9 As 142/2018 — Nejvyšší správní soud

15 A 43/2021- 58 - text 18 15 A 43/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudců Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: DrLes s.r.o., IČO 01746316 sídlem Josefa Kábrta 1347, 512 51 Lomnice nad Popelkou zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Hoblem sídlem náměstí Jana Žižky 2/2, Čáslav proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 2. 2021, č. j. MZP/2020/550/1640 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu Hradec Králové (dále jen „ČIŽP“ či „inspekce“) ze dne 5. 10. 2020, č. j. ČIŽP/45/2020/7529 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). 2. Rozhodnutím ČIŽP byla žalobkyně shledána vinnou z přestupku podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 282/1991 Sb., o České obchodní inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČIŽP“), kterého se dopustila tím, že při smluvně prováděných pracích spočívajících v těžbě dříví na lesním pozemku p. č. XA v k. ú. X a následné lesní dopravě na tomtéž pozemku a na pozemcích p. č. XB, XC a XD v k. ú. Y v období od 8. 2. do 10. 4. 2019 způsobila nepřiměřené poškození lesa. K významnému narušení lesní půdy s následnou erozí v důsledku lesní dopravy došlo na celkové ploše 7 940 m2 lesní půdy. Žalobkyně porušila ustanovení § 11 odst. 1 a § 34 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Tím, že došlo k narušení lesní půdy a její následné erozi, je ohroženo životní prostředí v lesích a omezeno plnění veřejně prospěšných funkcí lesa. Žalobkyně vytvořila podmínky pro působení škodlivých biotických a abiotických činitelů v předmětné lokalitě. Za tento přestupek byla žalobkyni prvoinstančním rozhodnutím uložena pokuta ve výši 450 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí 3. Dne 6. 2. 2019 paní D. Ž. (dále jen „D. Ž.“) oznámila ve smyslu § 33 odst. 3 lesního zákona těžbu dříví v objemu 190 m3. Těžba měla být provedena v porostní skupině 135 Ae7 v únoru a březnu 2019 panem F. P. (dále jen „F. P.“). Městský úřad Jilemnice, orgán státní správy lesů vydal dne 22. 3. 2019 stanovisko, v němž konstatoval, že vzal uplynutím 30denní lhůty na vědomí oznámení ve věci těžby dřeva, a to na základě stanoviska odborného lesního hospodáře pana O. B. (dále jen „O. B.“). 4. ČIŽP obdržela dne 19. 3. 2019 podnět upozorňující na erozi půdy v důsledku lesní dopravy v k. ú. X a v k. ú. Y. Při inspekčním šetření dne 20. 3. 2019 zjistila, že na lesním pozemku p. č. XA v k. ú. X byla provedena těžba dříví, přičemž v důsledku dopravy dřeva na odvozní místo došlo k poškození lesní půdy a k výrazné vodní erozi. Pozemek byl v době šetření ve vlastnictví paní D. Ž. Na lesním pozemku p. č. XA v k. ú. X byly vyjety koleje v celkové délce 915 m o šíři 3 až 5 m, v kratší části uvedené trasy dokonce o šíři 20 m, hloubka kolejí dosahovala od 20 do 67 cm. Celková zasažená plocha byla na většině trasy 3 660 m2, v rozšířeném místě dalších 800 m2, a k tomu byla rozježděna lesní půda na další ploše 600 m2 (40 x 15 m, hloubka 40 cm). V důsledku vodní eroze bylo zjištěno naplavení bahna na rozsáhlé plochy, a to do výšky 10 až 50 cm do kořenového prostoru lesních dřevin, celkem na plochu 1 050 m2. Celkem bylo na pozemku p. č. XA v k. ú. X zasaženo 6 110 m2. V k. ú. Y byly dopravou dřeva zasaženy lesní pozemky p. č. XB, XC a XD na celkové ploše 1 310 m2 (rozježdění půdy, koleje o hloubce až 67 cm na ploše 110 m2, k tomu naplavení bahna o výšce 10 až 50 cm do kořenového prostoru lesních dřevin na plochu 1 200 m2). 5. Na podkladě inspekčního šetření zahájila ČIŽP kontrolu, kdy kontrolovanou osobou byl pan F. P. Ten při kontrole na místě dne 10. 4. 2019 uvedl, že dne 7. 2. 2019 uzavřel se svou matkou paní D. Ž. nájemní smlouvu na pronájem lesního pozemku p. č. XA v k. ú. X; porost byl napaden podkorním hmyzem. Dne 8. 2. 2019 uzavřel se žalobkyní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vytěžení 2 000 m3 dříví a jeho přiblížení a vykoupení. K těžbě byl použit harvestor a vyvážecí souprava, největší množství bylo vytěženo do 31. 3. 2019, avšak při kontrole na místě dne 10. 4. 2019 ještě nebyly práce dokončeny; do uvedeného dne bylo vytěženo 260 m3 dříví, z toho 75 % byly kůrovcové souše, 25 % tvořily aktivní kůrovcové stromy. 