4 As 43/2019 — Nejvyšší správní soud

15 Ad 3/2022- 69 - text 6 15 Ad 3/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobce: Ing. V. Z. zastoupený advokátem JUDr. Lukášem Slaninou se sídlem Plzeňská 18, Praha 5 proti žalované: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se sídlem Sokolská 15, Praha 2 zastoupená advokátem JUDr. Martinem Sadílkem se sídlem Václavské náměstí 56, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 17. 2. 2022, č. R2201-8 takto: I. Rozhodnutí představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 17. 2. 2022, č. R2201-8 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 400 Kč k rukám právního zástupce žalobce advokáta JUDr. Lukáše Slaniny do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Představenstvo“) uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Disciplinárního senátu Stavovského soudu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Disciplinární senát“) ze dne 22. 11. 2021, č.j. StS 461/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z porušení § 12 odst. 3 a 6 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“) a čl. 2 odst. 3, 8 a 9, čl. 4 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a čl. 6 odst. 4 Profesního a etického řádu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „PEŘ“) a bylo mu uloženo disciplinární opatření - pokuta ve výši 25 000 Kč. 2. Představenstvo v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedlo, že disciplinárního provinění se žalobce dopustil tím, že: a) jako autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby v říjnu 2020 jako hlavní projektant vypracoval dodatek č. 2 k projektové dokumentaci stavby „Infrastruktura Javůrky – komunikace část B.2 Nové Město nad Metují“, přičemž se dopustil následujících chyb: i. do nakopírované projektové dokumentace z podzimu 2019, vypracované a autorizované K. H., autorizovaným technikem pro obor Dopraní stavby, specializace nekolejová doprava – nekolejová doprava; č. ČKAIT 0601891 (dále jen „K. H.“) provedl změny textů v textové části a ve třech výkresech, včetně změny data na 10/2020 na výkresech, resp. na 7. 10. 2020 v textové části, s tím, že na titulní straně ponechal nakopírovaná autorizační razítka a podpisy K. H., a takto upravenou projektovou dokumentaci předložil jako přílohu k žádosti o vyjádření vodoprávního orgánu; ii. tímto zásahem do projektové dokumentace dopravní stavby jako autorizovaný inženýr pro pozemní stavby překročil rozsah své autorizace; iii. o tomto zásahu do projektové dokumentace neinformoval K. H., který se o uvedeném zásahu dozvěděl až od Ing. O. H., pracovníka odboru výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu Nového Města nad Metují. b) jako autorizovaný inženýr dlouhodobě (průkazně od 1. 1. 1999) nevede řádně deník autorizované osoby, tj. předepsaným způsobem do tiskopisu vydaného ČKAIT, ale užívá vlastní (elektronickou) verzi v počítači. 3. Představenstvo dále konstatovalo, že skutková zjištění disciplinárního senátu jsou úplná a správná. Je tedy nepochybné, že disciplinární provinění nastala a žalobce porušil již shora soudem uvedená ustanovení autorizačního zákona a PEŘ. Disciplinární soud tedy rozhodl v souladu se zákonem a PEŘ. Žalobce i při slyšení před Představenstvem setrval na přesvědčení, že neporušil PEŘ ani jiné předpisy. Námitku žalobce, že pozměnění projektové dokumentace neprovedl jako autorizovaná osoba, ale jako zaměstnanec společnosti vykonávající projektovou inženýrskou činnost, označilo Představenstvo za účelovou a konstatovalo, že nevyviňuje autorizovanou osobu z porušení PEŘ. II. Obsah žaloby 4. Žalobce v žalobě namítl, že veškerá dokumentace zpracovaná jako příloha k žádosti o vyjádření vodoprávního orgánu nebyla zpracována jako projektová dokumentace ve smyslu § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Mezi vybranými činnostmi ve výstavbě je také projektová činnost ve výstavbě, tedy při přípravě staveb dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro stavební povolení. Obdobně uvádí rozsah vybraných činností autorizovaného inženýra § 18 autorizačního