2 As 42/2020 — Nejvyšší správní soud

10 A 43/2019- 113 - text  7 10A 43/2019 č. j. 10A 43/2019 - 113 USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: STROJÍRENSKÝ VĚDECKOTECHNICKÝ PARK s.r.o. IČO: 241 26 381, sídlem U Panelárny 136, 273 43 Buštěhrad zastoupena advokátkou Mgr. Terezou Ječnou sídlem Štefánikova 1347, 293 01 Mladá Boleslav proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 1039/32, 110 00 Praha 1 o žalobkynině návrhu na obnovu řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, skončeného rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 10A 43/2019 - 50 ze dne 16. 1. 2020 takto: I. Návrh na obnovu řízení se ve vztahu k výroku I. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10A 43/2019 - 50 ze dne 16. 1. 2020 odmítá. II. Návrh na obnovu řízení se ve vztahu k výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10A 43/2019 - 50 ze dne 16. 1. 2020 zamítá. III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou 14. 3. 2019 domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve vedení kontroly, zahájené 24. 8. 2016 u žalobkyně jako příjemkyně dotace dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, a zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, v souvislosti s realizací projektu v rámci OPPI, programu Prosperita Výzva III (veřejná podpora), projekt Strojírenský a materiálový vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor, číslo projektu 5.1 PP03/132, vedené pod č. 1776. Žalobkyně navrhla, aby městský soud určil, že zásah žalovaného spočívající ve vedení kontroly č. 1776, jakož i při samotném vyřizování jejích námitek proti protokolu o výsledku kontroly, je nezákonný, aby žalovanému zakázal v zásahu pokračovat a aby mu přikázal obnovit stav před zásahem, in eventum, aby městský soud rozsudkem toliko určil, že zásah žalovaného spočívající ve vedení kontroly č. 1776 byl nezákonný. 2. Městský soud rozhodl o žalobě rozsudkem č. j. 10A 43/2019 - 50 ze dne 16. 1. 2020, jímž ji v části směřující proti kontrolním zjištěním vysloveným v Protokolu o výsledku kontroly ze dne 10. 9. 2018, č. j. MPO 53207/2018, a souvisejícím závěrům vysloveným v písemnosti žalovaného označené „Vyřizování námitek podle § 14 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)“ ze dne 14. 1. 2019, č. j. MPO 83491/18/61300, odmítl (výrok I.) a ve zbytku zamítl (výrok II.). Žalobkyně podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost, ale nezaplatila soudní poplatek a Nejvyšší správní soud řízení o ní usnesením č. j. 2 As 42/2020 - 15 ze dne 10. 6. 2020 zastavil. II. Návrh na obnovu řízení 3. Návrhem podaným 27. 6. 2020 městskému soudu se žalobkyně domáhá obnovy shora uvedeného řízení před soudem řkouc, že důvodem obnovy je interní sdělení žalovaného z 3. 12. 2018 ve věci „Kontrola na místě projektu č. 5.1 PP03/132 (OPPI) u příjemce dotace – Strojírenský vědeckotechnický park s.r.o.“, zpracované Ing. L. V. a adresované Ing. V. Š., (dále jen „Interní sdělení“), které se dostalo do žalobkyniny dispoziční sféry doručením poštovní zásilky na adresu jejího sídla 30. 3. 2020. Tento důkaz nemohl být bez žalobkynina zavinění uplatněn v původním řízení a může mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí. 4. Žalobkyně již v původním řízení namítala podjatost Ing. L. V., vedoucí kontrolní skupiny, a tento nový důkaz podle jejího mínění představuje „další konkrétní okolnost svědčící o nežádoucím vztahu uvedené osoby k předmětu řízení“, která podle městského soudu v původním řízení scházela k tomu, aby u této osoby byly dány důvody k pochybnostem o její podjatosti. Jednoznačně z něj vyplývá, že vedoucí kontrolní skupiny již měsíc před vyřízením námitek předjímala výsledek uvádějíc, že s ohledem na skutečnosti zjištěné Policí České republiky (dále jen „PČR“) je velmi pravděpodobné, že podané námitky budou zamítnuty. Evidentně již od zahájení kontroly postupovala zaujatě a předpojatě, když bez dalšího přejímala informace a zjištění PČR z neskončeného trestního stíhání, aniž bylo rozhodnuto o vině a trestu, a když uvedla, že „příjemce opakovaně vědomě vyhotovil a předložil nepravdivé či hrubě zkreslené doklady“. Tato citace je doslovným opisem části Oznámení o zahájení trestního stíhání, aniž vedoucí kontrolní skupiny zohlednila, že bylo následně změněno, jelikož se neprokázalo, že příjemce předložil jakékoli nepravdivé nebo neúplné doklady. Vedoucí kontrolní skupiny přitom neumožnila žalobci s těmito interními pochybnostmi se seznámit, bránit se proti nim a doplňovat důkazní návrhy. 