1 As 4/2010 — Nejvyšší správní soud

6 A 134/2012- 71 - text 9 pokračování 6A 134/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové v právní věci žalobce: První konkursní, v. o. s., IČ 26424568 (insolvenční správce), se sídlem Praha 4, Severozápadní II č. 32/306, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. 7. 2012, čj. MV-47249-9/VS-2012, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí ministra vnitra ze dne 27. 7. 2012, čj. MV-47249-9/VS-2012 (dále též napadené rozhodnutí), kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 6. 2012 č. j. MV-4994-15/REG/1-2011, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o povýšení datové schránky právnické osoby ID X na datovou schránku orgánu veřejné moci podle § 5a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“). Žalobce v podané žalobě namítl, že žalovaný měl zřídit žalobci datovou schránku orgánu veřejné moci podle § 6 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/10, kde se konstatuje, že insolvenční správce a správce konkursní podstaty jsou orgánem veřejné moci. I kdyby se na žalobce nevztahovalo ustanovení § 6 tohoto zákona, je dle žalobce použitelné ustanovení § 5a zákona, neboť žalobce vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Žalobce namítl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem a žalovaný svým výkladem zákona neoprávněně zužuje cíle zákona, tzn. umožnit orgánům veřejné moci v zákoně neuvedenými, aby jim byla zřízena „datová schránka orgánu veřejné moci“ podle § 6 zákona č. 300/2008 Sb. Dle žalobce smyslem ustanovení § 5a zákona č. 300/2008 Sb. bylo umožnit fyzickým nebo právnickým osobám, které nemusí vždy být orgánem veřejné moci, povýšení jejich datové schránky na „datovou schránku orgánu veřejné moci“, která umožňuje řadu výhod. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že právní forma žalobce, tedy veřejná obchodní společnost, je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Naproti tomu „orgán veřejné moci“ je dle žalovaného označení pro orgán veřejnoprávní korporace (stát, územně samosprávný celek apod.) či jiného veřejnoprávního subjektu, který má pravomoc a působnost rozhodovat o subjektivních právech a povinnostech jemu bezprostředně nepodřízených právních subjektů. Podle ustanovení § 5a zákona č. 300/2008 Sb. pokud vykonává fyzická nebo právnická osoba působnost v oblasti veřejné správy, žalovaný umožní na její žádost, aby její datová schránka plnila rovněž funkci datové schránky podle ust. § 6 daného zákona. Žalovaný uvedl, že soukromoprávní subjekt, tedy žalobce, který byl založen za účelem podnikání, není orgánem veřejné moci, a proto jeho datovou dle žalovaného nelze povýšit na datovou schránku orgánu veřejné moci. Ve vyjádření dále poukázal na výpis z obchodního rejstříku žalobce, kde je tato společnost zaměřena na koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje, inženýrskou činnost v oblasti stavebního strojírenství, projektovou činnost v investiční výstavbě a generální dodávky strojírenských technologických celků. Žalobce v žalobě neuvádí nové skutečnosti o zařazení insolvenčních správců mezi orgány vykonávající působnost v oblasti veřejné správy a při výkladu zákona postupuje nesprávně. Žalobce využil svého práva a k vyjádření žalovaného podal repliku, ve které nejprve upravil petit žaloby znějící na zrušení rozhodnutí a dále se vyjádřil k otázce, zda insolvenční správce, jako veřejná obchodní společnost, může být orgánem veřejné moci. Dle žalobce žalovaný mění svá stanoviska, neboť ve svém Stanovisku č. j. MV-26229-7/LG-2011 ze dne 6. 4. 2011, které bylo součástí rozhodnutí o zamítnutí žádosti č. j. MV-4994-3/REG/1-2011 ze dne 19. 4. 2011, uznal, že žalobce je orgánem veřejné moci. I v novém rozhodnutí žalovaného č. j. MV-4994-15/REG/1-2011 ze dne 6. 6. 2012 žalovaný dle žalobce konstatoval, že požadavek na svěření veřejné moci je u insolvenčního správce splněn s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2010. V napadeném rozhodnutí, kterým byl zamítnut rozklad žalobce, ministr vnitra, dovodil, že žalobce je orgánem veřejné moci. Dle žalobce jedinou přípustnou formou subjektu, insolvenčního správce, je veřejná obchodní společnost. K jiné podnikatelské činnosti, která je uvedena v obchodním rejstříku žalobce dodává, že při návrhu na zápis veřejné obchodní společnosti v roce 2000 musela být k činnosti správce konkursní podstaty uvedena i jiná podnikatelská činnost, jinak by tato společnost nemohla být zapsána. V závěru repliky žalobce odkázal na vyjádření legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. 