7 As 26/2005 — Nejvyšší správní soud

7 A 30/2012- 29 - text 12 pokračování 7A 30/2012 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobce: Zemědělské družstvo Hřivice, sídlem Hřivice 23, zast. JUDr. Karlem Davidem, advokátem, sídlem Louny, Sladkovského 1640, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, sídlem Praha 1, Těšnov 17, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.4.2012, č.j. 29441/2012-MZE-17222, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 2.4.2012, č.j. 29441/2012-MZE-17222, a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ze dne 16.11.2011, č. j. 489-20/OTK-Ž/OCH/2011, s e zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 7.800,- Kč k rukám JUDr. Karla Davida, advokáta. Odůvodnění: Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2.4. 2012, č. j. 29441/2012-MZE-17222, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ze dne 16.11.2011, č. j. 489/20/OTK-Ž/OCH/2011. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně bylo vyhověno žádosti společnosti FINE DREAM, s. r. o., o převodu chmelnice na jiného producenta ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele (dále jen „zákon o ochraně chmele“). Předmětná chmelnice byla v obou rozhodnutích identifikována jako „část chmelnice evidenční číslo 517/7, o celkové výměře 22500 m2, v obci Hřivice, na parcelách č. 219 a 220/2, katastrální území Touchovice“. Žalobce na sporné chmelnici hospodařil na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi ním a tehdejší vlastnicí chmelnice O. F. ze dne 19. 9.1996 a byl ve vztahu k této chmelnici v evidenci chmelnic veden jako producent. Na základě kupní smlouvy ze dne 16.6.2008 byly pozemky parc. č. 219 a č. 220/2 v k. ú. Touchovice, tedy pozemky, na nichž se nachází část chmelnice, které se týká napadené rozhodnutí, prodány společnosti FINE DREAM. Společnost FINE DREAM na základě § 680 odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964 vstoupila do postavení pronajímatele vůči žalobci. Podáním ze dne 25.9.2008 společnost FINE DREAM nájemní smlouvu uzavřenou se žalobcem vypověděla. Poté, co dle jejího názoru smluvní vztah s žalobcem skončil, začala podnikat právní kroky k tomu, aby žalobce chmelnici vyklidil. O povinnosti žalobce chmelnici vyklidit bylo vedeno řízení před Okresním soudem v Lounech sp. zn. 13 C 3/2009. Dne 9.5.2011 společnost FINE DREAM podala správnímu orgánu prvního stupně žádost o převod chmelnice na jiného producenta, jíž bylo shora uvedeným rozhodnutím vyhověno. Žalovaný k odvolání žalobce prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné a že bylo vydáno v řízení zatíženém vadami. Žalobce namítá že : 1) rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, neboť se nezabývalo odvolací námitkou, že převod chmelnice na jiného producenta je v rozporu se zákonem o půdě pro nepřístupnost pozemku; 2) žalovaný zatížil správní řízení vadou, když nenapravil pochybení správního orgánu prvního stupně, který měl správní řízení přerušit až do rozhodnutí Okresního soudu v Lounech v civilním sporu mezi žalobcem a společnosti FINE DREAM; 3) žalovaný vycházel z chybného zjištění, že žalobce v době jeho rozhodnutí neměl právo užívat spornou chmelnici, když považoval za řádně vypovězenou nájemní smlouvu mezi žalobcem a původní vlastnicí chmelnice; 4) rozhodnutí žalovaného spočívá na nesprávném právním názoru, že producentem chmele jsou výhradně vlastníci pozemků, a že chmelové konstrukce jsou součástí pozemku, na němž se nacházejí; 5) rozhodnutí žalovaného spočívá na nesprávném právním názoru, že lze převést toliko část chmelnice na jiného producenta. Pokud jde o první žalobní námitku, nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí dle žalobce spočívá v tom, že se správní orgány nevypořádaly s námitkou o nepřístupnosti pozemku. Druhá žalobní námitka polemizuje se závěrem žalovaného, že správní orgán prvního stupně nebyl povinen přerušit řízení do doby, než bude civilním soudem rozhodnuto o tom, zda byla nájemní smlouva týkající se chmelnice řádně vypovězena. Žalobce si je sice vědom toho, že přerušení správního řízení z důvodu vyčkání rozhodnutí jiného orgánu o předběžné otázce závisí na jeho správním uvážení, v daném případě je však přesvědčen, že správní orgány postupovaly nesprávně, pokud toliko na základě tvrzení jedné strany interpretovaly důkazy v hrubém rozporu s jejich smyslem a učinily si o předběžné otázce vlastní úsudek. Dále je žalobce přesvědčen (3. námitka), že žalovaný vycházel z chybného závěru, že nájemní vztah mezi žalobcem a společností FINE DREAM byl řádně ukončen. Žalobce totiž ve správním řízení tvrdil opak a podle jeho názoru nepostačuje k prokázání skončení nájemního vztahu bez dalšího dokazování toliko výpověď nájemní smlouvy a doklad o jejím převzetí žalobcem. Nájemní vztah totiž dle názoru žalobce skončit nemohl, neboť „se na [něj] vztahuje ochrana nepřístupnosti založená zákonem o půdě“ a nadto „je pozemek bez odstranění chmelové konstrukce … nevydatelný“. Čtvrtá a pátá žalobní námitka směřují k nezákonnosti rozhodnutí žalovaného zapříčiněnému nesprávným právním posouzením dvou otázek. Předně dle názoru žalobce nelze souhlasit s názorem žalovaného, že pěstitelem chmele je bez dalšího vlastník pozemku. Chmelnice, respektive chmelový porost a chmelové konstrukce, jsou totiž samostatným hmotným majetkem a jsou ve vlastnictví žalobce. FINE DREAM tak nemůže být „ fyzicky ani právně pěstitelem chmele“. Z toho důvodu je producentem žalobce, neboť účelem zákona je ochrana skutečných pěstitelů. Správní orgány vyhověly žádosti žadatele, aniž by bylo prokázáno, že žadatel je vlastníkem chmelové konstrukce, plodin a že chmel na pozemcích pěstuje. Dále žalobce nesouhlasí s právním závěrem žalovaného, že je možné na jiného producenta převést toliko část chmelnice. Chmelnice č. 517/7 se totiž nachází i na jiných pozemcích než parc. č. 219 a 220/2 a jedná se o nedělitelnou stavbu, která je odlišnou věcí od pozemků, na nichž se nachází. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ve správním řízení bylo prokázáno, že společnost FINE DREAM nabyla dne 16. 6. 2008 vlastnické právo k pozemkům, na nichž se nachází sporná část chmelnice č. 517/7. Tím splnila předpoklady pro registraci producenta chmele. Žalovaný zpochybnil právní závěry žalobce ohledně samostatnosti chmelnice jako věci v právním smyslu. Odkázal především na skutečnost, že chmelnice je zákonem o ochraně chmelu definována jako pozemek osázený chmelovými rostlinami a opatřený chmelovou konstrukcí. Nedávalo by tudíž smysl chmelové rostliny a chmelovou konstrukci považovat za právně samostatné věci, když zákon přímo stanoví, že chmelnice tyto prvky zahrnuje. Dále žalovaný poukázal na judikaturu správních soudů, z níž vyplývá, že v řízení týkajícím se evidence chmelnic správní orgány neřeší soukromoprávní poměry účastníků řízení, nýbrž toliko rozhodují o jejich postavení jako producentů chmele z veřejnoprávního hlediska. S tím pak souvisí i závěr, že správní orgány nebyly povinny přerušit řízení do doby rozhodnutí civilního sporu mezi účastníky vedeného před Okresním soudem v Lounech. Přerušení řízení je totiž toliko fakultativním úkonem, k němuž neexistoval žádný důvod, když správní orgány o soukromoprávním sporu nerozhodovaly. Pokud by následně civilní soudy posoudily příslušné právní otázky odlišně od žalovaného, je možné žalobce opětovně zapsat jako producenta ve vztahu ke sporné chmelnici. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti. Společnost FINE DREAM podala dne 9.5.2011 žádost o převod chmelnice na pozemcích parc. č. 219 a 220/2, k. ú. Touchovice, na jiného producenta. Správní orgán prvního stupně si vyžádal veškeré soukromoprávní podklady. Pro řízení jsou relevantní smlouva „o pronájmu půdy“ a výpověď této smlouvy. Smlouvou „o pronájmu půdy“ uzavřenou dne 19. 9. 1996 mezi O. F. jako pronajímatelkou a žalobcem jako nájemcem došlo k pronájmu několika pozemků, mimo jiné parc. č. 219 a 220/2, k. ú. Touchovice, za účelem podnikání včetně zemědělské výroby. Dle čl. III. byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou, v čl. VII písm. b) bylo sjednáno právo smlouvu vypovědět k 1. 10. každého roku, přičemž výpovědní doba byla stanovena jako dvouletá. Ve výpovědi ze dne 25.9.2008 adresované žalobci je uvedeno, že na základě kupní smlouvy k pronajatým pozemkům nabyla vlastnické právo společnost FINE DREAM, která využívá svého práva podle čl. VII písm. b) smlouvy a tuto smlouvu vypovídá ke dni 1.10.2008. Dne 31. 5. 2011 se k zahájenému řízení vyjádřil žalobce, který uvedl, že se považuje za vlastníka chmelnice, je nájemcem pozemků, na kterých se nachází chmelnice, a chmelnici „stále obdělává“. Dále navrhl přerušení správního řízení z důvodu současně probíhajícího řízení před Okresním soudem v Lounech, které by mohlo mít na rozhodnutí ve spr