15 A 13/2019

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut žalobcem podaný rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 9.7.2018 č.j. O-450271/44944/2007/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla ochranná známka žalobce č. 297634 ve znění „A.C.A.B.“ prohlášena za neplatnou s účinky ex tunc podle § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění účinném do 31.12.2018 (dále jen „ZOZ“).

Ze správního spisu vyplývá, že ochranná známka č. 297634 ve znění „A.C.A.B.“ (dále jen „ochranná známka č. 297634“) byla do rejstříku ochranných známek (dále jen „rejstřík“) zapsána pro společnost RESPECT STYLE, s.r.o. (dále jen „původní vlastník“) dne 5.5.2008 s prioritou ode dne 25.7.2007, a to pro následující seznam výrobků a služeb spadajících do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (18) kůže, imitace kůže, výrobky z těchto materiálů, které nejsou zahrnuty do jiných tříd, kůže ze zvířat, kufry a zavazadla, deštníky, slunečníky a hole, biče a sedlářské výrobky; (21) pomůcky a nádoby pro domácnost a kuchyň, hřebeny a mycí houby, kartáče (s výjimkou štětců), materiály pro výrobu kartáčů, čisticí potřeby, drátky na čištění parket, sklo surové nebo opracované (s výjimkou stavebního skla), sklo, porcelán a mozaika neobsažené v jiných třídách; (24) tkaniny a textilní výrobky, které nejsou uvedeny v jiných třídách, pokrývky ložní a ubrusy; (25) oděvy, obuv, kloboučnické zboží; (26) krajky a výšivky, stuhy a tkaničky, knoflíky, háčky a očka, poutka - galanterie, špendlíky a jehly, umělé květiny, galanterní zboží, krátké střižní zboží a prýmkařství; (34) tabák, potřeby pro kuřáky, zápalky; (35) propagační činnost, reklama, pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodní administrativa, kancelářské práce, export, import, internetový obchod.

Dne 24.4.2013 bylo Úřadem z moci úřední zahájeno řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou podle § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) ZOZ, neboť bylo zjištěno, že zkratce A.C.A.B. tvořící tuto ochrannou známku je v prostředí násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) přisuzován konkrétní význam ve smyslu „All Cops Are Bastards“, v překladu do českého jazyka „Všichni policajti jsou parchanti“, a tudíž k jejímu zápisu do rejstříku ochranných známek došlo v rozporu s dobrými mravy.

Dne 17.7.2013 bylo s odvoláním na § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) ZOZ vydáno rozhodnutí o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou v celém rozsahu zapsaných výrobků a služeb s účinky ex tunc (dále jen „rozhodnutí Úřadu ze dne 17.7.2013“) s odůvodněním, že ochranná známka č. 297634 byla zapsána v rozporu s etickými a kulturními normami společnosti, které násilí, nesnášenlivost a podněcování k nim odsuzují, a její přítomnost na předmětných produktech může být vnímána jako podpora a propagace těchto jevů. Rozklad původního vlastníka podaný proti rozhodnutí Úřadu ze dne 17.7.2013 byl rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 6.11.2013 (dále jen „první rozhodnutí předsedy Úřadu“) zamítnut. Předseda Úřadu rovněž dospěl k závěru, že užití spojení písmen A.C.A.B., za kterými je skryto dehonestující heslo namířené proti policii, se neslučuje s principy veřejného pořádku a dobrými mravy České republiky jako právního státu. Další poskytnutí ochrany takovému označení, které je chápáno jako nabádání k nesnášenlivosti vůči bezpečnostní složce státu, by odporovalo smyslu a účelu institutu ochranné známky jako takové, a to s ohledem na morální zásady a hodnoty, v nichž byli a jsou běžní spotřebitelé v České republice vychováváni.

Proti prvnímu rozhodnutí předsedy Úřadu podal původní vlastník správní žalobu, které Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27.6.2017 č.j. 8 A 5/2014 - 59 (dále jen „zrušovací rozsudek“) vyhověl, první rozhodnutí předsedy Úřadu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud ve zrušovacím rozsudku dospěl k závěru, že v důsledku procesních vad v průběhu správního řízení byl původní vlastník podstatnou měrou zkrácen na svých právech. Dále shledal, že hmotněprávní argumentace předsedy Úřadu je nedostatečná, neboť z ní není dostatečně zřejmé a nepochybné, že označení A.C.A.B. v kontextu České republiky musí nutně automaticky znamenat narušení veřejného pořádku, resp. odporovat dobrým mravům.

Dne 1.9.2017 předseda Úřadu vydal rozhodnutí, jímž bylo rozhodnutí Úřadu ze dne 17.7.2013 zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Předseda Úřadu v návaznosti na předchozí zrušovací rozsudek soudu zavázal správní orgán prvního stupně, aby pokračoval ve správním řízení ve věci prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou s tím, že bude nutné, aby shromáždil podklady podporující názor, jenž vedl k zahájení řízení z moci úřední a v případném novém rozhodnutí se vypořádal s výtkami soudu týkajícími se hmotněprávního posouzení případu s ohledem na známost akronymu A.C.A.B. průměrnému spotřebiteli a dopadu takového vnímání na obecnou veřejnost. Zároveň bude správní orgán prvního stupně povinen dodržet procesní ustanovení upravující postup správního orgánu ve smyslu § 36 správního řádu, a to zejména § 36 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého musí být účastníkovi řízení před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

Dne 16.10.2017 byl v rejstříku ochranných známek s účinností ode dne 13. 10. 2017 vyznačen převod ochranné známky č. 297634 z původního vlastníka na žalobce.

Dne 9.7.2018 bylo Úřadem s odvoláním na § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) ZOZ vydáno prvostupňové rozhodnutí, jímž byla ochranná známka č. 297634 prohlášena za neplatnou v celém rozsahu zapsaných výrobků a služeb s účinky ex tunc s odůvodněním, že užití spojení A.C.A.B., které je zkratkou pro dehonestující heslo namířené proti policii, se neslučuje s principy veřejného pořádku a dobrými mravy. K tomuto závěru Úřad dospěl na základě důkazních materiálů, které shromáždil a společně se sdělením k řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou ze dne 21.12.2017 zaslal žalobci k vyjádření. Argumenty, které žalobce uvedl ve vyjádření doručeném Úřadu dne 3.4.2018, stejně jako důkazní materiály, které žalobce na podporu svých tvrzení předložil, dle Úřadu nevyvrátily závěr, k němuž správní orgán při posouzení věci dospěl. Úřad proto konstatoval, že další poskytnutí ochrany předmětnému označení, které je chápáno jako nabádání k nesnášenlivosti vůči bezpečnostní složce státu, by odporovalo smyslu a účelu institutu ochranné známky jako takové, a to s ohledem na morální zásady a hodnoty, v nichž byli a jsou běžní spotřebitelé v České republice vychováváni.

Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce rozklad, ve kterém mj. namítl, že odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je vágní, zavádějící, šikanózní a vykazuje znaky libovůle a zneužití správního uvážení. Úřad dle žalobce vybočil z mezí správního uvážení, nerespektoval stanovené procesní postupy i elementární právní principy správního rozhodování a ve svém rozhodnutí argumentuje jak důkazními excesy, tak spekulativními závěry a nikoli relevantními důvody pro prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou. Žalobce je toho názoru, že prvostupňové rozhodnutí je založeno na účelových a lživých tvrzeních, která se v podstatě shodují s argumenty, které byly uvedeny v předchozím rozhodnutí Úřadu ze dne 17.7.2013. Ochranná známka č. 297634 neobsahuje žádné slovní, obrazové ani prostorové prvky, které by způsobovaly u veřejnosti pohoršení a byly by v rozporu s dobrými mravy, resp. se zájmy společnosti. Tato ochranná známka nemá žádný skutečný význam, a proto ani nemůže vykazovat podobnost s jakýmkoli výrazem, o kterém by se průměrný spotřebitel mohl domnívat, že je v rozporu s dobrými mravy. Průměrný spotřebitel, jímž je obecný spotřebitel výrobků a služeb, pro které je ochranná známka č. 297634 zapsána, což je široká veřejnost (a nikoliv pouze určité společenské vrstvy či subkultury), nezná význam „všichni policajti jsou bastardi“. Následně se žalobce v rozkladu vyjádřil k jednotlivým důkazním materiálům, které mu byly Úřadem zaslány společně se sdělením k řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou ze dne 21.12.2017, a zpochybnil jejich věrohodnost a správnost jejich posouzení Úřadem. Podle jeho názoru tyto důkazy není možné považovat za důkazní prostředky prokazující, že ochranná známka č. 297634 byla v době jejího zápisu do rejstříku v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem, neboť v době zápisu objektivně vůbec neexistovaly, popřípadě nebyly pořízeny v rozhodné době (tj. v době podání přihlášky ochranné známky č. 297634), a nelze tedy najisto určit, že zobrazené výsledky odpovídají tehdejší skutečnosti. Postup Úřadu, který neposuzoval rozhodné skutečnosti existující ke dni, kdy byla ochranná známka č. 297634 zapsána do rejstříku (5.5.2008), nedbal zákonem stanovených limitů a rozhodnutí opřel o vlastní a ničím nepodložené posouzení (údajného) stavu v době zahájení řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou, označil žalobce za nezákonný. Poukázal rovněž na to, že úřady EUIPO a WIPO v době před zápisem ochranné známky č. 297634 rozpor s veřejným pořádkem a dobrými mravy neshledaly a ochranné známky ve znění „ACAB“, „A.C.A.B.“ a „acab“ do svých rejstříků zapsaly. Dodal, že v rejstřících ochranných známek je zapsána řada ochranných známek, které vyvolávají či mohou vyvolávat negativní asociace nebo přímo evokují násilné chování.

Předseda Úřadu napadeným rozhodnutím zamítl žalobcův rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a citoval relevantní právní úpravu. Poté se v rámci přezkumu důvodů, které vedly Úřad k vydání prvostupňového rozhodnutí, zabýval tím, zda slovní označení A.C.A.B., které tvoří ochrannou známku č. 297634, lze kvalifikovat jako označení, které v době zápisu ochranné známky do rejstříku bylo ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, a zda správní orgán prvního stupně své závěry dostatečně podložil důkazy. Konstatoval, že ochranná známka č. 297634 je tvořena čtyřmi písmeny abecedy oddělenými tečkami tak, že evokují zkratku několika slov. Z průběhu dosavadního řízení ve věci je dle předsedy Úřadu nesporné, že v prostředí násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) zkratka A.C.A.B. značí větu „All Cops Are Bastards“, která v překladu do českého jazyka znamená „všichni policajti jsou bastardi“. V souladu se závěry soudu obsaženými ve zrušovacím rozsudku však bylo nutno zabývat se otázkou, zda tento význam akronymu A.C.A.B. je natolik obecně znám průměrnému spotřebiteli, že lze ochrannou známku č. 297634 kvalifikovat jako odporující veřejnému pořádku a dobrým mravům. Správní orgán prvního stupně za tímto účelem shromáždil následující důkazní materiály:

Správní orgán prvního stupně na základě přezkoumání těchto důkazních materiálů dospěl k závěru, že s ohledem na význam a způsob používání zkratky A.C.A.B. lze konstatovat, že nezanedbatelná část veřejnosti již v době před zápisem ochranné známky vnímala předmětnou zkratku ve smyslu „All Cops Are Bastards“, v češtině „Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“, a toto bezesporu hanlivé heslo vyjadřující negativní postoj k policii spojovala se subkulturami typu skinheads a hooligans, které jsou obecně známy pro svůj kladný vztah k násilí, výtržnictví a nedostatku respektu k právům jiných osob. Předseda Úřadu jakožto odvolací orgán uvedl, že je stejného názoru jako správní orgán prvního stupně, že umisťování označení A.C.A.B. na výrobky a služby (které samy o sobě závadné nejsou a představují obchodní produkty poptávané širokou veřejností) bude na straně veřejnosti vzbuzovat dojem, že takto dochází k propagaci daných hnutí, a tím i násilí a rasové nesnášenlivosti. Zkratka sloganu, který v českém překladu znamená „všichni policajti jsou parchanti/bastardi“, se tak dotýká morálních hodnot širokého okruhu spotřebitelské veřejnosti (bez ohledu na to, v jakém jazyce a za pomoci jakých zkratek a šifer je napsán). Převážná část veřejnosti totiž vnímá policejní složky státu jako složky určené k ochraně jejich zdraví, majetku a k ochraně bezpečnosti ve státě, nikoliv jako složky, proti kterým je třeba se vymezovat verbálně či fyzicky. Tvrzení žalobce, že označení A.C.A.B., které tvoří ochrannou známku č. 297634, zjevně neobsahuje žádné slovní, obrazové ani prostorové prvky, které by způsobovaly u veřejnosti pohoršení a byly by v rozporu s dobrými mravy, resp. se zájmy společnosti, s ohledem na výše uvedené skutečnosti zjevně neodpovídá skutečnosti. Tvrzení žalobce, že ochranná známka č. 297634 nemá žádný skutečný význam, není tudíž pravdivé.

