4 As 218/2014 — Nejvyšší správní soud

10 Af 47/2015- 68 - text 19 pokračování 10Af 47/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Martina Lachmanna a JUDr. Jaromíra Klepše v právní věci žalobce: Mirko Möllen, advokát sídlem Barthstrasse 16, Mnichov, Spolková republika Německo, insolvenční správce dlužníka VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft sídlem Germeringer Str. 1, Krailling, Spolková Republika Německo, zastoupeného JUDr. Jiřím Vaníčkem, advokátem sídlem Šaldova 34/466, Praha 8 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 17. 6. 2015, čj. 18846/15/5100-41458-710158 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal prohlášení nicotnosti, in eventum zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2015, čj. 18846/15/5100-41458-710158 (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta odvolání žalobce proti rozhodnutím Specializovaného finančního úřadu (dále též „správce daně“) ze dne 23. 10. 2014, čj. 221827/15/4000-27900-107911, čj. 221832/15/4000-27900-10791, čj. 221840/15/4000-27900-107911, čj. 2218845/15/4000-27900-107911, čj. 221847/15/4000-27900-107911, čj. 221848/15/4000-27900-107911, čj. 221849/15/4000-27900-107911, čj. 221852/15/4000-27900-107911, čj. 221854/15/4000-27900-107911, čj. 221857/15/4000-27900-107911, čj. 221861/15/4000-27900-107911 a čj. 221864/15/4000-27900-107911, o zřízení zástavního práva k pohledávce (dále též „Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k pohledávce“ či „Prvostupňová rozhodnutí“) podle § 170 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) s použitím § 1309 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). 2. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti Rozhodnutím o zřízení zástavního práva k pohledávce a tato rozhodnutí potvrdil. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 3. Žalovaný v odůvodnění Napadeného rozhodnutí uvedl, že Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k pohledávce byla vydána k zajištění nedoplatku obchodní společnosti VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft, Germeringer Strasse 1, 821 52 Krailling, Spolková republika Německo, podnikající na území České republiky prostřednictvím své organizační složky VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft – organizační složka, Pražská 636, 252 41 Dolní Břežany, DIČ: CZ27093948, ve výši 118 727 967 Kč jakož i k příslušenství zajištěné pohledávky. 4. Žalovaný uvedl, že námitkou nicotnosti se zabýval v rámci samostatného řízení, přičemž ve vyrozumění o odložení podnětu na prohlášení nicotnosti rozhodnutí čj. 34134/14/5100-41452-709523 ze dne 18. 12. 2014, konstatoval, že Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k pohledávce nesplňují podmínky nicotnosti dle daňového řádu. Doplnil, že zahraniční právnická osoba má několik možností, jakým způsobem podnikat na území České republiky. Jednou z těchto možností je podnikání prostřednictvím organizační složky (odštěpného závodu), kterou si na území České republiky zřídí. Podniká-li pak zahraniční právnická osoba na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, jejímž je zřizovatelem, je třeba mít podle žalovaného na zřeteli, že daňovým subjektem je vždy tato zahraniční právnická osoba – zřizovatel, neboť jen tato má právní osobnost a může tak být subjektem práv a povinností v daňovém řízení; organizační složka zahraniční právnické osoby nemá právní osobnost a tuto nezískává ani zápisem do obchodního rejstříku, tímto zápisem pouze dochází ke konstituování samostatné organizační složky zahraniční právnické osoby – zřizovatele, nikoli nového subjektu práva, tj. nemůže být ani subjektem práv a povinností v daňovém řízení, tj. není daňovým subjektem podle § 20 daňového řádu. Z uvedeného je tedy podle žalovaného zřejmé, že coby příjemce rozhodnutí v daňovém řízení musí být označena právě zahraniční právnická osoba – zřizovatel, která je daňovým subjektem, s tím, že pro úplnou precizaci je pak možné dále uvést i její organizační složku, prostřednictvím které na území České republiky podnikatelskou činnost vykonává. 