— Nejvyšší správní soud

15 A 23/2022- 80 - text 10 15 A 23/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Mgr. M. H. zastoupený advokátem JUDr. Františkem Výmolou se sídlem Husníkova 8, Praha 5 proti žalovanému: Národní bezpečnostní úřad se sídlem Na Popelce 2, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 15. 2. 2022, č.j. 30/2022-NBÚ/07-OP takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „ředitel NBÚ“) uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „NBÚ“) ze dne 10. 11. 2021, č.j. 92149/021-NBÚ/P (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla žalobci zrušena platnost osvědčení fyzické osoby č. X pro stupeň utajení „Tajné“ (dále jen „Osvědčení“). 2. Ředitel NBÚ v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že žalobci bylo na základě žádosti ze dne 6. 4. 2017 vydáno dne 15. 6. 2017 Osvědčení s platností do 15. 6. 2024. Následně NBÚ obdržel zprávy příslušné zpravodajské služby, z nichž vyplynuly skutečnosti zpochybňující závěr, že žalobce nadále splňuje podmínky pro vydání, resp. držení Osvědčení. Informace byly označeny stupněm utajení „Důvěrné“, takže je v napadeném rozhodnutí nebylo možno specifikovat. NBÚ tedy přistoupil v souladu s § 110 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“) k prověřování, zda žalobce i nadále splňuje podmínky pro vydání osvědčení. Proti žalobci byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze zločinu obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), k němuž mělo dojít v lednu 2018 při výcviku ve střelecké přípravě na policejní střelnici. NBÚ prostudoval trestní spis žalobce a kopie relevantních dokumentů byly založeny do bezpečnostního svazku. 3. Vyhodnocením informací získaných v souladu s § 110 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací dospěl NBÚ k závěru o důvodnosti pochybnosti, zda žalobce i nadále splňuje podmínky pro vydání, resp. držení Osvědčení. 4. NBÚ následně zahájil řízení o zrušení platnosti žalobcova Osvědčení. Protože mu informace získané v rámci prověřování nepostačovaly pro zjištění úplného stavu věci, požádal NBÚ žalobce o udělení souhlasu podle § 107 odst. 5 zákona o ochraně utajovaných informací (dále jen „souhlas“). Žalobce byl současně poučen, že neudělení souhlasu může být posuzováno jako vědomá nesoučinnost, případně jako maření účelu bezpečnostního řízení. Neudělení souhlasu tak může být v odůvodněných případech považováno za chování naplňující znaky některého bezpečnostního rizika. Žalobci byla žádost odeslána třikrát (první byla jako nedoručená vrácena NBÚ dne 22. 6. 2021 a následně byla žalobci doručena dne 30. 6. 2021, druhá byla žalobci doručena dne 20. 7. 2021 a poslední byla žalobci doručena dne 19. 8. 2021. Žalobce na uvedené žádosti reagoval podáními ze dne 15. 7. 2021, 5. 8. 2021 a 6. 9. 2021. Tvrdil v nich, že poskytuje dostatečnou součinnost a uváděl návody a návrhy pro pracovníky NBÚ, jak mají v řízení postupovat. V řízení se také dne 3. 7. 2020 uskutečnil pohovor se žalobcem ve smyslu § 105 zákona o ochraně utajovaných informací. 5. NBÚ vyhodnotil zjištěné skutečnosti tak, že žalobce nesplňuje podmínku bezpečnostní způsobilosti ve smyslu § 12 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně utajovaných informací, neboť u něj bylo shledáno bezpečnostní riziko podle § 14 odst. 3 písm. i) téhož zákona (opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti). NBÚ proto vydal prvostupňové rozhodnutí, jímž rozhodl o zrušení platnosti žalobcova Osvědčení. Naplnění skutkové podstaty bezpečnostního rizika NBÚ shledal v opakovaném neudělení souhlasu ze strany žalobce. Z neposkytování součinnosti lze dovodit, že žalobce neumožňuje NBÚ šetření pro zjištění úplného stavu věci, což lze považovat za jednání, kterým úmyslně maří řízení o zrušení platnosti Osvědčení. Řízení přitom nelze zastavit, neboť by došlo k zakonzervování nežádoucího stavu, kdy by žalobce měl i nadále přístup k utajovaným informacím. V případě bezpečnostního řízení dle § 101 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací jsou pro další postup NBÚ nezbytné úkony dle § 107 odst. 3 téhož zákona, k nimž je ovšem nutný souhlas žalobce. Ten, ač na zaslané žádosti reagoval, NBÚ i přes