6 Ads 136/2012 — Nejvyšší správní soud

6 Ad 3/2013- 36 - text 6 pokračování 6Ad 3/2013 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce: LACHANT HOLDING s.r.o., se sídlem Praha 6 – Ruzyně, Vlastina 889/23, IČ: 28427271, zastoupen Mgr. Jakubem Oniskem, advokátem, se sídlem Anny Letenské 7, Praha 2 proti žalovanému: Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 2020/4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2012, Ag.č. RO/5465,5466/12/Vj, sp.zn.: S-SP-VZP-12-00406051-A9H8 ze dne 19. 12. 2012, t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal přezkoumání, rozhodnutí Rozhodčího orgánu Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (dále jen Rozhodčí orgán VZP) ze dne 19.12.2012, Ag. č.: RO/5465, 5466/12/Vj, sp.zn.: S-SP-VZP-12-00406051-A9H8, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti platebním výměrům ze dne 24.10.2012, č. 4141201348 o uložení povinnosti zaplatit dlužné pojistné ve výši 30.375,- Kč, a č. 2141201944 na penále ve výši 3.149,- Kč, vydaným Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, Regionální pobočkou pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj (dále jen VZP ČR). V daném případě se dlužné pojistné týkalo plateb, které žalobce měl zaplatit za jednatele společnosti. Žalobce uvedl, že pan G. byl zařazen v registru pojištěnců VZP ČR jako zaměstnanec do 31.12.2011. V tomto registru však nebyl zařazen z důvodu výkonu funkce statutárního orgánu, ale z důvodu existence pracovního poměru k žalobci. Žalobce pana G. svého zaměstnance zpětně odhlásil na základě společného prohlášení, a to dne 15.2.2012 ke dni 31.12.2010. Toto odhlášení zdůvodnil tím, že pracovní smlouva uzavřená mezi ním a panem G. byla neplatná. Neplatnost pracovní smlouvy žalobce dovozoval ze skutečnosti, že sjednaným druhem práce byla funkce jednatele, tedy statutárního orgánu. Funkce jednatele ve společnosti s ručením omezeným přitom nemůže být vykonávána v pracovním poměru. Takový právní úkon je v režimu nového zákoníku práce, tj. zákona č. 262/2006 Sb., považován za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Žalobce předložil při odhlášení pana G. doklad, ze kterého vyplývá, že jmenovaný neplatnost pracovní smlouvy uplatnil, a to v lednu 2012. Okamžikem uplatnění neplatnosti pracovní smlouvy u žalobce se stala pracovní smlouva neplatnou. Neplatnost, a to i relativní vždy působí s účinky ex tunc. Na pracovní poměr mezi žalobcem a panem G. se tedy hledí jako by vůbec nevznikl. Pokud nevznikl pracovní poměr, nemohl vzniknout ani pojistný vztah a ani nárok VZP ČR na doplatek na pojistném. Plnění poskytnuté na základě neplatného právního úkonu si strany navzájem vrátily. Jednatel tedy od žalobce neobdržel žádné plnění, z něhož by mu vyplývala účast na zdravotním pojištění. Žalobce namítl, že žalovaný se touto skutečností při svém rozhodnutí nezabýval, ačkoliv povinnost vrátit bezdůvodné obohacení byla výslovně upravena ve společném prohlášení žalobce a jeho jednatele. Dle názoru žalobce není správný názor žalovaného, že částky přiznané pracovní smlouvou je nutné považovat za odměnu za výkon funkce jednatele, která zakládá účast pana G. na veřejném zdravotním pojištění. Mzda přiznaná neplatnou pracovní smlouvou nemůže být považována za odměnu za výkon funkce jednatele žalobce. Vztah mezi společností a statutárním orgánem tedy i úprava odměny jednatele může být upraven výhradně smlouvou o výkonu funkce a nikoliv pracovní smlouvou (§ 66 odst. 2 obchodního zákoníku). Taková smlouva však k její platnosti vyžaduje kromě písemné formy i schválení valnou hromadou společnosti. Pokud žalovaný vycházel z ustanovení § 6 zákona o dani z příjmu, toto ustanovení na daný případ dle žalobce nelze uplatnit. Jmenovaný neměl v období od října 2011 do prosince 2011 příjem ze závislé činnosti, žalobci tudíž žádná zákonná povinnost hradit za jmenovaného pojistné na veřejné zdravotní pojištění nevznikla. Nevznikla-li žalobci povinnost hradit pojistné, nemohla vzniknout ani povinnost platit penále. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud zrušil jak druhostupňové rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání, tak oba prvostupňové platební výměry a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že platební výměry byly vydány na základě výsledků dokladové kontroly plateb pojistného na veřejné zdravotní pojištění, při které bylo zjištěno, že žalobce jako plátce nehradil pojistné za měsíce 10/2011-12/2011 za zaměstnance pana G. ve stanovených termínech a výši. Žalovaný ve vyjádření popsal průběh kontroly včetně rozhodování o námitkách podaných do kontrolního protokolu a průběh správního řízení a s odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 592/1992 Sb.) uvedl, že pro účast na zdravotním pojištění platí i pro jednatele společnosti s ručením omezeným obecná pravidla. Je tedy podstatné, že jednateli společnosti s ručením omezeným plyne příjem za práci pro společnost podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon. č. 586/1992 Sb.) bez ohledu na charakter tohoto příjmu. Žalovaný dále uvedl, že dle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb.) se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona č. 586/1992 Sb. s výjimkami, které jednatele společnosti s ručením omezeným nezahrnují. K tvrzení žalobce o relativní neplatnosti pracovní smlouvy z důvodu druhu vykonávané práce žalovaný uvedl, že tyto otázky nejsou pro účely odvodu pojistného relevantní. Za den nástupu se považuje den, kdy začala být vykonávána práce, na jejímž základě plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. Žalobce přihlásil pana G. k odvodu pojistného od 1.9.2008 do 31.12.2011. Vedl jeho mzdový list, na kterém byl jednoznačně stanoven vyměřovací základ pro odvod pojistného za rok 2011. Pan M. G. měl příjem ze závislé činnosti ve smyslu § 6 zákona č. 586/1992 Sb., a proto byl do dne 31.12.2011 zařazen v registru pojištěnců VZP ČR jako zaměstnanec a plátce měl zákonnou povinnost odvádět za něho pojistné. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve správním spise, který byl soudu předložen, je založena zpráva o výsledku kontroly plateb pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dodržování ostatních povinností plátce pojistného, která byla provedena pracovníky VZP ČR. Kontrola byla provedena ve dnech 15.5. a 6.6.2012 a týkala se období od 14.1.2011 do 2.6.2012 (doklady) a od 1.11.2011 do 2.6.2012 (vyúčtování). Ve zprávě o kontrole je dále uvedeno, že předchozí kontrola byla provedena dne 30.10.2011 (KV6-5301-2011). Ve zprávě o kontrole je k plnění oznamovací povinnosti plátce uvedeno, že v kontrolovaném období byl u plátce přihlášen pojištěnec M. G. do 31.12.2011. Na základě prohlášení jednatelů jmenovaného plátce zpětně odhlásil svého zaměstnance k 31.12.2010 s argumentací, že pracovní smlouva je neplatná. Ve zprávě o kontrole je odkázáno na ustanovení § 5 zákona č. 48/1997 Sb. a z hlediska plnění oznamovací povinnosti je v ní uvedeno, že plátce přihlásil k veřejnému zdravotnímu pojištění jmenovaného a ke kontrole předložil mzdový list za rok 2011. Dále je ve zprávě o kontrole uvedeno, že bylo zjištěno, že plátce nehradil v části kontrolovaného období v rozporu s § 5 zákona č. 592/1992 Sb. měsíční pojistné, a to dle přiloženého vyúčtování. Dlužné pojistné je plátce povinen doplatit a VZP ČR je povinna dlužnou částku vymáhat a to včetně penále. Podle přiloženého vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění nebylo za měsíce říjen až prosinec 2011 uhrazeno pojistné s tím, že dluh na pojistném činí 30.375,- Kč, penále pak 3.149,- Kč. Závěrečný protokol ke zprávě o výsledku kontroly byl projednán dne 6.6.2012 se zástupkyní žalobce. Proti tomuto protokolu podal plátce námitky a dne 22.2.2012 VZP ČR předložil společně prohlášení, ve kterém M. G. jako jednatel a společnost zastoupena jednatelem M. G. prohlašují, že M. G. uplatnil neplatnost pracovního poměru s tím, že pracovní smlouva byla uzavřena dne 1.5.2008 a na jejím základě měl jednatel vykonávat pro společnost činnost jednatele. V tomto prohlášení je také uvedeno, že z neplatné pracovní smlouvy nepřísluší jednateli žádné plnění a že plnění poskytnuté jednateli společností představuje bezdůvodné obohacení, které, není-li promlčeno, musí být vydáno v souladu s občanským zá