2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

11 A 16/2021- 113 - text 10 11 A 16/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobkyně: Mgr. V. Z., Ph. D. bytem X zastoupena advokátem Mgr. Davidem Zahumenským sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhá ochrany před nezákonným zásahem, který spatřuje, zjednodušeně řečeno, v tom, že stát nepřijal konkrétní opatření k zabránění šíření viru spalniček. Žalobu nejprve směřovala proti dvěma žalovaným – Ministerstvu zdravotnictví a vládě České republiky. 2. Zdejší soud žalobu odmítl usnesením ze 16. 11. 2021, čj. 11 A 16/2021-54, neboť dospěl k závěru, že tvrzená nečinnost nemůže být zásahem ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) rozsudkem z 22. 3. 2023, čj. 2 As 320/2021-47, usnesení zdejšího soudu zrušil ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví a v tomto rozsahu věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Ve vztahu k vládě České republiky NSS žalobkyninu kasační stížnost zamítl. 3. Soud tudíž nyní projednává žalobu již pouze ve vztahu k ministerstvu. II. Žalobní argumentace 4. Žalobkyně uvedla, že jako dítě byla očkovaná proti spalničkám, nicméně v dospělosti jí stát žádné další očkování nezajistil. Žalobkyně trpí autoimunitním onemocněním – lupénkou, a proto se obává, že by pro ni mohlo mít prodělání onemocnění nebezpečné následky. Stát dle žalobkyně nedostál své povinnosti zabránit šíření spalniček, které jsou infekčním onemocněním. Žalobkyně je tímto onemocněním přímo ohrožena na svém zdraví. 5. Žalobkyně citovala z veřejně dostupných informací ke spalničkám. Poukázala na to, že míra úmrtnosti je 1 až 3 osoby z 1 000 případů, přičemž nejvyšší je u dětí a jedinců s oslabenou imunitou. Upozornila též na to, že ve velmi vzácných případech může prodělání spalniček způsobit subakutní sklerotizující panencefalitidu, která je smrtelná a nevyléčitelná. Nejvyšší riziko fatálních komplikací je u dětí mladších 12 měsíců. Dále poukázala na to, že epidemie spalniček se v ČR, Evropě i světě často opakují. Světová zdravotnická organizace zrušila ČR status země, v níž byly spalničky vymýceny. Žalobkyně též poukázala na možné vyvanutí imunity, které je vedle nízké proočkovanosti dalším faktorem nárůstu vnímavých jedinců (tzn. jedinců bez protilátek). K vyvanutí dochází po určití době po očkování a je ovlivněno zdravotním stavem konkrétní osoby. Dle informací od Státního zdravotního ústavu je mezi vakcinovanými osobami ve věkové skupině 35–39 let (tedy skupině, do níž spadá žalobkyně) 17 % osob s vyvanutou imunitou. Navíc i očkované osoby mohou šířit virus jako bezpříznakoví přenašeči. Stát povinné očkování neopakuje. Další očkování je dobrovolné a musí si ho hradit každý sám. Žalobkyně se obává, že u ní mohlo dojít k vyvanutí imunity. 6. Žalovaný má pozitivní povinnost konat a chránit zdraví. Za účelem naplnění práva na ochranu zdraví musí přijmout adekvátní opatření. Žalobkyně má za to, že její právo na ochranu zdraví převažuje nad čímkoliv ostatním a lze přijmout jakákoliv opatření, aby její právo bylo zaručeno. Žalobkyně odkázala na zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, dle kterého může veřejná moc přijímat mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku. Právě u spalniček hrozí vznik epidemie. Žalobkyně má za to, že žalovaný měl nejpozději v srpnu 2019 přijmout všechna myslitelná opatření, a to zejména: a) omezení mezilidských kontaktů na minimální možnou míru; b) povinné nošení ochrany dýchacích cest; c) dobrovolné očkování, přičemž prokázání očkování a současně titru (množství) protilátek (vzhledem k možné neúčinnosti očkování a asymptomatického šíření viru) bude podmínkou pro výkon povolání, účast na školní docházce, možnosti vykonávat jinou činnost než tu, která souvisí s obstaráním základních životních potřeb, zejména nákupu nezbytně nutných potravin; d) podstoupení dobrovolného očkování může být nahrazeno prokázáním titru protilátek testem nikoliv starším než 5 dnů; e) omezení pro cestování do a z republiky. 