5. Žalovaný doplnil, že v Rozhodnutích o zřízení zástavního práva k pohledávce je jako příjemce těchto rozhodnutí správně uvedena zahraniční právnická osoba (společnost VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft), která má právní osobnost (právní subjektivitu), včetně označení její organizační složky, jejímž prostřednictvím na území České republiky vykonává podnikatelskou činnost (VIKTORIAGRUPPE Aktiengesellschaft – organizační složka). Je tedy podle žalovaného zřejmé, že příjemce předmětných Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k pohledávce byl v tomto případě přesně a jednoznačně označen, přičemž se nepochybně jedná o subjekt mající právní osobnost (právní subjektivitu), tj. uvedená rozhodnutí nebyla vydána vůči neexistujícímu subjektu. 6. K námitkám poukazujícím na nedostatky v registraci žalovaný uvedl, že v rozhodnutí o registraci ze dne 9. 3. 2012, čj. 3094/12/013320108387 (dále jen „Rozhodnutí o registraci“) je příjemce rozhodnutí označen podle žalovaného v podstatě totožně jako v Rozhodnutích o zřízení zástavního práva k pohledávce. Nedůvodnou je podle žalovaného i námitka stran podpisu Rozhodnutí o registraci. 7. Nedůvodnými shledal žalovaný námitky poukazující na označení daňového subjektu v rámci daňové kontroly a námitky vztahující se k vlastnictví nemovitých věcí. 8. K námitce řádného a včasného planění daňových povinností poukazující na to, že správci daně nic nebránilo zahájit řízení ve věci posečkání předmětné daňové povinnosti, žalovaný uvedl, že řízení ve věci posečkání daně bylo zahájeno podáním žádosti dne 21. 8. 2014, která však nebyla dostatečně odůvodněna a nebyly doloženy podklady požadované správcem daně včetně odpovídajícího majetkového zajištění pro případ povolení posečkání. Především z těchto důvodů pak byla podle žalovaného předmětná žádost podle žalovaného rozhodnutím ze dne 16. 9. 2014, čj. 196498/14-4000-27801-208880 (dále jen „Rozhodnutí o nepovolení posečkání“), zamítnuta. Ze stejných důvodů pak nebylo podle žalovaného přistoupeno k povolení posečkání z moci úřední. 9. Žalovaný nesouhlasil s námitkou nedostatečné a nepřezkoumatelné identifikace právního důvodu pohledávek v Rozhodnutích o zřízení zástavního práva k pohledávce. Uvedl, že správce daně vycházel z obratové předvahy předložené samotným žalobcem, tj. existenci těchto pohledávek zjistil z obratové předvahy. Správce daně však podle žalovaného o obratovou předvahu neopírá právní důvod vzniku těchto pohledávek; tím je dle žalovaného ve všech případech půjčka žalobce konkrétní fyzické či právnické osobě. Kromě právního důvodu vzniku pohledávky a identifikace poddlužníka je každá pohledávka specifikována výší pohledávky. V případě jednoho z rozhodnutí pak správce daně podle žalovaného uvedl přesnou identifikaci smlouvy. Žalovaný považoval tato vymezení zástav za dostatečná. 10. Žalovaný dále přisvědčil žalobci v tom, že v řízení platí jím zmíněné zásady, nesouhlasil však s tím, že by je v řízení správce daně porušil. 11. K námitce poukazující na to, že správce daně neuvádí, z čeho dovodil neuhrazení faktur, žalovaný uvedl, že správce daně vycházel ze stavu závazků a pohledávek k 25. 9. 2014 předložených žalobcem při ústním jednání dne 16. 10. 2014. Absence uvedené této skutečnosti podle žalovaného není žádným pochybením. 12. Žalovaný nepřisvědčil ani obecné námitce nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti z důvodu nesystematického psaní rozhodnutí. 13. K námitce podané žalobcem dne 17. 10. 2014 žalovaný uvedl, že byla podána proti protokolu o ústním jednání čj. 220176/14/4000-27901-107540 (dále jen „Protokol o ústním jednání“), přičemž námitky žalobce poukazující na nicotnost a nezákonnost tohoto protokolu nebyly shledány důvodnými. 14. K namítané nezákonnosti z důvodu pravděpodobného podepsání tohoto rozhodnutí neoprávněnou osobou žalovaný uvedl, že ani této námitce nelze přisvědčit, když Ing. M. P., vedoucí odboru správy platebních povinností, byla k podpisu tohoto rozhodnutí oprávněna na základě čl. 24 odst. 1 písm. f) Podpisového řádu Finanční správy České republiky, účinného ke dni 1. 9. 2014, a čl. 18 odst. 4 písm. e) Podpisového řádu Specializovaného úřadu a jeho územních pracovišť, účinného ke dni vydání Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k pohledávce, dle kterého vedoucí oddělení správy daňových pohledávek v rámci své působnosti podepisuje rozhodnutí podle § 170 daňového řádu. Z důvodu neobsazení této pozice přitom byla vedoucí odboru jako osoba nadřízená pozici vedoucí oddělení správy daňových pohledávek oprávněna předmětná rozhodnutí podepsat. Tato domnělá vada by pak dle žalovaného neměla případně za následek ani nicotnost rozhodnutí. 15. K námitce věcné a místní nepřísluš