9 Afs 289/2016 — Nejvyšší správní soud

14 A 123/2023- 50 - text 15 14 A 123/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: L. L. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Lukášem Zárybnickým sídlem Kodaňská 1007/40, 101 00 Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2023, č. j. MZP/2023/500/955, sp. zn. ZN/MZP/2023/500/126, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správními orgány 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým Ministerstvo životního prostředí zčásti změnilo a jinak potvrdilo rozhodnutí České inspekce životního prostředí (dále jen správní orgán I. stupně) ze dne 14. 3. 2023, č. j. ČIŽP/41/2023/3062 (dále jen prvostupňové rozhodnutí), kterým byl žalobce shledán vinným z porušení zákona č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČIŽP“). 2. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Správní orgán I. stupně provedl dne 26. 4. 2022 kontrolu na lesním pozemku p. č. X v k. ú. X, v rámci které byl zjištěn zastřešený objekt s vyhlídkou. Jednalo se o dřevostavbu na 4 trámových podpěrách o půdorysu 5,8 x 6,1 m ve výšce 5,64 m se zábradlím (dále jen zařízení) a s příslušnými terénními úpravami lesní půdy. Místo samotné bylo zpevněno kačírkem, pochozí plocha byla zpevněna dřevěnou podlahou a byly zde schody vedoucí k uzavřené části objektu. Zařízení bylo vybaveno svodem vody, zásobníkem na vodu a kouřovodem. Na místě se rovněž nacházelo běžné rekreační zahradní vybavení, nástroje a palivo na otop. Vlastníkem předmětného pozemku je žalobce, který během kontroly uvedl, že posed postavil svépomocí bez jakýchkoli povolení za účelem provozování glampingu. 4. Správní orgán I. stupně oznámil žalobci dne 16. 8. 2022 zahájení řízení o přestupku, kterého se měl žalobce dopustit neoprávněným použitím lesní půdy k jiným účelům než pro plnění funkce lesa, čímž měl spáchat přestupek dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o ČIŽP. 5. Dne 6. 10. 2022 podal žalobce správnímu orgánu I. stupně „Vyjádření k podkladům rozhodnutí, doložení majetkových poměrů, odůvodnění žádost nařídit ústní jednání, žádost o přerušení řízení“. Žádost o přerušení odůvodnil tím, že požádal o dočasné odnětí plnění funkce lesa na pozemku č. X v k. ú. X. Správní orgán I. stupně neshledal důvody pro přerušení řízení, neboť podání uvedené žádosti nemá na probíhající řízení vliv. O zamítnutí žádosti žalobce o nařízení ústního jednání pak rozhodl usnesením ze dne 20. 10. 2022, č. j. ČIŽP/41/2022/11301, v němž konstatoval, že neexistují žádné důvody pro nařízení ústního jednání, neboť není nezbytné ke zjištění stavu věci a nebylo zjištěno ani žalobcem tvrzeno, že by nařízení ústního jednání bylo nezbytné pro uplatnění jeho práv. Proti citovanému usnesení podal žalobce odvolání, které bylo usnesením žalovaného ze dne 21. 11. 2022, č. j. MZP/2022/500/2771, zamítnuto a napadené usnesení bylo potvrzeno. 6. Správní orgán I. stupně rozhodnutím dne 14. 3. 2023 shledal žalobce vinným tím, že: „od září 2021 do doby kontroly, tj. do 26. 4. 2022, neoprávněně užíval lesní půdu k jiným účelům než pro plnění funkcí lesů, a to na lesním pozemku p. č. X v k. ú. X, v porostní skupině 50Ra8, kde provedl nepovolené terénní úpravy na ploše 5,8 x 6,1 m a nepovoleně vybudoval vyvýšený objekt ze dřeva na čtyřech trámových podpěrách (hranolech) pevně zakotvených v zemi o celkové výšce 5,64 m se zábradlím. Pod objektem vybudoval dřevěnou podlahu a dále místo zpevnil kačírkem“. Tímto jednáním žalobce porušil povinnosti stanovené v ustanoveních § 11 odst. 1 a 4, § 13 odst. 1 a § 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“), a tím ohrozil životní prostředí v lesích. Tímto jednáním spáchal žalobce přestupek z nedbalosti dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o ČIŽP, za což mu byla uložena pokuta ve výši 195 000 Kč. 7. K odvolání žalobce žalovaný prvostupňové rozhodnutí co do výše pokuty změnil, jinak potvrdil. 8. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zrekapituloval odvolací námitky žalobce, přičemž z velké části potvrdil správnost prvostupňového rozhodnutí. Oznámení řízení bylo dle žalovaného zcela řádné a žalobce mohl uplatnit v řízení veškerá práva, což také činil. Žalovaný považoval za správné závěry správního orgánu I. stupně ohledně žádosti žalobce o přerušení řízení, k čemuž dodal, že podklady z řízení, kvůli kterému žalobce žádal řízení přerušit, jsou součástí spisového materiálu. Ohledně nenařízení ústního jednání žalovaný stručně odkázal na příslušná správní rozhodnutí obsažená ve spise, stejně tak jako na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. 