Odvolací orgán dále považoval za nutné reagovat na námitku, která se prolíná celým odůvodněním rozkladu a jejíž podstatou je názor žalobce, že v daném případě nelze aplikovat § 4 písm. f) ZOZ, neboť důkazní materiály shromážděné Úřadem neprokazují, že v době zápisu ochranné známky č. 297634 byl výše uvedený hanlivý význam zkratky A.C.A.B. znám průměrnému spotřebiteli výrobků a služeb, pro které byla ochranná známka č. 297634 zapsána, jímž je v daném případě široká veřejnost (a nikoliv pouze určité společenské vrstvy či subkultury). K tomu odvolací orgán uvedl, že z dikce § 4 písm. f) a § 32 odst. 1 ZOZ nevyplývá, jak širokého okruhu veřejnosti se rozpor s dobrými mravy či veřejným pořádkem musí týkat. Z ochrany jsou vyloučena označení hanlivá, neslušná, nemorální či pornografická, přičemž ochranná známka č. 297634 splňuje znaky prvých tří. Vznést výhradu rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy náleží do diskreční působnosti správního úřadu a posouzení této výhrady je otázkou správní úvahy. Navíc by bylo proti smyslu daného ustanovení, aby v případě, že označení, jejichž význam i užívání jsou bezesporu v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy (v daném případě označení vyjadřuje vulgárním způsobem negativní postoj vůči policejním složkám), byla zapisována do rejstříku ochranných známek (resp. ponechána v platnosti) jen z toho důvodu, že tento význam nezná široká spotřebitelská veřejnost. Námitkou týkající se vnímání této ochranné známky spotřebiteli se zabýval i správní orgán prvního stupně v prvostupňovém rozhodnutí, přičemž v jeho odůvodnění uvedl: „Ač lze připustit, že ne všem spotřebitelům bude známo, co zkratka tvořící předmětnou ochrannou známku může znamenat, resp. ji nemusí přisoudit významový obsah „All Cops Are Bastards“ („Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“), je v daném případě podstatná skutečnost, že takto ji bude vnímat nezanedbatelná část relevantní spotřebitelské veřejnosti, kterou budou tvořit zejména příznivci extrémních hnutí či odpůrci respektu vůči policii či právě samotní členové bezpečnostních složek a jejich blízcí či pořadatelé sportovních a dalších akcí.“ Toto odůvodnění označil odvolací orgán za logické a správné, neboť nejen členové a příznivci extrémních hnutí či odpůrci respektu vůči policii, ale i členové bezpečnostních složek a jejich blízcí či pořadatelé sportovních a dalších akcí patří mezi spotřebitele, kterým jsou určeny výrobky a služby, pro které je ochranná známka č. 297634 zapsána. Odvolací orgán k tomu dodal, že ochranná známka č. 297634 tvořená zkratkou A.C.A.B. s významem „všichni policajti jsou parchanti/bastardi“ se nedotýká morálních hodnot pouze té části veřejnosti, která tento význam zkratky zná, resp. znala v době zápisu této ochranné známky do rejstříku, ale dotýká a dotýkala se morálních hodnot spotřebitelské veřejnosti jako celku. Pokud totiž jakýkoli spotřebitel, tj. i ten, který nezná hanlivý význam předmětné zkratky, zakoupí výrobek opatřený ochrannou známkou č. 297634, tak jeho následným používáním (např. při nošení trička s nápisem A.C.A.B. či kouření cigaret, jejichž krabička je označena předmětnou ochrannou známkou) v podstatě (byť nevědomě) šíří negativní postoj výše uvedených hnutí či skupin k policejním složkám, který zkratka A.C.A.B. vyjadřuje. Takový spotřebitel pak bude morálně dotčen či dokonce poškozen i tím, že příslušníci násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) se budou domnívat, že i on je stejného smýšlení jako tyto skupiny, neboť nosí (používá) výrobky označené ochrannou známkou č. 297634. V krajním případě může dojít i k situaci, že za příslušníka některé ze zmíněných skupin může být takový spotřebitel považován i policií. Za takové situace nemůže správní orgán jako orgán veřejné moci, která má zajišťovat ochranu veřejného zájmu (včetně ochrany základních hodnot demokratického státu, s nimiž jsou zásady výše zmíněných sociálních skupin v rozporu), poskytnout ochranu formou monopolu k užívání označení, které vyjadřuje myšlenky, jež jsou v rozporu s veřejným zájmem a dobrými mravy společnosti. Z logiky věci nemůže poskytnout ochranu něčemu (v daném případě označení A.C.A.B.), co jiné složky veřejné moci (policie) stíhají za propagaci hnutí násilně orientovaného.

Odvolací orgán následně konstatoval, že správní orgán prvního stupně se podrobně věnoval vnímání dotčeného označení veřejností a zejména na stranách 14 až 16 prvostupňového rozhodnutí zhodnotil relevantní důkazy vztahující se k období před zápisem dotčené ochranné známky s tím, že především v důsledku spojení tohoto označení se specifickými sociálními skupinami (skinheads, hooligans) a aktivitami (fotbal a zpravodajství o něm) byla široká veřejnost konfrontována s významem označení A.C.A.B. Odvolací orgán toto shledal jako dostatečné s tím, že žalobce neprokázal opak.

Dále se odvolací orgán v odůvodnění napadeného rozhodnutí věnoval rozkladovým námitkám, které žalobce vznesl ve vztahu k jednotlivým důkazním materiálům. Ještě předtím však obecně k námitce týkající se datování důkazních materiálů uvedl, že některé z důkazů shromážděných správním orgánem prvního stupně nelze odmítat pouze z toho důvodu, že jsou datovány až po zápisu ochranné známky č. 297634, neboť i takové důkazy jsou relevantní s ohledem na to, že se buď přímo vztahují k období zápisu předmětné ochranné známky, nebo se jejich informační význam týká zejména hodnot a přístupu určitých subkultur společnosti k právnímu řádu. Prvostupňové rozhodnutí Úřadu bylo v souladu s § 50 odst. 4 správního řádu založeno na posouzení všech důkazů v jejich souhrnu jako celku s přihlédnutím k jejich vzájemné souvislosti.

Po posouzení jednotlivých důkazních prostředků shromážděných Úřadem a vypořádání rozkladových námitek, které se k nim upínají (v podrobnostech viz str. 27 – 40 napadeného rozhodnutí, které je dostupné v databázi správních a soudních rozhodnutí na stránkách www.upv.cz), odvolací orgán shrnul, že důkazní materiály shromážděné správním orgánem prvního stupně při jejich posouzení jednotlivě a ve vzájemných souvislostech prokazují, že označení A.C.A.B. bylo již v době zápisu ochranné známky č. 297634 vnímáno významnou částí spotřebitelské veřejnosti v hanlivém významu „Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“, tj. jako heslo vyjadřující negativní postoj k policejním složkám státu. Rozkladové námitky tento závěr nevyvrátily. Přestože část důkazů není datována před datem zápisu ochranné známky č. 297634, z obsahu všech důkazů v jejich souhrnu vyplývá, že napadená ochranná známka byla zapsána do rejstříku v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, neboť svým významem a způsobem užívání se zkratka A.C.A.B. dotýkala a dotýká spotřebitelské veřejnosti jako celku, přestože většina spotřebitelů nemusela tento význam v době zápisu ochranné známky č. 297634 nutně znát. Důkazními materiály č. 1-11 bylo prokázáno, že se nejedná toliko o subjektivní názor Úřadu, jak tvrdí žalobce, ale o objektivně zjištěnou skutečnost. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že v tištěných slovnících buď zkratka A.C.A.B. není vůbec uvedena, nebo je uvedena s jinými významy než „Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“, protože od autorů oficiálních tištěných slovníků nelze ani očekávat, že takto hanlivý význam, který dehonestuje policejní složky státu, do slovníků zařadí. Odvolací orgán neshledal, že by při získání důkazních prostředků či jejich hodnocení správní orgán prvního stupně jakkoliv překročil meze správního uvážení stanovené zákonem či meze vyplývající z ústavních principů zákazu libovůle a diskriminace, principů rovnosti a proporcionality, jak se v rozkladu snažil dovozovat žalobce. Správní orgán prvního stupně rovněž dostál právnímu názoru Městského soudu v Praze vyjádřenému ve zrušovacím rozsudku.

Závěrem odvolací orgán považoval za nutné uvést, že výluka ze zápisu do rejstříku ochranných známek dle § 4 písm. f) ZOZ je výlukou veřejnoprávní, tudíž jejím smyslem je zabránit zápisu takových označení, která by mohla narušovat či poškozovat vnímání společenských hodnot, vést ke všeobecné vulgarizaci společnosti a negativně ovlivnit např. i řádný duševní vývoj mladistvých, kteří se v prostředí internetu běžně pohybují a jimž zejména je určena nabídka výrobků označených předmětnou ochrannou známkou. Ačkoliv je dnešní vnímání značně liberální a ve sdělovacích prostředcích či na internetu se mohou objevovat termíny, jejichž užití na veřejnosti je z hlediska slušnosti, veřejného pořádku a dobrých mravů krajně nevhodné a nedistingované (přičemž tyto termíny mohou nemalou část spotřebitelské veřejnosti pohoršovat), je nutno daný stav chápat jako jakousi daň za demokratické prostředí, v němž žijeme. Na druhou stranu toto liberální pojetí volnosti a svobodomyslnosti nelze chápat tak extenzivně, aby nevhodné vulgární či hanlivé výrazy (ač jsou určitými skupinami spotřebitelů běžně užívány) mohly získat veřejnoprávní ochranu formou zápisu v rejstříku ochranných známek, i když se zcela očividně mohou dotknout morálních hodnot, zásad či smýšlení poměrně širokého okruhu spotřebitelské veřejnosti. V zájmu zachování alespoň základních nepřekročitelných pravidel slušného chování je proto nepřípustné, aby ochranná známka č. 297634 zůstala zapsána v rejstříku ochranných známek, protože český překlad této zkratky není z hlediska dobrých mravů a veřejného pořádku pro svou vulgárnost a hanlivost hodný veřejnoprávní ochrany, kterou rejstřík ochranných známek poskytuje v něm zapsaným označením. Z veřejnoprávního hlediska je rozhodující, že by ponecháním této ochranné známky v rejstříku ochranných známek byla poskytnuta veřejnoprávní ochrana označení, jehož veřejné užívání je s ohledem na morální zásady a hodnoty, v nichž byli a jsou spotřebitelé v České republice vychováváni, nežádoucí. Dodržování těchto morálních zásad a hodnot je v České republice stále živým standardem, který je doposud vštěpován i našim potomkům, kteří by alespoň ze strany státních institucí (a tedy i ze strany Úřadu) měli být ušetřeni jakéhokoliv nevhodného příkladu narušujícího a deformujícího jejich budoucí vnímání společenských hodnot.