zákona. Vybranou činností ve výstavbě není žádost o stanovisko dotčeného orgánu či její přílohy. Shora uvedené projektové dokumentace teprve následně zahrnují všechny případné požadavky či změny plynoucí ze stanovisek dotčených orgánů. Až tyto projektové dokumentace musejí být označeny autorizačním razítkem, které je autorizovaná osoba oprávněna používat pouze pro činnosti vymezené stavebním zákonem s tím, že může opatřit autorizačním razítkem další dokumenty a odborná vyjádření v souvislosti s přípravou a prováděním stavby, odborná stanoviska a posudky. Mezi uvedenými činnostmi není žádost o stanovisko dotčeného orgánu, resp. její příloha uvedena, a je tedy na zvážení autorizované osoby, zda takovýto dokument autorizuje. Z charakteru přílohy je zřejmé, že nejde o odborné vyjádření, stanovisko či posudek, a proto bylo správné, že tuto možnost žádná autorizovaná osoba nevyužila. 5. Stanovisko dotčeného orgánu bylo zajišťováno v rámci inženýrské činnosti zaměstnavatele žalobce. Z autorizačního zákona přitom vyplývá, že inženýrská činnost ve výstavbě nepatří pod tento zákon a není činností vybranou ve smyslu § 158 stavebního zákona. Žalovaná není oprávněna posuzovat zaměstnance soukromého subjektu provádějícího inženýrskou činnost na základě volné živnosti. Předmětné přílohy tak žalovaná nemohla posuzovat, protože byly vypracovány mimo rámec vybraných autorizovaných činností ve výstavbě při podnikání společnosti Atelier ZILVAR s.r.o. Z charakteru úprav dokumentace je zřejmé, že se nemůže jednat ani o ochranu autorských práv. V prvostupňovém rozhodnutí citovaná ustanovení čl. 2 odst. 3 a odst. 8 PEŘ se týkají vybraných činností a žalobce si není vědom, že by porušil jiné právní předpisy. 6. Žalobce dále namítl, že neprovedl zásah do projektové dokumentace, neboť příloha k žádosti o stanovisko dotčeného orgánu nebyla (a nemusela být) autorizována, a žalobce tedy nemohl překročit rozsah autorizace. Zřetelně deklarovaná fotokopie autorizačního razítka i s ofoceným podpisem není autorizací ofocené dokumentace. Pokud je dotčeným orgánům předkládána neautorizovaná dokumentace, není důvod informovat autorizovanou osobu o použití fotokopií takovéto přílohy k žádosti. 7. Žalobce současně namítl, že deník autorizované osoby vede předepsaným způsobem. To, že současně používá svou verzi psanou v počítači, není v rozporu s předpisy žalované. Při projednávání stížnosti dne 3. 5. 2021 žalobce předložil pouze tuto verzi, jelikož předložení řádného deníku autorizované osoby nebylo domluveno - dopisem ze dne 24. 11. 2020 byl vyzván pouze ke sjednání termínu, čímž nebyl naplněn § 6 odst. 5 písm. c) PEŘ. Řádně vedený deník, z nějž vyplynulo, že byl prokazatelně veden ke dni 31. 5. 2021, žalobce předložil při disciplinárním řízení dne 29. 7. 2021. 8. Žalobce neporušil ani § 4 odst. 1 a 2 písm. a) a b) PEŘ. Vůči K. H. jednal seriózně. Žádné razítko ani podpis na jeho dokumentaci bez jeho vědomí neopatřil. Obecně nelze za neetické považovat provedení zákresu do kopie jakéhokoli dokumentu s kopií podpisu autora, či neinformování autora o provedení zákresu do fotokopie nebo přiložení kopie k žádostem v jiném řízení. 9. Žalobce dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019, č. j. 4 As 43/2019-45 a uvedl, že podobně jako případě posuzovaném tímto rozsudkem bylo i jemu vytýkáno jednání přímo nesouvisející s činností, pro kterou mu byla autorizace udělena. Žalobce pro potvrzení tohoto svého názoru poslal dne 25. 2. 2022 dotaz na právní poradnu ČKAIT, z níž mu přišla odpověď, že z žádného právního předpisu nevyplývá požadavek na ověřenou projektovou dokumentaci jako přílohu k žádosti o závazné stanovisko. Dle mínění žalobce tím právní oddělení ČKAIT samo potvrzuje chybné rozhodnutí orgánů žalované. III. Vyjádření k žalobě 10. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla, aby soud žalobu zamítl. Nad rámec napadeného rozhodnutí uvedla, že žalobce nesprávným vedením deníku rovněž porušil § 13 odst. 4 autorizačního zákona. Deník autorizované osoby je od 1. 1. 2020 možné vést v elektronické podobě, avšak pouze na k tomu určené doméně,