1 Afs 20/2008 — Nejvyšší správní soud

17 A 100/2020- 84 - text 9 17 A 100/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce: proti žalovanému: Základní škola J. A. Komenského Louny, Pražská 101, příspěvková organizace, IČO: 49123882 se sídlem Louny, Pražská 101 zastoupený advokátkou Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou se sídlem Mohelnice, Olomoucká 36 Ministerstvo pro místní rozvoj se sídlem Praha 1, Staroměstské nám. 6 o žalobě proti rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj ze dne 30. 6. 2020, č. j. MMR-32495/2020-26, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým ministryně pro místní rozvoj (dále jen „žalovaný“) podle § 14e odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „rozpočtová pravidla“) rozhodla pod bodem I. tak, že opatření poskytovatele dotace ze dne 26. 3. 2020, kterým nebyla dle § 14e rozpočtových pravidlech za porušení části III. odstavec 1 bod 2 podmínek dotace ze dne 12. 7. 2018 vyplacena část dotace ve výši 5 % z částky poskytnuté podpory na dotčenou zakázku, tj. ve výši 239 283,46 Kč, je oprávněné. Námitky žalobce jsou nedůvodné. Pod bodem II. žalovaný potvrdil opatření poskytovatele dotace spočívající v nevyplacení části dotace ve výši 5 % z částky poskytnuté podpory na dotčenou zakázku, tj. ve výši 239 283,49 Kč. Tato částka nebyla žalobci vyplacena s konečnou platností. 2. Důvodem finanční opravy byl závěr správních orgánů, že žalobce při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“) porušil v části č. 1 veřejné zakázky a v části č. 4 veřejné zakázky § 36 odst. 1 ZZVZ a § 73 odst. 6 ZZVZ ve spojení s porušením zásady přiměřenosti dle § 6 odst. 1 ZZVZ a zásady diskriminace dle § 6 odst. 2 ZZVZ tím, že v zadávacích podmínkách uvedl, že k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ požaduje: - pro část č. 1 veřejné zakázky doložit zkušenosti s min. třemi dodávkami obdobného charakteru, tzn. zajištění konektivity školského zařízení prostřednictvím realizace LAN/WAN, přičemž všechny tyto tři dodávky musely být poskytnuty školskému zařízení a současně každá z těchto dodávek musela být v hodnotě nejméně 250 000 Kč bez DPH, - pro část č. 4 veřejné zakázky doložit zkušenosti s min. třemi dodávkami obdobného charakteru, tzn. dodávka a instalace koncových prvků, ICT a příslušenství pro odbornou učebnu výpočetní techniky, přírodních věd, jazykovou učebnu, přičemž všechny tyto tři dodávky musely být poskytnuty školskému zařízení a současně každá z těchto dodávek musela být v hodnotě nejméně 1 400 000 Kč bez DPH. II. Obsah žaloby 3. V podané žalobě žalobce nesouhlasil se závěrem správních orgánů a tvrdil, že specifikoval technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ s přihlédnutím ke specifikům zakázky a jejím širším souvislostem (realizace v rámci projektu IROP). ZZVZ žádným způsobem nezakazuje zadavateli blíže specifikovat požadavky na významnou zakázku, zejména s přihlédnutím k zajištění požadované úrovně kvality a naplnění specifických potřeb žalobce. Součástí předmětu zakázky je mimo dodávky a instalace AV a ICT technologií i zaškolení žalobce. Předmět plnění se tedy nezaměřuje pouze na dodávku a instalaci, ale vztahuje se i k výukovému obsahu a jeho následné aplikaci. Žalobce při stanovení technické kvalifikace zohlednil i skutečnost, že komplexní řešení odborné učebny zahrnuje také integraci do školního prostředí. Tvrdil, že má plné právo chtít dodávku speciálně pro své zaměření. V tomto směru bylo navrženo i technické řešení, které zohledňuje specifické potřeby školství, včetně kvalifikovaného servisu, se zajištěním školení. Bez těchto kompetencí dodavatele by se žalobce vystavil riziku, že vybraný dodavatel dodá pouze technické řešení a nebude již schopen zajistit následný servis a nezbytné proškolení pedagogů. Zúžením specifikace významné zakázky na školská zařízení tak žalobce sledoval zajištění takové úrovně kvality zakázky, kterou může bezpečně zajistit výhradně dodavatel, který potřebnými zkušenostmi disponuje. Tvrdil, že mu v tom nelze bránit. Pokud by se mu to zakazovalo, jednalo by se o příliš striktní výklad a omezování smluvní svobody, která byla žalobcem směřována ke kvalitě plnění díla. 4. Žalobce nesouhlasil se stanoviskem žalovaného, že zúžení specifikace požadavku na významnou referenční zakázku vede k neopodstatněnému omezení trhu. Uvedl, že opodstatněná je obava žalobce, že v případě realizace dílčí části plnění zakázky nekvalifikovaným a nezkušeným dodavatelem by nebylo zajištěno naplnění specifických potřeb žalobce. 5. Tvrdil, že v rámci zadání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu se ZZVZ a nedopustil se žádného pochybení, kterým by ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Podotkl, že žádnému účastníku zadávacího řízení a ani jinému subjektu nevznikla a ani nemohla vzniknout škoda, která by tvrzené porušení zákonných ustanovení potvrzovala. 6. Dále žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2014, podle kterého je správní orgán povinen při ukládání sankce za porušení rozpočtové kázně ve formě odvodu zejména zohlednit závažnost konkrétních porušení podmínek poskytnutí dotace, závažnost jednotlivých pochybení příjemce dotace ve vztahu k čerpané částce prostředků státního rozpočtu, posoudit, v jaké fázi realizace smlouvy o dílo k těmto pochybením docházelo a jaké byly dopady těchto pochybení, a vymezit, jaká část dotace byla čerpána bezchybně, a tuto bezchybnou část zhodnotit v rámci proporcionality výše odvodu. Tvrdil, že v projednávaném případě nedošlo k žádnému porušení, naopak velmi precizně se stanovily podmínky tak, aby účel dotace byl kvalitativně naplněn. K tomu žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 7 Afs 107/2008, s tím, že v projednávaném případě byly veškeré prostředky čerpány na daný účel, v žádné jejich výši by nedošlo k porušení podmínek. Konečně žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 202/2007, podle kterého nikoliv každé porušení příslušné povinnosti je zároveň neoprávněné použití finančních prostředků a jako takové musí být vráceno zpět do veřejného rozpočtu. Dle žalobce byl v projednávaném případě přístup opačný, peníze nemají být vyplaceny. Odůvodnění, proč právě tato výše a proč však schází. Uzavřel, že dedukce žalovaného nemůže obstát, neboť nemá oporu v zákoně. III. Vyjádření k podané žalobě a související vyjádření 7. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 8. Uvedl, že žaloba se drží schématu, kterým je zdůrazňování možnosti zadavatele stanovit podmínky zadávacího řízení a principu smluvní svobody, nehledě na odpovědnost zadavatele za jím určené zadávací podmínky. V zadávacím řízení platí, že je zadavatel veřejné zakázky povinen se řídit zákonným rámcem, jehož ohniskem jsou zásady zadávacího řízení dle § 6 ZZVZ. Když tedy žalobce hovoří o svém právu nastavit zadávací podmínky dle svých potřeb, je třeba si uvědomit, že toto právo má mantinely v podobě právního rámce zadávání veřejných zakázek a že tyto potřeby musí být potřebami oprávněnými a zákonem aprobovanými. Když žalobce hovoří o omezování smluvní svobody, je třeba připomenout, že se v případě zadávání veřejné zakázky nejedná o běžnou kontraktaci, při které soukromoprávní subjekty disponující vlastními prostředky uzavírají smlouvu, nýbrž se jedná o kontraktaci, ve které do popředí vstupují veřejné zájmy a při které objednatel disponuje s veřejnými prostředky, v tomto případě prostředky získanými prostřednictvím dotačního programu, které jsou vypláceny za konkrétním účelem. 9. Uvedl, že žalobci je vytýkáno, že stanovil požadavek technické kvalifikace, který spočíval v požadavku na doložení referenčních dodávek, které musely být poskytnuty školskému zařízení, což není zdůvodněno oprávněnými zájmy zadavatele. Žalovaný netvrdil, že zadavatel nemůže blíže specifikovat své požadavky na veřejnou zakázku, naopak, je to součástí jeho role jakožto zadavatele. Zadávací podmínky, jejichž součástí jsou požadavky na technickou kvalifikaci, však musí být stanoveny v souladu se ZZVZ. Ustanovení § 73 odst. 6 ZZVZ ukládá zadavateli, že pokud požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí jejich kritéria stanovit přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Žalovaný v rámci svého přezkumu zadávacího řízení dospěl k závěru, že podmínka, že referenční dodávky musely být poskytnuty školskému zařízení, přiměřenou vzhledem k složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky není. Tvrzení žalobce, že se jednalo o opatření směřující ke zlepšení kvality provedení předmětu zakázky, se žalovanému jeví jako nelogické, jel