9 Afs 252/2020 — Nejvyšší správní soud

5 A 159/2017- 85 - text 24 5 A 159/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: proti žalovanému: Společenství vlastníků jednotek domu Moravská 4774 - 4775 ve Zlíně, IČO 04417267 sídlem Moravská 4774, Zlín zastoupený Mgr. Peterem Amrichem, advokátem sídlem Palackého 723/6 , Praha 1 – Nové Město Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1 – Staré Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2017, č.j. MMR-29352/2017-26, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2017, č. j. MMR-29352/2017-26, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti v celkové výši 25 000 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Petera Amricha, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozhodnutí, kterým ministryně pro místní rozvoj částečně (dále jen „ministryně“) potvrdila opatření poskytovatele dotace ze dne 22. 5. 2017, jímž byla krácena dotace ve výši 100% z částky dotace poskytnuté na financování veřejné zakázky, tj. ve výši 6 294 554,28 Kč, za nedodržení postupu stanoveného v Metodickém pokynu pro zadávání zakázek, v souladu s bodem 18 přílohy č. 5. Obecných pravidel pro žadatele a příjemce. Výrokem II. napadeného rozhodnutí označila ministryně námitky žalobce proti části bodu druhého, jenž se týká prokazování referencí, jako důvodné a opatření poskytovatele s nimi související bylo neoprávněné; námitky příjemce proti prvnímu (porušení zákazu střetu zájmů) a třetímu bodu (stanovení diskriminačních požadavků na kvalifikaci uchazečů) jsou nedůvodné a související opatření poskytovatele byla proto oprávněná, tudíž ve zbytku rozhodnutí žalovaného, včetně výše krácení dotace, potvrdila. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a žalobce 2. V prvním žalobním bodě žalobce namítal nezákonnost rozhodnutí, neboť ministryně se dopustila nesprávného hodnocení důkazů a interpretace stanoviska Centra pro regionální rozvoj ČR (dále jen „CRR“), a zároveň aplikovala nesprávné právní předpisy, když v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že CRR navrhlo krácení dotace z důvodu porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění rozhodném (dále jen „ZVZ“). Přitom žalobce nespadá pod režim ZVZ ani pod definici žádného ze zadavatelů, kteří byli povinní zadávat zakázky dle v rozhodné době účinného ZVZ. 3. V druhém žalobním bodě namítal nesprávnost posouzení námitek proti zjištění CRR o porušení zákazu střetu zájmů a o uzavření smlouvy s uchazečem, se kterým neměla být smlouva uzavřena. Ing. J. S. se měl tím, že zpracoval projektovou dokumentaci (dále jen „PD“) pro žalobce, podílet na zadání výběrového řízení, neboť projektovou dokumentaci je dle žalovaného nutné považovat za součást zadávacích podmínek, a současně měl v dané zakázce vykonávat i autorský dozor na straně dodavatele, který posléze vypověděl, aby mohl vykonávat technický dozor investora. Jedna fyzická osoba tam měla vykonávat ve stejný okamžik 3 navzájem neslučitelné funkce, a to projektant, autorský a technický dozor investora pro zadavatele, a autorizovanou osobu na straně dodavatele. 4. Ve třetím žalobním bodě žalobce namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť žalovaný se nevypořádal s námitkami žalobce, a to: a) Zadavatel byl při zadání výběrového řízení povinen postupovat v souladu s Metodickým pokynem pro oblast zadávání zakázek pro programové období 2014-2020, verze 3, červenec 2014 (dále jen „MP“), nikoliv dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. b) MP v žádném svém ustanovení výslovně nevylučuje, aby jedna fyzická osoba zastávala ve stejný okamžik tři funkce, a to projektant / autorský dozor a technický dozor investora na straně zadavatele a pozice autorizované osoby na straně dodavatele. MP rovněž v žádném svém ustanovení neuvádí, že by se v případě kumulace těchto funkcí jednalo o nepřípustnou kumulaci, popřípadě přímo o střet zájmů. Na procesu zadání ve výběrovém řízení, jak ostatně vyplývá ze všech poskytnutých podkladů, se Ing. S. nijak nepodílel. c) Zadávací řízení bylo realizováno téměř po roce od vypracování projektové dokumentace, Ing. S. tak neměl a ani mít nemohl informace o tom, že zadavatel zvažuje vypsání výběrového řízení hrazeného z Integrovaného regionálního operačního programu. d) Vybraný uchazeč