7. Skutečnost, že tak stát neučinil v souvislosti s prokázáním viru spalniček na území ČR, je dle žalobkyně nezákonným zásahem, který nadále trvá. Proto navrhla, aby soud určil, že nepřijetí opatření bylo nezákonným zásahem, a zakázal žalovanému pokračovat v zásahu do žalobkyniných práv. 8. Žalobkyně následně soudu zaslala doplnění, jehož přílohou bylo vyjádření vlády v řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věci stížnosti č. 47621/13 a 5 dalších, Vavřička a ostatní. Poukázala přitom na to, že vláda potvrdila její argumentaci, neboť ve vyjádření uvedla, že spalničky patří nadále k významným příčinám morbidity, a to v poslední době též v západní Evropě. V dalších doplněních předložila podklady pro svá žalobní tvrzení a upozornila na to, že v tomto roce znepokojivě narůstá dětská mortalita. Žalovaný by proto měl dobře vysvětlit, proč nepřistoupil k žádným opatřením na ochranu dětí. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí a navrhl, aby ji soud odmítl. 10. Ztotožnil se s argumentací zdejšího soudu v usnesení čj. 11 A 16/2021-54, kterou citoval. Má za to, že žaloba je svojí povahou spíše actio popularis a žalobkyně není tvrzenou nečinností přímo zasažena, ani zkrácena na svých právech. Žalovaný postupoval v souladu se zákonem, neboť dospěl k závěru, že rizika spojená s možností šíření spalniček nejsou tak velká, aby ospravedlnily zásahy do práv osob za účelem bránění šíření této nemoci. 11. Žalovaný uvedl, že má za to, že se zásahovou žalobou nelze domáhat vydání mimořádného opatření, resp. vyslovení toho, že jeho nevydání bylo nezákonné. V opačném případě by soud nahrazoval úvahy žalovaného, který je vrcholným orgánem ochrany veřejného zdraví. IV. Ústní jednání 12. Ve věci se konalo ústní jednání v souladu s § 49 s. ř. s. 13. Žalobkyně i její zástupce se z jednání omluvili a souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti. Soud proto jednal bez jejich účasti dle § 49 odst. 3 s. ř. s. 14. Žalovaný setrval na své argumentaci. Má za to, že soud žalobu správně odmítl a navrhl, aby ji opět odmítl, neboť žalobkyní namítaný zásah nemůže být zásahem dle § 82 s. ř. s. 15. Na jednání soud provedl k důkazu dle § 77 odst. 1 s. ř. s. listiny, které žalobkyně předložila, a zjistil z nich následující skutečnosti. 16. Z prezentace k Evropskému týdnu očkování 2023 plyne, že spalničky jsou vysoce nakažlivé a závažné onemocnění a znovu se objevují v evropském regionu WHO. Jeden nemocný může nakazit 12 až 18 osob. 17. Z informačního listu o spalničkách na Evropském informačním portálu o očkování plyne, že spalničky jsou vysoce nakažlivé, snadno se šíří a lze se jimi nakazit v jakémkoliv věku. 18. Z článku Spalničky nezmizely z 6. 2. 2023 plyne, že celosvětově klesá proočkovanost populace. První dávku vakcíny dostalo 81 % dětí, druhou pouze 71 % dětí. Pro dosažení kolektivní imunity je třeba, aby oběma dávkami bylo naočkováno 95 % populace. 19. Z článku z 23. 11. 2022 na webu Deníku N plyne, že WHO varuje před hrozícím celosvětovým rozšířením spalniček. WHO od začátku roku 2022 zaznamenala nárůst velkých místních epidemií a největší obavy panují o části subsaharské Afriky. V ČR se spalničky vyskytují velmi zřídka. V roce 2020 zaznamenali zdravotníci jen čtyři případy. 20. Ze zprávy Státního zdravotního ústavu „Spalničky – význam onemocnění a aktuální situace v Evropě“ plyne, že spalničky jsou onemocněním, která může být celosvětově eradikována mimo jiné proto, že jsou k dispozici spolehlivé diagnostické testy a je dostupná vysoce účinná a bezpečná vakcína. V Evropě funguje Regionální verifikační komise WHO (EVC) a národní verifikační komise (NVC). RVC vyhodnocuje stav eliminace spalniček na základě informací o situaci v jednotlivých státech poskytovaných národními verifikačními komisemi. Ty mají za úkol podporovat a dokumentovat aktivity vedoucí k eliminaci spalniček a informovat RVC o stavu eliminace na území daného státu. Spalničky jsou nemocí, která podléhá pravidelnému hlášení každého jednotlivého případu do evropského systému TESSy, a to každý měsíc do 25. dne daného měsíce. V ČR nebylo 95% hranice proočkovanosti dvěma dávkami dosaženo poprvé v roce 2015. Mezi jednotlivými regiony ČR existují významné rozdíly v proočkovanosti. 21. Z Communicable Disease Threats Report, Week 10, 5-11 March 2023, plyne, že v lednu 2023 nahlásilo šest členských států Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) devět případů spalniček do informačního systému TESSy, který provozuje Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC). ČR mezi těmito státy nebyla. Aktivita spalniček zůstává na nízké ú