V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce vyslovil nesouhlas se závěrem Úřadu, že ochranná známka č. 297634 byla do rejstříku zapsána v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. Žalovaný dle názoru žalobce v napadeném rozhodnutí fakticky neposuzoval zápisuschopnost slovního označení A.C.A.B. jako ochranné známky, ale zcela mylně a mimo rámec svých zákonných pravomocí rozvíjel vlastní politologicko-historické úvahy o heslu „All Cops Are Bastards", potažmo o stavu extrémismu v České republice.

Žalobce obecně konstatoval, že dle konstantní judikatury jsou dobré mravy souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými zásadami společnosti. Vycházejíc z této definice je prvotním účelem ustanovení § 4 písm. f) ZOZ zabránit, aby ochranné známky obsahovaly slovní spojení, vyobrazení, případně prostorové znázornění, která by mohly veřejnost obecně řečeno pohoršovat. Ochranná známka č. 297634 však neobsahuje žádné slovní, obrazové ani prostorové prvky, které by způsobovaly u veřejnosti pohoršení a byly by v rozporu s dobrými mravy, resp. se zájmy společnosti. Slovní označení A.C.A.B. je označením arbitrárním, náhodným a fantazijním. Tato ochranná známka nemá žádný skutečný význam, a proto ani nemůže vykazovat podobnost s jakýmkoliv výrazem, o kterém by se průměrný spotřebitel mohl domnívat, že je v rozporu s dobrými mravy. Nejedná se totiž o běžně užívaný výraz českého jazyka, je to označení fantazijní, spočívající v identifikaci obchodního původu výrobků a služeb.

Úřad podle žalobce činí neopodstatněný závěr, že akronym A.C.A.B. je možné vykládat pouze v jediném významu, a to jako zkratku anglické věty „All Cops Are Bastards“. Úřad tento jediný výklad nepřesvědčivě dovozuje z podkladů, které se váží pouze na ultrapravicovou subkulturu. Existence absolutního důvodu pro zamítnutí známkové ochrany dle § 4 písm. f) ZOZ však musí být posuzována s ohledem na vnímání průměrného spotřebitele výrobků a služeb, pro kterého je zápis požadován. Ochranná známka č. 297634 byla do rejstříku zapsána mimo jiné i pro třídu výrobků a služeb 25. Vzhledem k tomu, že se jedná o oděvy a obuv, náleží do okruhu spotřebitelů široká veřejnost (nikoli pouze nějaké marginální sociální skupiny či subkultury), neboť oděvy a obuv jsou považovány za spotřební zboží s vysokou frekvencí obratu.

Žalobce též vytkl Úřadu, že zcela nelogicky a neopodstatněně dovozoval, že jak původnímu vlastníku, tak i současnému žalobci nebyl neznámý význam zkratky A.C.A.B. jakožto „All Cops Are Bastards“. Tento závěr Úřad dovozoval na základě internetových stránek, ze kterých má údajně vyplývat zaměření obou těchto subjektů na prodej výrobků určených dané specifické skupině spotřebitelů. Úřad tím však překročil zákonem stanovené meze správního uvážení a zneužil svou pravomoc, protože posouzení ochranné známky z hlediska § 4 písm. f) ZOZ je třeba aplikovat výlučně na samotné označení a jeho znázornění. Je nepřípustné, aby se Úřad při rozhodování o ochranné známce jakkoliv zabýval činností či podnikatelskou aktivitou vlastníka ochranné známky; tyto okolnosti jsou pro posouzení ochranné známky irelevantní.

Žalovaný se též neřídil zrušovacím rozsudkem, v němž soud dovodil, že je třeba se zabývat otázkou, zda právě význam akronymu A.C.A.B. v českém překladu „všichni policajti jsou parchanti" je skutečně obecně znám průměrnému spotřebiteli, a že takový dopad ve veřejnosti může mít. Soud totiž učinil závěr, že lze sice vzít za doložené, že v určitých společenských vrstvách nebo subkulturách akronym A.C.A.B. může takový význam mít, nicméně to nevypovídá nic o tom, že by byl v tomto smyslu všeobecně srozumitelný všem spotřebitelům či široké veřejnosti. Žalovaný však odůvodnění zrušovacího rozsudku nereflektoval, neboť se otázce vnímání akronymu A.C.A.B. průměrným spotřebitelem v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval a opětovně se spokojil jen s tím, že označení (resp. slogan) A.C.A.B. je označením hanlivým, a proto odporujícím ustanovení § 4 písm. f) ZOZ. Prohlásit ochrannou známku za neplatnou z důvodu uvedeného v § 4 písm. f) ZOZ je však možné pouze v případě, že by se dotýkala morálních hodnot, zásad či smýšlení poměrně širokého okruhu spotřebitelské veřejnosti. To však z podkladů, které Úřad ve věci shromáždil, nevyplývá.

Žalovaný v napadeném rozhodnutí na str. 22 uvádí, že ze zrušovacího rozsudku vyplývá, že v prostředí násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) zkratka A.C.A.B. značí větu „All Cops Are Bastards", která v překladu do českého jazyka znamená „Všichni policajti jsou bastardi". Tato úvaha žalovaného je však nesprávná. Soud totiž v předmětném rozsudku uvedl následující: „Lze se ztotožnit se závěrem, že při určitém výkladu tento akronym (myšleno A.C.A.B.) může znamenat cosi nepříliš lichotivého na adresu policie...“ Žalovaný tedy dovozuje z rozsudku závěry, které v něm nejsou vůbec uvedeny. Především nesprávně dovozuje, že akronym A.C.A.B. v některých skupinách (skinheads, hooligans) vždy značí větu „All Cops Are Bastards", bez ohledu na to, zda se jedná o české či zahraniční členy těchto skupin. Soud přitom uvedl, že pouze „při určitém výkladu může daný akronym znamenat cosi nepříliš lichotivého... “, jinými slovy ze zrušovacího rozsudku vyplývá, že i někteří členové skupin skinheads a hooligans nevnímají akronym A.C.A.B. jako zkratku pro „All Cops Are Bastards“. Taktéž nelze opominout, že žalovaný bez jakéhokoliv opodstatněného důvodu ze zrušovacího rozsudku dovozuje, že skupiny skinheads či hooligans jsou vždy násilně orientované. Ani tato skutečnost přitom z rozsudku nevyplývá.