5. Výše uvedené podle žalobkynina názoru zakládá důvodné pochybnosti o podjatosti vedoucí kontrolní skupiny ve smyslu § 14 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“), proto žalobkyně navrhla, aby městský soud rozhodl o obnově uvedeného soudního řízení. Ve zbytku návrhu žalobkyně zopakovala argumentaci obsaženou v původní žalobě. III. Vyjádření žalovaného k návrhu 6. Žalovaný ve vyjádření k návrhu na obnovu řízení uvedl, že Interní sdělení je pouze korespondencí mezi jeho jednotlivými odbory. Nejedná se o žádný podklad pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 správního řádu, resp. pro rozhodnutí o podaných námitkách proti protokolu. Žalovaný dále konstatoval, že části, které dle žalobkynina tvrzení měla vedoucí kontrolní skupiny předjímat z podkladů získaných od PČR, aniž by bylo v trestním řízení pravomocně rozhodnuto, jsou toliko informacemi, které úřední osoba ze spisu získala a které nikdy nebyly využity v rámci kontroly prováděné žalovaným. Nejsou obsahem spisu z kontroly, nejsou zahrnuty mezi podklady pro vydání rozhodnutí a nebyly nijak zohledněny v rámci protokolu o kontrole ani při vyřizování námitek proti protokolu z kontroly na místě. 7. Žalovaný připomněl, že městský soud v rozsudku ze dne 16. 1. 2020 uvedl, že oprávnění vedoucí kontrolní skupiny nahlížet do spisu vedeného v rámci trestního řízení není samo o sobě způsobilé založit pochybnosti o její nepodjatosti. Logicky pak nemůže takové pochybnosti založit ani samotné nahlédnutí do spisu, získání informací z něj a jejich další sdělení v rámci správního orgánu. Kromě toho je z obsahu spisového materiálu zřejmé, že o podaných námitkách a jejich doplněních tato osoba ani nerozhodovala. Jakékoli její domnělé, resp. pouze žalobkyní tvrzené, pochybnosti jsou tak irelevantní. Dle názoru žalovaného navíc jakýkoli názor jakékoli úřední osoby, byť v písemné formě, zformulovaný před přijetím rozhodnutí ve věci samé, nemůže automaticky zakládat její podjatost. K tomu by došlo, pokud by úřední osoba měla určitý vztah k věci, který by mohl „zkřivit“ její postoj k výkonu jí svěřené pravomoci. Žádný takovýto vztah však žalobkyně ani netvrdí, ani neprokazuje, tím méně ve vztahu k řízení o námitkách, o kterých vedoucí kontrolní skupiny ani nerozhodovala. Žalovanému pak není vůbec zřejmé, z čeho žalobkyně vychází při tvrzení, že vedoucí kontrolní skupiny měla postupovat zaujatě a předpojatě již od zahájení kontroly. Vzhledem k uvedenému žalovaný navrhl, aby městský soud návrh na povolení obnovy zamítl. 8. V odpověď na výzvu městského soudu k upřesnění okolností, za nichž se Interní sdělení dostalo do její dispozice, žalobkyně v podání z 26. 11. 2020 uvedla, že poštovní obálka s touto listinou byla doručena 30. 3. 2020 v odpoledních hodinách na vrátnici areálu U Panelárny 136, Buštěhrad, kde sídlí také žalobkyně, a ještě téhož dne byla předána žalobkyninu jednateli, jenž se s ní seznámil 31. 3. 2020. K prokázání těchto skutečností žalobkyně navrhla výslech svědků: účetní M. T. a svého jednatele, Ing. J. M. 9. V doplnění návrhu z 12. 1. 2021 žalobkyně plně setrvala na svém dosavadním stanovisku, které pouze mírně argumentačně rozpracovala, a jako důkaz navrhla dvě další listiny specifikované níže. IV. Ústní jednání 10. Dne 14. 1. 2021 se ve věci konalo ústní jednání, během nějž účastníci řízení zopakovali argumenty obsažené ve svých písemných dřívějších podáních. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že obálku, v níž jí bylo Interní sdělení doručeno od neznámého odesílatele, již k dispozici nemá, a setrvala na svém procesním návrhu. Žalovaná navrhla, aby městský soud návrh odmítl, pokud nebude prokázána včasnost jeho podání, nebo aby jej jako nedůvodný zamítl. 11. Městský soud provedl jako důkaz úřední záznam č. j. NCOZ-1515-241/TČ-2016-412302-C ze dne 10. 11. 2016 o nahlížení Ing. L. V. uvedeného dne do policejního spisu, který navrhla žalobkyně (výslovně uvedla, že se nejedná o nový důkaz, jenž by měl odůvodnit povolení obnovy řízení), a záznam o žalobkynině nahlížení do správního spisu ze dne 17. 12. 2018, který navrhla žalovaná, a dále samotné Interní sdělení. Naproti tomu návrhy na výslechy svědků – žalobkyniny účetní M. T. a jednatele, Ing. J. M. – městský soud zamítl pro nadbytečnost. Záznam o žalobkynině nahlížení do správního spisu ze dne 10. 1. 2019, který soudu před