— Nejvyšší správní soud

9 A 317/2011- 51 - text 11 pokračování 9A 317/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobců: a) RNDr. Š. N., bytem X, b) L. N., bytem X, c) RNDr. J. P., bytem X, všichni žalobci zastoupeni Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem se sídlem Liberec, 5, 8. března 21/13, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Praha 6, Antonína Čermáka 2a, za účasti této osoby zúčastněné na řízení: M. H., bytem X, zast. JUDr. Robertem Šulcem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1, Národní 21, v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 4.10.2011, zn. sp.: PVZ 2003-34589, č.j.: PVZ 2003-34589/42811/2010/ÚPV t a k t o: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) předseda Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl rozklad žalobců a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 8.7.2010, jímž byl zamítnut návrh žalobců na výmaz průmyslového vzoru č. 32121 o názvu „Vesta s odnímatelnými kapsami“, jehož vlastníkem je M. H., z rejstříku průmyslových vzorů. V odůvodnění napadeného rozhodnutí orgán rozhodující o rozkladu konstatoval, že dne 15.4.2004 zapsal Úřad do rejstříku průmyslový vzor č. 32121 o názvu „Vesta s odnímatelnými kapsami“ s právem přednosti ode dne 25.4.2003. Návrhem doručeným Úřadu dne 8.2.2010 se žalobci jako spolunavrhovatelé domáhali výmazu předmětného průmyslového vzoru z rejstříku průmyslových vzorů s odůvodněním, že jeho předmět nesplňoval podmínky ustanovení § 2 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 207/2000 Sb.“), a to zejména z důvodu nejednoznačného zdokumentování, protože zápis údajně obsahuje tři až čtyři různé výrobky, a dále z důvodu nedostatečné kvality vyobrazení. Dále žalobci uvedli, že napadený průmyslový vzor v zapsaném vyobrazení neodpovídá pojmu průmyslového vzoru dle § 2 písm. a) a b) zákona č. 207/2000 Sb., konkrétně že se nejedná o vzhled průmyslově nebo řemeslně vyrobeného předmětu, a dále že přihláška napadeného průmyslového vzoru nesplňovala podmínky § 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 207/2000 Sb. Rozhodnutím ze dne 8.7.2010 vydaným podle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 207/2000 Sb., Úřad návrh žalobců na výmaz průmyslového vzoru č. 32121 z rejstříku průmyslových vzorů zamítl jako nedůvodný. Zamítnutí návrhu odůvodnil tím, že z vyobrazení napadeného průmyslového vzoru, tj. ze čtyř pohledů (jednoho čelního a tří zadních), je zjevné, že napadený průmyslový vzor je ztělesněn v trojrozměrném předmětu, který lze označit jako vesta v konkrétním vzhledovém provedení. Z vyobrazení je seznatelný minimálně tvar a linie vesty, barva a zdobení, a z povahy předmětu je dále zjevné, že se jedná o výrobek, tj. řemeslně nebo průmyslově vyrobený předmět. Bylo konstatováno, že zápis průmyslového vzoru č. 32121 splňoval podmínky § 2 zákona č. 207/2000 Sb., a napadený průmyslový vzor tudíž odpovídá definici průmyslového vzoru. Úřad dále v prvostupňovém rozhodnutí konstatoval, že zápisem průmyslového vzoru do rejstříku průmyslových vzorů jsou chráněny ty vzhledové znaky výrobku, které jsou seznatelné z vyobrazení průmyslového vzoru v zapsaném znění a že v tomto případě čtyři zapsaná vyobrazení napadeného průmyslového vzoru č. 32121 dovolují zjistit znaky průmyslového vzoru jako je tvar, obrys i barva nebo materiál průmyslového vzoru. Orgán rozhodující o rozkladu následně v odůvodnění napadeného rozhodnutí shrnul obsah námitek, které žalobci uplatnili v rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu, a zmínil též obsah vyjádření majitele napadeného průmyslového vzoru k rozkladu. Po citaci relevantní právní úpravy /§ 27 odst. 1 písm. a), § 2 písm. a) a b), § 29 odst. 1 a § 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 207/2000 Sb./ uvedl, že napadený průmyslový vzor č. 32121 o názvu „Vesta s odnímatelnými kapsami“ byl zapsán do rejstříku průmyslových vzorů dne 15.4.2004 pro jeden průmyslový vzor podle následujících čtyř vyobrazení: [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] 1.1. 1.2. [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] 1.3. 