4 Aps 7/2013 — Nejvyšší správní soud

3 A 30/2022- 43 - text 11 3A 30/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: Řehák & Řehák v.o.s., IČO: 26003147 sídlem Chorinova 23, 560 02 Česká Třebová zastoupená advokátem Mgr. Petrem Krátkým sídlem Sukova třída 1556, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky sídlem Olšanská 2, 130 00 Praha 3 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně o výmaz označených zbraní z centrálního registru zbraní ze dne 27. 10. 2021 projednávané pod č. j. PPR-30961-4/ČJ-2021-990450. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 232 Kč k rukám jejího právního zástupce Mgr. Petra Krátkého, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vymazat z centrálního registru zbraní blíže určené zbraně kategorie D. K výzvě soudu žalobkyně následně upravila petit žaloby tak, že se domáhá vydání rozhodnutí o její žádosti o výmaz zbraní z centrálního registru zbraní. 2. Z obsahu správního spisu a z podání žalobkyně zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Žalobkyně je podnikatelem v oboru zbraní a střeliva. Dle § 31 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zbraních“), je držitelem zbrojní licence vydané pro skupiny oprávnění A, B, C, D, E. 4. V letech 2019 a 2020 provedla žalobkyně úpravy blíže označených zbraní. Žalobkyně má za to, že takto zbraně z původní kategorie B dle § 5 písm. c) zákona o zbraních ve znění účinném do 29. 1. 2021 upravila na zbraně kategorie D dle § 7 písm. c) zákona o zbraních ve znění účinném do 29. 1. 2021. Zbraně s provedenými úpravami předložila Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, který rozhodnutím ze dne 31. 1. 2020, č. 91-06706-19, č. j. CUZZS/254/19-9, rozhodl, že zbraně zde vymezených vlastností spadají do kategorie D. 5. Po provedení úprav ohlásila žalobkyně Krajskému ředitelství policie Pardubického kraje jako příslušnému útvaru policie dle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních změnu ráže zbraní, a to ve dnech 28. 3. 2019, 29. 3. 2019, 16. 4. 2019 a 30. 4. 2020. 6. Dne 13. 1. 2021 předložila žalobkyně předmětné zbraně k prohlídce provedených úprav příslušnému útvaru policie. 7. Sdělením ze dne 25. 8. 2021, č. j. KRPE-3512-6/ČJ-2021-1700IY-UO, dalo Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, na vědomí žalobkyni, že předmětné zbraně odpovídají zbrani kategorie C-I, avšak dle platného § 3 odst. 4 zákona o zbraních se na ně nadále pohlíží jako na zbraně původní kategorie. 8. Dne 27. 10. 2021 předložila žalobkyně žalovanému žádost, aby předmětné zbraně jako zbraně kategorie D vymazal z evidenční knihy zbraní držitele zbrojní licence v rámci systému centrálního registru zbraní. Žalobkyně uvedla, že ze sdělení ze dne 25. 8. 2021 nevyplývá, že by předmětné zbraně po provedení úprav a po kontrole těchto úprav příslušným útvarem policie nebyly zbraněmi kategorie D. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. Zároveň vyjádřila přesvědčení, že její žádost nemůže být negativně dotčena aktuálně (od 30. 1. 2021) účinným zněním zákona o zbraních. Dále poukázala na znění přechodných ustanovení tohoto zákona a na správní praxi. 9. Na žádost žalobkyně reagoval žalovaný vyrozuměním ze dne 3. 11. 2021, č. j. PPR-30961-4/ČJ-2021-990450, v němž žalobkyni informoval o postoupení podání příslušnému správnímu orgánu, a to odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Krajského ředitelství policie Pardubického kraje. Z vyjádření žalovaného vyplývá, že podání žalobce vyhodnotil jako ohlášení změny ráže zbraně nebo opravy zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně ve smyslu § 39 odst. 1 písm. q) zákona. V této věci se žalovaný nepovažoval za místně příslušný správní orgán, neboť ohlášení se podává u krajského ředitelství policie příslušného podle sídla žadatele. 10. Dne 7. 12. 2021 podala žalobkyně u ministerstva vnitra podnět na ochranu před nečinností podle § 80 správního řádu. V něm zdůraznila, že se jedná o zbraně kategorie D. 11. Ministerstvo se ve vyrozumění ze dne 21. 12. 2021, č. j. MV-203186-4/OBP-2021, ztotožnilo s postupem žalovaného, který žádost postoupil podle § 12 správního řádu Krajskému ředitelství policie Pardubického kraje jako příslušnému útvaru policie. Obsah žaloby 12. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její podání ze dne 27. 10. 2021 je podle svého názvu i obsahu žádostí o výmaz tam uvedených zbraní kategorie D z evidenční knihy zbraní v rámci centrálního registru zbraní. K vyřízení této žádosti je věcně a místně příslušným orgánem žalovaný podle § 74 odst. 5 písm. b) zákona o zbraních. O žádosti žalobkyně žalovaný dosud věcně nijak nerozhodl, a předmětné zbraně jako zbraně kategorie D z evidenční knihy zbraní žalobkyně z centrálního registru zbraní nevymazal. 13. Žalobkyně se dne 7. 12. 2021 obrátila na Ministerstvo vnitra s podnětem na ochranu před nečinností žalovaného ve smyslu § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Ministerstvo vnitra reagovalo vyrozuměním ze dne 21. 12. 2021, č. j. MV-203186-4/OBP-2021, v němž se ztotožňuje s nesprávným právním názorem žalovaného, že místně a věcně příslušným orgánem k provedení žalobkyní žádaného úkonu je Krajské ředitelství policie Pardubického kraje. 14. Žalobkyně míní, že Krajské ředitelství policie Pardubického kraje není věcně příslušné k provedení žalobkyní žádaného úkonu. Podle § 74 odst. 6 zákona o zbraních příslušný útvar policie plní úkoly příslušného útvaru policie podle tohoto zákona. Žádné ustanovení zákona o zbraních však nesvěřuje příslušnému útvaru policie pravomoc provádět výmazy zbraní kategorie D z centrálního registru zbraní. Žalovaným uváděný § 10 odst. 2 zákona o zbraních pak na příslušnost ve věci žalobkyně nedopadá, neboť řeší problematiku výjimky k nabývání do vlastnictví, držení nebo nošení zbraně kategorie A a A-I, a s obsahem žádosti žalobkyně ze dne 27. 10. 2021 nijak nesouvisí. Vyjádření žalovaného 15. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že považuje žalobu za nedůvodnou, neboť ve věci nebylo vedeno správní řízení, ani ve věci nemělo být vydáno meritorní rozhodnutí. 16. Žalovaný je přesvědčen, že bez fyzické kontroly každé jednotlivě žádané zbraně o výmaz z centrálního registru zbraní by mohlo dojít k puštění do oběhu potenciálně nebezpečné zbraně, čímž by hrozil neúměrně škodlivý následek. Proto byla jednotlivá podání žalobkyně postupována k vyřízení příslušnému útvaru policie, který je příslušný takovou kontrolu provést. 17. Žalovaný dále připomněl, že v době posuzování došlo k novelizaci zákona o zbraních a střelivu. Předložené zbraně přitom již nebyly zařazeny do kategorie „D“, čímž nemohlo dojít k jejich automatickému výmazu centrálního registru. 18. Podání žalobkyně ze dne 27. 10. 2021 bylo posouzeno jako oznámení změny ráže zbraně nebo opravy zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně podle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních. Příslušnost útvaru policie byla dovozena dle § 10 odst. 2 zákona o zbraních, přičemž žalovaný není příslušným orgánem k provedení žádaného úkonu, neboť podle sídla žalobkyně je příslušným útvarem policie Krajské ředitelství policie Pardubického kraje. Z uvedeného důvodu bylo podání žalobkyně v souladu se zákonem o zbraních postoupeno příslušnému útvaru policie. Replika žalobkyně 19. V replice žalobkyně uvedla, že je zcela absurdní stanovisko žalovaného, že podání žalobkyně ze dne 27. 10. 2022 je oznámením podle § 39 odst. 1 písm. q) zákona o zbraních. Toto ustanovení stanoví povinnost ohlásit do 10 pracovních dnů příslušnému útvaru policie změnu ráže zbraně nebo opravu zbraně mající za následek změnu kategorie zbraně. Tuto svoji povinnost splnila žalobkyně ohledně předmětných zbraní již v letech 2019 a 2020. Žalobkyně se táže, co by ji mělo vést k tomu, aby toto ohlášení ohledně předmětných zbraní podávala po uplynutí až dvou a půl roku duplicitně znovu. V jednání žalovaného spatřuje snahu vypořádat se s věcí jinak, než o žádosti o výmaz z registru zbraní věcně rozhodnout. Žalovaný ostatně nemá jeden názor na to, podle jakého konkrétního ustanovení zákona o zbraních různá podání žalobkyně (vždy však označená jako žádost, která i dle svého obsahu jednoznačně žádostí jsou) posuzovat a s nimi nakládat. Žalobkyně odmítla, že by sám žalovaný neměl možnost provést kontrolu, zda u každé jednotlivé zbraně došlo