1 Afs 103/2010 — Nejvyšší správní soud

15 Af 18/2019- 42 - text 12 15 Af 18/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyní Mgr. Věry Jachurové a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: insglück Gesellschaft für Markeninszenierung mbH se sídlem Bülowstrasse 66, 107 83 Berlín, Spolková republika Německo zastoupený daňovým poradcem JUDr. Ing. Martinem Kopeckým se sídlem Ježkova 639, Zeleneč proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14.3.2019 č.j. 10420/19/5300-21441-708995 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce, osoba povinná k dani se sídlem ve Spolkové republice Německo, požádal dne 5.10.2016 o vrácení daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) dle § 82a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), jež představovala daň na vstupu, kterou zaplatil při nákupu dílčích služeb za účelem dodání komplexní služby společnosti ŠKODA AUTO a.s., za období od 1.1.2016 do 30.9.2016 ve výši 3 645 501,78 Kč. Toto souhrnné plnění spočívalo v přípravě a organizaci marketingové akce s názvem Annual Dealer Conference 2016 pořádané společností ŠKODA AUTO a.s. Rozhodnutím Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 30.5.2017 č.j. 4560192/17/2001-53524-109555 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) byla žalobcova žádost o vrácení daně zamítnuta, neboť dle správce daně představovalo předmětné komplexní plnění cestovní službu ve smyslu § 89 odst. 1 zákona o DPH, na kterou se uplatní zvláštní režim DPH, a žalobce proto nemá podle § 89 odst. 8 zákona o DPH nárok na odpočet ani na vrácení DPH. 2. O odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí rozhodl správce daně autoremedurou ve smyslu § 113 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) rozhodnutím ze dne 26.1.2018 č.j. 8613689/17/2001-53524-109555 (dále jen „rozhodnutí o prvním odvolání“), a to tak, že částečně vyhověl žádosti o vrácení daně ve výši 12 505 Kč ve vztahu k ubytovacím službám v Hotelu DUO, neboť bylo zjištěno, že tyto služby byly poskytnuty zaměstnancům žalobce, kteří se podíleli na organizaci konference, a nejednalo se proto o poskytování cestovních služeb. Proti rozhodnutí o prvním odvolání podal žalobce odvolání, o němž rozhodl napadeným rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný tak, že žalobci přiznal nárok na vrácení daně ve výši 19 024 Kč, přičemž tato změna představovala nápravu původně chybného výpočtu daně za ubytování zaměstnanců žalobce v Hotelu DUO. Ve zbytku požadovaného nároku (tj. v částce 3 613 247,42 Kč) žalovaný napadeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí o prvním odvolání. 3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobce, daňový subjekt registrovaný jako plátce ve Spolkové republice Německo, byl na základě smlouvy se společností ŠKODA AUTO a.s., hlavním organizátorem marketingové akce Annual Dealer Conference 2016, kongresu, který každoročně pořádá společnost ŠKODA AUTO a.s., s cílem seznámit obchodníky a ostatní pozvané hosty, zejména novináře, s novými produkty značky ŠKODA a podpořit prodej vozů, příslušenství a náhradních dílů této značky. Žalobce zajišťoval přípravu a organizaci celé akce, přičemž v souvislosti s poskytováním této komplexní služby uzavřel řadu dílčích smluv s jednotlivými dodavateli se sídlem v České republice na plnění, která nezajišťoval vlastními silami (např. pronájem vozidel, zajištění řidičů, pronájem prostor, cateringové služby). Tito dodavatelé fakturovali žalobci svá plnění, která byla zatížena českou DPH. Veškeré fakturované služby následně žalobce přefakturoval odběrateli, společnosti ŠKODA AUTO a.s. Žalobce na základě těchto skutečností požádal dne 5.10.2016 o vrácení DPH dle § 82a zákona o DPH za období od 1.1.2016 do 30.9.2016 ve výši 3 645 501,78 Kč, jež představovala daň na vstupu, kterou zaplatil při nákupu zmíněných doplňkových služeb souvisejících s pořádanou marketingovou akcí. Správce daně vyzval žalobce k odstranění pochybností o nároku na vrácení DPH prostřednictvím doložení daňových dokladů k příslušným řádkům žádosti a k objasnění a prokázání toho, že přijatá zdanitelná plnění byla použita pro uskutečňování ekonomické činnosti žalobce. Na tuto výzvu reagoval žalobce předložením daňových dokladů k jednotlivým nakoupeným službám a uvedl, že se jednalo o organizační služby související s konferencí Annual Dealer Conference 2016, které následně