, které reaguje na žalobcem podané odvolání. Tento postup žalovaného je podle žalobce v rozporu se správním řádem. Žalovaný tento vadný postup odstranil tím, že spojil tato dvě rozhodnutí do společného řízení a následně jedno zrušil a druhé změnil. Tím byla porušena ochran práv a oprávněných zájmů žalobce. Žalobce dále namítl, že dosavadní licenci společnosti ODOS nebylo možné rozšířit na základě ustanovení § 32 zákona o dráhách. Změnou licence ve smyslu ustanovení § 32 odst. 2 písm. b) zákona o dráhách se nerozumí její rozšíření. Žalovaný chybně vyložil ustanovení § 32 zákona o drahách, když dovodil, že toto nevylučuje možnost změny licence. Z uvedeného ustanovení je přitom zřejmé, že změna licence se týká změny údajů a dokladů, které byly předloženy v žádosti o vydání licence. Žádost o udělení nové licence je přitom třeba podat podle ustanovení § 28 zákona o dráhách. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že předmětná vlečka je přetížená a slouží potřebám žalobce jako jejího provozovatele. Povinnost umožnit uzavření smlouvy o provozování drážní dopravy má vůči dopravci provozovatel celostátní a regionální trati, nikoli však provozovatel vlečky. Rozhodnutí je nicotné, neboť zasahuje do vlastnických práv k vlečce, která náleží žalobci. V daném případě jde o drážní přepravu neveřejnou, tedy drážní přepravu podle smluvních přepravních podmínek, tj. nikoli tedy o veřejnou drážní dopravu ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 a 3 zákona o drahách. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že požadavek na vymezení traťového úseku podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) zákona o dráhách byl naplněn. Žalovaný posoudil podanou žádost podle jejího obsahu. Ustanovení § 28 zákona o dráhách neobsahuje konkrétní požadavky na obsah rozhodnutí o udělení licence. Ustanovení § 32 zákona o dráhách lze vztáhnout i na případy změn licence, neboť změnou je v dikci tohoto ustanovení i odejmutí licence. A maiori ad minus pak lze dovodit, že tím spíše je změnou i její rozšíření. Žalovaný souhlasí se závěrem, že podmínkou provozování drážní dopravy je rovněž uzavření soukromoprávní smlouvy. Žalovaným zastávaný právní názor nijak nezasahuje do vlastnických práv žalobce. K námitce, podle níž orgán prvního stupně pochybil, uvedl-li, že provoz drážní dopravy je zahájen s právní mocí rozhodnutí, žalovaný konstatoval, že toto pochybení bylo rozhodnutím o odvolání odstraněno. Datum zahájení provozování drážní dopravy je v daném případě závislé na datu uzavření smlouvy o této činnosti. Osoba zúčastněná na řízení, společnost ODOS, podala k žalobě písemné vyjádření, v němž podpořila právní závěry žalovaného. Uvedla, že pochybnost o určitosti vymezení předmětu řízení je v daném případě vyloučena. Ten byl nezaměnitelně uveden. Společnost ODOS splnila všechny požadavky zákona, když správnímu orgánu předložila všechny potřebné doklady pro rozhodnutí o licenci. Dále uvedla, že žalobce v žalobě nespecifikoval, v porušení kterého ustanovení spatřuje rozpor se správním řádem a že ačkoli žalobce namítá, že je kapacita vlečky vyčerpána, nijak toto své tvrzení nedoložil. Postupoval-li správní orgán prvního stupně v rozporu se zákonem, byla tato pochybení žalovaným odstraněna. Ze správního spisu předloženého žalovaným správním orgánem zjistil soud následující ve věci podstatné skutečnosti: Dne 19. 4. 2012 podala společnost ODOS „žádost o rozšíření licence“ pro provozování drážní dopravy na železniční vlečce VÍTKOVICE Doprava. Jako požadovaný rozsah licence uvedla mimo jiné přístup na koleje „V2 a OH“. Rozhodnutím ze dne 5. 10. 2012 rozhodl orgán prvního stupně o změně licence k provozování drážní dopravy ev. číslo L/2005/1368 udělené rozhodnutím ze dne 6. 3. 2005 Ostravské dopravní společnosti a. s. tak, že tato společnost je nově oprávněna provozovat drážní dopravu za účelem přepravy věcí na železniční dráze - vlečce VÍTKOVICE Doprava, jejímž provozovatelem je žalobce a jejíž poloha je ve výroku rozhodnutí vymezena. Platnost licence byla omezena v rozsahu nutném pro jízdu a obsluhu vlečky VÍTKOVICE STEEL a přístupem na kolejiště dolního, horního, západního nádraží vlečky a spojovací koleje. Orgán prvního stupně v odůvodnění tohoto rozhodnutí nejprve shrnul průběh řízení a závazný právní názor žalovaného vyjádřený v jeho předchozím zrušujícím rozhodnutí ze dne 31. 7. 2012 z předešlého řízení. Zopakoval, že byl po zahájení řízení povinen vyzvat žadatele k doplnění žádosti tak, aby bylo prokazatelné naplnění podmínek pro udělení licence, účastníky tvrzené skutečnosti uvést v odůvodnění, v rámci řízení přihlížet jen k takovým námitkám účastníků řízení, které mají vztah k podmínkám, resp. dokladům v souladu s ustanoveními § 25 a § 28 zákona o dráhách. Prvostupňový orgán si vyžádal v průběhu řízení od žadatele údaje o počtu a druhu provozovaných drážních vozidel a údaje vztahující se k druhu dopravy a rozsahu služeb poskytovaných v souvislosti s přepravou věcí a osob. Prvostupňový orgán dále k námitkám žalobce uplatněným v řízení v prvním stupni uvedl, že licence pouze osvědčuje, že žadatel naplňuje podmínky uvedené v ustanovení § 25 zákona o dráhách, ale v žádném případě nezakládá jakýkoli právní vztah mezi provozovatelem dráhy a dopravcem. Požadovaný rozsah platnosti licence je otázkou smlouvy o provozování drážní dopravy. Podle zákona o dráhách může na železniční dráze používat dopravce pouze drážní vozidla s platným průkazem způsobilosti. Konkrétní využití vozidel na vlečce je závislé na místních podmínkách, které provozovatel dráhy stanovil ve svých vnitřních předpisech, aby bylo zajištěno bezpečné provozování drážní dopravy. Údaje v žádosti o počtu a druhu provozovaných drážních vozidel ve smyslu ustanovení § 28 odst.