5 As 104/2008 — Nejvyšší správní soud

18 Ad 11/2021- 61 - text 23 18 Ad 11/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Aleše Sabola v právní věci žalobce: MedicalHelp Česká republika s.r.o., IČO: 242 19 649 sídlem Malá Štěpánská 546/10, Praha 2 zastoupen advokátem JUDr. Igorem Velebou sídlem Koliště 259/55, Brno proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2021, č. j.: MZDR 29334/2021-2/PRO takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce byl nejprve rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odboru zdravotnictví (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 24. 11. 2020, č. j. MHMP 1666989/2020, uznán vinným ze spáchání šesti přestupků podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich provozování, v rozhodném znění (dále jen „zákon o zdravotních službách“). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 3. 2021, č. j. MZDR 10813/2021-2/PRO, a to tak, že je zrušil v plném rozsahu pro nepřezkoumatelnost a nezákonnost a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. 2. Správní orgán prvního stupně v novém rozhodnutí dospěl ke stejným závěrům a rozhodnutím ze dne 24. 5. 2021, č. j. MHMP 737019/2021 uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků: a) podle § 115 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách, jelikož v rozporu s § 11 odst. 2 zákona o zdravotních službách poskytoval zdravotní služby bez oprávnění k jejich poskytování. (výrok I.); b) podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách, a to tím, že v místě poskytování zdravotních služeb poskytoval zdravotní služby neuvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb. (výrok II.); c) podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách poskytováním zdravotních služeb osobami, které nejsou způsobilé k výkonu zdravotnického povolání lékaře a všeobecné zdravotní sestry nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb. (výrok III.); d) podle § 117 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách poskytováním zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních, kde ordinace nebyly vybaveny náležitými pomůckami a léčivými přípravky pro poskytnutí první pomoci, resp. optotypy a glukometrem (výrok IV.); e) podle § 117 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách, protože vedl zdravotnickou dokumentaci v rozporu s § 53 odst. 1 zákona o zdravotních službách, a to zdravotnickou dokumentaci o pracovnělékařských službách související s vydáváním lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci. (výrok V.); f) podle § 117 odst. 1 písm. r) zákona o zdravotních službách, a to tím, že v rozporu s § 45 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách neopatřil zdravotnická zařízení (místa poskytování zdravotních služeb) označením identifikačního čísla (IČO). (výrok VI.). 3. Správní orgán prvního stupně předmětné přestupky projednal ve smyslu § 88 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), ve společném řízení, ve kterém žalobci uložil pokutu ve výši 1 500 000 Kč. K výši pokuty dospěl aplikací § 41 odst. 2 přestupkového zákona, když v rámci společného projednávání vícero přestupků uložil pokutu ve vyšší sazbě (zvýšené o polovinu). II. Napadené rozhodnutí 4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zrušil výrok II. rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, a to v části týkající se přestupku podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách, kterého se měl žalobce dopustit poskytováním zdravotních služeb neuvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru fyzioterapie, a správní řízení o tomto skutku zastavil. Žalovaný tak, pokud jde o tento přestupek, uznal žalobce vinným pouze za neoprávněné poskytování zdravotních služeb na adrese X, Praha 3 v oboru dentální hygiena. 5. Dále žalovaný částečně zrušil výrok III. a zastavil správní řízení ohledně skutků, kterých se měl žalobce dopustit při poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství prostřednictvím MUDr. S. S. a v oboru všeobecná sestra prostřednictvím M. D.. Žalobce byl uznán vinným pouze za spáchání přestupku podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách, kterého se měl dopustit prostřednictvím MUDr. M. C. 6. Žalovaný za jednotlivé společně projednávané přestupky ve výrokových částech I., II., III., IV., V. a VI. snížil uloženou pokutu na částku 950 000 Kč. Dále byla žalobci ponechána povinnost uhradit paušální částku nákladů ve správním řízení ve výši 1 000 Kč. Ve zbytku žalovaný odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. 7. K námitce ve vztahu k přestupku podle § 115 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách (výrok I.) žalovaný zopakoval svůj názor, který vyslovil v rozhodnutí ze dne 17. 3. 2021, a to, že z kontroly ze dne 14. 9. 2017 vyplývá, že pan A. vystupoval jako lékař. Žalovaný měl za to, že správní orgán prvního stupně dostatečně prokázal spáchání tohoto přestupku. 8. V případě přestupku podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách (výrok III.), k žalobcem tvrzenému odbornému dohledu MUDr. K. M., žalovaný uvedl, že z výpovědí vyplývá, že s nikým nespolupracoval, a potvrdil tak názor správního orgánu prvního stupně, že MUDr. M. nad nikým dohled nevykonával či si toho nebyl vědom. Podle žalovaného nedošlo ani k výkonu odborného dohledu ze strany MUDr. K. (z jeho výpovědi vyplývá, že pro žalobce odborný dohled nikdy nevykonával a dlouhodobě působí mimo Prahu – nebyla tak naplněna podmínka dosažitelnosti odborného dohledu). Z podkladů dále vyplývá, že ani MUDr. K. nad MUDr. C. nevykonávala odborný dohled. Žalovaný potvrdil závěr správního orgánu prvního stupně, že ani z „evidence docházky“ nelze dospět k závěru, že by MUDr. C. byla pod odborným dohledem. Žalovaný neshledal důvod zpochybnit svědeckou výpověď MUDr. C., naopak, na základě ní výrok vztahující se k MUDr. C. žalovaný změnil tak, že poskytovala zdravotní služby jen na adrese X, Praha 2, a to pouze v období od 1. 11. 2017 do 15. 12. 2017. 9. K přestupku podle § 117 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách (výrok IV.) žalovaný uvedl, že z pokladů vyplývá, že alespoň v den kontroly nebyly přístroje, pomůcky a léčivé přípravky v místě poskytování zdravotních služeb, a to vzhledem k tomu, že pokud by tam skutečně byly, personál by je kontrolní skupině předložil. 10. V případě námitky žalobce vůči přestupku podle § 117 odst. 3 písm. e) zákona o zdravotních službách (výrok V.) žalovaný uvedl, že žalobce chybně, v rozporu s vyhláškou č. 98/2012 Sb., považoval za dostačující, že evidenční čísla posudků uvedl v evidenčních knihách. Podle žalovaného z předmětné vyhlášky vyplývá, že evidenční číslo musí být uvedeno přímo na posudku. Žalovaný dodal, že ze spisového materiálu a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně plyne, že se žalobce dopustil i dalších pochybení ve vztahu k vedení zdravotnické dokumentace. 11. K přestupku podle § 117 odst. 1 písm. r) zákona o zdravotních službách (výrok VI.) žalovaný pouze zopakoval, že z přiložených fotografií bez žádných pochybností plyne, že na cedulích, kterými byly provozovny označeny, ani na označení ordinace, nebylo IČO uvedeno, což nelze zvrátit pozdějšími čestnými prohlášeními apod. 12. Stran výše pokuty žalovaný podpořil závěry správního orgánu prvního stupně. Žalobce ničím nedoložil své tvrzení o likvidační povaze uložené pokuty. Správní orgán prvního stupně se přitom dopady uložené pokuty na žalobce zabýval s tím, že z dostupných informací nevyplývá, že by uložená pokuta byla pro žalobce likvidační. Na druhou stranu žalovaný přisvědčil žalobci, že správní orgán prvního stupně nezohlednil žádnou polehčující okolnost, byť k tomu byl původním rozhodnutím o odvolání vázán. Nebyla tak například zohledněna mnohaletá praxe MUDr. C.. Žalovaný proto uloženou pokutu snížil. III. Žaloba 13. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou. Soud níže reprodukuje žalobní body k jednotlivým přestupkům, kterých se měl žalobce podle napadeného rozhodnutí dopustit: 14. K přestupku podle § 115 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách (první žalobní bod) žalobce uvedl (s odkazem na písemné prohlášení MUDr. A. a výňatek z výslechu paní E. H. ze dne 11. 6. 2019), že MUDr. A. A. u něj vždy působil pouze jako administrativní pracovník a překladatel. Dále vyslovil pochybnost nad tím, že „pokládání dotazů na rodinnou a osobní anamnézu, měření krevního tlaku a vpisování těchto informací do kolonky „vyplňuje lékař“ je poskytování zdravotních služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách (běžně je vykonáváno například zdravotní sestrou a lékař záznam jen podepíše). Pokud již je žalovaný přesvědčen o tom, že MUDr. A. po