6. Oznámení o zahájení kontroly ze dne 13. 5. 2019 bylo žalobkyni doručeno dne 14. 5. 2019. Kontrola na místě se uskutečnila dne 28. 5. 2019. Při ní žalobkyně sdělila, že práce byly na základě uzavřené smlouvy zahájeny již dne 8. 2. 2019, těženy byly stromy vyznačené vlastníkem ve spolupráci s odborným lesním hospodářem. Těžba byla dokončena do konce dubna 2019. Dále sdělila, že nezná přesný objem vytěženého dříví. Uvedla, že poškození půdy se nedalo vyhnout, i případné jiné technologie odvozu dříví by poškodily půdu a asanace postřikem by byla pro vlastníka finančně příliš náročná. Cesty, po kterých dříví přibližovala, byly poškozeny již před únorem 2019 předchozími těžbami a vyvážením dříví prováděným v uplynulých letech. Holiny vznikly v lokalitě už v roce 2018, žalobkyně využívala stávající cesty. 7. Žalobkyně se k protokolu o kontrole vyjádřila dopisem ze dne 12. 6. 2019, v němž nesouhlasila s jeho závěry, žádala o doložení postupu a průběhu měření a o doložení stavu dotčených pozemků před zahájením prací. 8. Oznámení o zahájení přestupku ze dne 19. 7. 2019 bylo žalobkyni doručeno téhož dne. Dne 14. 8. 2019 byl proveden výslech svědka O. B. 9. Na podkladě zjištěného skutkového stavu inspekce rozhodnutím ze dne 5. 11. 2019 uznala žalobkyni vinnou z přestupku specifikovaného v bodě 2 tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání. Žalovaný uvedené rozhodnutí inspekce zrušil a vrátil věc ČIŽP k novému projednání. Považoval za prokázané, že došlo k poškozování lesa, omezení jeho veřejně prospěšných funkcí vytvářením podmínek pro působení škodlivých biotických činitelů (napadení oslabených lesních dřevin patogenními organismy) a abiotických činitelů (vodní eroze, vysychání půdy) a tím k ohrožování životního prostředí v lese. Tímto jednáním byla naplněna skutková podstata uvedená v § 4 odst. 1 písm. c) zákona o ČIŽP a za tento přestupek je odpovědná žalobkyně jako zhotovitel díla – lesní těžby, která při lesní dopravě použila těžkou techniku na zamokřené půdě a narušila jí půdní povrch výše popsaným způsobem. Žalovaný ve zrušujícím rozhodnutí zavázal inspekci do spisu doložit podrobnější údaje o stavu lokality před provedením lesní dopravy za účelem přesnějšího zjištění míry poškození. 10. V intencích zrušujícího rozhodnutí inspekce následně vyzvala žalobkyni ke sdělení, zda před zahájením objednaných prací spočívajících v těžbě a dopravě dříví byly zaznamenány nedostatky na předávaném pracovišti, zejména poškození půdy. Dotázala se na realizaci asanace poškozené lesní půdy a zjišťovala stav lokality před únorem 2019, zejména případná dřívější poškození lesní půdy. Dále se obrátila na místně příslušné orgány státní správy lesů. 11. ČIŽP i ve svém v pořadí druhém rozhodnutí uznala žalobkyni vinnou z přestupku podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o ČIŽP. V odůvodnění rozhodnutí popsala průběh řízení a zejména provedené dokazování. Uvedla, že při inspekčním šetření dne 20. 3. 2019 i při kontrole dne 10. 4. 2019 ČIŽP v narušené půdě zjistila zřetelné stopy pneumatik nebo pásů a narušená půda byla obnažená bez organické hmoty na povrchu, tedy bez rostlin i bez opadu asimilačního aparátu dřevin, ke kterému v lese dochází. Z toho dovodila, že k narušení půdy došlo v roce 2019. Odkázala na zastiženou kolovou vyvážecí soupravu, která byla až po nápravu zabořena do půdy a její obsluha bez bližšího upřesnění sdělila, že jde o vyvážecí soupravu žalobkyně. Postupovala v intencích zrušujícího rozhodnutí a zaměřila se na odlišení starších a novějších erozních poškození a na jejich míru, konkrétně v období do 5 let nazpět, kdy případná velmi stará poškození lze od novějších dobře odlišit. 12. Zdůraznila, že je nutné rozlišovat mezi dopravou na cestě (svážnici), která je ostatní plochou, a dopravou na lesní půdě, která by měla probíhat co nejšetrněji. Odborný lesní hospodář poukazoval na starší erozní poškození právě u svážnice (p. č. XE v k. ú Y, druh pozemku ostatní plocha), erozní rýhy v lesní půdě měly dle jeho svědectví pocházet již z 90. let. Dále ČIŽP vycházela i z vyjádření místně příslušných orgánů státní spr