1 Afs 20/2008 — Nejvyšší správní soud

8 A 140/2018- 64 - text 18 8 A 140/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce proti žalovanému Statutární město Brno, IČ 44992785 se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno, právně zastoupen Mgr. Milanem Šebestou, advokátem se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, se sídlem Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2018, č. j. MMR-31525/2018-26, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2018, č. j. MMR-31525/2018-26, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 11.228,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalovaný zastřešuje v roli poskytovatele a řídicího orgánu v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů operační program s názvem „Integrovaný regionální operační program“, z něhož je spolufinancován i projekt s registračním číslem CZ.06.2.67/0.0/0.0/15_014/0000678 a s názvem „Mateřská škola Pastviny 70 - rozšíření“. 2. Ze strany Centra pro regionální rozvoj České republiky (dále „Centrum“) bylo v rámci kontroly žádosti o platbu shledáno porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění platném a účinném pro posuzovanou veřejnou zakázku (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) ve spojení s ustanovením § 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o finanční kontrole“). 3. Žalovaný v rámci Rozhodnutí o námitkách potvrdil navrhovaná zjištění Centra rozhodnutí ze dne 12. 7. 2018, č.j. MMR-31525/2018-26 (dále jen „žalobou napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl následovně: I. Opatření poskytovatele dotace ze dne 28. 2. 2018, na základě kterého došlo k neproplacení části dotace dle ustanovení § 14e zákona o rozpočtových pravidlech ve výši 1.498.486,51 Kč, je oprávněné. II. Námitky příjemce jsou nedůvodné. III. Potvrzuji neproplacení části dotace v celkové výši 1.498.486,51 Kč, tzn. neproplacení věcně nezpůsobilých výdajů ve výši 389.655,62 Kč, z toho neproplacená část dotace činí 350.690,05 Kč, a nevyplacení části dotace poskytnuté na financování veřejné zakázky 0003, tj. celkové nezpůsobilé výdaje ve výši 1.275.329,40 Kč, z toho neproplacená část dotace činí 1.147.796,46 Kč. 4. V rámci ověření žádosti žalobce o platbu provedeného Centrem ze dne 28. 2. 2018 bylo stanoveno, že dotace, o jejíž vyplacení žalobce požádal v souvislosti s projektem, nebude vyplacena částka ve výši 1.664.985,02 Kč. Centrum dospělo k závěru, že žalobce se jakožto zadavatel při zadávání veřejné zakázky, zadávané podle zákona o veřejných zakázkách dopustil porušení povinnosti postupovat v souladu se zásadami efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti vynaložených veřejných prostředků (dále jen „zásady 3E“) zakotvenou v čl. 5.1 bod 1 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce, verze 1.2, platnost od 2. 11. 2015 (dále jen „Obecná pravidla pro žadatele a příjemce IROP“) ve spojení s ust. § 2 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). 5. Pochybení žalobce spočívá v tom, že datovou zprávou ze dne 17. 1. 2017 oznámil vybranému uchazeči STAVBY VANTO, s.r.o. (dále jen „vybraný uchazeč 1“), že neposkytl řádnou součinnost při prokázání splnění požadavků dle zadávací dokumentace, aniž by předtím vybraného uchazeče 1 vyzval k objasnění či doplnění chybějících dokladů, a následně vyzval k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku uchazeče TOUAX, s.r.o. (dále jen „vybraný uchazeč 2“). S vybraným uchazečem 2 žalobce uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky dne 6. 3. 2017. Z kontextu nabídky vybraného uchazeče 1 bylo patrné, že tento zadavatelem požadovanou kvalifikaci pro splnění veřejné zakázky fakticky disponoval. Výše uvedeným postupem žalobce porušil zásady 3E, přičemž tento postup měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 6. Dále se žalobce dopustil porušení ust. § 76 odst. 1 a 6 zákona o veřejných zakázkách tím, že nevyřadil nabídku vybraného uchazeče 2 a nevyloučil tohoto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení, ačkoliv nabídka tohoto uchazeče nesplnila požadavky žalobce uvedené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky tím, že neměla zahrnovat odměnu na „Zařízení záležitostí“ dle čl. V.5 Smlouvy. Tento postup žalobce měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 7. Žalovaný sumarizačně uvedl, že žalobce porušil zákon o veřejných zakázkách, přičemž specifikované porušení lze podřadit pod bod 23 přílohy č. Obecných pravidel pro žadatele a příjemce (Finanční opravy za nedodržení postupu, stanoveného v zákoně o veřejných zakázkách a v MPZ), konkrétně bod „Jiné porušení ZVZ nebo ZZVZ výše neuvedené, které mělo nebo mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky“, tj. porušení zásady rovného zacházení dle ust. § 6 ZVZ, ve spojení s ust. § 76 zákona o veřejných zakázkách. Za tato pochybení žalovaný potvrdil krácení nezpůsobilých výdajů ve výši 1.275.329,40 Kč (částka nevyplacené části dotace ve výši 1.147.796,46 Kč). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 8. Žalobce se neztotožňuje s právními závěry Centra, které potvrdil žalovaný. Pokud se týká pochybení, kterého se měl dle mínění žalovaného žalobce dopustit ve vztahu k vybranému uchazeči 1, pak žalobce zdůrazňuje, že se nedopustil žádného pochybení, tedy porušení zákona ani Obecných pravidel pro žadatele a příjemce, neboť žádná povinnost, kterou žalovaný ve vztahu k úkonům žalobce nově dovozuje, z právní normy či Obecných pravidel pro žadatele a příjemce IROP nevyplývá. 9. Vybraný uchazeč 1 až v rámci doložení dokladů před podpisem smlouvy v souvislosti s prokázáním technických kvalifikačních předpokladů dle odst. 5.4 zadávací dokumentace předložil Smlouvu o spolupráci a výkonu inženýrské činnosti uzavřenou mezi společností STAVBY VANTO, s.r.o. a Ing. A. V. ze dne 13. 11. 2011. V rámci podané nabídky přitom bylo doloženo čestné prohlášení o splnění kvalifikace, ze kterého neplynul ani náznak toho, že by pro tuto část kvalifikace hodlal využít subdodavatele, což ostatně bylo zadávacími podmínkami zapovězeno. 10. Ze zadávací dokumentace zcela jednoznačně vyplývalo, že osoba stavbyvedoucího nesmí být doložena subdodavatelem. Žalobce si tak v souladu s ust. § 44 odst. 6 ZVZ vyhradil, že konkrétní část plnění spočívající v činnosti stavbyvedoucího nesmí být plněna osobou odlišnou od dodavatele. Ve vztahu k této skutečnosti žalobce poukázal na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), dle které platí, že „Vztahuje-li se tedy určitý technický kvalifikační předpoklad ke konkrétní části veřejné zakázky, ve vztahu ke které si zadavatel v souladu s § 44 odst. 6 zákona vyhradil, že nemůže být plněna subdodavatelem, nelze tento kvalifikační předpoklad – právě s ohledem na shora zmíněnou zásadu vnitřní souladnosti a bezrozpornosti právního předpisu – prokázat prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 51 odst. 4 zákona. Opačný výklad by totiž vedl k absurdnímu závěru, že by uchazeč prokazoval svoji schopnost danou zakázku řádně plnit technickými a materiálními schopnostmi (ať již ve formě zkušeností nebo např. strojové vybavenosti) subdodavatele, který by se však nakonec na plnění dané části veřejné zakázky nemohl podílet.“ 11. Veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení dle ust. § 38 zákona o veřejných zakázkách s tím, že vybraný uchazeč před uzavřením smlouvy může splnění kvalifikačních předpokladů prokázat předložením čestného prohlášení, avšak předtím, než je uzavřena smlouva podle ust. § 82 zákona o veřejných zakázkách, je povinen podle ust. § 62 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti je nutné považovat za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ust. § 82 odst. 4 ZVZ (viz k této problematice rozhodnutí ÚOHS č. j. S0021/2016 ze dne 26. 2. 2016). 12. Je tedy zřejmé, že jestliže vybraný uchazeč 1 v rámci své nabídky v čestném prohlášení uvedl, že splňuje (rozuměno on sám, neboť jak již bylo uvedeno, nic nenasvědčovalo opaku) technické kvalifikační předpoklady dle ust. § 56 zákona o veřejných zakázkách a zadávacích podmínek žalobce, pak bylo toto tvrzení v rozporu se skutečným stavem věci a nabídka tedy zjevně odporovala zadávacím podmínkám. Žalovaný však ve svém rozhodnutí nesprávně dovodil, že s ohledem na 3E principy měl žalobce možnost (nebo snad dokonce povinnost) vyzvat vybraného uchazeče 1 k doplnění. 13. Žalobce zdůrazňuje, jak ostatně konstatoval i sám žalovaný, že výzva (žádost) k předložení informací či dokladů ve smyslu § 59