8 As 17/2007 — Nejvyšší správní soud

17 A 12/2022- 68 - text 10 17 A 12/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobkyně: proti žalované: Barrandov Televizní Studio a. s., IČO 41693311 sídlem Kříženeckého náměstí 322, Praha 5 zastoupena advokátem JUDr. Martinem Richterem, Ph.D. sídlem Seifertova 2919/12, Praha 3 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání sídlem Škrétova 44/6, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 11. 2021, č. j. RRTV/14564/2021, sp. zn. RRTV/2021/541/rud takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení napadeného rozhodnutí, kterým žalovaná dle § 60 odst. 1 písm. l) a dle § 60 odst. 7 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v platném znění (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), rozhodla v řízení o přestupku vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen zákon č. 250/2016 Sb.), tak, že žalobkyni uznala vinnou dle § 60 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb. ze spáchání přestupku dle § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustila tím, že dne 5. 5. 2021 od 14:15 hodin na programu Televize Barrandov odvysílala obchodní sdělení, resp. teleshopping „Soukup shop“, v němž účinkoval moderátor zpravodajských a politicko-publicistických pořadů vysílaných na programu Televize Barrandov X, čímž se dopustila porušení povinnosti nezařazovat do vysílání obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů. 2. Za uvedený přestupek žalovaná dle § 60 odst. 7 písm. a) zákona č. 231/2001 a § 35 písm. b) a § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., uložila žalobkyni pokutu ve výši 75 000 Kč. II. Obsah žaloby a související vyjádření 3. Žalobkyně ve své žalobě předně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť z něho není jasné, z jakého přestupku uznala žalovaná žalobkyni vinnou. Ve výroku žalovaná uvedla, že žalobkyni „uznává vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb.“. Přitom podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb. „přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin“. Podle § 93 odst. 1 písm. b) téhož zákona „ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, se kromě náležitostí podle správního řádu uvede právní kvalifikace skutku.“ Ustanovení § 48 odst. 1 písm. c) ZRTV však není jako přestupek označeno (a logicky, neboť se jedná pouze o ustanovení, které stanovuje určitou povinnost, nikoliv ustanovení, které zakládá sankci za jejího porušení). Žalovaná tak shledala žalobkyni vinnou z neexistujícího přestupku. 4. Nepřezkoumatelnost žalobkyně dále spatřuje v tom, že se žalovaná v napadeném rozhodnutí omezila na zkoumání formální stránky přestupku a vůbec (resp. ne srozumitelně, dostatečně a přezkoumatelně) nezhodnotila jeho materiální stránku, tj. společenskou škodlivost činu. 5. Žalobkyně též namítá, že žalovaná v napadeném rozhodnutí vychází z podkladů, které nejsou součástí spisu. Konkrétně na s. 8 napadeného rozhodnutí při posuzování přitěžujících a polehčujících okolností uvádí, že vzala v potaz, že dle veřejně dostupných výsledků měření sledovaností prováděných a zveřejňovaných Asociací televizních organizací dosahuje program Televize Barrandov nízké míry divácké sledovanosti (share pro 15+ zpravidla nepřevyšuje 3 %, k čemuž odkazuje na https://www.ato.cz/vysledky/share/). Ve spise však není založen žádný listinný doklad, který by taková data obsahoval. Žalobkyně si je vědoma, že žalovaná její podíl na celkové sledovanosti posoudila jako spíše polehčující okolnost. Má však za to, že vadu řízení nelze ignorovat za žádných okolností. Dále poukazuje na skutečnost, že zcela obdobnou situací se zdejší soud již zabýval ve svém rozhodnutí ze dne 9. 11. 2010, č. j. 8 A 143/2010-47. Žalobkyně také namítá, že jí nebyla dána možnost podle § 36 odst. 3 správního řádu vyjádřit se k výsledkům měření sledovanosti jako podkladu pro rozhodnutí. 6. Žalobkyně poukazuje na to, že součástí spisového materiálu je protokol o provedení důkazu. Podle § 18 správního řádu patří mezi obligatorní náležitosti protokolu zejména „místo, čas a označení úkonů, které jsou předmětem zápisu, údaje umožňující identifikaci přítomných osob, vylíčení průběhu předmětných úkonů, označení správního orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby, která úkony provedla“. Protokol však nedostojí zákonným požadavkům na čas prováděného úkonu a vylíčení jeho průběhu. Pokud jde o čas úkonu, je na s. 1 protokolu uvedeno „Datum/Čas: 31. srpna 2021/14:05 hodin“. Absentuje ale specifikace, zda se jedná o okamžik zahájení dokazování, okamžik celého dokazování nebo o okamžik skončení dokazování. Na s. 4 protokolu je totiž ve vztahu k času úkonu uvedena zcela jiná informace, a to „+ uvést čas“. Navíc v oznámení ze dne 4. 8. 2021, sp. zn. RRTV/2021/541/rud, č. j. RRTV/9498/2021-rud, žalovaná uvedla, že důkaz ohledáním bude proveden dne 31. 8. 2021 v čase od 14:00 hodin. Protokol je neurčitý i co do vylíčení průběhu úkonu. Na s. 1 protokolu uvedeno „přítomné osoby zhlédly záznam teleshoppingového bloku ‚Soukup shop' odvysílaného dne 5. května 2021 od 14:15 hodin na programu Televize Barrandov“. Tato formulace popisuje pouze pasivní činnost spočívající ve sledování audiovizuálního záznamu celého pořadu. Na s. 3 až 4 se však vyskytuje celá řada otázek předsedy žalované. Odpovědi na tyto otázky přitom v protokolu nejsou zaznamenány. Stejně tak protokol obsahuje návrhy usnesení, aniž by bylo zřejmé, jak o nich žalovaná rozhodla. Na s. 10 napadeného rozhodnutí se uvádí, že „samotný teleshoppingový blok měl stopáž 50 minut, nicméně samotná promluva moderátora trvala cca 30 vteřin“. V tomto kontextu s ohledem na obsah protokolu není podle žalobkyně jasné, zda žalovaná provedla jako důkaz celý teleshoppingový blok (v délce cca 50 minut), nebo jen onen (asi 30vteřinový) úsek s postihovaným jednáním (promluvou X). Žalobkyně shrnuje, že z protokolu není zřejmé, kdy přesně a co přesně (vč. za čí účasti přesně) se v průběhu úkonu odehrálo s určitostí nutnou pro rozhodnutí o vině za přestupek. Protokol v této podobě nebyl způsobilým podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí a jeho využití představuje zásadní vadu řízení, která sama o sobě odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí. 7. Žalobkyně se dále vymezuje vůči tomu, že žalovaná za čas spáchání přestupku ve výroku napadeného rozhodnutí v rozporu se skutečností a spisovým materiálem označila „5. května 2021 od 14:15 hodin“. Součástí spisu (pod pořadovým číslem 1) je však analýza kontinuálního úseku vysílání žalobkyně ze dne 5. 5. 2021 v časovém úseku od 12:00 do 24:00 hodin. Na s. 7 této analýzy se uvádí, že teleshopping Soukup shop začal v čase 02:14:03, tj. ve 14 hodin 14 minut a 3 sekundy. Záznam pořadu teleshopping Soukup shop má délku 49 minut a 41 sekund. Jednání, které je v napadeném rozhodnutí posouzeno jako přestupek, končí přesně po 31 sekundách od začátku Přestupek tak byl spáchán v čase od 14:14:03 do 14:14:34 hodin. V čase od 14:15 hodin (tj. od 57. sekundy videozáznamu) se osoba X v pořadu vůbec neobjevila, a tedy vůbec nemohlo dojít ke spáchání přestupku. Současně žalobkyně poukazuje na to, že ve výroku napadeného rozhodnutí absentuje informace o času ukončení páchání přestupku. 8. Následně žalobkyně zpochybňuje naplnění formálních znaků přestupku. Úvodní vystoupení X nebylo součástí obchodního sdělení. I pokud by soud dospěl k opačnému závěru, X v obchodním sdělení neúčinkoval ve smyslu § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb. Žalovaná slovo „účinkovat“ ztotožňuje s „objevit se“ bez dalšího. Podle Slovníku spisovného jazyka českého, resp. podle Slovníku spisovné češtiny však má slovo „účinkovat“ několik významů, primárně „působit“, „vykonávat vliv“. X k návštěvě internetového obchodu či ke koupi nabízeného zboží nevybízel (tak činil až moderátor, který se objevil po znělce teleshoppingu X Shop), tedy nevykonával svůj vliv. 9. Pokud by soud přesto dospěl k závěru, že vystoupení X bylo součástí obchodního sdělení a že v něm X účinkoval, nebyl tímto jednání zasažen zájem chráněný zákonem. Interpretace žalované směřuje k tomu, že § 48. odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb. má být vykládán tak, že doživotně zakazuje komukoliv, kdo byl kdykoliv třeba jen na sekundu hlasatelem, moderátorem nebo redaktorem jakéhokoliv zpravodajského nebo politicko-publicistického pořadu, byť jen pasivní účast v jakékoliv televizní či rozhlasové reklamě (a to ve vysílání všech provozovatelů). To podle žalobce znamená nepřípustné rozšiřování trestněprávní represe a porušení práva garantovaného čl. 26 Listin