Žalovaný na základě shromážděných důkazních materiálů v napadeném rozhodnutí na str. 23 konstatoval, že nezanedbatelná část veřejnosti již v době před zápisem ochranné známky vnímala předmětnou zkratku ve smyslu „All Cops Are Bastards“. Toto tvrzení žalovaného je však dle mínění žalobce nepřezkoumatelné, a to hned z několika důvodů. Závěr žalovaného je založen na důkazech, jež jsou v drtivé většině datované po 25.7.2007, tj. po dni, kdy byla podána přihláška ochranné známky č. 297634. Žalovaný předložil celkem 9 listinných důkazů (z celkem jedenácti), které jsou datovány po dni 25.7.2007 a které mají údajně prokazovat, že široká veřejnost vnímala označení A.C.A.B. výše uvedeným způsobem již před podáním přihlášky ochranné známky. Žalobce souhlasí s tím, že důkazy je třeba vždy hodnotit samostatně a zároveň v jejich vzájemné souvislosti, a proto není nutné, aby každý jednotlivý důkaz vznikl před 25.7.2007, musí však jednoznačně obsahově vypovídat o době před podáním přihlášky. Důkazy vzniklé po dni 25.7.2007 tak logicky mají mít z důkazního hlediska pouze podpůrnou funkci. Žalovaný však i na těchto důkazech staví těžiště svého dokazovaní, což je ve výsledku v rozporu se zásadou materiální pravdy, podle které má správní orgán postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Za situace, kdy jsou v řízení předloženy pouze dva důkazy, které jsou datovány před rozhodným dnem, je zřejmé, že žalovaný neunáší důkazní břemeno na podporu svých tvrzení, neboť z těchto podkladů činí závěry, které z důkazů nevyplývají, a jedná tak v rozporu se zásadou materiální pravdy zakotvenou v § 3 správního řádu.

Závěr žalovaného, že z předložených důkazů vyplývá, že nezanedbatelná část veřejnosti vnímala předmětnou zkratku ve smyslu „All Cops Are Bastards", je nepřezkoumatelný také proto, že z ničeho nevyplývá, co je podle žalovaného „nezanedbatelnou částí veřejnosti". Úřad vnímání dané zkratky vztahuje na subkultury typu skinheads a hooligans, ale z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč je třeba zrovna tyto dvě marginální skupiny společnosti považovat za nezanedbatelnou část veřejnosti.

S ohledem na výše uvedené je dle žalobce patrné, že závěr žalovaného je nesprávný, neboť se nelze ztotožnit s tvrzením, že umisťováním označení A.C.A.B. na výrobky a služby vzniká na straně veřejnosti dojem, že takto dochází k propagaci násilí či rasové nesnášenlivosti či hnutí skinheads. Nic takového totiž z posuzovaných podkladů nevyplývá. Úřad se tak pouze uchýlil k vlastním politicko-historickým disputacím, které nejsou založeny na reálném základě a vytváří svůj vlastní domnělý katastrofický scénář o propagaci rasové nesnášenlivosti či samotného násilí ve společnosti, který má údajně vzniknout registrací ochranné známky. Tento postup nelze hodnotit jinak než jako svévolné překročení mezí správního uvážení. Ochranná známka č. 297634 se totiž nijak nedotýká morálních hodnot jakéhokoliv okruhu spotřebitelské společnosti, jak se snaží žalovaný předestřít. Z hlediska mravních principů (bez ohledu na to, o jakou společnost či subkulturu se jedná) je tato ochranná známka prosta jakýchkoliv morálních kritérií, jinými slovy není morální, ale ani amorální.

Žalobce dále vytkl žalovanému nesprávný výklad ustanovení § 4 písm. f) ZOZ. Nesouhlasí totiž s argumentací žalovaného, že je bezpředmětné, jak širokého okruhu veřejnosti se rozpor s dobrými mravy či veřejným pořádkem týká. Z této své premisy žalovaný dovozuje, že jakákoliv ochranná známka je v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem i v případě, že údajný hanlivý výraz označení nezná široká spotřebitelská veřejnost. Dle žalobce se ze strany žalovaného jedná o exces, který je v rozporu principem legality. Zákon sice neobsahuje přesnou definici šíře okruhu veřejnosti pro naplnění rozporu dle ustanovení § 4 písm. f) ZOZ, to ovšem neznamená, že by toto hledisko (velikost části veřejnosti, která údajně vnímá znění ochranné známky hanlivě) bylo irelevantní. Žalobce konkrétně namítl, že Úřad pro určení rozpornosti s dobrými mravy nevzal v potaz hledisko vnímání relevantní veřejnosti ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám a opominul, že hodnocení případného rozporu dle § 4 písm. f) ZOZ musí být založeno na kritériu přiměřeného člověka s průměrnou mírou citlivosti a tolerance. Odmítnutí zápisu ochranné známky z důvodu rozporu s dobrými mravy tak nelze provést na základě vnímání té části veřejnosti, která je snadno pohoršitelná (viz rozsudek Tribunálu ve věci T-526/09, HNI Technologies Inc. vs. OHIM nebo rozhodnutí o zápisu R 0288/2012 - „CURVE 300“). Výklad rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy Úřadu je vzhledem k výše uvedenému nepřiměřeně extenzivní a je též v rozporu s dosavadní judikaturou.

Žalobce se dále v žalobě vymezil proti argumentaci uvedené na str. 26 napadeného rozhodnutí, v níž žalovaný rozvádí své myšlenky o tom, že akronym A.C.A.B. se dotýká morálních hodnot spotřebitelské veřejnosti jako celku. Žalovaný konkrétně uvedl následující: „Pokud totiž jakýkoli spotřebitel, tj. i ten, který nezná hanlivý význam předmětné zkratky, zakoupí výrobek opatřený ochrannou známkou č. 297634, tak jeho následným používáním (např. při nošení trička s nápisem „A. C.A.B“ či kouření cigaret, jejichž krabička je označena předmětnou ochrannou známkou) v podstatě (byť nevědomě) šíří negativní postoj výše uvedených hnutí či skupin k policejním složkám, který zkratka „A.C.A.B.“ vyjadřuje. Takový spotřebitel pak bude morálně dotčen či dokonce poškozen i tím, že příslušníci násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) se budou domnívat, že i on je stejného smýšlení jako tyto skupiny, neboť nosí (používá) výrobky označené ochrannou známkou č. 297634. V krajním případě může dojít i k situaci, že za příslušníka některé ze zmíněných skupin může být takový spotřebitel považován i policií.“ Žalobce považuje tuto argumentaci za zcela nepřijatelnou, neboť nereflektuje výše uvedenou judikaturu týkající se výkladu rozporu označení s dobrými mravy. Zároveň má za to, že se jedná o zjevně nepodloženou spekulaci, kterou žalovaný staví na nepravdivém předpokladu, že všechny skupiny skinheads a hooligans jsou násilně orientované. Úřad zkratku A.C.A.B. vykládá pouze v jediném z mnoha významů, které může tento akronym mít, a to pouze v takovém, který je možné vykládat negativně, přičemž záměrně opomíjí další významy, pod kterými vešla tato zkratka ve známost, např. „All Colors Are Beautiful", „Always Carry A Bible", „Air Cavalry Attack Brigade" atd. Tento záměrně selektivní výklad ignorující ostatní relevantní okolnosti zkratky A.C.A.B. je v rozporu se zásadou materiální pravdy, kterou se musí Úřad řídit. Úřad též činí ničím nepodložený závěr, že pouze skupiny skinheads a hooligans užívají zkratku A.C.A.B., přičemž toto užití má být dle Úřadu vždy ve významu „All Cops Are Bastards“. Úřad dále naznačuje, že pokud je nějaká osoba považována policií za člena skinheads, má dojít ze strany policie vůči této osobě k jakémusi nespecifikovanému postihu či sankci. Takový postup by však byl v rozporu s právem na svobodu projevu, který je zakotven v Listině základních práv a svobod. Závěr Úřadu tak svědčí o jeho nepochopení hnutí skinheads jako celku, neboť Úřad pomyslně vkládá rovnítko mezi pojem „skinheads" a „ultrapravicoví skinheads" a tyto dva pojmy nerozlišuje.

