6 Ads 87/2006 — Nejvyšší správní soud

11 A 81/2021- 50 - text 10 11 A 81/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: J. K. zastoupen advokátem Mgr. Tomášem Láskou oba sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 za účasti: REMA Systém, a.s., IČO 64510263 sídlem Budějovická 1667/64, 140 00 Praha 4 zastoupena advokátem JUDr. et Mgr. Tomášem Sequensem sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra žalovaného z 1. 2. 2021, čj. MZP/2021/430/158 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí. Má za to, že správní orgány ho zkrátily na jeho právu na informace, neboť mu nesdělily informace o množství elektrozařízení skupiny č. 2, které sebral kolektivní systém osoby zúčastněné na řízení (dále též „REMA Systém“), v roce 2019 na sběrných dvorech. 2. Pro posouzení věci je podstatné, zda požadované informace jsou obchodním tajemstvím ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zda je možné odepřít poskytnutí těchto informací v souladu se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (dále jen „zákon č. 123/1998 Sb.“). II. Skutkový stav a napadené rozhodnutí 3. Žalobce požádal žalovaného o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), a dle zákona č. 123/1998 Sb. Žádal o následující informace: (i) jaké množství elektrozařízení skupiny č. 2 uvedli výrobci zapojení do kolektivního systému REMA Systém na trh v roce 2019 a (ii) jaké množství elektrozařízení skupiny č. 2 kolektivní systém REMA Systém v roce 2019 sebral celkem a jaké množství těchto elektrozařízení sebral v tomto roce na sběrných dvorech. 4. V žádosti uvedl, že žalovaný, resp. Česká informační agentura životního prostředí (příspěvková organizace žalovaného), požadované informace pravidelně zveřejňuje, ale ke zveřejnění údajů za rok 2019 dosud nedošlo. 5. Žalovaný vyzval k vyjádření k žádosti REMA Systém jako dotčenou osobu. REMA Systém s poskytnutím informací nesouhlasila, neboť je považuje za své obchodní tajemství a jejich zpřístupnění je způsobilé poškodit její zájmy a zájmy výrobců zapojených do jí provozovaného kolektivního systému. Poukázala na to, že žadatelem o informace je advokát poskytující komerční právní služby přímému konkurentovi. Požadované informace nejsou běžně dostupné, představují konkrétní a strategické informace o fungování kolektivního systému (včetně jeho systémového know-how) a jejich poskytnutí by umožnilo konkurenční společnosti korigovat vlastní obchodní strategii a činit soutěžní opatření. Již v roce 2008 na výzvu žalovaného sdělila, že detailní informace obsažené v tabulkách ročních zpráv považuje za chráněné obchodní tajemství. 6. Žalovaný žalobci požadované informace z větší části poskytl. Rozhodnutím z 30. 9. 2020 odepřel poskytnutí informace o množství elektrozařízení skupiny č. 2 sebraném kolektivním systémem REMA Systém v roce 2019 na sběrných dvorech. Učinil tak s odkazem na § 8 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb., neboť zpřístupnění informací vylučují předpisy o ochraně obchodního tajemství. Podle žalovaného zákon č. 123/1998 Sb. obsahuje dvě ustanovení, která prolamují ochranu obchodního tajemství, žalovaný však neshledal důvody pro jejich uplatnění. Žalovaný dále provedl test proporcionality mezi zájmem na ochranu obchodního tajemství a veřejným zájmem na zpřístupnění informace o životním prostředí, přičemž neshledal převažující veřejný zájem na zpřístupnění informace, neboť požadovaná informace nemá vypovídací hodnotu o stavu životního prostředí. 7. Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal rozklad, který ministr žalovaného zamítl a rozhodnutí ministerstva potvrdil. V odůvodnění uvedl, že není sporu o tom, že je veřejný zájem na zpřístupnění celkových výsledků sběru elektrozařízení, a to s ohledem na kontrolu plnění povinností stanovených právními předpisy. Dílčí informace, které žalobce požaduje, z tohoto pohledu však nejsou relevantní, naopak jsou relevantní spíše z pohledu obchodního, neboť reflektují způsob nastavení příslušného systému sběru. Požadované informace považoval ministr za konkurenčně významné, neboť odhalují nastavení systému osoby zúčastněné na řízení. K provedenému testu proporcionality ministr uznal, že v odůvodnění rozhodnutí není strukturován přesně dle požadavku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), nicméně to nezpůsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť je z něj zcela seznatelné, jakými úvahami byl žalovaný veden při vážení zájmu na ochranu obchodního tajemství a veřejného zájmu na zpřístupnění informace. III. Žalobní argumentace 8. Žalobce považuje rozhodnutí o rozkladu a předcházející rozhodnutí žalovaného za nepřezkoumatelná a nezákonná. 9. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí spatřuje žalobce v tom, že se žalovaný ani jeho ministr dostatečně nezabývali naplněním všech znaků obchodního tajemství. Mezi zákonné definiční znaky obchodního tajemství patří jeho ocenitelnost. Žalobce považuje za absurdní závěr o ocenitelnosti učiněný na základě toho, že o informaci žádá právní zástupce konkurenčního subjektu. Skutečnost je ocenitelná jen tehdy, když má konkrétní hodnotu nejen z pohledu svého nositele, ale i z pohledu třetích osob. Tato objektivní hodnota se odvíjí právě od míry konkurenčního významu této skutečnosti. Podle žalobce není tento znak naplněn a odůvodnění je v tomto směru nedostatečné, a proto nepřezkoumatelné. I odůvodnění ohledně naplnění ostatních znaků obchodního tajemství je zcela nedostatečné. Nejen, že je příliš obecné, ale jednotlivé znaky jsou zkoumány a odůvodněny pouze stručně a stroze. S ohledem na závažnost odepření poskytnutí informací o životním prostředí, je takové odůvodnění opět zcela nedostačující. Nepřezkoumatelné je rozhodnutí též proto, že se správní orgány podrobně nezabývaly jednotlivými kritérii testu proporcionality. 10. Žalobce dále namítl, že požadovaná informace nesplňuje znaky obchodního tajemství. Informace nemůže být konkurenčně významná. Údaje o místech zpětného odběru jsou ze zákona povinně veřejnými informacemi, které musí být dostupné v registru míst zpětného odběru. Registr je informačním systémem veřejné správy a je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poskytnutí číselného souhrnného údaje ohledně množství elektrozařízení sebraného na sběrných dvorech nemůže žádným způsobem vypovídat o celkovém obchodním modelu kolektivního systému nebo o vztazích s provozovateli sběrných dvorů. Žalobce nežádal přesné údaje o konkrétních místech. Jedná se o plnění veřejnoprávních povinností výrobců plynoucích z § 37k zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, které jsou pouze smluvně přeneseny na provozovatele kolektivního sytému a které musí provozovatelé plnit transparentně a kontrolovaně. Nelze nalézt důvod, na jehož základě by bylo možné shledat legitimní zájem REMA Systém na ochraně této informace jako obchodního tajemství. 11. Žalobce v tomto ohledu též poukázal na to, že osoba zúčastněná na řízení učinila kroky k zajištění utajení informací až dodatečně k výzvě žalovaného po podání žádosti o informace. V souladu s judikaturou tak měla možnost učinit jedině před podáním žádosti o informace. Pokud tak neučinila, nemůže se jednat o obchodní tajemství. 12. Žalobce dále namítl, že správní orgány nedostatečně provedly test proporcionality. V daném případě převažuje veřejný zájem na naplnění práva na informace o životním prostředí, které je garantováno Listinou základních práv a svobod (dále též „Listina“). Oblast environmentálních informací je privilegovanou a zvlášť upravenou speciální oblastí. Podstatou práva na informace o životním prostředí je zájem veřejnosti na kontrole veřejné správy, ale samozřejmě také ochrana životního prostředí. Odůvodnění odepření poskytnutí informací tak musí být skutečně opodstatněné a závažné. 13. Informace, kterou správní orgány žalobci odepřely, je obligatorní náležitostí roční zprávy kolektivního systému REMA Systém. Právní předpisy neukládají žalovanému povinnost utajení ve vztahu k údajům z roční zprávy. Pokud kolektivní systém v rámci plnění své zákonné povinnosti vypracuje a předá žalovanému roční zprávu, musí být dle žalobce srozuměn s tím, že informace v ní obsažené mohou být zpřístupněny veřejnosti, pokud zároveň s předáním roční zprávy neučiní příslušné kroky směřující k utajení údajů zde obsažených. 14. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil ministrovi žalovaného k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalovaného 15. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhl její zamítnutí. 16. Znakem konkurenční významnosti