7 As 100/2010 — Nejvyšší správní soud

16 Ad 1/2020- 35 - text 7 16 Ad 1/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: Ing. M. Š., narozený dne X. bytem X. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2019, č. j. X. takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalovaná“, případně „ČSSZ“) ze dne 19. 11. 2019 č. j. X. (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle ust. § 120 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 528/1991 Sb.“) změněno rozhodnutí ze dne 21. 10. 2019 č. j. X. (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) vydané Českou správou sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) tak, že se zastavuje výplata starobního důchodu od 22. 10. 2019. Původně bylo správním orgánem I. stupně rozhodnuto tak, že se výplata starobního důchodu zastavuje od 22. 11. 2019 podle § 56 odst. 1 písm. c), e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. II. Žalobní body 2. Žalobce namítal, že žalovaná váže termín zastavení výplaty dávky na dobu, za kterou již byla údajně dávka vyplacena, což odporuje zákonu a činí rozhodnutí nicotným. Dávka za předmětné období 22. 9. 2019 až 21. 10. 2019 byla vrácena na účet ČSSZ, tedy je na ni nutno hledět, jako by vyplacena nebyla. Bylo žádáno přerušení výplaty ode dne 23. 9. 2019, tedy nikoli zpětně před datem podání. Žalovaná uvedla, že žalobce podal žádost o zastavení výplaty starobního důchodu na Pražské správě sociálního zabezpečení, tj. na nepříslušném orgánu sociálního zabezpečení, za den vzdání se výplaty důchodu je tak nutné považovat den 23. 9. 2019, což je v rozporu s § 3, § 3a § 88 odst. 9 zákona č. 528/1991 Sb., i v rozporu s § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 3. Jak plyne z podání, učiněného dne 16. 9. 2019 na Pražské správě sociálního zabezpečení, žádal žalobce o přerušení výplaty důchodu ode dne 23. 9. 2019, žádost byla podána včas. Žádat o přerušení výplaty důchodu ode dne data podání zákon nevylučuje. Za období 22. 9. 2019 až 21. 10. 2019 již byla sice důchodová dávka vyplacena, ale zároveň vrácena na účet ČSSZ. Žalovaná datum podání zcela záměrně posouvá a zaměňuje za datum doručení žádosti na stůl vyřizujícího úředníka, navíc datum včasného podání nezákonně váže na výplatní termín důchodových dávek. Orgány sociálního zabezpečení, jsou i okresní správy sociálního zabezpečení, tedy Pražská správa sociálního zabezpečení. Organizační propojenost ČSSZ a jednotlivých okresních správ sociálního zabezpečení vyplývá právě ze zákona č. 582/1991 Sb., zejména § 3, § 3a. Žalovaná připouští, že datem podání v případě zaslání námitky prostřednictvím držitele poštovní licence je datum uvedené na razítku podací pošty, v případě podání na správě sociálního zabezpečení však trvá na datu, kdy námitka dorazí na stůl vyřizujícího úředníka, navíc tvrdí, že Pražská správa sociálního zabezpečení je orgán nepříslušný. Dle odůvodnění ČSSZ Pražská správa sociálního zabezpečení předala žádost na ČSSZ až k datu 23. 9. 2019. V případě interního předání písemností je datum dle názoru žalobce zcela neprůkazné a lze měnit dle potřeby, ovšem pokud skutečně došlo k fyzickému předání žádosti až k uvedenému datu, nutno toto považovat za nedůvodné zdržování a porušení § 6 odst. 1 správního řádu. Dle dikce zákona i v teoretickém případě podání k 23. 9. 2019 by žalobce žádal o přerušení výplaty důchodových dávek od data podání, nikoli před tímto datem. 4. Pro zpracování podání je tedy rozhodující datum podání, což není datum, kdy je písemnost doručena na stůl vyřizujícímu úředníkovi, ani den, kdy tento na vyřízení začne pracovat. Písemné podání lze dle zákona učinit elektronicky s ověřeným podpisem, prostřednictvím držitele poštovní licence, podatelny správního úřadu nebo sepsat s úřední osobou. Žalobce využil ke svému podání jednu ze zákonných forem. Předmětná žádost byla sepsána úřednicí Pražské správy sociálního zabezpečení na pracovišti Olšanská 54/3, což je pracoviště místně příslušné trvalému bydlišti žalobce, a zároveň jeden z orgánů sociálního zabezpečení. Datum sepsání žádosti o přerušení výplaty důchodu na pracovišti správy sociálního zabezpečení je tedy zároveň datem podání - § 37 odst. 5 správního řádu. Jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí o podané námitce, žádost byla sepsána dne 16. 