Námitkami uplatněnými v další části žaloby (str. 8 – 15) žalobce brojil proti jednotlivým důkazům, z nichž žalovaný vycházel při vydání napadeného rozhodnutí. Obsah těchto námitek je zřejmý z jejich vypořádání soudem, které je uvedeno níže.

Závěrem žalobce shrnul, že důkazy shromážděné žalovaným při jejich jednotlivém posouzení, ale i ve vzájemných souvislostech neprokazují, že by široká veřejnost vnímala označení A.C.A.B. v hanlivém významu „Všichni policajti jsou parchanti", a už vůbec ne, že by takto vnímala dané označení v době před podáním přihlášky ochranné známky. Důkazy shromážděné žalovaným jsou nedostatečné, často zavádějící či zcela bezpředmětné. Žalobce přitom na podporu své argumentace předložil mnoho důkazů, které prokazují, že výraz A.C.A.B. má rozličný význam, a že jej proto nelze vnímat v hanlivém významu, resp. neprokazují, že jej pouze v tomto hanlivém významu vnímá spotřebitelská veřejnost. Konkrétně se jednalo o výtisk z internetové stránky magazin.e15.cz, výtisk z internetové stránky wikipedia.org – hooligans, výtisk z internetové stránky abbreviationfinder.org, výtisk z internetové stránky youtube.com - All Colors Are Beautiful Song a kopie loga fanoušků fotbalu proti diskriminaci. K těmto podkladům se však předseda Úřadu vůbec nevyjadřoval.

Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že jednotlivé žalobní body byly již žalobcem dříve uplatněny v jeho vyjádření ze dne 3.4.2018, kterým reagoval na sdělení k řízení o prohlášení jeho známky za neplatnou, a dále v odůvodnění rozkladu, a byly již vypořádány v rozhodnutích správních orgánů obou stupňů.

Výluka ze zápisu označení, které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, je podle žalovaného výlukou obecně respektovanou, která umožňuje odmítnout zápis i takových známek, které jsou členské státy povinny zapisovat ve smyslu Pařížské unijní úmluvy; je obsažena rovněž v čl. 4 písm. f) směrnice 2015/2436/EU a v čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení 2017/1001 ohledně ochranné známky EU. Úřad obecně zaujímá k výkladu této výluky ze zápisné způsobilosti označení do rejstříku ochranných známek postoj, že prvotním účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit, aby ochranné známky obsahovaly slovní spojení, vyobrazení, případně prostorová znázornění, která by mohla veřejnost obecně řečeno pohoršovat. Právě pro neurčitost pojmu dobré mravy bylo na správním orgánu, aby určitý význam nalezl a aplikoval.

Smyslem výluky rozpornosti označení s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy je zabránit zápisu takových označení, která by mohla narušovat či poškozovat vnímání společenských hodnot a vést ke všeobecné vulgarizaci společnosti. Jakkoli nelze vyloučit, že žalobce (resp. jeho právní předchůdce) obecně vnímaný obsah akronymu neznali (koneckonců i Úřad danou známku zapsal), popřípadě nevnímali jako jsoucí v rozporu s dobrými mravy, v konkrétním případě bylo shledáno, že zkratka A.C.A.B. je vnímána jako hanlivé tvrzení o určité profesi, které je samo o sobě urážlivé a v důsledku toho je v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy se netýká určité subkultury (v daném případě je možné mít za to, že příslušníci subkultur typu skinheads a hooligans heslo jako hanlivé ani nevnímají), ale Úřad posuzuje, jak bude vnímat veřejnost obsah hesla, jakmile se s ním setká i na běžných výrobcích. Hodnocení mravních hodnot vyznávaných příslušníky subkultur Úřadu nepřísluší. Stejně tak se Úřad nehodlá vyjadřovat ke snaze nahradit slova hesla skrývající se za akronymem A.C.A.B. slovy s jiným obsahem. Koneckonců odkaz na jiné řízení uvedený obiter dictum ve zrušovacím rozsudku poukazuje na řízení o přihlášce ochranné známky č. 15 831 191 ve znění A.C.A.B. před EUIPO, kdy tento orgán neměl pochyby, že se akronym netýká krásné barvy, nošení bible a podobně, neboť EUIPO tuto přihlášku zamítl na základě stejných důvodů, jako to učinil v nyní projednávané věci i žalovaný.

Žalobce má za to, že důkazy prokazující nemravnost obsahu akronymu musí být datovány před datem přednosti napadené ochranné známky. Naznačuje tím, že pojem dobré mravy se časem plynoucím po zápisu ochranné známky vyvíjel, a že čas zhojil původní nemravnost označení. Žalovaný k tomu podotkl, že prostým uplynutím času se z nemravného označení nestane označení, které je v souladu s dobrými mravy. V této souvislosti poukázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 4. 1993 sp. zn. 15 Co 137/93, podle něhož „(d)obré mravy společnosti je nutno chápat jako souhrn určitých etických a kulturních norem společnosti, z nichž některé jsou trvalou a neměnnou součástí lidské společnosti, jiné spolu se společností podléhají vývoji."

Námitku rozsahu spotřebitelské veřejnosti, která je dotčena nemravným označením, označil žalovaný za účelové tvrzení. Jednak nikde není psáno, že hodnotícím kritériem je veřejnost, která obsah akronymu znala k datu podání přihlášky, a že nyní již jakýkoli spotřebitel nebude moci být dotčen tím, že se dodatečně dozví, jaká hnutí na svém oblečení propaguje. Otázku dobrých mravů nelze posuzovat na reálném statisticky doloženém základu, ale na určitém vnímání mravních hodnot; pro rozhodující správní orgán je podstatná skutečnost, jestli dané označení má parametry k tomu, aby požívalo ochrany ze strany státu a jeho orgánů.

K tvrzení žalobce, že internetové stránky nemohou být důkazem o obsahu akronymu A.C.A.B., žalovaný podotkl, že stejně jako Úřad má přístup k internetovým stránkám i spotřebitelská veřejnost, která bude chtít zjistit, jaký význam ona čtyři písmena mají, popřípadě jaký obsah je zkratce přisuzován. V daném případě je totiž rozhodné, jak bude veřejnost vnímat nikoli to, že někdo nosí oblečení s touto zkratkou (to je ostatně na uvážení každého, kdo si takový oděv pořídí), ale to, že je danému označení poskytnuta žalovaným ochrana. Úkolem Úřadu jako veřejnoprávní instituce je bránit deformaci vnímání společenských hodnot.

Žalovaný závěrem konstatoval, že napadené rozhodnutí vychází z řádně zjištěného skutkového stavu, je správně, logicky a podrobně odůvodněno a bylo vydáno v souladu s příslušnými ustanoveními ZOZ a správního řádu.

Při rozhodování soud vycházel zejména z této právní úpravy:

Podle § 4 písm. f) ZOZ do rejstříku se nezapíše označení, které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy.

Podle § 32 odst. 1 ZOZ (ve znění účinném do 31.12.2018) Úřad v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 nebo § 6.

Podle § 32 odst. 4 ZOZ na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána.

Podle § 51 odst. 1 správního řádu k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek.

Poté, co soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V žádném případě není možné přisvědčit argumentaci žalobce, že žalovaný v napadeném rozhodnutí fakticky neposuzoval zápisuschopnost označení A.C.A.B. jako ochranné známky, a že namísto toho mimo rámec svých zákonných pravomocí rozvíjel vlastní politologicko-historické úvahy o heslu „All Cops Are Bastards", potažmo o stavu extrémismu v České republice. Úvahy a závěry žalovaného obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí se zcela nepochybně týkají posouzení rozporu označení A.C.A.B. s veřejným pořádkem a dobrými mravy ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ, a tedy posouzení zápisné způsobilosti ochranné známky č. 297634, která je tímto označením tvořena. Je logické, že součástí tohoto posouzení jsou též úvahy o heslu „All Cops Are Bastards", neboť označení A.C.A.B je akronymem tohoto hesla.

