7 Aps 3/2008 — Nejvyšší správní soud

6 A 84/2020- 45 - text 8 6 A 84/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: ████████████ bytem ████████████████████████████ proti žalovanému: Úřad městské části ███████ sídlem █████████████████████████████████ o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného správního orgánu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1 Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, kterou spatřoval v okolnosti, že žalovaný odpírá zapsat číslo evidenční stavby chaty o výměře 38 m² na pozemku č. parc. X v k.ú. X do registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RUIAN“). 2 Žalobce uvedl, že je vlastníkem předmětného pozemku a stavby, stavba je bez závad užívána a v katastru nemovitostí je zapsána bez čísla evidenčního. Dne 27. 11. 2018 provedl stavební úřad žalovaného (dále jen „žalovaný“) místní šetření na pozemcích č. parc. X a X, k.ú. X, při němž zjistil, že v souladu se zakreslením v příslušném mapovém listu katastrální mapy se na pozemku č. parc. X, k.ú. X, nachází předmětná stavba, a ověřil, že stavba je při porovnání skutečného stavu se zakreslením objektu v katastrální mapě umístěna v souladu s jejím zakreslením. 3 Žalobce dále uvedl, že Magistrát hl. m. Prahy vydal k žádosti právního předchůdce žalobce NEWLAKITA s.r.o. doklad o přidělení čísla evidenčního ze dne 26. 2. 2019 č.j. S-MHMP 318029/2019, který byl doručen žalovanému. Právní předchůdce žalobce následně požádal o zápis čísla evidenčního stavby do katastru nemovitostí podle ust. § 21 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“). Katastrální úřad však vrátil podání přípisem ze dne 18. 3. 2019 pod Z-7620/2019-101 s tím, že „k zápisu č.e. X jiné stavby na pozemku parc.č. X k.ú. X je třeba zajistit zápis č.e. do systému RUIAN (spravuje stavební úřad).“ 4 Žalobce dne 9. 4. 2020 zaslal žalovanému podnět s výzvou k provedení zápisu do RUIAN podle ust. § 42 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o základních registrech“), na podnět žalovaný reagoval sdělením č.j. MCP6 152629/2020 ze dne 15. 6. 2020, kde odkázal na své předchozí sdělení č.j. MCP6 273096/2019 ze dne 15. 8. 2019 určené právnímu předchůdci žalobce, a uvedl, že „Od vydání tohoto sdělení neobdržel stavební úřad žádné nové podklady, které by prokazovaly legálnost předmětné stavby, ani se nezměnila metodika zápisů do katastru nemovitostí. Ve smyslu § 4 odst. 3 zákona o základních registrech nebyla tedy odstraněna oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje. Z tohoto důvodu nelze provést zápis do RUIAN.“ 5 Žalobce dále konstatoval, že žalovaný je jako orgán veřejné moci editorem podle ust. § 2 písm. h) zákona o základních registrech, který je povinen zapisovat údaje do základního registru a provádět změny zapsaných údajů, a podle ust. § 4 odst. 3 zákona o základních registrech má povinnost zapsat referenční údaj do základního registru nebo provést jeho změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou referenční údaj popisuje, dozví. Zápis referenčního údaje žalovaný provádí do základního registru prostřednictvím agendového informačního systému. Referenční údaj je podle ust. § 4 odst. 3 zákona o základních registrech považován za správný, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o správnosti referenčního údaje. U zápisu čísla evidenčního není myslitelné, aby vznikla „oprávněná pochybnost“ o tomto údaji ve smyslu zákona, tj. pochybnost o přidělení čísla evidenčního. Z toho dle žalobce plyne, že postup žalovaného je svévolný a protiprávní, neboť pouhá skutečnost, že k stavbě má údajně chybět dílčí historická projektová dokumentace, nemůže odůvodnit odepření zápisu čísla evidenčního do RUIAN. 6 Žalobce se v žalobě rovněž podrobně vyjádřil k přípustnosti a včasnosti žaloby, ke své vlastní aktivní legitimaci a nepřímo i k pasivní legitimaci žalovaného, kterou dovodil z ust. § 42 odst. 1 zákona o základních registrech. 7 Žalobce navrhl, aby soud prohlásil postup žalovaného za nezákonný, zakázal žalovanému dále pokračovat v uvedeném zásahu, a uložil mu zajistit zápis čísla evidenčního předmětné stavby do RUIAN. 