9 As 291/2016 — Nejvyšší správní soud

10 A 121/2017- 39 - text 30 pokračování 10A 121/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Martina Lachmanna a JUDr. Jaromíra Klepše v právní věci žalobkyně: Ing. B. H., IČO: ... sídlem H. 2035/10, P. 10, zastoupené Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2017, čj. 49/2017-190-TAXI/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva dopravy (dále též „žalovaný“) ze dne 28. 6. 2017, čj. 49/2017-190-TAXI/3 (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný k odvolání žalobkyně (i.) zrušil podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) část výroku A) rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 29. 9. 2016, čj. MHMP 1702055/2016 (dále jen „Prvostupňové rozhodnutí“) o tom, že žalobkyně jako dopravce porušila ustanovení § 21 odst. 3 písm. b) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silniční dopravě“) a naplnila skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 35 odst. 2 písm. m) zákona o silniční dopravě tím, že dne 9. 2. 2016 v době od 16:25 do 16:42 hod. nezajistila vybavení vozidla zn. Škoda, SPZ x, aktuálním výpisem z evidence vozidel taxislužby, a řízení v této věci zastavil, (ii.) změnil podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu ve výroku A) Prvostupňového rozhodnutí slova „ukládá pokuta ve výši 50 000 Kč, slovy padesáttisíckorunčeských“ nahrazením slovy „ukládá pokuta ve výši 45 000 Kč, slovy čtyřicetpěttisíckorunčeských“ a (iii.) ve zbytku Prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňovým rozhodnutím v části výroku potvrzené Napadeným rozhodnutím správní orgán prvního stupně uzavřel, (i.) že žalobkyně porušila § 21 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o silniční dopravě tím, že jako dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, nezajistila, aby dne 9. 2. 2016 při provozování taxislužby vozidlem taxislužby Škoda Roomster, SPZ: x, na trase ulice Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – ulice Vyskočilova 1461/2a, 140 00 Praha 4, v čase 16:26 – 16:42 hodin, bylo toto vozidlo taxislužby viditelně a čitelně označeno střešní svítilnou žluté barvy s nápisem TAXI na její přední a zadní straně, čímž naplnila znaky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v § 35 odst. 1 písm. e) zákona o silniční dopravě; a (ii.) že žalobkyně porušila § 21 odst. 3 písm. d) bod 1 zákona o silniční dopravě tím, že jako dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, nezajistila, aby dne 9. 2. 2016 při provozování taxislužby vozidlem taxislužby Škoda Roomster, SPZ: x, na trase ulice Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – ulice Vyskočilova 1461/2a, 140 00 Praha 4, v čase 16:26 – 16:42 hodin, bylo toto vozidlo taxislužby vybaveno měřicí sestavou taxametru splňující požadavky zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, jejíž součástí je taxametr, měřicí převodník ujeté vzdálenosti, paměťová jednotka a tiskárna, čímž naplnila znaky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v § 35 odst. 2 písm. n) zákona o silniční dopravě. Správní orgán prvního stupně přitom Prvostupňovým rozhodnutím uložil žalobkyni pokutu, jež byla po zásahu žalovaného Napadeným rozhodnutím v souladu s dříve uvedeným snížena z 50 000 Kč na 45 000 Kč. 3. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 28. 6. 2017. II. Rozhodnutí žalovaného (Napadené rozhodnutí) 4. Žalovaný v odůvodnění Napadeného rozhodnutí rekapituloval předchozí průběh řízení a shrnul závěry uvedené v Prvostupňovém rozhodnutí (str. 1 – 3 Napadeného rozhodnutí). 