1. 2013 č. j. 19/2012-LO-SP_1/6, ve které legislativní odbor otvírá diskuzi o datových schránkách insolvenčních správců a jejich podřazení pod ustanovení § 6 zákona č. 300/2008 Sb., neboť dle Ministerstva spravedlnosti ustanovení § 5a tohoto zákona připouští fakultativně v konkrétních případech tuto změnu na základě žádosti fyzické či právnické osobě. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: Dne 13. 1. 2011 přijalo Ministerstvo vnitra žádost žalobce o povýšení jeho datové schránky do speciálního režimu podle ustanovení § 5a zákona č. 300/2008 Sb., tedy jako datová schránky orgánu veřejné moci (dále jen datová schránka „OVM“). Dne 23. 3. 2011 žalobce doplnil výše uvedenou žádost a urgoval vyřízení jeho žádosti. Žalobce poukázal na to, že insolvenční správce je veřejný činitel „sui generis“ a zmiňuje nález Ústavního soudu uveřejněný pod č. 403/2002 Sb., ve kterém se stanoví, že správce konkursní podstaty patří mezi zvláštní veřejnoprávní subjekty a účel této instituce lze spatřovat v akceptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů. Dne 29. 3. 2011 vydal odbor legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra stanovisko č. j. MV-26229-6/LG-2011. Ve stanovisku Ministerstvo vnitra poukázalo na vyžádané stanovisko Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 3. 2011 č. j. 2/2011-LO-SP_1/66, které obsahuje právní názor, že výkon činnosti insolvenčního správce, ani hostujícího insolvenčního správce není výkonem veřejné moci. Dále poukázalo na čl. 43 a násl. a čl. 49 s násl. Smlouvy o založení Evropských společenství, čl. 49 a násl. a čl. 56 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie, a Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu a Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Podle stanovisko Ministerstva spravedlnosti je klíčové, že zásadní rozhodnutí v insolvenčním řízení vydává soud, který je vykonavatelem veřejné moci a jeho přezkumu činnost správce podléhá. Na základě tohoto stanoviska Ministerstvo vnitra plně v závěru svého stanoviska konstatovalo, že insolvenční správce působnost v oblasti veřejné správy ve smyslu §5a zákona č. 300/2008 Sb. nevykonává a žádostem, aby datová schránka insolvenčního správce plnila současně funkci datové schránky orgánu veřejné moci nelze vyhovět. Dne 6. 4. 2011 Odbor legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra vydal dodatek ke stanovisku č. j. MV-26229-7/LG-2011, ve kterém se zabýval otázkou možnosti zřízení datové schránky OVM podnikající fyzické osoby, insolvenčního správce. Podle legislativního odboru aplikace ustanovení § 5a zákona č. 300/2008 Sb. vyžaduje zkoumat, zda insolvenčnímu správci byla svěřena veřejná moc a dále i to, zda tuto veřejnou moc realizuje v oblasti veřejné správy. Otázka týkající se toho, zda insolvenční správce disponuje veřejnou mocí, řešil dle legislativního odboru nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2010. V tomto nálezu Ústavní soud konstatoval, že insolvenční správce disponuje veřejnou mocí. Vzhledem k tomuto nálezu považuje legislativní odbor Ministerstva vnitra podmínku dispozice veřejnou mocí insolvenčním správcem podle § 5a zákona č. 300/2008 Sb. za splněnou. Druhý požadavek, který musí být splněn, aby bylo možno držiteli datové schránky vyhovět, je výkon působnosti v oblasti veřejné správy. Tato podmínka dle legislativního odboru nebyla splněna, neboť insolvenční správce je podle § 9 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“) procesním subjektem insolvenčního řízení. Insolvenčním řízením je podle § 2 písm. a) tohoto zákona soudní řízení. Veřejná správa není soudnictvím ani zákonodárstvím, tedy insolvenční správce nevykonává veřejnou správu. Dne 19. 4. 2011 Ministerstvo vnitra, odbor rozvoje projektů a služeb eGovernmentu, sdělením č. j. MV-499