Neopodstatněná je námitka žalobce, že slovní označení A.C.A.B. je označením arbitrárním, náhodným a fantazijním, a že tato ochranná známka nemá žádný skutečný význam. Z důkazů provedených žalovaným nade vší pochybnost plyne, že označení A.C.A.B. není fantazijním slovním prvkem bez reálného významu, ale označením prokazatelně užívaným jako akronym hesla „All Cops Are Bastards", a má tak konkrétní význam odpovídající významu tohoto hesla. Takové označení je – a i v tom se soud shoduje se žalovaným – v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, a nemůže proto požívat známkoprávní ochrany.

Pro rozhodnutí ve věci samé není podstatné, že velká písmena A C A B fakticky představují také zkratku názvu konkrétních zahraničních organizací či společností (jak žalobce doložil Úřadu, v anglickém slovníku akronymů, iniciál a zkratek jsou pod označením „ACAB“ uvedeny výrazy „Air Cavalry Attack Brigade“, „Allied Central Air Bureau či „Association Cannadienne des Arbitres de badminton“), popřípadě je jim těmi, kteří znají heslo „All Cops Are Bastards", zástupně přisuzován jiný význam, a to zejména při kontaktu s policií („Acht Cola, Acht Bier“, „All Colours Are Beautiful“ aj.). Z důkazů provedených Úřadem vyplývá, že povědomí o významu akronymu A.C.A.B ve smyslu zkratky pro heslo „All Cops Are Bastards" je přičitatelné nezanedbatelné části spotřebitelské veřejnosti. Zmíněné heslo a jeho akronym pochopitelně znají nejen příslušníci ultrapravicové subkultury, jako jsou skinheads či hooligans, ale též příslušníci policejních složek státu, kteří s nimi přicházejí do kontaktu, či pořadatelé fotbalových utkání. Ti všichni jsou součástí spotřebitelské veřejnosti ve vztahu k výrobkům a službám, pro které byla ochranná známka č. 297634 přihlášena a zapsána do rejstříku, mezi něž patří i žalobcem zdůrazňovaná obuv a oděvy coby spotřební zboží s vysokou frekvencí obratu.

Prvostupňové rozhodnutí o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou a ani napadené rozhodnutí není zbudováno na závěru, že význam akronymu A.C.A.B. jakožto zkratky pro heslo „All Cops Are Bastards“ byl znám původnímu vlastníku i žalobci, resp. tento závěr není pro posouzení zápisné způsobilosti ochranné známky č. 297634 podstatný. Ačkoliv lze oběma subjektům tuto znalost s ohledem na jimi prodávaný sortiment zboží a klientelu, která takové zboží kupuje, s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící téměř s jistotou očekávat, nebyla tato okolnost důvodem prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou. Jak již bylo konstatováno shora, tímto důvodem byl Úřadem zjištěný rozpor označení A.C.A.B. s veřejným pořádkem a dobrými mravy, který je absolutní překážkou zápisné způsobilosti takového označení ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ.

Žalobci nelze přisvědčit v tom, že se žalovaný při vydání napadeného rozhodnutí neřídil zrušovacím rozsudkem. Nejen Úřad v prvostupňovém rozhodnutí, ale i předseda Úřadu v napadeném rozhodnutí se důkladně zabýval otázkou, zda a nakolik je význam akronymu A.C.A.B. jako zkratky pro heslo „All Cops Are Bastards“ známý spotřebitelské veřejnosti, a závěry, k nimž v tomto směru dospěl, dostatečně určitým a srozumitelným, a tedy i soudně přezkoumatelným způsobem zdůvodnil. Tvrzení žalobce, že žalovaný se opětovně spokojil jen s tím, že označení A.C.A.B. je označením hanlivým, a proto odporujícím ustanovení § 4 písm. f) ZOZ, se tudíž nezakládá na pravdě.

Heslo „All Cops Are Bastards“ (v překladu „všichni policajti jsou parchanti“) se nepochybně dotýká morálních hodnot, zásad a smýšlení široké spotřebitelské veřejnosti, pro kterou jsou určeny výrobky a služby, pro které byla ochranná známka č. 297634 přihlášena a zapsána do rejstříku. Protože obuv a oděvy jsou věci běžné spotřeby, nemá ve vztahu k nim smysl zabývat se vymezením průměrného spotřebitele, neboť takové věci si kupuje (a průměrným spotřebitelem tak je) téměř každý dospělý člověk.

Většinová populace v České republice s průměrnou mírou citlivosti a tolerance zajisté nemá k policistům a policii obecně negativní vztah, a nemá proto zapotřebí, ba naopak považuje za nepatřičné, odsouzeníhodné a nemorální policistům nadávat či je jakkoliv urážet, protože policii právem vnímá jako nezbytnou a potřebnou složku státní moci určenou k ochraně zdraví, majetku, bezpečnosti a veřejného pořádku. Žalobce ničím neprokázal opak (v žalobě ostatně argumentuje tím, že počet ultrapravicových extrémistů, kteří k policii pochopitelně mají odlišný vztah, setrvale klesá). K tomu je třeba podotknout, že rozpor akronymu A.C.A.B. s veřejným pořádkem a dobrými mravy vskutku nelze posuzovat z toho pohledu, zda tento akronym považují za rozporný s uvedenými kritérii členové hnutí skinheads, hooligans, či jiné osoby, které si kupují obuv, oděv či jiné předměty nesoucí toto označení s vědomím významu tohoto akronymu, ale z toho pohledu, jaké morální hodnoty vyznává a v čem shledává narušení veřejného pořádku většina (spotřebitelské) veřejnosti.

Soud zároveň souhlasí se žalovaným, že vyloučení zápisné způsobilosti konkrétního označení pro jeho rozpor s veřejným pořádkem či dobrými mravy ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ není podmíněno tím, že znalost „závadného“ významu takového označení nelze přičítat celé spotřebitelské veřejnosti. Zcela postačí, pokud takto dané označení vnímá její nezanedbatelná část. Žalovaný v napadeném rozhodnutí v této souvislosti odkázal na následující závěr Úřadu vyjádřený v prvostupňovém rozhodnutí, který i soud považuje za logický a správný: „Ač lze připustit, že ne všem spotřebitelům bude známo, co zkratka tvořící předmětnou ochrannou známku může znamenat, resp. ji nemusí přisoudit významový obsah „All Cops Are Bastards“ („Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“), je v daném případě podstatná skutečnost, že takto ji bude vnímat nezanedbatelná část relevantní spotřebitelské veřejnosti, kterou budou tvořit zejména příznivci extrémních hnutí či odpůrci respektu vůči policii či právě samotní členové bezpečnostních složek a jejich blízcí či pořadatelé sportovních a dalších akcí.“

Pokud by určité označení vnímala jako hanlivé a amorální početně zcela zanedbatelná skupina populace, jejíž členové vykazují vysokou míru citlivosti a nedostatek tolerance, nebyla by aplikace ustanovení § 4 písm. f) ZOZ na místě. V nyní projednávané věci tomu tak ale nebylo. Příslušníci policie sami o sobě tvoří natolik početnou skupinu, že ji jistě nelze označit za zanedbatelnou; přitom jim rozhodně nelze přičítat přecitlivělost a intoleranci, či je považovat za snadno pohoršitelné.

Vzhledem k výše uvedenému soud nevešel na námitku, v níž žalobce vytkl žalovanému, že nesprávně vyložil ustanovení § 4 písm. f) ZOZ, protože považoval hledisko velikosti části veřejnosti, která vnímá znění ochranné známky hanlivě, za irelevantní pro rozhodnutí ve věci samé.

Ze souvětí „Lze se ztotožnit se závěrem, že při určitém výkladu tento akronym (myšleno A.C.A.B.) může znamenat cosi nepříliš lichotivého na adresu policie...“, které je obsaženo ve zrušovacím rozsudku, přímo nevyplývá, že zmíněný akronym je vnímán jako zkratka pro větu „All Cops Are Bastards" právě v prostředí násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans), neboť soud v citovaném souvětí vůbec neuvedl, komu takový výklad daného akronymu přisuzuje. Skutečnost, že takto uvedený akronym chápou právě příslušníci násilně orientovaných skupin skinheads či hooligans, však jednoznačně plyne z jednotlivých důkazů, z nichž žalovaný čerpal svá skutková zjištění, a koneckonců ji nijak nezpochybňuje ani sám žalobce. Ten zase z citované věty zrušovacího rozsudku v žalobě mylně dovozuje, že dle názoru soudu někteří členové skupin skinheads a hooligans nevnímají akronym A.C.A.B. jako zkratku pro „All Cops Are Bastards“, což ovšem také není pravda, neboť nic takového soud neuvedl, a to ani nepřímo. Konstatování soudu o možnosti vnímání daného akronymu jako „čehosi nepříliš lichotivého na adresu policie.“ zůstalo v krajně obecné rovině a není vůbec spojeno s uvedenými skupinami, tím méně omezeno jen na některé jejich členy.

Žalobce neprávem vytýká žalovanému, že v napadeném rozhodnutí ze zrušovacího rozsudku dovozuje, že skupiny skinheads či hooligans jsou vždy násilně orientované. Otázka, zda všechny skupiny skinheads či hooligans jsou násilného charakteru, neměla pro rozhodnutí v nyní projednávané věci význam, a žalovaný se jí proto v napadeném rozhodnutí ani nezabýval. Jak v tomto směru přiléhavě konstatoval ve vyjádření k žalobě, v řízení nebyly posuzovány jednotlivé odnože a skupiny daných hnutí, ale označení (A.C.A.B.), které obsahuje hanlivé označení určité skupiny státních či obecních představitelů veřejné moci.

Klíčový závěr žalovaného, že nezanedbatelná část veřejnosti již v době před zápisem ochranné známky č. 297634 vnímala zkratku A.C.A.B. ve smyslu „All Cops Are Bastards“, je v napadeném rozhodnutí náležitě odůvodněn s poukazem na zjištění, která správní orgán čerpal z provedených důkazů (označených čísly 1 – 11), a soud na něm na rozdíl od žalobce neshledává nic nepřezkoumatelného. Napadené rozhodnutí není v tomto směru nesrozumitelné, ani netrpí nedostatkem důvodů, a tudíž není nepřezkoumatelné ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Žalobce se proti důvodům, na nichž je tento závěr zbudován, v žalobě obšírně vymezuje, což mj. svědčí o tom, že si je těchto důvodů vědom a že ani pro něj nejsou nesrozumitelné.

To, že důkazy, ze kterých žalovaný při rozhodování vycházel, jsou většinou datovány až po dni, kdy byla podána přihláška ochranné známky č. 297634, nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nezpůsobuje (a ani způsobovat nemůže). Samotné datum pořízení důkazu není rozhodující; podstatné je, k jaké době se obsah důkazu vztahuje, tj. o jaké době vypovídá. To platí zvláště v případě listinných důkazů, u nichž se datum jejich pořízení (vzniku) může podstatně lišit od doby, o které obsah listiny vypovídá. Pouhá skutečnost, že určitý důkaz vznikl až po dni 25.7.2007, tedy automaticky neznamená, že se takový důkaz nevztahuje k době předcházející uvedenému datu. Přesvědčení žalobce, že takové důkazy musí mít nutně z důkazního hlediska pouze podpůrnou funkci, a že žalovaný porušil zásadu materiální pravdy, staví-li na těchto důkazech těžiště svého dokazovaní, je tedy nutno odmítnout jako mylné.

Soud na tomto místě považuje za potřebné zdůraznit, že rozhodným okamžikem není datum podání přihlášky ochranné známky č. 297634, na kterém bazíruje žalobce, ale datum jejího zápisu do rejstříku (5.5.2008). To jednoznačně plyne z ustanovení § 32 odst. 1 ZOZ (ve znění účinném do 31.12.2018), podle kterého Úřad v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 nebo § 6. Rozpor ochranné známky č. 297634 s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy je tak nutno zkoumat k okamžiku jejího zápisu do rejstříku, neboť byla-li tato ochranná známka v daný okamžik v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, neměla být podle § 4 písm. f) ZOZ do rejstříku vůbec zapsána.

Závěr žalovaného, že nezanedbatelná část veřejnosti vnímala předmětnou zkratku ve smyslu „All Cops Are Bastards", považuje žalobce za nepřezkoumatelný také proto, že z ničeho nevyplývá, co je dle žalovaného „nezanedbatelnou částí veřejnosti". Žalobce k tomu dodal, že žalovaný vnímání dané zkratky vztahuje (pouze) na subkultury typu skinheads a hooligans, ale z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč je třeba zrovna tyto dvě marginální skupiny společnosti považovat za nezanedbatelnou část veřejnosti. Jak již bylo soudem uvedeno shora, žalovaný za „nezanedbatelnou část veřejnosti", která si byla vědoma pravého významu akronymu A.C.A.B., neoznačil toliko subkultury typu skinheads a hooligans, ale (s odkazem na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí) také členy bezpečnostních složek či pořadatele sportovních a dalších akcí. Ti z povahy své profese často přicházejí do kontaktu s příznivci extrémních hnutí, kteří tento akronym užívají, a jeho význam je jim proto znám.

Žalovaný nijak nepochybil ani v závěru, že umisťování označení A.C.A.B. na výrobky (jako jsou například oděvy či obuv), či přesněji užívání výrobků nesoucích toto označení na veřejnosti je způsobilé vyvolat v té části veřejnosti, které je znám význam akronymu A.C.A.B. ve smyslu zkratky pro heslo „All Cops Are Bastards" a která se s tímto heslem neztotožňuje, oprávněný dojem, že tímto způsobem jsou veřejně propagovány ideje hnutí či subkultur, které tento akronym s oblibou užívají, založené na násilí či rasové nesnášenlivosti. Viditelné nošení oděvu či obuvi, popř. užívání jiných výrobků s takovým označením totiž nelze vnímat jinak než jako snahu dát ostatním najevo, že se ztotožňuji s heslem, které se za daným akronymem skrývá, a je třeba jej chápat buď jako veřejné přihlášení se k členům nebo příznivcům hnutí užívajících tento akronym, nebo přinejmenším jako vyjádření určitého obdivu nebo sympatií k nim. Pokud by daná osoba tento záměr neměla, s největší pravděpodobností by neměla důvod užívat na veřejnosti výrobky nesoucí toto označení. Je sice nutno připustit možnost, že existují jedinci, kteří si pořídí a nosí tričko, mikinu či bundu s dominantním nápisem „A.C.A.B.“, aniž by se zajímali o to, co tato zkratka znamená, takových jedinců však bude poskrovnu. V jejich případě pak dochází užíváním výrobků s označením A.C.A.B. k nevědomé propagaci idejí hnutí či subkultur, které tento akronym užívají v jeho významu „All Cops Are Bastards"; členové těchto hnutí (a také policisté) pak logicky mohou takového jedince mylně považovat za člena či sympatizanta těchto hnutí. Tyto závěry žalovaného jsou dle náhledu soudu v souladu s principy logického uvažování; v žádném případě se nejedná o „po