5. Žalovaný nejprve v Napadeném rozhodnutí rozvedl, že neshledal důvody pro zpochybnění popisu skutkového děje tak, jak byl popsán v exekutorském zápisu o osvědčení skutkového děje č. 067 EZ 011/16 ve smyslu ustanovení § 77 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), exekutorským koncipientem soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 5 JUDr. J. P., Ph.D., Mgr. B. R. (dále jen „exekutorský zápis“), protože exekutorský zápis byl ve smyslu ustanovení § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) v návaznosti na § 53 odst. 3 správního řádu veřejnou listinou nadanou presumpcí správnosti. Ostatně podle vyjádření žalovaného dopravce ani skutečnosti popsané v exekutorském zápisu nezpochybňoval. Žalovaný k vyhotovení exekutorského zápisu podotkl, že vznikl bez přičinění správních orgánů příslušných ke kontrole v oblasti provozování taxislužby a že mu nebyla známa konkrétní motivace podatele, pana R. M., naroz. ..., bytem P. 2956/1, P. 4 (dále jen „podatel“) pravděpodobná však byla jeho sympatizace s některým podnikatelským subjektem v oblasti taxislužby. Dle názoru žalovaného však jakékoli ovlivnění na straně podatele bylo eliminováno tím, že průběh poskytnutí přepravy od jejího objednání až po obdržení dokladu o zaplacení proběhl za účasti exekutora, který v exekutorském zápisu zaznamenal vše tak, jak toho byl svědkem. Podle přesvědčení žalovaného v takové situaci nebylo nikterak vyloučeno požádat exekutora o sepsání zápisu ve smyslu ustanovení § 77 exekučního řádu osvědčujícího skutkový děj nebo stav věci, jestliže tak mohly být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti exekutora nebo jestliže se exekutor přesvědčil o stavu věci. 6. Žalovaný se dále v Napadeném rozhodnutí k námitce žalobkyně zabýval otázkou, zda při pořízení exekutorského zápisu nemohlo dojít k nedovolenému narušení soukromí žalobkyně. Žalovaný v této souvislosti uzavřel, že se nejednalo o zaznamenání průběhu přepravy intenzivně zasahující do sféry žalobkyně jako při audiovizuálním záznamu, nýbrž o slovní popis průběhu přepravy od jejího objednání po obdržení dokladu o zaplacení. S odkazy na § 86 a § 88 občanského zákoníku nebylo lze dle žalovaného dospět k jinému závěru, nežli že v projednávané věci nebylo svolení žalobkyně k pořízení exekutorského zápisu třeba, pokud v projednávané věci šlo o méně intenzivní slovní popis určitého děje, který exekutor pořídil nebo použil k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Odkazovaná ustanovení občanského zákoníku podle názoru žalovaného jednak mířila primárně na obrazové a zvukové záznamy, u nichž byla intenzita zásahu do soukromí nesrovnatelně vyšší, než u slovního popisu určitého děje, a jednak mířila na narušení soukromých prostor, kterými z povahy věci nebylo vozidlo veřejně nabízející poskytnutí přepravních služeb cizím osobám. Žalovaný tedy neshledal, že by podatel, exekutor pořizující pro podatele exekutorský zápis nebo správní orgán prvního stupně postupovali v rozporu se zákonem, když exekutorský zápis jakožto zákonně pořízený podklad použili pro účely dokazování ve správním řízení. 7. Žalovaný sice nejprve k další námitce žalobkyně přisvědčil, že z vlastního exekutorského zápisu nevyplývalo ztotožnění osoby žalobkyně jako dopravce při provedené přepravě, nicméně po dalším uvážení považoval za prokázané, že přeprava byla poskytnuta vozidlem žalobkyně a po využití jejího mobilního telefonu či obdobného zařízení po zadání jejích přihlašovacích údajů. Proto tvrzení žalobkyně o tom, že přepravu neposkytla, považoval za zcela nekonkrétní a málo věrohodné, když žalobkyně neuvedla, kdo jiný by měl jejím vozidlem a případně i mobilním telefonem a přihlašovacími údaji disponovat. Žalovaný proto považoval za nadbytečné provádět identifikaci osoby žalobkyně cestujícími, jimž byla předmětná přeprava poskytnuta. K osobě, která byla v daném případě dopravcem, žalovaný uvedl, že z exekutorského zápisu, resp. z fotodokumentace displeje telefonu podatele, vyplývalo, že přepravu poskytla osoba s méně obvyklým křestním jménem Bohdana vozidlem registrační značky: x ŠKODA, přičemž přeprava byla následně skutečně poskytnuta vozidlem zn. Škoda Roomster, SPZ x, zaevidovaným jako vozidlo taxislužby osobou s týmž křestním jménem jako žalobkyně. Žalovaný tedy nepochyboval, že přepravu poskytla právě žalobkyně svým vozidlem. Rovněž na faktuře za poskytnutou přepravu byla uvedena podrobná identifikace žalobkyně jako dopravce, byť tuto fakturu nevystavila žalobkyně, nýbrž ta byla vystavena jejím jménem. Z data přepravy a výše jízdného uvedených na faktuře bylo zřejmé, že se faktura vztahovala k přepravě poskytnuté prostřednictvím aplikace Uber služby UberPop, přičemž tato apli