opakované poučení souhlas neudělil. NBÚ tak bylo znemožněno vést řízení bez zbytečných průtahů. NBÚ dále v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí uvedl, že vzhledem k charakteru zjištěných skutečností jde o opakované jednání, z něhož je patrná neochota žalobce podrobit se procedurám v oblasti ověřování, zda nadále splňuje podmínky pro držení Osvědčení. Součinnost žalobce nebyla taková, jakou NBÚ považuje za nezbytnou, a žalobce tak jako držitel Osvědčení nedává záruku, že v případě přístupu k utajovaným informacím bude dodržovat zákonné povinnosti. Nemůže proto být považován za spolehlivého garanta ochrany utajovaných informací. NBÚ dodal, že při shledání skutkové podstaty bezpečnostního rizika není vázán rozhodnutími jiných orgánů státu. Je v jeho kompetenci rozhodnout, zda v chování účastníka řízení bezpečnostní riziko spatřuje či nikoliv. Podstatné je, zda žalobce i nadále splňuje podmínky pro držení Osvědčení, tedy zda je i nadále schopen poskytovat požadovanou ochranu utajovaným informacím. Tato otázka byla zodpovězena opakovaným úmyslným neposkytnutím součinnosti, jímž se žalobce sám diskvalifikoval z okruhu osob, kterým může být umožněn přístup k utajovaným informacím. 6. Ředitel NBÚ v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že postup NBÚ v řízení byl v souladu se zákonem a zjištěné skutečnosti byly vyhodnoceny správně. Žalobce nesplňuje podmínku bezpečnostní spolehlivosti dle § 12 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně utajovaných informací, protože u něj existuje bezpečnostní riziko dle § 14 odst. 3 písm. i) téhož zákona. Bezpečnostní riziko shledal ředitel NBÚ v opakovaném neudělení souhlasu, ač byl žalobce o následcích takového jednání poučen. Žalobce sice na výzvy NBÚ reagoval, souhlas však podmiňoval určitým konáním a postupem NBÚ. Neudělením souhlasu žalobce nedovolil NBÚ v situaci, kdy získané informace nepostačovaly ke zjištění úplného stavu věci, postupovat dále v řízení. Ředitel NBÚ tedy shledal průtahy toliko na straně žalobce. Žalobce neposkytl potřebnou součinnost v podobě souhlasu ani ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Právní úprava ochrany utajovaných informací je založena na principu vyloučení jakýchkoliv pochybností o bezpečnostní spolehlivosti prověřované osoby. Nedostatek bezpečnostní spolehlivosti může být dán již při pouhém podezření z existence bezpečnostního rizika. S ohledem na zjištěné informace nelze žalobce považovat za osobu bezpečnostně spolehlivou a lze důvodně usuzovat, že jeho jednání má významný přesah do oblasti utajovaných informací. 7. Žalovaný se dále vyjádřil k rozkladovým námitkám žalobce. Uvedl, že práva nahlédnout do svého bezpečnostního svazku žalobce využil celkem sedmkrát. Při posledním nahlédnutí dne 23. 9. 2021 byl dotázán, zda došlo ke změně jeho názoru ohledně udělení souhlasu. Pouze z tohoto důvodu NBÚ zpracoval úřední záznam č.j. 79284/2021-NBÚ/P. V případě ostatních nahlížení neměl povinnost úřední záznam zpracovat. Na bezpečnostní řízení se dle § 159 zákona o ochraně utajovaných informací nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobce však měl možnost všechna svá podání učinit písemně, o čemž byl opakovaně poučen. 8. K námitce, že žádný ze zpracovatelů nezná problematiku, která je předmětem bezpečnostního řízení, ředitel NBÚ uvedl, že v průběhu bezpečnostního řízení musí být NBÚ schopen posoudit, zda zjištěné skutečnosti naplňují podstatu některého z bezpečnostních rizik, což NBÚ byl, jinak by dle § 106 odst. 2 zákona o ochraně utajovaných informací ustanovil znalce. Zopakoval, že při shledání bezpečnostního rizika není NBÚ vázán rozhodnutími jiných orgánů státu. 9. NBÚ vzal písemné návrhy žalobce na vědomí a postupoval standardně. Není pravdou, že by jeho postup nebyl objektivní. K tvrzení žalobce ohledně poučení ve vztahu k nahlížení do bezpečnostního svazku a jeho odpovědí ve vztahu k žádostem NBÚ o udělení souhlasu žalovaný uvedl, že z nich lze dovodit pouze to, že žalobce souhlas aktuálně neuděluje, a tedy neposkytuje NBÚ součinnost. Udělení souhlasu nemůže být podmiňováno. Souhlas byl nezbytně nutným úkonem, bez něhož nebylo možné úplně zjistit skutečný stav věci. 10. K ná