10 As 230/2021 — Nejvyšší správní soud

19 A 22/2020- 46 - text 11 19 A 22/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: Mgr. J. H., narozený X. bytem X. zastoupený advokátem Mgr. Janem Švarcem sídlem Vodičkova 695/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo dopravy ČR sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2020, č. j. 1080/2020-160-SPR/3, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2020 č. j. 1080/2020-160-SPR/3 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva dopravy (dále jen „žalovaný“) ze dne 15. 6. 2020 č. j. 1080/2020-160-SPR/3 (dále jen „napadené rozhodnutí”), kterým bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce proti usnesení Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností ze dne 11. 3. 2020 č. j. MHMP 425911/2020 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“) v souladu s ust. § 67 odst. 1 správního řádu, uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 4 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit tím, že neodevzdal řidičský průkaz č. X. a mezinárodní řidičský průkaz č. X. do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci příkazu Městského úřadu Česká Lípa, č. j. MUCL/126860/2019 (právní moc 10. 12. 2019), kterým byl uložený trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, tedy ve lhůtě od 17. 12. 2019 do 16. 1. 2020, čímž porušil § 94a odst. 2, § 113 odst. 1, 6 zákona o silničním provozu, a spáchal tak z nedbalosti přestupek dle ust. § 125c odst. 4 písm. b) zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč a dále povinnost uhradit náklady řízení 1 000 Kč. II. Žalobní body 3. Žalobce namítal, že magistrát v rámci vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí žalobci nesdělil předběžný právní názor, tedy jak ve věci rozhodne, nebudou-li navrženy žádné další důkazy. Tato povinnost je přitom nedílnou součástí práva účastníka řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, jak uvádí rovněž komentářová literatura. Tím spíše je tato povinnost důležitá v případě, kdy správní orgán při zjišťování skutkového stavu nevzal v úvahu důkazy předložené žalobcem z důvodu, že nebyly přeloženy z anglického do českého jazyka. Tím magistrát řízení zatížil vadou, jež má vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé, a žalovaný z tohoto důvodu rozhodnutí magistrátu nezrušil, což však ústí v nezákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného. 4. Žalobce dále namítá, že magistrát nesprávně zjistil skutkový stav. Žalobce totiž řidičský průkaz č. X. a mezinárodní řidičský průkaz č. X. nemohl předložit, jelikož mu byly zadrženy příslušníkem městské policie města M. ve F. republice. Tato skutečnost vyplývá z pole „DL Status“ (Driving License Status, tedy Stav řidičského průkazu) pokutového bloku vystaveného žalobci, ve kterém je vyznačeno číslo „1“ ve významu „Confiscated“ (tedy zabaven). Obviněný se domáhá vůči městu M. vrácení řidičského průkazu na základě čl. 24 odst. 5 Ženevské úmluvy o silničním provozu a čl. 42 odst. 1 písm. a) Vídeňské úmluvy o silničním provozu, avšak prozatím neúspěšně. Tyto skutečnosti žalobce magistrátu tvrdil a prokázal, přesto je však magistrát ani žalovaný nevzal v úvahu, jen obecně konstatoval, že z toho nevyplývá, že žalobce má řidičský průkaz zadržený, ačkoliv z důkazů tato skutečnost podle názoru žalobce jednoznačně vyplývá. Žalobce navíc namítá, že důkazní břemeno v daném případě zásadně tíží magistrát, respektive žalovaného, jelikož jde o správní trestání, do kterého se promítají zásady trestního stíhání. Žalovaný tak řízení zatížil vadou, jež má vliv na zákonnost samotného rozhodnutí. 5. Žalobce konečně namítá, že příkaz Městského úřadu Česká Lípa ze dne 18. 11. 2019, č. j. MUCL/126860/2019, na základě kterého byl žalobci uložen trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, byl zrušen s účinky ex tunc, jelikož proti němu byl podán odpor, jehož zmeškání bylo Městským úřadem Česká Lípa prominuto. Tím pominul důvod vrácení řidičského průkazu, jelikož vzhledem ke zrušení příkazu podaným odporem ex tunc odpadl důvod, proč byl žalobce řidičský průkaz povinen vracet. Žalobce tak řidičský průkaz ani mezinárodní řidičský průkaz nikdy vrátit nemusel. Rovněž z tohoto důvodu je napadené rozhodnutí nezákonné. 6. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení a aby byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě shrnul průběh správního řízení. Správní orgán I. stupně v předmětném vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí žalobce poučil o veškerých jeho právech. Právo na sdělení předběžného právního názoru, jak bude věc rozhodnuta, mezi tato práva nepatří. Žalovaný konstatoval, že zaslání uvedeného vyrozumění předcházel příkaz, jímž byl žalobce uznán vinným z předmětného přestupku, jenž byl však zrušen, neboť proti němu žalobce podal odpor. Z ustanovení § 90 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), vyplývá, že pokud byl proti příkazu podán odpor, nelze obviněnému v řízení uložit jiný druh správního trestu s výjimkou napomenutí nebo vyšší výměru správního trestu, než mu byly uloženy příkazem; to neplatí, pokud správní orgán v řízení změní právní kvalifikaci skutku. Jelikož nebylo nařizováno správním orgánem I. stupně ústní jednání, neboť to nebylo potřebné pro zjištění stavu věci, žalobce musel vědět, jakým způsobem správní orgán I. stupně rozhodne, pokud nebudou navrženy další důkazy. 8. Žalovaný již v předmětném rozhodnutí o odvolání uvedl, že dle ust. § 16 odst. 2 správního řádu písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud správní orgán nesdělí účastníkovi řízení, že takový překlad nevyžaduje, což je povinnost, kterou by měl žalobce jako advokátní koncipient a odborník v oblasti práva znát. Žalobce se rovněž mýlí, že je to žalovaný, kdo nese v předmětné věci důkazní břemeno týkající jím uvedeného tvrzení, že mu řidičský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz byly zadrženy na F. Žalovaný konstatuje, že dle zásady oficiality v přestupkovém řízení je minimální důkazní břemeno sice na správním orgánu, avšak pokud je tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu, a je pouze na něm, aby svá tvrzení prokázal. 9. Žalovaný dále uvedl, že skutečnost, že předmětný příkaz Městského úřadu Česká Lípa byl zrušen, se dozvěděl až ze žaloby, nicméně pokud byl žalobci skutečně Městským úřadem Česká Lípa uznán zmeškaný úkon podání odporu proti předmětnému příkazu, stalo se tak až v době, kdy již bylo žalovaným rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kdy žalovaný konstatuje, že daná nová skutečnost nemění nic na tom, že měl žalobce odevzdat předmětný řidičský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz ke dni 17. 12. 2019. Skutečnost, že předmětný příkaz Městského úřadu Česká Lípa byl následně zrušen, nemění nic na tom, že žalobce byl povinen k uvedenému datu splnit danou zákonnou povinnost. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11. Soud při jednání doplnil dokazování o podaný odpor s žádostí o prominutí zmeškání úkonu ze dne 17. 12. 2019, usnesení Městského úřadu Česká Lípa ze dne 27. 7. 2020, č. j. MUCL/75906/2020 a o opravné rozhodnutí ze dne 29. 7. 2020 k tomuto usnesení, dále o rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 8 T 33/2020-112 ze dne 28. 5. 2021, o informaci z webových stránek Ministerstva dopravy ze dne 30. 9. 2020, pokutový blok, o protest proti pokutovému bloku, korespondenci ze dne 18. 3. 2019 a 28. 10. 2019 a 17. 12. 2019 a o konverzaci WhatsApp ze dne 20. 3. 2019. 12. Podle § 125c odst. 4 písm. b) zákona o silničním provozu fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 94a odst. 2, § 113 odst. 1 nebo § 123c odst. 5 neodevzdá řidičský průkaz, mezinárodní řidičs