7 As 21/2010 — Nejvyšší správní soud

10 Ad 16/2018- 54 - text 20 pokračování 10Ad 16/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: Ing. P. Ž. bytem zastoupené Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou se sídlem Čáslavská 8, Praha 3 - Vinohrady proti žalovanému: Náměstek ministra vnitra pro státní službu se sídlem Jindřišská 34, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2018, č. j. MV-68831-13/OSK-2018 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. I. Předmět řízení 1. Rozhodnutím ze dne 29. 8. 2016, č. j. MZDR 23337/2016-21/ PER byla žalobkyně jmenována na místo představeného - ředitelky odboru evropských fondů v Ministerstvu zdravotnictví. Dne 29. 12. 2017 vydal služební orgán rozhodnutí č. j. MZDR 17/2018-1/PER, kterým byla žalobkyně odvolána ze služebního místa představeného. Dne 9. 1. 2018 vydal státní tajemník Ministerstva zdravotnictví Mgr. I. B. rozhodnutí č. j. MZDR 993/2018-1/PER, kterým zařadil žalobkyni mimo výkon služby s účinností od 10. 1. 2018, právní moci nabylo dne 25. 1. 2018 (dále jen „rozhodnutí o zařazení žalobkyně mimo výkon služby“). Dne 25. 5. 2018 podala žalobkyně služebnímu orgánu podnět k přezkumu a zrušení rozhodnutí o zařazení žalobkyně mimo výkon služby. Dne 12. 7. 2018 žalobkyně sdělila služebnímu orgánu, že svůj podnět k přezkumu bere zpět. Dne 24. 7. 2018 vydal náměstek ministra vnitra pro státní službu RNDr. J. P. rozhodnutí MV-68831-7/OSK-2018, kterým na základě přezkumu dle § 97 odst. 3 správního řádu zrušil rozhodnutí o zařazení žalobkyně mimo výkon služby (dále jen „rozhodnutí o přezkumu“). Dne 21. 8. 2018 podala žalobkyně do tohoto rozhodnutí odvolání. Dne 16. 10. 2018 vydal náměstek ministra vnitra pro státní službu RNDr. J. P. rozhodnutí MV-68831-13/OSK-2018, kterým odvolání podané žalobkyni zamítl a potvrdil své předcházející rozhodnutí vydané na základě přezkumu (dále jen „napadené rozhodnutí"). II. Žaloba 2. Žalobkyně v žalobě jako první žalobní bod namítla, že rozhodnutí o přezkumu se soustředí pouze na formální kvalitu rozhodnutí o postavení mimo výkon služby. Zkoumá, zda rozhodnutí o postavení mimo výkon služby rozhodnutí o zařazení žalobkyně mimo výkon služby bylo řádně odůvodněno, zabývá se pouze tím, jakým způsobem služební orgán výsledky svých zjištění pojal do napadeného rozhodnutí. Rozhodnutí o přezkumu nehodnotí, zda služební orgán volná místa skutečně zjišťoval, ale pouze to, zda tuto svou činnost dostatečně popsal v rozhodnutí o postavení mimo výkon služby či zachytil ve spisu. 3. Žalobkyně je názoru, že v tomto směru nelze rozhodnutí o přezkumu nic vytknout. Rozhodnutí o přezkumu může sotva hodnotit činnost jako takovou (tedy proces zkoumání volného služebního místa pro žalobkyni k datu 9. 1. 2018), když u této činnosti, která již proběhla, žalovaný sám nebyl. 4. Rozhodnutí o přezkumu naopak vytknout lze to, že si služební orgán před jeho vydáním sám nerevidoval zjištění, ke kterým mohl či měl dojít služební orgán v rozhodnutí o postavení mimo výkon služby. Nic nebránilo tomu, aby služební orgán před vydáním rozhodnutí o přezkumu sám provedl šetření alespoň v minimálním rozsahu a zjistil, zda k datu 9. 1. 2018 byla pro žalobkyni v ministerstvu zdravotnictví či jiném služebním orgánu vůbec vhodná místa, a to porovnáním volných služebních míst ve stejné platové třídě (neboť na místo v jiné platové třídě zaměstnance bez jeho souhlasu zařadit nelze), a ve stejném oboru služby (neboť přednostně se zařazují zaměstnanci z příslušného oboru služby). Služební orgán před vydáním rozhodnutí o přezkumu měl učinit minimálně zjištění ohledně volných služebních míst v 14. platové třídě a v oborech služby Finance, Zdravotnictví a ochrana zdraví, Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek, Společná evropská politika podpory a pomoci, evropské strukturální, investiční a obdobné fondy. Tímto způsobem nadřízený služební orgán mohl přezkoumat, zda v době vydání rozhodnutí o postavení mimo výkon služby existovalo pro žalobkyni vhodné volné služební místo. 5. Žalobkyně k tomu na základě znalosti pracovní náplně jednotlivých odborů v Ministerstvu zdravotnictví uvedla, že vhodná místa s přihlédnutím k platové třídě, oborům služby, praxi a kvalifikaci žalobkyně u tohoto služebního orgánu skutečně k 9. 1. 2018 nebyla. Žalobkyně současně uvedla, že služební pozici s kombinací oborů služby, pro které je kvalifikována, nelze u jiných služebních orgánů nalézt, nelze ji nalézt ani u jiných zaměstnanců téhož služebního orgánu. Dle žalobkyně je velmi pravděpodobné, že zrušené rozhodnutí o postavení mimo výkon služby je sice formálně vadné, avšak vydané na základě správně učiněných (byť do rozhodnutí nezachycených) zjištění. 6. Tím, že nadřízený služební orgán zkoumal pouze formální vady rozhodnutí o postavení mimo výkon služby, postupoval v rozporu s ustanoveními § 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a § 3 správního řádu. Svým postupem pouze oddálil vydání konečného rozhodnutí, aniž by bylo zřejmé, zda nové rozhodnutí o postavení mimo službu nebude obsahově totožné s rozhodnutím dosavadním, avšak pouze lépe odůvodněné. Nadřízený služební orgán tímto postupem pouze prodloužil dobu, po kterou žalobkyně zůstává nadále v nejistotě, zda byla řádně postavena mimo službu či nikoli, a zda a kdy její služební poměr skončí. 7. Žalobkyně jako druhý žalobní bod namítla, že v rozhodnutí o přezkumu ani v napadeném rozhodnutí není výslovně označen právní předpis, který měl být porušen. Lze pouze usuzovat, že předpisem, který nebyl dodržen, je míněno ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu. Z rozhodnutí o přezkumu a z napadeného rozhodnutí je patrné, že nadřízený služební orgán shledal porušení předpisu procesního, tedy dospěl k závěru, že rozhodnutí o postavení mimo výkon služby je nedostatečně odůvodněné, což způsobuje jeho nepřezkoumatelnost. Nadřízený služební orgán se však podle žalobkyně v rozhodnutí o přezkumu a napadeném rozhodnutí zajímal více o formu než o obsah. 8. Jako třetí žalobní bod žalobkyně namítla, že nadřízený služební orgán pochybil, pokud provedl přezkum ve zkráceném řízení dle § 98 správního řádu. V případě, kdy nebylo zřejmé, zda vada rozhodnutí spočívající v jeho nedostatečném odůvodnění je vadou pouze formální, či zda se jedná o vadu postupu, bylo právě namístě vyžádat si vysvětlení účastníků i správního orgánu, který rozhodnutí o postavení mimo výkon služby vydal a provést dokazování rešerší volných služebních míst k datu 9. 1. 2018. Nadřízený služební orgán pak podle žalobkyně pochybil, pakliže nepoměřoval závažnost porušení právního předpisu a újmy, která žalobkyni vznikne. 9. Před vydáním napadeného rozhodnutí dala žalobkyně zřetelně najevo, že s ohledem na dobu 6 měsíců, po kterou byla postavena mimo službu, nemá nadále zájem setrvat ve služebním poměru, a z řady důvodů (právní jistota ohledně dalšího trvání služebního poměru, možnost hledání si nového pracovního zařazení, vyplacení odstupného, aj.) akceptuje důsledky, které z toho plynou. Nadřízenému služebnímu orgánu bylo zřejmé, že žalobkyně jako újmu vnímá nadále trvající nejistotu a nemožnost seberealizace, jakož i zbavení nároku na vyplacení odstupného. 10. Pokud nadřízenému služebnímu orgánu nebylo zřejmé, co žalobkyně vnímá jako újmu, nadřízený služební orgán neměl postupovat ve zkráceném přezkumném řízení, měl žalobkyni dát možnost se k věci vyjádřit, tím spíše, že původně podaný podnět žalobkyně vzala zpět a bylo tedy zřejmé, že postoj žalobkyně se v mezidobí změnil. Z hlediska poměřování újmy vzniklé žalobkyni je třeba též brát v úvahu, že soulad s právními předpisy se posuzuje dle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání, tedy k 9. 1. 2018. 11. Na straně 6 rozhodnutí o přezkumu je služebnímu orgánu uloženo, aby v rámci nového projednání věci služební orgán doplnil spisovou dokumentaci, z níž musí být patrné, která konkrétní místa bral služební orgán v úvahu. Pro žalobkyni je ovšem nyní již zcela nepodstatné, zda k 9. 1. 2018 pro ni u některého služebního orgánu bylo či nebylo vhodné služební místo, neboť nyní již tato informace nemá žádnou aktuální vypovídací hodnotu. Obsazenost služebních míst ke dni, kdy se služební orgán bude věcí opětovně zabývat, je nepochybně diametrálně odlišná od situace k 9. 1. 2018, nehledě na změny vyplývající z případné další systemizace služebních míst. 12. Pro žalobkyni je nyní důležitější fakt, že po dobu jednoho roku jí není přidělována práce, nemá možnost osobního rozvoje a kariérního růstu, je udržována v nejistotě, a služební poměr s ní není ani řádně ukončen s vyplacením odstupného, na které má jako dlouhodobý státní zaměstnanec legitimní nárok. 13. Žalobkyně dále jako čtvrtý žalobní bod namítla, že zrušením rozhodnutí o postavení mimo výkon služby byla porušena zásada plyno