společnosti ŠKODA AUTO a.s., přefakturoval. Správce daně prvostupňovým rozhodnutím zamítl žádost o vrácení daně v plném rozsahu a v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že plnění poskytnuté žalobcem společnosti ŠKODA AUTO a.s., mělo charakter kombinace služeb cestovního ruchu ve smyslu zvláštního režimu podle § 89 odst. 1 zákona o DPH, a žalobce proto nemá nárok na odpočet (resp. vrácení) daně. Žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí podal odvolání, přičemž nadále nenárokoval částku 13 230 Kč, která představovala daň z finanční kompenzace za přerušení stavebních prací, což není plnění, které by bylo předmětem daně ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o DPH. O odvolání žalobce rozhodl správce daně rozhodnutím o prvním odvolání, jímž částečně vyhověl žádosti o vrácení daně ve výši 12 505 Kč ve vztahu k nákladům za ubytovací služby v Hotelu DUO, neboť zjistil, že tyto služby byly poskytnuty zaměstnancům žalobce, kteří se podíleli na organizaci konference. Ve zbytku požadované částky ve spojení s doloženými podklady správce daně setrval na závěru, že žadatel byl poskytovatelem cestovních služeb ve smyslu § 89 zákona o DPH. 4. Žalovaný napadeným rozhodnutím přiznal žalobci namísto 12 505 Kč částku ve výši 19 024 Kč, přičemž tato změna představovala nápravu původně chybného výpočtu daně z nákladů na ubytování zaměstnanců žalobce v Hotelu DUO, která byla nepřesně vypočtena v důsledku chybně zaslaného vyúčtování služeb dodavatelem Bohemia Properties a.s. (Hotelu DUO). Ve zbývající části bylo rozhodnutí o prvním odvolání ponecháno beze změny. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí ztotožnil s právním názorem správce daně, že služby, které žalobce poskytl společnosti ŠKODA AUTO a.s., v rámci pořádání akce Annual Dealer Conference 2016, ve svém souhrnu představovaly cestovní službu ve smyslu § 89 zákona o DPH, a žalobce proto s ohledem na § 89 odst. 8 zákona o DPH nemá nárok na vrácení daně. Své stanovisko žalovaný opřel zejména o zjištění, že žalobcem poskytnuté služby zahrnovaly vedle zajištění průběhu samotného kongresu i dopravu účastníků konference, pomocné služby na letišti, stravování (catering), průvodce či plavbu lodí. Uvedl, že není sporu o tom, že žalobce není cestovní kanceláří v běžném slova smyslu, nicméně v balíčku jím poskytnutých služeb tvořily služby fakticky představující cestovní služby významnou část. Z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen SDEU“) i Nejvyššího správního soudu dle žalovaného vyplývá, že pokud daňový subjekt uskutečňuje plnění srovnatelná s činností cestovní kanceláře či organizátora turistických zájezdů, lze na něj uplatnit zvláštní režim dle čl. 306 Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“), který je transponován do českého právního řádu právě ustanovením § 89 zákona o DPH. Důkazní prostředky doložené žalobcem v rámci odvolacího řízení nerozptýlily pochybnosti žalovaného ohledně poskytnutí cestovní služby. Ohledně dopravy, která je službou mající zásadní vliv na posouzení, zda se jednalo o cestovní službu, doložil žalobce dokumenty „Annual Dealer Conference 2016“ a „insglück scope of work“, ze kterých vyplývá, že žalobce v rámci organizace zajišťoval i přepravu účastníků akce. Žalobce sice v průběhu řízení změnil své tvrzení tak, že zajišťoval dopravu toliko svým zaměstnancům, což podle něj měly dokládat i jím předložené daňové doklady, tento rozpor ve svých tvrzeních však dále nikterak nevysvětlil, přičemž mezi uplatňovanými plněními byla i plnění společnosti H2 Events, s.r.o., která obsahovala zapůjčení vozů, spotřebu pohonných hmot, řidiče vozů, služby pomocníků na letišti a není zřejmé, zda tyto služby byly použity pro účastníky akce anebo pouze pro pracovníky žalobce. K odvolací námitce ohledně neposkytnutí služeb ubytování pro účastníky akce žalovaný uvedl, že ve vztahu k nákladům vyčísleným žalobcem na ubytování reprezentantů společnosti ŠKODA AUTO a.s., ve výši 33 705 Kč není zřejmé, součástí kterých nárokovaných plnění tyto náklady byly. Žalovaný uzavřel, že z doložených dokumentů vyplývá, že žalobce byl zodpovědný za celou akci, jejíž součástí byla mj. i doprava účastníku akce, poskytnutá služba tedy zahrnovala minimálně jednu službu cestovního ruchu (dopravu osob), proto byla celá služba spočívající v organizaci konference překlasifikována na jednu službu cestovního ruchu. 5. V žalo