a Ing. S., jakož ostatně i pan J., spolupracují s vybraným dodavatelem na pravidelné bázi a jejich vztahy jsou profesionální. Z pouhé skutečnosti, že se Ing. S. podílel na zpracování projektové dokumentace a následně byla jeho prostřednictvím prokázána část kvalifikace vybraného dodavatele není sama o sobě důvodem pro závěr o střetu zájmů. e) Účelem zákazu uzavření smlouvy při střetu zájmů dle bodu 8.4.2 písm. c) MP je vyloučení zvýhodnění uchazeče při plnění dle smlouvy o předmětu zadané zakázky. Ve vztahu k předmětné zakázce k takovému zvýhodnění však dojít nemohlo, když Ing. S. v průběhu plnění zakázky vystupoval výhradě v roli technického dozoru investora, a to nikoli na straně vybraného dodavatele. f) Ing. S. vykonával pouze a jedině funkci technického dozoru investora, tedy nevykonával na předmětu výběrového řízení navzájem neslučitelné funkce, jak mylně dovozuje CRR. g) Ing. S. se před podpisem smlouvy na plnění zakázky mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, tj. před zahájením samotné realizace stavby, na základě žádného právního vztahu ani skutečnosti nepodílel na zakázce na straně vybraného dodavatele. h) S ohledem na výše uvedené není technický dozor dodavatele, tj. Ing. S., i kdyby vykonával funkci technického dozoru dodavatele, kterou však nevykonával, osobou propojenou s vybraným dodavatelem, neboť nenaplňuje ani jeden ze znaků § 74 zákona o obchodních korporacích. Výklad CRR, že se v případě propojených osob jedná rovněž o subdodavatelský vztah, nemá oporu v zákoně o obchodních korporacích ani v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. i) Autorizovaný technik, pan J. se podílel na stavbě, jak vyplývá z knihy autorizovaného technika, která tvoří přílohu č. 1 těchto námitek. 5. Ve čtvrtém žalobním bodě žalobce namítá, že žalovaný nezjistil skutečný stav věci, ignoroval a nepřihlédl k žalobcem předloženým důkazům a skutečnostem tvrzeným a prokazovaným žalobcem v námitkách, aniž by v rozhodnutí odůvodnil, proč hodnotil pouze jím vybrané podklady. Žalovaný tím také porušil právo žalobce na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Jedná ze především o přílohu č. 1 námitek – kniha autorizovaného technika na předmětu zakázky pana J., přílohu č. 5 námitek – čestné prohlášení Ing. S. a přílohu č. 6 námitek – čestné prohlášení pana J. 6. V pátém žalobním bodě žalobce namítá nezákonnost rozhodnutí, když žalovaný nesprávně vymezil, že zadáváním se rozumí i příprava zadávacích podmínek, z čehož pak plyne chybné vyhodnocení nedůvodnosti námitek ve vztahu k údajnému střetu zájmů a uzavření smlouvy s uchazečem, se kterým údajně neměla být uzavřena smlouva. Jedná se o extenzivní výklad, který nemá oporu v právních předpisech. Toto je v rozporu se zásadou legitimního očekávání a zásahem do právní jistoty. Oproti tvrzení žalobce pak stojí § 17 písm. k) ZVZ, který lze aplikovat analogicky na danou situaci, dle něhož je zadáním rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Je pak rozdíl mezi zadáním, které uvádí závěry CRR a zadáváním, kdy oba pojmy vymezuje ZVZ v § 17 písm. k) a m). 7. V šestém žalobním bodě žalobce namítá, že neporušil MP, který v bodě 8.4.2. vymezuje uchazeče, se kterými nesmí zadavatel uzavřít smlouvu, kdy daná situace nedopadá ani na jednu z vyjmenovaných v pokynu. Žalobce prokázal, že Ing. S. byl pouze původně zamýšleným subdodavatel vybraného uchazeče, nakonec však jako subdodavatel uchazeče nepůsobil, neboť smlouva byla ještě před realizací projektu vypovězena. Bez ohledu na to je však rozhodné, že nebylo zjištěno, že by Ing. S. byl zaměstnancem žalobce, a nelze jej označit ani jako člena realizačního týmu nebo osobu, která by se na základě smluvního vztahu podílela na zadání předmětného výběrového řízení. 8. V sedmém žalobním bodě žalobce namítá, že mu byla uložena sankce ve výši 100% dotace, přičemž pojem střet zájmů není v MP ani dalších pro žalobce závazných podmínkách žádným způsobem vymezen. Tím bylo porušeno právo na spravedlivý proces. 9. V osmém žalobním bodě je namítáno, že žalobce oproti tvrzení žalovaného prokázal splnění kvalifikačního předpokladu spočívajícího v požadavku na odborný dozor nad realizací díla – stavbyvedoucí s autorizací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a to přílohou č. 5 k odpovědi ze dn