6 As 30/2013 — Nejvyšší správní soud

11 A 71/2013- 46 - text 10 pokračování 11A 71/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobce: N. C. T., P. 7, zastoupen Mgr.Markem Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra – Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18.4.2013 čj: MV-8979-8/SO/sen-2013 t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18.4.2013 čj: MV-8979-8/SO/sen-2013, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 6.9.2011 čj: OAM-19366-5/DP-2011 o zastavení správního řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Žalobce v podané žalobě konstatoval vydání prvostupňového a druhostupňového správního rozhodnutí, navrhl, aby soud přiznal podané žalobě odkladný účinek. Poukázal na to, že podal k prvostupňovému správnímu orgánu jednak žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání na území České republiky, jednak podal žádost o udělení povolení k dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny. Řízení o těchto žádostech byla vedena samostatně. Řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání na území ČR (dále též „prodloužení dlouhodobého pobytu“) bylo vedeno pod čj: OAM-19366-5/DP-2011, řízení o žádosti o udělení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny (dále též „udělení dlouhodobého pobytu“) bylo vedeno u téhož správního orgánu pod čj: OAM-24495-2/DP-2011. V řízení o prodloužení dlouhodobého pobytu byl žalobce vyzván výzvou ze dne 11.4.2011 k odstranění vad žádosti, dne 24.6.2011 odeslal žalobce na základě výzvy ověřenou kopii oddacího listu, kopii dokladu o zajištěném ubytování a kopii cestovního dokladu. Omylem tyto doklady zaslal k nesprávnému číslu jednacímu, a to k čj: OAM-24495-2/DP-2011, pod kterým byla vedena žádost o udělení dlouhodobého pobytu. Z obsahu podání, v jehož příloze byly kopie uvedených dokladů zaslány, je však zřejmé, že jde o doklady, které se vztahují k výzvě správního orgánu ze dne 11.4.2011, tedy k výzvě, která se týkala řízení o prodloužení dlouhodobého pobytu, když navíc v řízení o udělení pobytu žalobce žádnou výzvou správního orgánu ze dne 11.4.2011 vyzván nebyl. I z této skutečnosti je zřejmé, že se doplnění týkalo řízení o žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu a nikoliv řízení o žádosti o udělení dlouhodobého pobytu. Podle žalobce došlo k porušení ustanovení § 4 odst. 1, resp. § 2 odst. 3 správního řádu. Žalobce namítal, že dle relevantní aplikační praxe žalovaného správní orgány jsou povinny přihlížet i k doplněním učiněným v rámci odvolacího řízení. Protože žalobce doložil náležitosti, ke kterým byl vyzván, nevidí důvod, proč nebylo jeho žádosti, byť v odvolací fázi, vyhověno, namítal v této souvislosti porušením ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu. Žalovaný např. zcela prokazatelně vyhoví žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu v odvolacím řízení, pokud účastník řízení až po vydání prvostupňového rozhodnutí prokáže podmínku trestní zachovalosti či doloží potvrzení u ubytování. Poukázal na dvě anonymizované verze rozhodnutí žalovaného v právně identické věci s tím, že další věci mohou být předloženy při případném ústním jednání. Žalovaný nezdůvodnil, proč postupoval v předmětné věci odlišně, proto postupoval v rozporu s ustanovením § 2 odst. 4 správního řádu. Žalobce dále namítal, že došlo k porušení § 36 odst. 3 správního řádu, když před vydáním rozhodnutí nebyla žalobci jako účastníku správního řízení dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Přitom jediným důvodem, proč byla předmětná žádost zamítnuta, je tvrzení o tom, že prvostupňovému správnímu orgánu nebyly doloženy doklady podle výzvy ze dne 11.4.2011, přičemž tyto doklady byly zaslány identickému správnímu orgánu, který ve věci rozhodoval v paralelně probíhajícím řízení o žádosti o povolení dlouhodobého pobytu. V době o rozhodování měl identický správní orgán požadované dokumenty již k dispozici, pokud nepostupoval podle § 6 odst. 2 správního řádu, měl dát žalobci možnost seznámit se s obsahem spisu a seznat tak, že dokumenty nebyly doloženy. Takovouto vadu by žalobce jistě obratem odstranil. Z uvedených důvodů navrhl, aby soud žalobě vyhověl. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, ze kterého je zřejmý skutkový stav a průběh správního řízení od podání žádosti do vydání rozhodnutí. Žalobní námitky jsou obsahově v zásadě shodné s odvolacími námitkami žalobce, žalovaný se s nimi vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí. K tvrzenému porušení ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu poukázal na ustanovení § 82 odst. 4 tohoto zákona s tím, že možnost prolomení zásady koncentrace je vázána na podmínku, že nebylo možno určité důkazy či skutečnosti uplatnit dříve, tedy v prvoinstančním řízení. Pokud Komise v minulosti vydala rozhodnutí, kterým vzala v potaz podání předložené až v odvolacím řízení, pak zcela jistě za splnění výše uvedené podmínky. Žalobce pouze zmiňuje rozhodnutí, kterými došlo k prolomení zásady koncentrace, toto tvrzení žádným způsobem nekonkretizuje a nedokládá. Žalobu nepovažuje žalovaný za důvodnou. Při jednání u Městského soudu v Praze zástupce žalobce odkázal na písemné vyhotovení žaloby, zdůraznil porušení ustanovení § 6 odst. 2 správního řádu. Poukázal na základní zásady s tím, že omylem doklady byly doloženy k jiné spisové značce. Přitom z délky řízení, které po předložení dokladů, k němuž došlo v druhé polovině června, do rozhodnutí o zastavení řízení v září uplynulo dost času na to, aby žalobce mohl požadované doklady zajistit. Zmínil zásadu koncentrace řízení s tím, že v daném případě ji nelze aplikovat, neboť správním orgánem požadované doklady byly fakticky doloženy identickému správnímu orgánu, byť omylem k jinému řízení. Poukázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu sp.zn. 6 As 30/2013 a 2 Azs 75/2014 s tím, že setrvává na podané žalobě a navrhuje, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný svou neúčast u soudu omluvil. Městský soud v Praze přezkoumal na základě podané žaloby napadené rozhodnutí z hlediska námitek v žalobě uvedených, neboť jejich rozsahem je soud vázán, po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že žalobce podal dne 7.12.2010 žádost o prodloužení dlouhodobého pobytu s tím, že veškeré náležitosti budou doručeny na výzvu správního orgánu. Dne 11.4.2011 prvostupňový správní orgán vyzval žalobce, aby odstranil vady žádosti a předložil cestovní doklad, doklad o účelu pobytu, potvrzení finančního úřadu a potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení o bezdlužnosti, doložil prostředky k pobytu, předložil doklad o zajištění ubytování a doklad o zdravotním pojištění. Žádostí ze dne 9.5.2011 požádal žalobce o prodloužení lhůty pro předložení dokladů o 20 dnů. Usnesením Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 24.5.2011 bylo v žádosti o prodloužení lhůty vyhověno. Ve spise se žádné doklady, které by žalobce předložil nenacházejí. Usnesením Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 6.9.2011 čj: OAM-19366-5/DP-2011 bylo rozhodnuto o zastavení řízení o žádosti žalobce o prodloužení dlouhodobého pobytu. V odůvodnění správní orgán konstatoval, že podaná žádost trpěla vadami, neobsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti, zákonem požadované doklady nebyly předloženy ani k výzvě správního orgánu ze dne 11.4.2011 s tím, že původně stanovená lhůta k předložení požadovaných dokladů byla k žádosti žalobce prodloužena do 27.6.2011. Ani v této lhůtě nebyly vady žádosti odstraněny. Proti tomuto usnesení podal žalobce podáním ze dne 29.9.2011 blanketní odvolání, které bylo doplněno podáním ze dne 11.10.2011 a obsahově zcela totožným podáním ze dne 17.10.2011. V odůvodnění odvolání žalobce uvedl, že podal dvě žádosti, a to žádost o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání a žádost o udělení dlouhodobého pobytu za účelem studia. Obě tyto žádosti jsou vedeny pod samostatnými čísly jednacími. Omylem zaslal na základě výzvy správního orgánu ze dne 11.4.2011 požadované doklady k jinému číslu jednacímu, avšak z obsahu podání vyplývá, že doplnění dokladů směřovalo k žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu a nikoliv žádosti o udělení dlouhodobého pobytu, k jehož spisové značce byly doklady zaslány. Poukázal na to, že podle konstantní judikatury je správní orgán povinen přihlížet i k doplněním učiněným v rámci odvolacího řízení s tím, že došlo k porušení ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu