1 Ads 139/2015 — Nejvyšší správní soud

9 A 134/2020- 39 - text 8 9A 134/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobkyně: Ing. P. R., IČ X, X, zastoupen Mgr. Pavlem Bobkem, advokátem, se sídlem Muchova 223/9, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství ČR se sídlem náměstí Těšnov 65/17, Nové Město, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2020, č. j.: 38295/2020-MZE-18142, sp. zn. 5 ZK 19771/2020-18142, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Odboru zemědělských komodit, ze dne 6. 10. 2020, č.j. 38295/2020-MZE-18142, sp. zn. 5 ZK 19771/2020-18142, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Pavla Bobka, advokáta. Odůvodnění: I. Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného o zamítnutí jeho odvolání proti rozhodnutí České plemenářské inspekce (dále jen „ČPI“) ze dne 16. 6. 2020, č. j. 3896/2020-ČPI (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí ČPI ze dne 22. 5. 2020, č. j. 2949/2020-ČPI (dále též „původní prvostupňové rozhodnutí“), jím byl žalobce uznán vinným ze spáchání sbíhajících se přestupků: a) na úseku označování ovcí dle § 27 odst. 7 písm. a) zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (dále jen „plemenářský zákon“) v návaznosti na § 22 odst. 1 téhož zákona a § 22 odst. 1 vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem (dále též „vyhláška“) tím, že nezajistil označení 28 ovcí (7 samců a 21 samic) ke dni kontroly neidentifikovatelných, označené čísly v protokolu o výsledku kontroly a ve výroku původního prvostupňového rozhodnutí, jež s narodily mezi lety 2011 až 2016 a byly v blíže nezjištěné době přemístěny na kontrolované hospodářství, čímž nesplnil povinnost zajistit, aby ovce byly řádně označeny dvěma identifikačními prostředky v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o stanovení systému a evidence ovcí a koz stanovenou plemenářským zákonem a vyhláškou b) přestupku na úseku evidence koní dle § 27 odst. 8 písm. b) plemenářského zákona v návaznosti na § 23 odst. 1 písm. b) téhož zákona a ustanovení § 41 odst. 1, 4 vyhlášky tím, že evidoval v Registru koní v hospodářství (RKH) navíc koně Farella a klisnu Kerol dle specifikace v původním prvostupňovým rozhodnutím, čímž nesplnil povinnost stanovenou plemenářským zákonem a vyhláškou řádně vést RHK a evidovat v něm všechna chovaná zvířata c) přestupku na úseku evidence koní dle § 27 odst. 8 písm. c) v návaznosti na § 23 odst. 1 písm. c) téhož zákona a § 46 odst. 1 vyhlášky, kterého se dopustil tím, že do dne kontroly nepředal pověřené informace o úhynu koně Farella a klisny Kerol dle specifikace v původním prvostupňovém rozhodnutí, kdy k dokonání přestupku u koně Farella došlo dne 2. 5. 2017 a u klisny Kerol dne 19. 5. 2018. Za tyto přestupky byla žalobci uložena původním prvostupňovým rozhodnutím dle § 27 odst. 26 písm. c) plemenářského zákona pokuta ve výši 30 000,- Kč, která byla v autoremeduře ČPI snížena prvostupňovým rozhodnutím na 20 000,- Kč, a žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že ČPI zahájila dne 30. 10. 2019 na hospodářství žalobce s registračním číslem CZ 52067370, Železnice (dále jen „hospodářství“), kontrolu č. j. 8362/2019-ČPI/Rod zaměřenou na dodržování plemenářského zákona. Předmětem kontroly bylo označování a evidence ovcí, koz a koní. Při kontrole ČPI zjistila, že žalobce neoznačil 28 ovcí, které se narodily na hospodářství mezi lety 2011-2016. Dále bylo zjištěno, že žalobce evidoval v registru koní v hospodářství navíc dva koně, koně Farella (IČ koně 203001224711890) a klisnu Kerol (IČ koně 203011994337604) a nezaslal hlášení o úhynu těchto dvou koní, které uhynuly v roce 2017 a 2018. O výsledku kontroly byl pořízen protokol č. j. 8362/2019-ČPI/Rod (dále jen „protokol o kontrole“). Žalobce proti protokolu nevznesl námitky. Na základě výsledku kontroly bylo žalobci dne 25. 11. 2019 uloženo Opatření k odstranění nedostatků a jejich příčin. Následnou kontrolou dne 5. 2. 2020, č. j. 501/2020/8326/2019-ČPI/Rod/A bylo zjištěno, že žalobce uložená opatření splnil. Oznámení o zahájení přestupkového řízení č. j. 1180/2020-ČPI bylo žalobci doručeno dne 9. 3. 2020. Žalobce se k oznámení nevyjádřil. 3. ČPI následně dne 22. 5. 2020 vydala výše uvedené původní prvostupňové rozhodnutí, proti němuž podal žalobce odvolání, v němž se domáhal přehodnocení uložené sankce. Uznal, že porušil plemenářský zákon a určitý finanční trest si „zasloužil,“ své pochybení však nepovažoval za tak společensky nebezpečné, jak bylo uvedeno v původním prvostupňovém rozhodnutí a měl za to, že je výše uložené pokuty pro něj spíše demotivační a likvidační. Na základě toho změnila, ČPI původní prvostupňové rozhodnutí dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) prvostupňovým rozhodnutím v nyní projednávané věci tak, že pokutu snížila na 20 000,- Kč. 4. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce znovu odvolání (ze dne 1. 7. 2020), kde uváděl shodně jako v odvolání předchozím, navíc však dodal, že se nejednalo o porušení § 22 odst. 1 plemenářského zákona a § 22 odst. 1 vyhlášky, nýbrž o porušení § 22 odst. 6 plemenářského zákona, a tedy se jednalo o přestupek podle § 27 odst. 7 písm. d). Spáchaná porušení plemenářského zákona měla podle něj nulovou společenskou nebezpečnost a jako sankci navrhl napomenutí, případně uložení pokuty maximálně do výše 3 000,- Kč. 5. Žalovaný považoval odvolání za účelové s cílem vyhnout se zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Měl za to, že žalobce nepředložil takové argumenty, kterými by vyvrátil skutečnosti zjištěné jak v prvotních dokumentech o kontrolní činnosti, tak i v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, proto odvolání žalobou napadeným rozhodnutím zamítl. II. Obsah žaloby 6. Žalobce v žalobě brojil proti výši uložené pokuty, kterou považoval za likvidační a zcela zjevně nepřiměřenou, neodpovídající (pokud vůbec) společenské škodlivosti jeho činu. 7. Žalobce dále namítal nesprávné právní posouzení přestupku, kterého se měl dopustit podle protokolu o kontrole porušením § 27 odst. 7 písm. a) plemenářského zákona v návaznosti na ustanovení § 22 odst. 1 plemenářského zákona a ustanovení § 22 odst. 1 vyhlášky tím, že nezajistil označení 28 ovcí. Žalobce však v souladu s § 22 odst. 1 plemenářského zákona řádné všechny ovce označil ušními známkami a zaslal hlášení do Stájového registru. Konstatoval, že ovce při kontrole ušní známky neměly, neboť si je v průběhu času vytrhnou. Žalobce v důsledku tíživé životní a ekonomické situace nestihl zajistit nastřelení duplikátů ušních známek. Proto se mohl dopustit pouze porušení § 22 odst. 6 plemenářského zákona, o tom se však do Stájového registru žádné hlášení neposílá, tedy se nemohl dopustit porušení povinnosti vést Stájový registr. Nezajištěním nastřelení duplikátů ušních známek ovcím tak mohlo dojít ke spáchání přestupku, nikoliv však podle § 27 odst. 7 písm. a), nýbrž podle § 27 odst. 7 písm. d) plemenářského zákona. 8. K výši pokuty uvedl, že podle § 27 odst. 26 písm. c) plemenářského zákona je možné za oba tyto přestupky uložit stejnou pokutu až do výše 1 000 000,- Kč, špatným vyhodnocením skutkového stavu ale došlo k nesprávnému určení výše pokuty, která i po snížení činí částku 20 000,- Kč. Tato částka by byla pochopitelná v případě, že by svým jednáním skutečně hrubě a ve velkém rozsahu porušil povinnosti vedení Stájového registru, což je závažnější než porušení zákonných povinností, za které je sankcionován. Je však diametrální rozdíl mezi porušením povinnosti vést Stájový registr (čehož se nedopustil) a pouhým nezajištěním nastřelení duplikátů ušních známek. Horní hranice pokuty je koncipována tak, aby v nejextrémnějších případech byla přiměřená při sankcionování podnikatelů s desítkami tisíc kusů zvířat. Podle žalobce odpovídá společenské škodlivosti jeho činu pokuta ve výši maximálně 3 000,- Kč. Zdůraznil, že před doručením oznámení o zahájení přestupkového řízení sám své pochybení bez dalšího napravil, to však správní orgány dostatečně nezohlednily při jejich rozhodování. 9. Uvedl, že proti němu byla vedená lživá a dehonestující kampaň ze strany jeho bývalé brigádnice, se kterou musel pro její vážná a nebezpečná pracovní pochybení ukončit spolupráci. Tato brigádnice iniciovala svým podnětem již několikátou inspekci ze strany státních orgánů, které jsou zbytečným zásahem do podnikání žalobce, jež je v současnosti téměř na svém konci, pokuta ve výši 20 000,- Kč je pro něj likvidační. 10. Podle žalobce žalovaný porušil základní zásad