1 As 67/2011 — Nejvyšší správní soud

8 Af 32/2017- 44 - text 7 8 Af 32/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise ve věci žalobce proti žalovanému BAKO – FERA s.r.o., IČ: 04464991, se sídlem Ve Žlíbku 1800/77, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice, Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 21904-8/2017-900000-302 ze dne 2. 6. 2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím Celního úřadu pro hlavní město Praha (dále jen „celní úřad“) ze dne 14. 11. 2016, č. j. 510000-11, bylo žalobci z moci úřední podle § 43m zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních“ nebo zákon č. 353/2003 Sb.“) zrušeno povolení oprávněného příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků evidenční číslo CZ1610062P001, vydané podle § 22 zákona o spotřebních daních celním úřadem dne 21. 7. 2016, č. j. 34879-68/2016-510000-11 (dále jen „povolení“). 2. Celní úřad takto rozhodl po té, co dospěl k závěru, že žalobce jako oprávněný příjemce opakovaně přijal vybrané výrobky z jiného členského státu obchodního názvu CYGARO SUPER SORT, které nesplňují definici výrobku – „doutník“, v tom celní úřad spatřoval porušení podmínek, které žalobci v povolení stanovil. Druhým důvodem zrušení povolení, bylo nesplnění podmínky bezdlužnosti. 3. Žalovaný podal proti rozhodnutí celního úřadu odvolání, o němž žalovaný rozhodl tak, že napadené rozhodnutí změnil tím způsobem, že ve výroku za slova: „§43m odst. 2 písm. a)“ vložil slova „a b)“ II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného. 4. Žalobce tvrdí, že rozhodnutí Celního úřadu pro hl. město Praha je v rozporu s účinnými právními předpisy a odporuje si ve svých skutkových tvrzeních. Na jedné straně Celní úřad vydal povolení pro dovoz doutníků Super Sort a na straně druhé popírá svá vlastní povolení. 5. Jak v podané žalobě uvedl, podstata správního deliktu, z něhož je žalobce viněn, spočívala v tom, že dne 26. 9. 2016 na daňovém území České republiky, žalobce ve své prodejně na adrese Ve Žlíbku 1800/77, 190 03 Praha 9 (dále jen „provozovna“) umožnil skladování tabákových výrobků pod obchodním označením Cygaro Super Sort v množství 99.000 ks „doutníků“, které byly značeny ve smyslu ustanovení § 114 odst. 4 zákona o spotřebních daních jiným způsobem, než je stanoveno v ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 467/2003 Sb. o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 467/2003 Sb.“), neboť se v případě předmětných tabákových výrobků nejednalo o doutníky, ale o tabákový odpad dle ustanovení § 101 odst. 3 písm. c) zákona o spotřebních daních, upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod vybraný výrobek dle ustanovení § 101 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona o spotřebních daních, a který je možné kouřit. 6. Napadené rozhodnutí stojí na tom, že doutníky nesplňují zákonnou definici doutníku dle §101 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., přičemž však neuvedl, že pod pojmem doutníky a cigarilla se rozumí výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a splňují ostatní podmínky odst. 3 písm. b), což vyplývá z §101 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb. 7. Dále žalovaný porovnával výsledky dvou laboratorních rozborů, přičemž uvádí, že rozměry se liší. Toto tvrzení je, podle názoru žalobce, irelevantní vzhledem k tomu, že byly splněny všechny náležitosti, které požaduje zákon v §101 odst. 3 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., jímž jsou zejména požadavek na hmotnost, která nesmí přesáhnout 10 g, a na obvod, jenž má být minimálně 34 mm alespoň v jedné třetině délky výrobku. Rozměry doutníků se mohou lišit i s ohledem na mechanické vlastnosti použitých materiálů a není tedy možné zajistit jejich přesné rozměry. Navíc rozměry stanovené v sazebníku jsou dodrženy, což dokazují i závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“) PL-WIT-2013-00939 ze dne 24. 5. 2013 a CZ 34-0473-2016ze dne 15. 3. 2016, jenž jsou závazná pro celní úřady za účelem zařazení zboží v sazebníku dle čl. 33 Nařízení EP a Rady č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013, celní kodex Unie. 8. Žalobce vytýká napadenému rozhodnutí rovněž to, že se žalovaný zaobíral chutí doutníků, která je v tomto případě irelevantní, jelikož se jedná o subjektivní pocit, který je těžko prokazatelný. Navíc se jedná o spotřebiteli cenově dostupný produkt, nelze očekávat jakýkoli kvalitní kuřácký požitek. 9. Žalobce rovněž namítl, že správce daně dále odkazuje na své webové stránky http://www.celnisprava.cz/cz/vyhlasky/Stranky/zadost-oinformaci-dorucena-grc-dne-30-08-2011-doplneni-povinnych-udaju-doruceno-na-zakladevyzvy-dne-27-9-2011-odpoved-o.aspx, na kterých je vysvětlen pojem trhaná tabáková náplň a její parametry, a dovozuje, že na základě těchto informací nesplňují tabákové výrobky Cygaro Super Sort požadované kritéria. Informace zveřejněné na webových stránkách celní správy není, dle názoru žalobce, možné považovat za právně závazné, jelikož se jejich původ neopírá o žádné právní předpisy a právně závazná stanoviska. 10. Jak žalobce dále uvedl, na podporu svých tvrzení již ve svém podání ze dne 6. 10. 2016 žádal o výslech svědků, kteří byli přítomní při ústním potvrzení, kdy zboží bylo kontrolováno pracovníky Celního úřadu, že zásilka je v pořádku. V prvním z případů informaci sdělila nprap. T. při osobním jednání na Celním úřadu. V druhém případě poskytl informaci o bezvadnosti zásilky prap. L. V. Výslech požadovaných osoby však nebyl do dnešního dne proveden. Žalobce navrhl, aby svědci byli vyslechnuti v řízení před soudem. 11. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že v odůvodnění rozhodnutí správce daně č. j. 174498-43/2016-51000-11 je uvedeno, že podání ze dne 6. 10. 2016, 24. 10. 2016 a 27. 10. 2016 neobsahovala zaručený elektronický podpis zmocněnce a nebyla zopakována do 5 dnů kvalifikovaným způsobem dle § 71 odst. 3 daňového řádu. 12. S tímto názorem žalobce nesouhlasil, odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8As 89/2011-31, s tím, že došlo k zákonnému podání dle § 71 odst. 1 písm. b) daňového řádu, a to v návaznosti na § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. V důsledku vadného postup žalovaný zbavil žalobce možnosti bránit se proti rozhodnutí správního orgánu. 13. Žalobce dále navrhl, aby byl ze strany soudu zadán pokyn k opakovanému provedení nového laboratorního rozboru spotřebitelského balení doutníků, kterých vzorky byly odebrány z ukončené dopravy ze dne 30. 8. 2016, a to od nezávislé akreditované laboratoře pro komparaci výsledků. 14. Dále žalobce požádal o podrobné přezkoumání listin založených v neveřejné části spisu a jejich vydání k nahlédnutí. 15. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. 16. V prvé řadě žalovaný poukázal na skutečnost, že povolení bylo žalobci zrušeno ze dvou zákonných důvodů, přičemž proti druhému z nich – nesplnění podmínky bezdlužnosti – žalobce v podané žalobě nebrojí. Žalovaný má proto za to, že již z tohoto důvodu by žaloba měla být zamítnuta. 17. Pokud jde o primární důvod zrušení povolení, žalovaný uvedl, že rozhodnutí neklade žalovanému za vinu správní delikt. Řízení bylo zahájeno na základě místního šetření, jak je uvedeno v protokolu ze dne 6. 9. 2016 (nikoli ze dne 26. 9. 2016, jak chybně uvádí žalobce). Vybrané výrobky nesplňují znaky doutníků a navrhované důkazy na tomto závěru nemohou ničeho změnit. 18. Co se týče neúčinných podání, tato se netýkala předmětného řízení, ale řízení o zajištění vybraných výrobků, žalovaný se i tak všemi důkazními prostředky zabýval, práva žalobce nebyla v řízení dotčena. 19. Pokud byly ve spise písemnosti vyloučené z nahlížení, jednalo se o interní dokumenty celní správy, které na vedené řízení neměly vliv. III. Posouzení žaloby 20. Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“, nebo jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 21. Podle § 22 odst. 1 zákona o spotřebních daních, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (ke dni vydání napadeného rozhodnutí), oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků může vybrané výrobky opakovaně přijímat v režimu podmíněného osvobození od daně pouze na základě pravomocného povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků. 22. Podle § 43m odst. 1 téhož zákona, zjistí-li správce daně, že nejsou splněny podmínky pro vydání povolení nebo podmínky potřebné pro správu daní stanovené v povolení, vyzve držitele povolení k jejich splnění ve s