9. 2019, tedy před datem 23. 9. 2019, ke kterému mělo být dle žádosti přerušeno vyplácení důchodových dávek. V pravomoci žalované je navíc požádat o vrácení neprávem vyplacených dávek, případně toto i exekučně vymáhat, tedy přerušení výplaty důchodových dávek nelze striktně vázat na tuto podmínku. Navíc dávky za období 22. 9. 2019 až 21. 10. 2019 a 22. 10. 2019 až 21. 11. 2019 byly vráceny zpět na účet ČSSZ, tedy je na ně nutno hledět, jako by nebyly vyplaceny. Dále reakce na námitku žalobce byla sepsána až 21. 10. 2019 a podána držiteli poštovní licence až 22. 10. 2019, tedy po lhůtě dané § 71 odst. 3 správního řádu. 5. V § 5 písm. a) bod 1 sice zákon č. 582/1991 Sb. stanovuje, že ČSSZ rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, ovšem dle komentáře je předmětem rozhodování výše dávek, ne otázka rozhodnutí o podané žádosti. V žádném případě pak ze znění neplyne, že k přijetí podání je Pražská správa sociálního zabezpečení nepříslušným orgánem. V době síťového propojení počítačů a vzhledem k organizační propojenosti ČSSZ a jednotlivých okresních správ sociálního zabezpečení pak nelze akceptovat otázku fyzického doručení písemnosti, když elektronicky tato data byla k dispozici ČSSZ dnem podání, tedy 16. 9. 2019. ČSSZ si též odporuje, když tvrdí, že měla být žádost o přerušení výplaty důchodových dávek podána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb před 22. 9. 2019, toto je očividně v rozporu s požadavkem doručení žádosti až na stůl vyřizujícího zaměstnance ČSSZ před tímto datem. 6. Žalobce měl konečně za to, že nebylo správně vyřízeno ani jeho podání ze dne 21. 10. 2019, sepsané na ČSSZ, kdy žalobce nebyl spokojen s postupem žalované. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaná měla za to, že nárok žalobce byl uspokojen, neboť žalovaná dne 18. 3. 2020 vydala rozhodnutí č. j. X., kterým námitkám plně vyhověla a navrhla postup podle § 62 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). IV. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné z hlediska předmětu řízení. 9. Žalobce podal na tiskopisu u Pražské správy sociálního zabezpečení dne 16. 9. 2019 žádost o zastavení výplaty starobního důchodu, a to od 23. 9. 2019. Z tiskopisu je zřejmé, že tato žádost byla odeslána ČSSZ dne 19. 9. 20119, doručena pak 23. 9. 2019. Rozhodnutím ze dne 21. 10. 2019 č. j. X. zastavila ČSSZ výplatu starobního důchodu ke dni 22. 11. 2019 s tím, že žádost byla podána dne 23. 9. 2019. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí námitky. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 19. 11. 2019 žalovaná částečně vyhověla námitkám a rozhodnutí změnila tak, že výplatu důchodových dávek zastavila ke dni 22. 10. 2019 s tím, že žádost byla podána až 23. 9. 2019, neboť ČSSZ je příslušná podle § 5 písm. a) bod 1 zákona č. 582/1991 Sb. K tomuto dni již byla vyplacena dávka, když výplatní den u žalobce byl podle § 116 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. 22. den v měsíci. Žalovaná proto rozhodla o zastavení výplaty dávky k nejbližšímu dalšímu výplatnímu termínu, tj. k 22. 10. 2019. 10. Žalobce takto vyplacený důchod za dobu od 22. 9. 2019 do 21. 10. 2019 vrátil žalované na účet, žalovaná vzniklou situaci vyřešila rozhodnutím ze dne 18. 3. 2020, č. j. X., když rozhodla, že podle § 118a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. vznikl ČSSZ vůči žalobci nárok na vrácení přeplatku v částce 7 929 Kč, který vznikl za období od 23. 9. 2019 do 21. 10. 2019 na starobním důchodu. Podle § 115 a odst. 1 písm. a) téhož zákona zaúčtovala přeplatek s částí doplatku starobního důchodu ve výši 7 929 Kč poukázaného účastníkem dne 12. 12. 2019 zpět ČSSZ. Účastníkovi nebyla uložena povinnost k vrácení přeplatku. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s., a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Podle § 120 zákona č. 582/1991 Sb. poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu. 13. Podle § 120a zákona č. 582/1991 Sb. za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání př