4 Ads 49/2003 — Nejvyšší správní soud

1 Ad 20/2019- 69 - text 6 1 Ad 20/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně: L. Z., narozená dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 6. 2019, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, ústředí (dále jen „žalovaná“) ze dne 11. 6. 2019 č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 528/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 26. 4. 2019 č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“). II. Žalobní body 3. Žalobkyně nesouhlasila s napadeným rozhodnutím, tvrdila, že je těžce nemocná žena a má na invalidní důchod nárok, odborný posudek od specialisty potvrdil, že žalobkyně je invalidní. Popsala svůj zdravotní stav, který je uveden v nespecifikovaném posudku. Poukázala na ust. § 38 a § 2 zákona č. 155/1995 Sb., namítala, že podle těchto ustanovení by dosáhla na invalidní důchod, jen pokud by se v práci zmrzačila tak, že by skončila na invalidním vozíku. V replice k vyjádření žalované došlé soudu dne 18. 9. 2019 žalobkyně uvedla, že trpí nevyléčitelnou nemocí a není schopná chodit do práce. 4. Navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná ve svém vyjádření popsala průběh správního řízení, poukázala na posudek o invaliditě Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 3. 2019, dle kterého je žalobkyně invalidní pro invaliditu I. stupně od 20. 11. 2018, její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 40 %. Zdravotní stav žalobkyně i stanovené datum vzniku invalidity byly přezkoumány lékařem ČSSZ v řízení o námitkách, lékař vyslovil souhlas s předchozím posudkem PSSZ. Poukázala na to, že podle ust. § 40 odst. 1 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb. byla ke dni vzniku invalidity 20. 11. 2018 potřebná doba pojištění pro vznik nároku na plný invalidní důchod 5 let, podle ust. § 40 odst. 2 téhož zákona se tato doba zjišťuje za období posledních 10 let před vznikem invalidity tj. 20. 11. 2008 do 19. 11. 2018, v uvedeném období žalobkyně získala pouze 1 rok a 89 dnů doby pojištění. Doba evidence na úřadu práce bez pobírání hmotného zabezpečení byla žalobkyni hodnocena pouze v maximálním rozsahu jednoho roku. 6. Uvedla, že žalobkyni byla zhodnocena veškerá doložená doba pojištění tak, jak je uvedeno v osobním listě důchodového pojištění ze dne 26. 4. 2019, který je nedílnou součástí prvostupňového rozhodnutí, doby nezaměstnanosti jsou na tomto listě uvedeny, pouze pokud jsou započítány jako náhradní doba pojištění, přičemž žalobkyni lze zhodnotit dobu nezaměstnanosti pouze v rozsahu jednoho roku (po dobu, kdy uchazeči o zaměstnání nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci). Konstatovala, že v případě doložení jiných dob pojištění nebo náhradních dob pojištění náležejících do rozhodného období bude o invalidním důchodu znovu rozhodnuto. V dalším odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a obsah správního spisu. 7. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 9. Žádostí podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem ze dne 26. 3. 2018 žalobkyně požádala o přiznání invalidního důchodu, a to od vzniku nároku. 10. Dle posudku o invaliditě ze dne 18. 3. 2019 č. j. LPS/2019/241-P4_CSSZ vypracovaného MUDr. M. S. z PSSZ-LPS pro Prahu 4, tento lékař dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně k tomu, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb., jehož rozhodující příčinou je polytopní VAS. Z tohoto důvodu poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 40 % a žalobkyně je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., jde o invaliditu I. stupně. Shledal, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, v platném znění, dále jen „vyhl. č. 359/2009 Sb.“, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40%, den vzniku invalidity byl stanoven na 20. 11. 2018. 11. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 26. 4. 2019, správní orgán I. stupně odkázal na právní úpravu dle ust. § 38 písm. a), § 40 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Uvedl, že podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 3. 2019 invalidita žalobkyně vznikla dne 20. 11. 2018, žalobkyně v rozhodném období od 20. 11. 2008 do 19. 11. 2018 získala pouze 1 rok a 89 dnů pojištění, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku. Poukázal na to, že dobu vedení v evidenci úřadu práce po 31. 12. 1995 jako uchazeče o zaměstnání, po kterou nenáleželo hmotné zabezpečení nebo podpora v nezaměstnanosti anebo podpora při rekvalifikaci, lze hodnotit před dovršením věku 55 let nejvýše v rozsahu 1 roku před vznikem nároku na důchod. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je osobní list důchodového pojištění žalobkyně. 12. Žalobkyně podala dne 13. 5. 2019 proti prvostupňovému rozhodnutí námitky, měla za to, že pokud podala žádost o důchod z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nemusí splňovat ostatní podmínky ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., popsala svůj zdravotní stav a uvedla, že její nemoc je nevyléčitelná. 13. V rámci řízení o námitkách byla vypracována recenze posudku o invaliditě PSSZ ze dne 18. 3. 2019, recenzní stanovisko je datováno dnem 10. 6. 2019. Dle tohoto stanoviska byl zdravotní stav žalobkyně v posudku ze dne 18. 3. 2019 posouzen v souladu s platnou legislativou, nebyl nalezen posudkově medicínský důvod k postoupení na oddělení LPS pracoviště ČSSZ k vypracování nového posudku o invaliditě. 14. V odůvodnění napadeného rozhodnutí ze dne 11. 6. 2019 žalovaná po přezkoumání prvostupňového rozhodnutí zjistila, že je věcně správné a vydané v souladu s příslušnými právními předpisy, byla správně zhodnocena veškerá doba pojištění, která byla správnímu orgánu I. stupně doložena. Odkázala na posudek o invaliditě ze dne 18. 3. 2019 i na recenzní stanovisko. Vyšla z ust. § 38 a § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. a z data vzniku invalidity 20. 11. 2018, shledala, že v období od 20. 11. 2008 do 19. 11. 2018 žalobkyně získala pouze 1 rok a 89 dnů doby pojištění, měla za to, že ust. § 40 odst. 2 věty druhé zákona č. 155/1995 Sb. se vzhledem k věku žalobkyně neuplatní, vyjádřila se k započítání doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. K námitkám žalobkyně uvedla, že její zdravotní stav sice odpovídá invaliditě, ale nesplňuje druhou nezbytnou podmínku pro přiznání invalidního důchodu, tedy získání potřebné doby pojištění, neboť invalidita nevznikla následkem pracovního úrazu. Tuto podmínku žalobkyně nesplnila, když vedle doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, kterou je jí možno započítat pouze v rozsahu 1 roku, získala jen 88 dnů doby důchodového pojištění, při nezískání potřebné doby pojištění není možné invalidní důchod přiznat, ať už je zdravotní stav jakkoli špatný. Nad rámec výše uvedeného sdělila, že pokud žalobkyně doloží další doklady o jí získaných dobách pojištění v rozhodném období, případně označí, o jaké doby a druh výdělečné činnosti se konkrétně jedná, může o invalidní důchod kdykoliv znovu požádat a informovat se též o možnosti doplacení dobrovolného pojistného za chybějící dobu pojištění. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 15. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Městský soud v Praze při posouzení dané věci vycházel zejména z následujících ustanovení právních předpisů. 17. Podle ust. § 38