8 Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. K věci samé uvedl, že předmětná stavba je stavbou, která je sice zapsána v katastru nemovitostí, nicméně vzhledem k tomu, že se nepodařilo ve spisovně stavebního úřadu žalovaného dohledat žádný dokument dokládající její povolení v minulosti (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí či listiny tyto správní akty nahrazující) a ani žalobce, ani jeho právní předchůdce žádné takové dokumenty nepředložili, považuje žalovaný tuto stavbu z hlediska stavebněprávního za nelegální. 9 Žalovaný objasnil, že naopak již v roce 1995 měl o legálnosti této stavby pochybnosti, respektive nedisnopoval žádným dokladem o tom, že se jedná o stavbu povolenou, jak vyplývá z listin týkajících se řízení o povolení vodovodní přípojky k předmětné stavbě. V rámci tohoto řízení žalovaný vyzval žadatele m.j. k doložení kolaudačního stavu objektu uvažovaného k napojení na veřejný vodovod - tedy předmětné stavby. Vzhledem k nepředložení požadovaných dokumentů pak řízení rozhodnutím ze dne 17. 1. 1996 zastavil. Přitom předmětná stavba byla jak v rozhodnutí, tak v žádosti o povolení, specifikována tak, že se jedná o stavbu na pozemku parc. č. X, k.ú. X (tedy nikoliv jako v současné době na odděleném pozemku parc. č. X). Z těchto dokladů vyplývá, že minimálně v roce 1995, kdy bylo vedeno řízení o povolení vodovodní přípojky k této stavbě, nebyla tato stavba geometricky zaměřena a nestála tak na samostatném pozemku s č. parcelním. Kdy byl pozemek pod stavbou zaměřen a vložen do katastru jako pozemek parc. č. X, není žalovanému známo. Ani dělením pozemku by však nebyl zhojen fakt, že předmětná stavba je stavbou nepovolenou. Žalovanému není ani známo, kdy a na základě jakých podkladů byla stavba zapsána do katastru nemovitostí, kde je v současné době zapsána jako stavba se způsobem využití „jiná stavba“. Podotkl, že se v žádném případě nejedná o stavbu „chaty“, jak uvádí žalobce, neboť nikdy nebyly předloženy žádné dokumenty, z nichž by bylo možno konstatovat kolaudační stav, natož způsob využití „chata“, které ani není v půdorysné ploše 38 m² v daném území z hlediska limitů územního plánu povolitelné. Pozemek je dle Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy veden jako pozemek k funkčnímu využití jako zahrádky a zahrádkové osady. Přípustným využitím jsou plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, klubová zařízení a zahrádkářské chaty s max. zastavěnou plochou 25 m², dalším přípustným využitím jsou vodní plochy, cyklistické stezky, pěší komunikace a plochy, komunikace účelové, sloužící stavbám a zařízením uspokojujícím potřeby plochy a parkovací a odstavné plochy se zelení související s hlavním využitím. Podmíněně je přípustné využití m.j. stavby pro skladování a zpracování plodin, v žádném případě však v tomto území nemohou být umístěny obytné objekty, ani samostatné objekty pro rodinnou rekreaci (chaty). 10 Žalovaný shrnul, že stavba je zapsána v katastru nemovitostí, nebylo jí přiděleno číslo popisné. K přidělení čísla evidenčního uvedl, že sice na základě místního šetření provedeného dne 27. 11. 2018 potvrdil existenci stavby a její umístění na pozemku č. parc. X, k.ú. X v souladu se zakreslením uvedeného pozemku na příslušném mapovém listu katastrální mapy. Současně však nedoporučil přidělení čísla popisného či evidenčního, neboť jde o stavbu s nejasným původem, k níž nebyly předloženy ani dohledány žádné doklady prokazující její legálnost. Přesto Magistrát hl. m. Prahy, odbor živnostenský a občanskoprávní dne 26. 2. 2019 pod č.j. S-MHMP 318029/2019 předmětné stavbě přidělil číslo evidenční X. Neformální cestou žalovaný zjistil, že Magistrát hl. m. Prahy míní jako vhodný postup řešit případ ověřením pasportu stavby s ohledem na to, že stavba stojí na pozemku minimálně třicet let. Žalovaný tento postup odmítá, neboť dokumentaci stavby (pasport) lze ověřit pouze v případě stavby, která je legální a byla povolena buď v režimu ohlášení, stavebního povolení či jiných tyto instituty nahrazujících postupů, což není daný případ. Ověřením pasportu nelze legalizovat nepovolené stavby, stáří stavby není dle stavebněprávních předpisů rozhodné proto, aby bylo možno stavbu (po určité době) považovat za stavbu povolenou, v souladu se zákonem. 11 O tom, že žalovaný požadovanou změnu neprovede, žalova