10 As 59/2014 — Nejvyšší správní soud

9 A 172/2015- 67 - text 15 pokračování 9A 172/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Lachmanna a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: Vodafone Czech Republic a.s., IČO: 25788001 sídlem náměstí Junkových 2808/2, Praha 5 zastoupeného Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4 proti žalovanému: Český telekomunikační úřad sídlem Sokolovská 219, Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2015, čj. ČTÚ-43 368/2015-603 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2015, čj. ČTÚ-43 368/2015-603 (dále též napadené rozhodnutí), kterým byl zamítnut rozklad žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2015, čj. ČTÚ-36 093b/2015-613 (dále též prvostupňové rozhodnutí). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný odmítl žádost žalobce o poskytnutí informací podanou dne 11. 6. 2015 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), a to v části týkající se otázky č. 1, otázky č. 2 a žádosti o poskytnutí kopie právního rozboru vypracovaného advokátní kanceláří Baker & McKenzie, s.r.o. Napadeným rozhodnutím, které bylo žalobci doručeno dne 27. 7. 2015, žalovaný zamítl rozklad žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí a naposledy uvedené rozhodnutí potvrdil. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 2. Žalovaný v odůvodnění Napadeného rozhodnutí uvedl, že dne 11. 6. 2015 mu byla doručena žádost žalobce o poskytnutí informace (dále jen žádost o poskytnutí informace), kterou se žalobce v režimu zákona č. 106/1999 Sb. domáhal zodpovězení následujících dotazů: „1) Je ČTÚ či znalec povinen v rámci ocenění, jež bylo předmětem shora uvedeného znaleckého posudku, kompenzovat údajnou tržní nevýhodu společnosti O2? 2) Z čeho konkrétně (předpisu či správního aktu) plyne případná povinnost ČTÚ či znalce v rámci ocenění, jež bylo předmětem shora uvedeného znaleckého posudku, kompenzovat údajnou tržní nevýhodu společnosti O2? Pokud taková povinnost plyne ze správního aktu, žádá společnost Vodafone Czech Republic a.s. o poskytnutí jeho kopie. 3) Sdělil ČTÚ znalci, že má v předmětném znaleckém posudku kompenzovat údajnou tržní nevýhodu společnosti O2? Pokud ano, tak jakou formou? V případě, že bylo uvedené sdělení dáno písemně, žádá společnost Vodafone Czech Republic a.s. o poskytnutí jeho kopie. 4) Poskytl ČTÚ znalci jakékoliv podklady, z nichž by plynul podnět či pokyn, aby znalec v předmětném znaleckém posudku kompenzoval údajnou tržní nevýhodu společnosti O2? Pokud ano, žádá společnost Vodafone Czech Republic a.s. o poskytnutí jejich kopie. 5) Jakým způsobem byl pro ocenění přídělu vybrán znalec ČVUT-fakulta elektrotechnická? Uzavřel ČTÚ se znalcem jakoukoliv smlouvu, předal mu jakékoliv písemné pokyny či zadání? V případě existence smlouvy či písemných pokynů žádá společnost Vodafone Czech Republic a.s. o poskytnutí jejich kopie. 3. Žalovaný doplnil, že žalobce současně v žádosti o poskytnutí informace požádal o poskytnutí „kopie právního rozboru rozdílné délky platnosti licence pro společnosti Radiomobil a Eurotel Praha od advokátní kanceláře Baker &McKenzie s.r.o., na který znalec odkazuje na straně 9 znaleckého posudku“. 4. Žalovaný podotknul, že k dotazům uvedeným pod číslem 3, 4 a 5 byly žalobci požadované informace poskytnuty dne 26. 6. 2015. Téhož dne bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí o odmítnutí žádosti v části informací požadovaných pod body č. 1 a 2 a rovněž ve vztahu k požadavku kopie rozboru vypracovaného advokátní kanceláří Baker & McKenzie s.r.o. 5. Žalovaný se neztotožnil s námitkou žalobce, že z dotazů pod body č. 1 a 2 je zřejmé, že nesměřují k obecnému výkladu právních předpisů, ale k tomu, zda existuje správní rozhodnutí anebo obecnější komunikace, kterými by byla znalci uložena povinnost v rámci ocenění kompenzovat údajnou tržní nevýhodu společnosti O2 Czech Republic a.s. (dále jen „O2“). Uvedl, že pokud by přistoupil na výklad dotazů pod body č. 1 a 2 tak, jak je podává žalobce, došlo by k faktickému překrytí s dotazy pod body č. 3 a 4, které míří ke zjištění, zda byl znalec nějakým způsobem instruován před nebo v průběhu vypracovávání posudku. Doplnil, že otázky č. 3 a 4 již byly zodpovězeny, když bylo žalobci sděleno, že žalovaný uzavřel se znalcem smlouvu na vypracování posudku, přičemž poskytnul znalci všechny relevantní podklady. Kopie smlouvy byla žalobci dle žalovaného poskytnuta. Veškeré pokyny pro vypracování posudku byly obsaženy ve smlouvě, další povinnosti znalce při vypracování posudku pak plynou z příslušných právních předpisů. Žalovaný doplnil, že povinnosti žalovaného a znalce související s vypracováním znaleckého posudku plynou jak ze zákona, tak ze smluvního ujednání. Uzavřel, že dotazy týkající se povinností znalce založených jinak než právní normou byly žadateli zodpovězeny v odpovědi na otázky č. 3 a 4. Nezodpovězená tak podle žalovaného zůstala pouze skupina dotazů tázající se na zákonné povinnosti žalovaného a znalce, které směřují k výkladu právní normy. Žalovaný označil relevantní právní předpisy a doplnil, že výklad zákonů přitom nespadá do působnosti žalovaného a dotaz žalobce je tak možno pokládat za žádost o poskytnutí názoru žalovaného. S poukazem na § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. a na závěry vyslovené v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 28/2010 - 86 a rozhodnutí zdejšího soudu čj. 10 Ca 174/2005 - 20, žalovaný uzavřel, že dotazy pod body č. 1 a 2 směřují k výkladu zákona, neboť jiný výklad by popíral smysluplnost dotazů pod body č. 3 a 4, a požadované informace proto nebylo možno poskytnout. 6. Zpochybňoval-li žalobce v rozkladu možnost aplikace § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. na analýzu od advokátní kanceláře Baker & McKenzie s.r.o., žalovaný uvedl, že dle předmětného ustanovení povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž taková povinnost není zákonem uložena, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí. Doplnil, že k vypracování právní analýzy nebyly použité žádné veřejné prostředky ani jiným způsobem na ní žalovaný neparticipoval. K poskytnutí informace žalovanému došlo ze strany poskytovatele této informace zcela dobrovolně, neexistovala žádná zákonná povinnost takovou informaci žalovanému poskytnout. Vzhledem ke skutečnosti, že informace byla vypracována bez použití veřejných prostředků a byla žalovanému poskytnuta nad rámec zákonné povinnosti, mohla být podle žalovaného tato informace předána žalobci pouze v případě, že by s tím souhlasila osoba, která tuto informaci žalovanému poskytla, což však v dané věci naplněno nebylo. 7. Žalovaný nad rámec uvedeného v odůvodnění napadeného rozhodnutí k námitce, že znalec byl zavázán zohlednit právní analýzu v znaleckém posudku, a proto by mělo dojít k poskytnutí analýzy, jakožto podkladu pro posudek, s odkazem na znění smlouvy mezi žalovaným a znalcem uvedl, že z daných ustanovení nelze nijak dovozovat, že znalec má povinnost závěr analýzy nekriticky převzít do svého posudku. Uvedené ustanovení pouze výslovně zdůrazňuje zákonnou povinnost znalce přezkoumat všechny do úvahy přicházející vstupní informace, aby byl jeho posudek co nejvíce objektivní. Úvaha, které informace jsou pro vyhotovení posudku relevantní, je pak podle žalovaného již zcela v jeho gesci, když je to právě znalec, kdo má povinnost v rámci nálezu uvést skutečnosti, ke kterým přihlížel. Smluvním ujednáním (podle něhož v posudku budou zohledněny veškeré podklady poskytnuté žalovaným) pak podle žalovaného nemohlo dojít k založení povinnosti odporující zákonu. III. Žaloba 8. Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný byl povinen poskytnout žalobci informace o povinnostech žalovaného a znalce. Žalobce se neztotožnil s tím, že požadované informace mu již byly ze strany žalovaného poskytnuty. Z informací poskytnutých v přípisu žalovaného ze dne 26. 6. 2015, čj. ČTÚ-35 093/2015-613, podle žalobce neplyne odpověď na otázku, zda žalovaný znalci uložil povinnost kompenzovat údajnou tržní nevýhodu společnosti O2. Samotný fakt, že se mezi žalovaným a znalcem popsaná jednání a komunikace odehrála, neznamená, že žalovaný uložil žalobci relevantní povinnost. Z poskytnutých informací neplyne ani to, zda byla podobná povinnost uložena samotnému žalovanému. Žalobce zdůraznil, že své otázky neklade s cílem dosáhnout výkladu příslušných právních předpisů, ale usiluje o informaci, zda existuje nějaké rozhodnutí, úřední postup, správní akt či jiný podobný zdroj práv a povinností, z nichž by plynula povinnost žalovaného nebo znalce k zohlednění údajné tržní nevýhody. Napadené rozhodnutí i Prvostupňové rozhodnutí jsou proto podle žalobce v této části nezákonná. 9. K nep