9. Ohledně důkazního návrhu výslechem Ing. Mosteckého žalovaný odkázal na závěry správního orgánu I. stupně a dodal, že žalobce nespecifikuje, co by měl požadovaný výslech přinést, neboť vyjádření samotné obsahem správního spisu již je. Žalovaný zdůraznil, že správní orgán I. stupně je specializovaným orgánem státní správy mající odborné vybavení k plnění svých úkolů a znalecké zkoumání při plnění jejích úkolů tedy většinou není potřeba. Předmětná otázka byla posouzena odborným správním orgánem v rámci jeho působnosti a na základě podkladů založených ve spisu a případné znalecké zkoumání nebylo potřeba. 10. Žalovaný označil jako nesprávný názor žalobce, že by les, ve kterém je posed umístěn, mohl být označen jako les zvláštního určení či že by jej takto bylo možné posuzovat. Les může být zařazen do této kategorie pouze konstitutivním rozhodnutím příslušného orgánu s účinky ex nunc. Do té doby je třeba na něj nahlížet optikou současného zařazení, což znamená jako na les hospodářský. I v případě, že by bylo nahlíženo na předmětný les jako rekreační, tak ani takovýto účel posed sám o sobě neplní, neboť jeho účel vyžaduje rovnoměrné rozmístění rekreačních prvků po celém lese a tím rovnoměrné zatížení celého lesa. Jeden umístěný objekt tedy ani při zohlednění této argumentace plnit rekreační funkci lesa zvláštního určení nemůže. Žalobce bez povolení užíval pozemky určené k plnění funkcí lesa k jiným účelům než stanoví zákon, a tím došlo k ohrožení životního prostředí v lesích. Účel onoho zařízení zastávaný žalobcem, či skutečnost, že se na místě nacházejí publikace o lese, na tomto závěru nemohou ničeho změnit. Skutkový i právní stav dané věci je tak dle žalovaného zcela jasný a nepřipouští jakýkoli výklad in dubio pro reo ve prospěch žalobce. 11. Žalovaný k argumentaci žalobce negativním právním omylem zdůraznil, že na případ dopadá zásada neznalost práva neomlouvá, a to obzvláště za situace, ve které je žalobce vlastníkem lesního pozemku. Bylo jeho odpovědností se seznámit s příslušnými právními předpisy, či zajistit řádné plnění povinností spojených s vlastnictvím lesního pozemku jiným způsobem. Nelze tak hovořit o právním omylu, ale minimálně o nevědomé nedbalosti. 12. Žalovaný dále korigoval odůvodnění správního orgánu I. stupně ohledně definičního vymezení posedu s tím, že okolnost, že dané zařízení neslouží myslivosti, dostatečně vyplývá z obstaraných podkladů, zejména vyjádření místního mysliveckého spolku. Další rozbor obsahu slova posed je tak bezpředmětný. Žalovaný dále zkonstatoval, že předmětné zařízení neslouží ani k výkonu myslivosti ani k hospodaření v lese ve smyslu ustanovení lesního zákona, přičemž správní orgán I. stupně má dostatečné odborné znalosti, aby veškeré tyto okolnosti posoudil. Případná obsazenost (či neobsazenost) hosty na primární účel zařízení nemůže mít vliv. 13. Žalovaný rovněž odkázal na závěry správního orgánu I. stupně ohledně porušení zásady presumpce neviny a zákazu trestu za způsob obhajoby. Žalobce mohl nadále využívat a nadále využívá předmětné zařízení k výdělečné činnosti a neuvedl dotčený pozemek do původního stavu. Stejně tak mohl uplatnit a uplatnil veškerá procesní práva. Argumentace žalobce tak dle žalovaného pomíjí kontext prvostupňového rozhodnutí. 14. Žalovaný z větší části rovněž aproboval postup správního orgánu I. stupně při určení výše pokuty, přičemž zopakoval argumenty prvostupňového rozhodnutí. Žalovaný však přisvědčil žalobci v porušení zákazu dvojího přičítání téže okolnosti, protože jako přitěžující okolnost správní orgán I. stupně hodnotil i samotné zaviněné porušení povinností stanovených lesním zákonem, tedy naplnění skutkové podstaty přestupku. S ohledem na tento závěr žalovaný přistoupil ke korekci uložené pokuty na 155 000 Kč. Žalovaný uzavřel, že s výjimkou výše uvedeného, správní orgán I. stupně řádně zohlednil polehčující i přitěžující okolnosti a námitky žalobce tedy označil za nedůvodné. 15. K majetkovým poměrům žalobce žalovaný