1.4. Orgán rozhodující o rozkladu se nejprve zabýval otázkou, zda řešení seznatelné ze čtyř vyobrazení č. 1.1 až 1.4 předmětu napadeného průmyslového vzoru představuje vzhled skutečného výrobku. Shledal, že z uvedených vyobrazení je jednoznačně seznatelné, že se jedná o průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, což je jediná ustanovením § 2 písm. b) pro účely zákona č. 207/2000 Sb., požadovaná podmínka pro to, aby vyobrazený předmět mohl být považován za skutečný výrobek. Proto konstatoval, že se v případě předmětu seznatelného ze čtyř vyobrazení napadeného průmyslového vzoru jedná o výrobek. Dále konstatoval, že soubor vizuálně vnímatelných znaků, jako je tvar, obrys, barva nebo materiál, který je vidět na čtyřech vyobrazeních napadeného průmyslového vzoru, naplňuje pojem průmyslového vzoru ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 207/2000 Sb., protože soubor těchto vizuálně vnímatelných znaků představuje vzhled skutečného výrobku. Vesta je tedy průmyslovým vzorem – konkrétní prostorovou úpravou výrobku, která je zřejmá ze čtyř vyobrazení zapsaného průmyslového vzoru, jehož osobitost spočívá v obrysových liniích tvaru výrobku v kombinaci s barvou a zdobením. Orgán rozhodující o rozkladu proto dospěl ke stejnému závěru jako orgán I. stupně, tedy že zápis č. 32121 splňuje podmínky ustanovení § 2 zákona č. 207/2000 Sb., a napadený průmyslový vzor tudíž odpovídá definici průmyslového vzoru. K argumentům žalobců, zda jde o vzhled celého předmětu, zda jde o vzhled právě jednoho předmětu a zda jde o vzhled řemeslně či průmyslově vyrobitelného předmětu, orgán rozhodující o rozkladu v souladu s orgánem I. stupně konstatoval, že čtyři zapsaná vyobrazení napadeného průmyslového vzoru dovolují zjistit znaky průmyslového vzoru, jako je tvar, obrys i barva nebo materiál průmyslového vzoru. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o výrobek, jehož strany jsou zaobleny směrem ven a jehož vnitřní strana zpravidla nenese žádné zvláštní vzhledové znaky, lze s určitostí konstatovat, že v předmětném případě jsou zvolené pohledy ze dvou vzájemně protilehlých směrů pro získání povědomí o vzhledu celého výrobku postačující, neboť vzhledem k absenci rovných ploch na výrobku neexistují na vyobrazeních zhotovených z výše uvedených směrů z hlediska vzhledových znaků hluchá místa, a počet vyobrazení je tudíž v tomto směru dostačující. K požadavku žalobců, aby byl výrobek jako nosič průmyslového vzoru zdokumentován v přihlášce průmyslového vzoru v naprosté úplnosti, považoval orgán rozhodující o rozkladu za nutné uvést, že se jedná o požadavek na ideální stav, kterého prakticky lze jen obtížně dosáhnout. Úřad v praxi obvykle důvěřuje přihlašovateli, pokud nic nenasvědčuje o opaku, že deklarované shodnou první číslicí označené pohledy jsou pohledy na tentýž průmyslový vzor a že o žádné varianty průmyslového vzoru nejde. Obdobně bylo postupováno při řízení o zápisu průmyslových vzorů č. 29798, č. 34247, č. 34686 apod., jejichž spoluvlastníky jsou žalobci. Napadený průmyslový vzor chrání složený výrobek, který je v rozloženém stavu tvořen tělem vesty a odnímatelnými kapsami, vzájemně fyzicky nespojenými částmi, které umožňují rozebrání a nové sestavení složeného výrobku. Součástky mohou být u složeného výrobku vyměňovány nebo nahrazovány. Obrázky 1.2 a 1.3 nepředstavují výrobek ve funkční poloze, ale výrobek rozložený, přičemž z tohoto vyobrazení je zřejmý původ členitého a nerovnoměrného průběhu linií zadní strany, konkrétně jde o detailní pohled na předmět ochrany, z něhož je patrné umístění upevňovacích prvků. Napadený průmyslový vzor byl tedy zapsán pro jediný výrobek, vestu s odnímatelnými kapsami, přičemž vnější vzhled tohoto výrobku je charakterizován obrysem a liniemi na obr. 1.1 a 1.4. Zákon č. 207/2000 Sb., nestanovuje pravidla pro formu grafického vyjádření určitých skutečností, tudíž je na přihlašovateli, jakou formu zvolí. V předmětném případu přihlašovatel zřejmě použil obr. 1.2 a 1.3 pro vysvětlení původu členitého a nerovnoměrného průběhu linií zadní strany vesty s odnímatelnými kapsami podle obr. 1.1 a 1.4. Orgán rozhodující o rozkladu odmítl tvrzení žalobců, že napadený průmyslový vzor si činí nárok na ochranu blíže nedefinované množiny variant. Z § 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 207/2000 Sb., vyplývá, že má-li přihláška průmyslového vzoru založit právo přednosti, musí obsahovat vyobrazení každého průmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno, z něhož lze jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoru a které lze reprodukovat. Předmět ochrany nelze vykl